Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[MMys]

Můžeš to skládat naproto z libovolného času, změny poloh hvězd jsou na snímku v rozmezí i desítek let nedetekovatelné (pravda, pár rychlejších hvězd v poli se tu a tam najít může, ale s tím si poradí registrační algoritmus použitého SW).

[Rekmarik]

Můžeš to skládat naproto z libovolného času

To jsem si taky myslel, ale překvapilo mě že to asi nikdo nedělá - nebo jo ? Poskládat si během let třeba nějaké slušné pole s rozsáhlejším objektem při větším rozlišení .. Zaznamenal jsem že astrofotiči jsou samozřejmě nadšení, když zvládnou během několika jasných nocí nafotit/nasnímat desítky expozičních hodin a mají pak dostatek dat .. Ale třeba je možné, že moje představa kvantity snímků platí jen do určitého počtu a dál už tam žádná jiná informace nepřibude - teda nemá cenu například rok co rok řidávat stovky expozic protože z nich tu novou slabě detekovatelnou informaci už nejsem schopen vytáhnout ?

[alex]

Jako nefotič bych si dovolil jednu jednoduchou otázku...

Ja by som ešte dodal, že som napr. dopadol tak, že som si najprv kúpil lacnejšiu verziu filtra (mám z toho obdobia menej kvalitné fotky) a o pár rokov som si kúpil iný (mám asi trošku lepšie fotky). Farebné podanie v tomto prípade sa už líši. Staré fotky nezahadzujem, poslúžia ešte napr. na vylepšenie pozadia... a dúfam, že mi objekt moc nekazia
Môže sa stať, že časom si vymeníš korektor (čo by nemalo vadiť), príp. foťák, objektív... Podľa mojich skúseností, ak sa prechádza na kvalitnejšiu zostavu, staré fotky sa už moc nevyužívajú
Takže maj premyslené akú zostavu chceš na také dlhodobé využitie

alex

P.S. dofocujem bežne, keďže pár rokov moc nič nemením. Plánujem aj naďalej si vylepšiť fotky pár objektov, lebo časom sa učím aj nové spôsoby spracovania, takže ma to baví znova sa vracať k niektorým objektom a vylepšiť si tú kvalitu, napr. vyberaním tých lepších (upointované, pri nižších teplotách je menej šumu...). Samozrejme sú objekty, ktoré som sa rozhodol ďalej neriešiť, proste stačilo... Hranica u mňa (Canon EOS) je niekde pri 12-15 hodinách.
Pozn. ja som ale len taký sviatočný fotograf

[MilAN]

Ale třeba je možné, že moje představa kvantity snímků platí jen do určitého počtu a dál už tam žádná jiná informace nepřibude - teda nemá cenu například rok co rok řidávat stovky expozic protože z nich tu novou slabě detekovatelnou informaci už nejsem schopen vytáhnout ?

Zkus se prokousat tímhle :
http://www.astrofoto.sk/spracovanie-obr ... fotografii

[Bill]

překvapilo mě že to asi nikdo nedělá - nebo jo ?

No já si naopak myslím, že to dělají skoro všichni.

Velká část mých novějších fotek je takhle focena...

Poslední M42 byla focena v březnu a říjnu, M45 mám barvu z asi 3 roky starého snímku ze zrcadlovky a L z kamery a úplně jiného objektivu.

Jak jinak by jsi to chtěl v naších podmínkách dělat, když je za celou zimu 5 jasných nocí? - Holt co se nestihne letos, musí počkat do dalšího roku ...

[Rekmarik]

Díky všem za objasnění.

[MilAN]

O focení jako takovém, pointaci, skládání a úpravě fotek nějakou představu mám - jde spíše o změnu samotného DSO ve smyslu změny polohy- úhlu vůči pozorovateli (což předpokládám je asi minimální ?)
Díky za vysvětlení.

Vzhledem k tomu, že ani přístroje na družici Gaia nejsou schopny detekovat vlastní pohyb galaxií ( a to jsou schopny měřit s přesností 10^-5 " ) tak nehrozí, že by jejich vlastní pohyb i během tisíciletí nám zkazil snímky. A ani během našeho života nehrozí, že by se nám rozešly snímky bližších DSO ( kolové hvězdokupy, emisní mlhoviny ) To by mohlo nastat jedině v případě otevřených hvězdokup s nejrychlejším vlastním pohybem. Ale i tak je to časové období v řádu několika desetiletí. Takže jediné, co lze zaznamenat - a to už nejsou DSO- je vlastní pohyb hvězd, které by se našly na snímku. Ale i tam - je jen asi stovka hvězd, jejichž vlastní pohyb přesahuje 0,1"/ rok . Jen netuším, kolik z nich se promítá do blízkosti DSO, aby nám eventuelně "zkazily" snímek

[Jan Vratny]

medii ted probihaji zpravy o tom, jak bude mesic nejvetsi za ... let, a casto se tam uvadi, ze bude o 14 % vetsi a 30 % jasnejsi (uz se neuvadi ten dovetek ...nez pro obdobi minimalni jasnosti/velikosti)

Chapu, ze 1.14 * 1.14 je cca 1.3, ale neni mi jasne, kde vzali tech 14 %, kdyz se podivam na wiki a podelim si apogeum a perigeum, dostavam se na 11-11.5 % (zalezi, co je delenec a co je delitel). Pri takhle malych uhlech muzu ztotoznit x = tg(x), takze pomer polomeru bude cca stejny, pomer ploch a tim i jasnosti mi pak teda vychazi na 1.2. Nikoliv 1.3.

Kdybych tech 14% videl jen na idnesu nebo novinkach, mavl bych nad tim rukou, ale je to k nalezeni treba i zde: https://science.nasa.gov/news-articles/ ... supermoons

Kde je ta bota?

[MilAN]

Je to poměr minimálního a maximálního apogea. Poměr 1 .1,14 na půměru je 1:1,30 v ploše

[Jan Vratny]

minimálního a maximálního apogea

To jakoze vzdalenot apogeum-Zeme kolisa, a to dokonce o vic (14%), nez je rozil apogeum/perigeum(11%)? A u tech udaju o apogeu a perigeu (406000 km, 363000 km) jde teda o nejake stredni hodnoty? A realne je tam az takovy rozptyl?

[MilAN]

Vypadlo mě tam jedno podstatné slovo = perigeum, ale už to nejde opravit.Omlouvám se.
Takže jinak: udávané perigeum a apogeum je vzdálenost geocentrická. A protože je Měsíc poměrně blízko , záleží i na tom, odkud se ze Země na něho díváme. Jak v případě perigea, tak i v případě apogea můžeme mít Měsíc v poledníku nebo na může maximálně vycházet nebo zapadat ( a ještě můžeme být na libovolné zeměpisné šířce) .To jsou mezní vzdálenosti pro pozorování. A mezi tím jsou další hodnoty dané tím, v jaké vzdálenosti je v okamžiku úplňku Měsíc -od perigea až po apogeum.
Takže pro posouzení je nutno brát topocentrickou vzdálenost.

[Jan Vratny]

Jo, tak po zapocteni polomeru Zeme uz to vychazi, diky za objasneni.

[Howking]

Jaký nejslabší optický objekt (hvězda/galaxie) byl zaznamenán vůbec (čímkoli)? Hodnota magnitudy.

[MMys]

Těžko soudit, ale myslím si, že to bude nějaký objek nasnímaný v rámci Hubble Ultra Deep Field snímku.
S magnitudou bude potíž, záleží, v jaké části spektra se bere (vzdálené galaxie mají maximum vyzařování v IR, díky rudému posuvu) a hlavně, co to znamená "zaznamenán" ? Je třeba specifikovat poměr S/N, kdy lze ještě uvažovat, že to zachycené není jen náhodná variace v šumu.

[MilAN]

Pokus si pamatuji, někde byla udáváno, že HST se dostal přes 29. mag