Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[Howking]

Dík za odpověď. Samozřejmě jsem myslel zřetelně zaznamenán. Šlo mi o to, zda byla už někdy pokořena 30^m (vím že třeba Hubbleovo hluboké pole bylo exponováno snad 14 dní vkuse a na 2m objektivu, to už by mohla být šílená hodnota minimálního jasu)

[MilAN]

http://www.astro.cz/clanky/vzdaleny-ves ... dokup.html

poseldní 2 odstavce

[juh]

Jaký nejslabší optický objekt (hvězda/galaxie) byl zaznamenán vůbec (čímkoli)? Hodnota magnitudy.

Zaujimava otazka Nikdy ma nenapadlo polozit si ju.
Okrem toho, co je tu odkaz na gulove hviezdokopy, som nasiel nejake info o najslabsej nasnimanej galaxii z HST. Zial nikde som nenasiel info o jej jasnosti. Pise sa o nej len to, ze vdaka efektu gravitacnej sosovky ju vidime 20x jasnejsie, ako by sme ju videli bez tohoto efektu. Po patrani po jej jasnosti som narazil na dalsi clanok "Hubble goes to the eXtreme to assemble the deepest ever view of the Universe" v ktorom sa v spodnej casti v poznamkach popisuje, ze najslabsi objekt na XDF ma 31. magnitudu.

... (vím že třeba Hubbleovo hluboké pole bylo exponováno snad 14 dní vkuse a na 2m objektivu, to už by mohla být šílená hodnota minimálního jasu)

Podla toho druheho odkazu je celkovy expozicny cas XDF priblizne dva milony sekund, co je priblizne 23 dni.

[janek950]

Více k Hubbůe XDF máte zde http://xdf.ucolick.org/, resp originální článek jak se XDF skládal http://iopscience.iop.org/article/10.10 ... 09/1/6/pdf. Je tam uveden dosah 31.2 mag pro 5-sigma detekční limit resp. 32.9 mag pro 1-sigma detekční limit.

[ondrejmt]

Vrta mi to hlavou uz par rokov. Ludia zoomuju s fotakmi na hviezdy, natacaju si ich a potom to davaju na Youtube. Na videach vidno len rozmazane a neostre machule, ktore avsak posobia vacsie. Preco to ludia robia?

1. umelo klamlive videa o tom ako mozno hviezdy natocit?
2. nizky intelekt autorov videii, ktori sami veria, ze hviezdu je mozne natocit v takejto velkosti?

[bbvideo=560,315]https://www.youtube.com/watch?v=PltwwcpdQ-A[/bbvideo]

[Karell]

Protože neumí zaostřit a neví, že je to hvězda. Podle jeho dalšího videa se domnívá, že natáčí něco jiného.

[Artaban]

Často lidé chtějí ukázat hvězdy velkým dalekohledem, jako koule. Prostě nevědí, že to není možné a podrobnosti na hvězdách (krom Slunce) nelze pro jejich velkou vzdálenost pozorovat.

[MilAN]

Budeš se možná divit, ale lidi na hvězdárně vždy chtějí větší zvětšení. A když se jim zdají hvězdy i při zvětšení 1000x stále malé a nenechají si to vysvětlit a začínají být agresívní, jediná možnost, jak jim ukázat ty hvězdy větší je, je trochu rozostřit

[Matej]

2. nizky intelekt autorov videii

V tomto prípadne to bude bod č. 2. Sú ludia, ktorým veci nevysvetlíš, nech sa akokolvek snazis. Potom ich pochvália hlásatelia teórií o Nibiru... A už je ruka v rukáve.

[Psion]

Rozostřený obraz hvězdy ledasco ukáže na optice. Na videu z Nikona je vidět, že ta optika není úplně OK.

[alex]

Sorry, ak to už odznelo...

Z wikipedie:
"V súčasnej klasifikácii hviezd, Morgan-Keenanovej spektrálnej klasifikácii, je spektrálne písmeno rozšírené o číslo 0 až 9, ktoré označuje desatinu rozsahu medzi dvoma hviezdnymi triedami, takže A5 je 5 desatín medzi triedami A0 a F0, ale A2 predstavuje 2 desatiny plného rozsahu od A0 do F0."

Trieda B: 10 000 – 30 000 K
Trieda A: 7 500 – 10 000 K
Trieda F: 6 000 – 7 500 K

A5 by nemalo ísť smerom "hore" od dolnej hranici 7500 K do vyšších teplôt teda smerom k B (keďže horná hranica A = dolnej hranici B)?
Aká je teda vlastne hodnota pre A5?

Vďaka,
alex

[MilAN]

Podtřídy : S rostoucí hodnou klesá teplota = směrem k chladnější třídě
Takže A5 má teplotu 8 750K , obdobně A2 má 9 500K
Když si u tvé tabulky přehodíš ty teploty u tříd např.
B : 30.000 - 10.000K
A : 10.000 - 7.500K

Tak to je už potom logičtější, a je na první pohled jasné, kde bude podtřída 2 a kde podtřída 5

[Zbych]

Vadí trakčnímu gelovému akumulátoru mráz?

[Howking]

Ne, ale proudová zatížitelnost a odebratelná kapacita klesá stejně jako u klasikého olova.

[Cztwerec]

Použil jsem při upgradu newtona nové zinkové metrické šrouby na různé dotažení dílů. Nechal jsem přístroj v prostoru u domu (je to bez topení a vždy je tam víceméně stejná teplota i vlhkost jako venku) asi 14 dní. Když jsem jako obvykle udělal prohlídku, zda je vše ok, na všech těch šroubech se udělala taková "křídová" hmota jako prášek s mocností několik milimerů a segmentací, něco jako plíseň (ale ta to zřejmě nebyla, zkusil jsem odstranění Savem a octem a stejně se to vracelo). Jsou standartně tyto šroubky penetrovány nějakou chemikálií, nebo odrezovačem? Nebo co se tam stalo za reakci? Stále se to totiž vrací... Přitom z výroby tam ty zinkové byly a nic takového se nekonalo. Fotku bohužel nemám...

Klidně šroubky vyměním za nerez, ale jen mi vrtá hlavou co to bylo. Nevíte co to je?