Pokusy s vodní čočkou

[vla]

Tak ještě jednou zareaguji, musíš si uvědomit, že to cos udělal dosud je přesně to co zde všicni poukazují a co mnozí za mlada zkusili, tedy vyrobil primitivní objektiv z brýlových čoček. To je známé a díky nějaké zaručené kvalitě těchto čoček i na první pokusy použitelné. Ono by to fungovalo i bez té vody, ale to je jedno. Všichni se tě zde snaží přesvědčit o něčem úplně jiném a to je vlastní výroba čoček postupem, který navrhuješ. Takže žádné schlazení se nekoná, jen jsi zřejmě nepochopil, že to co jsem psal výše a co prakticky všichni připouští, kdežto tvůj způsob výroby je vyhazování peněz. Pokud budeš schopný kvalitní výroby optické plochy může to být trošku o něčem jiném, ale zatím to na to nevypadá. Další možný zdroj čoček by mohla být kulatá silniční zrcadla, kdysi byla skleněná, dnes asi z plastu, takže sehnat starší odstranit barvu a pokovení. Ber to pouze jako možná radu, jak sehnat tebou požadované polotovary co nejlevněji. Nikoli jako radu, vedoucí k úspěšnému cíli. Každopádně, kdo si hraje nezlobí a pokud tě to baví není to proti nikomu, snad jen tobě, na škodu. Na druhé straně nabourat si vlastní čumák vlastními silami je nesmírně poučné a musím přiznat, že už se mi to také párkrát v různých oborech, o kterých nemám dostatečné znalosti povedlo , PS: také to, že mnohdy jsou právě díky malým znalostem pokusníků zkušenosti nepřenositelné.

[MilAN]

Až budeš tu 300-ku vyrábět ze dvou čoček, budeme se bavit trochu jinak. Teď pracuješ s hotovými sférickými plochami - t.j s dvěmi hotovými čočkami- se sférickým povrchem z obou stran.S čočkami, které i bez tvého zásahu fungují jako čočky a není důvod, aby při tvém pokusu fungovaly jinak. K tomu se ti to nikdo nevyjadřoval - i když k výsledku by asi mohlo být dost výtek.
Jenže ty chceš pracovat s dvěma ohnutými skly, s žádnou sférickou plochou( tím mám na mysli opticky sférickou). Pokud bys použil výplň tekutinu se stejným indexem lomu ( nevím, co by to muselo být), budeš muset opracovat vnější plochy do optické sféry. No a pokud tam bude jiný index lomu, bude to nutno spočítat jako triplet a budou se muset opracovat i vnitřní plochy.
..........
Omlouvám se všem,kteří mají alespoň trochu znalosti o optice, že tady k tomu vůbec zavádím diskusi. Ta je hlavně určena těm, kteří si tohle téma časem vygooglí a budou to brát jako geniální způsob, jak skoro zadarmo vyrobit objektiv dalekohledu. Tak aby tu měli alespoň něco k zamyšlení a donutilo je to , něco si o tom dalšího nastudovat a pak použít svojí hlavu. A tím pádem od toho rychle utéct - protože výsledek tohohle experimentu se tu nikdy nedozví- zrovna tak jako u ostatních geniálních projektů , o kterých se píše jen předem, ne po krachu.

[Artaban]

rikoz: Děkujem za popis kresby objektivu, ale to nám moc nepomohlo. Měsíc vypadal dobře, ale já netuším, jak dobře. Co je pro někoho dobré, může být pro druhého hrůza. Nebo když chceš popisovat kresbu objektivu na hvězdách, tak jsou lepší možnosti, než že vidíš hvězdu Alioth. Tu vidím pouhým okem za husté mlhy. Na Mizar a Alkor taky nepotřebuju dalekohled. Na Mizar B už ale potřebuju alespoň malej dalekohled. Mizar B jsi tedy neviděl? Je od hvězdy Mizar A vzdálen 14,4". To je pěkná mezera a jestli jsi ho neviděl, tak objektiv zahoď do koše.
Jen pro představu. 300mm objektiv, ( až ho uděláš) by měl zvládnout dvojhvězdu asi 0,4". To už je hodně těsný Např. můj 172mm achromát rozloží dvojhvězdu 36 Andromedy s rozdělením 1,2" s dobře viditelnou mezírkou a ani se nazadýchá.
Kdo má trošku přehled, tak mu to na hrubou představu stačí. Tak zase něco vhodného pro objektiv zkus a dej nám někdy vědět.

[Homer]

Myslím že jsem to zde před lety už psal, ale pro připomenutí:
v našem městě žil byl v minulém režimu jeden člověk, který ze škrábanců a vrypů na kamenech nalezených na polích ( zřejmě vzniklých orbou či přírodními vlivy ) odvodil, že se jedná o artefakty s písmem lidí z doby kamenné. Vytvořil svoji abecedu a jazyk a v tomto uměle vytvořeném jazyce dokázal korespondovat s okolím včetně Akademie věd. Pro jistotu rovnou zasílal i svůj překlad v češtině. Tvrdil, že neandrtálci a kromaňonci dovedli číst a psát.
Dále odvodil i na minutu přesný okamžik příchodu praotce Čecha na Říp, zaobíral se kde čím. K protiargumentům okolí vč. odborníků byl slepý a hluchý. Je pravda, že nikomu neškodil, jen pro sebe bádal a užíral se jediným - že jeho genialitu nechce nikdo pochopit. No, Akademie věd se tím přestala velice rychle zabývat, okolí ho ignorovalo, a tak si bádal, bádal, až jednoho dne v osamění svého malého bytu tiše zemřel. Písemnosti svědčící o jeho "genialitě" skončily zřejmě ve sběrných surovinách krom korespondence s Městským muzeem, které je zařadilo do sbírek jako kuriózní památku na místního občana.
Tak si myslím, že bychom to asi měli vzít podobně a nechat to samovolně plynout .

[Aletel]

V každém případě, každý jsme nějak v různých svých zájmech začínali něco podnikat a tvořit a k danému nás směrovaly touhy, představy, sny a zátěže vlastních iluzí.

Uvedu neastronomický příběh, který byl svého času hodně uváděn jako vzpruha pro ty, co s něčím, na první pohled bláznivým a nereálným, začínali.

Jsou tu i opačné životní příběhy. Za jistý vzor může posloužit životní příběh George Stephensona - neuměl číst, psát, počítat. Byl z chudé rodiny, od malička pracoval v hornictví. Měl jakýsi vnitřní dar houževnatosti, zatvrzelosti, obrazutvornosti a vytrvalosti. Doučoval se čtení a psaní v pozdějším věku, přesto stále hloubal, zlepšoval manuální i řemeslnou zručnost, vrhal se do všeho, co se namanulo k opravě, zkoušel a konstruoval nějaké drobné zlepšováky. Po celou dobu jej fascinovaly parní stroje ... ... až postavil vlastní, první lokomotivu a pokračoval ve snaze prosadit stavbu železnice.
Několikrát byl tento člověk spodiny bez patřičného vzdělání zrazován, zesměšňován, ponižován, prohlašován za blázna a snílka.

Životní karta se obrátila v provolávání slávy, opěvování, když přesvědčil výsledky své práce v prosazení stavby první železnice a zúročení dalších zkušeností z jejího provozu, při stavbě dalších lokomotiv a železnic, které vzápětí propojily celý svět.. Pokrok tím začal postrkovat ke zrychleného pohybu prakticky všechny profese a stále zrychluje.

Životní příběh Stephensona znali Ford, Baťa a další. A je mnohdy užitečné, si jej občas připomenout.

Každý má šanci ve svém životě něco sám sobě dokázat a objevit další novost -už v milionkrát přezkoumaném-, která byla po generace jinými přehlížena.

Čočkojd z toho patrně z mnoha důvodů slušný nebude, ale něco úplně jiného během celého procesu, může cvrnknout do nosu ... a kdo ví.

[juh]

K tomu len toľko, že je rozdiel kráčať novou neprebádanou cestou, ktorú nikto nepozná a isť cestou, ktorou už kráčalo "X" ľudí a o ktorej je známe, že nikam nevedie. Ak nikam neviedla X krát, tak bez jej zmeny (v tomto prípade fyzikálnych podmienok) nikam nepovedie ani X+1 krát. Už len štatisticky je to nepravdepodobné.

[Homer]

Aletel:
jsme mimo ale dovolím si Váš příklad George Stephensona ( a zároveň další podobné ) zasadit do správného kontextu. V jeho době byly 3 ze 4 dětí negramotné, nebyl tedy žádnou výjimkou. Až postupný tlak průmyslové revoluce na potřebu vzdělání přinesl zlepšení tohoto stavu. Ovšem jmenovaný nelenil a po večerech ( jak správně uvádíte ) své manko ve vzdělání doháněl a především - pracoval neustále v oboru a časem platil za člověka, který dovedl opravit kdejaký mechanismus a stroj. Usilovně do sebe vstřebával dostupné informace z oboru který ho zajímal. Dokonce to šlo tak daleko, že když poté jeho syn Robert studoval techniku, doučoval svého otce v oblasti železničních drah a mostů, takže poté realizovali řadu projektů společně.
Ergo kladívko - lze spatřit podstatný rozdíl mezi tímto příkladem a našim "pokusníkem", který si evidentně nepřečte ani triviální základy dostupné na webu, natož aby snad disponoval léty praxe v oboru.
Ostatně ne nadarmo se říká, že štěstí přeje připravenému. Laikovi, když spadne jablko na hlavu, nebo mu v Petriho misce za oknem náhodou něco zplesniví, je toto štěstí houbeles platné...

[Aletel]

Homer, juh, - je to tak, stále platí výrok "Non cuilibet pulsanti patet ianua" a taky, že pro někoho je vlastní zkušenost větším přínosem, než tisíc dobrých rad.
Víceméně jsem reagoval i z důvodu, že v pracovním procesu sleduji po firmách, které navštěvuji, že přibývá důležitých profesí "posunovač papíru" a ubývá těch, kteří skutečně něco tvoří a nebo alespoň zkouší něco vytvořit.

Rozhodně nezpochybňuji argumenty, které tady zazněly od lidí, kteří ví, o čem mluví.

[Artaban]

Aletel: Debata o jiných věcech, než o tom bláznivém objektivu, může v dotyčném vyvolat dojem, že to nakonec přeci jen nějak půjde. Jenže co se týče použití na astro, ( a to asi jedíné nás zajímá) tak to rozhodně nepůjde vůbec ani náhodou!!

[Homer]

Tvořivých lidí bylo odjakživa málo a většina se jen vezla. To je přirozeně dáno tím, že i v případě talentu a inteligence ( nesmím zapomenout na nezbytnou vůli ) se jedná o náhodně se vyskytující jevy podléhajícími Gaussovu rozdělení pravděpodobnosti...Tím bych se netrápil. Posunovači papírů jsou nesmrtelní - to ale na AF asi řešit nebudeme .
Jistě bychom mohli diskutovat o lidech, kteří někdy vstupovali a vstupují na zcela neprobádané území metodou pokus - omyl, protože jim nic jiného ani nezbývalo a nezbývá. To je součást základního výzkumu. Náš případ ale není základním výzkumem nýbrž ignorací existujících ověřených poznatků.

[4Brunco]

Velmi sa mi paci ako sa tu ludia snazia usetrit peniaze a cas clenovi fora. Aj ked ja som zastanca experimentovania a hrania sa. Ved taka kontaktna cocka je plna vody a este pred nadavnom bola vyroba nerealna a jej vynalzca prototyp vyrobil doma na kolene.
Problem s velkou vodnou sosovkou je ale iny, v domacom prostredi je vyrobitelna len velmi tazko a vo vysokej presnosti vobec.
Mozno casom prinesu prave velke vodne sosovky do mensich pristrojov adaptivnu optiku ale technologicky to bude narocne.

Inak za lacny peniaz sa da kupit fresnelka, ktora na hranie a pokusy moze stacit. Ta presnost vyroby bude podobna ak nie vyssia ako ta vodna sosovka. Je to iba F4, takze chromaticka aberacia bude aj pri akryle celkom divoka.
A hlavne, bude sa to dat pouzit ako vyborny a zdravy solarny gril !!!

Fresnel 250/1000

[rikoz]

4Brunco: ono myslim to byva aj naopak, ze na diskusiach, forach, prispevkami k rieseniam, al projektom, sa cas zvacsuje, predlzuje a aj financie sa nabaluju -aj "astronomicky", vidime to na firemnych poradach, rokovaniach, v parlamente ... niekedy ano sa aj usetri..

... v sobotu vecer som dal este second light .. sa utvrdit.., pozrel presnejsie a teda som videl Mizar a 80UMa, isiel som na juzne okno a videl som plejady .. 6, al 7 hviezd v okulari... a dalsie hviezdy, .. aldebaran , alebo jednu s tych jasnejsich v tom okoli, sa mi podarilo odfotit mobilom xperia S .. na 5 fotke.

Dalej som prilezitostne zapekal mozog a urobil vystup:

1fotka je "dalekohlad" s vodnou sosovkou (dve dutovypukle spojky z optiky , zlepene elektrikarskou paskou a naplnene vodou)
2fotka pohlad z okna priamo odfoteny stoziar vzadu (360m vzdialeny) a vodna sosovka (jedna dutovypukla spojka z optiky nalepena po okrajoch epoxidom na rovnom skle, naplnena vodou) ziskal som tak dlhsie ohnisko a vacsie zvacsenie
3fotka staziaru za okularom (objektiv z jednej spojky...)
4fotka staziaru za okularom, noc (objektiv z dvoch spojok...)
5fotka , asi aldebaran za okularom (objektiv z dvoch spojok...)
6fotka porovnanie zvacsenia z 2spojok a 1 spojky.
7fotka mesiaca neuvedena, lebo som nebol spokojny s fotkou (nepodarilo sa mi dobre zaostrit) , vyzerala o dost horsie ako v reale za okularom.... od vcera mam sosovku z dlhsim ohniskom, tak skusim odfotit ked bude moznost.

cele len na utvrdenie ze metoda vodnej sosovky funguje (aj ked s hotovymi sferickymi plochami z optiky), do istej miery, tu mieru zatial neviem ohodnotit, neviem aky ma, moze mat potencial.

vodna sosovka 2.jpg (149.26 KiB) Zobrazeno 3610 x

K 300mm priemer spojke, len v bodoch stiham, ... plechova - nerezova forma - kruhova s prepadom, na formu sa polozi kruhova platna skla s hrubkou +-5az10mm. El pec ohrieva sklo na forme na 600-700 stupnou (nemusi sa dosiahnut kalene sklo asi). Po case sa v peci sklo po "gulovom radiuse" prepadne , po okrajoch drzi na forme, prepadne sa +- 1-4mm v strede. Sklo sa ochladi. Vznikne, mala by vzniknut dutovypukla spojka s priemerom 300mm. Na 3,4 pokus by mohla mat spojka uspokojive opticke vlastnosti .. predpoklad.

takto niektori vyrobcovia vedia ohybat sklo, 3 riadok v strede je gulovy ohyb .

ohyb.jpg (39.66 KiB) Zobrazeno 3610 x

[MilAN]

Jo, v 9-ti letech bych byl nadšený, že jsem něco vyfotil
Jinak to přesně odpovídá jednoduché čočce s naprosto nepoužitelným obrazem pro nějaké astro.

.... Vznikne, mala by vzniknut dutovypukla spojka s priemerom 300mm....

Vznikne cokoliv, jen ne spojka s kulovou vnitřní plochou. Vnější plocha bude geometricky kopírovat kopyto, vnitřní podle tečení skla může mít jakýkoliv patvar. A pokud nebude kopyto vyrobeno s tolerancí ( t.j. s odchylkou v radiusu od ideální sféry pod vlnovou délku světla), nelze ani o této ploše mluvit jako o optické ploše, protože z hledisky optiky to bude také patvar. A proč by to mělo potom zobrazovat opticky korektně ?

[Homer]

Rikoz:
ano, prohnou Vám tabulku skla. Tedy lépe řečeno, nějak nedefinovaně prohnou nějaké sklo...
Jak píše Milan - jedna plocha okopíruje nerezové kopyto, druhá nějak steče a samovolně se dotvaruje.
Pro připomenutí, vezměme střední vlnovou délku viditelné části spektra - řekněme cca 600 nm, ať se to lépe počítá a slevme z přesnosti opt. plochy na 1/2 této vlnové délky. Tedy nárok na přesnost nerezového kopyta by v našem případě byla 0,0003 mm.

Zkuste se zeptat s jakou přesností je kopyto, které hodláte použít, vyrobeno - pokud je to vůbec známo.
A to máme tu daleko menší, ovlivnitelnou část problému - plochu tvarovanou kopytem. Ve hře je druhá plocha, která je zcela neovlivnitelná, leda snad, že by se lisovalo mezi dvěma kopyty vysoce přesně obrobenými. Pokud necháte sklo samovolně stékat, vyhazujete peníze u okna. Část starostí byste si ušetřil, pokud byste zkoušel lisovat rovnou čočku jako singlet a nikoliv vytvářet ze čtyř nedefinovaných ploch a vody triplet. Ale i tak by to spolehlivě nedopadlo bez dalšího opracovávání dobře.
Erhartové podobně vyráběli svá žebrovaná zrcadla a to řešili jednu optickou plochu a tu po získání polotovaru dále brousili a leštili.

[Karell]

Pánové, nic ve zlém, ale už mně to silně připomíná situaci, kdy jeden nadšený mladý kolega chtěl stavět astrohotel. Nevnímal jakýkoliv argument a neustále opakoval svoje přesvědčení, že to je jednoduchá věc. Víte, před kolika lety tady ta diskuse proběhla? Zaznamenali jste, že by sem od té doby jednou jedinkrát přišel a řekl něco o jakémkoliv postupu? Asi vám nemusím vysvětlovat proč. A stejně tak i vaše snažení mně už tak trochu připomíná krmení trolů...