Rozpínání vesmíru

[vlasek]

Dopocul som sa ,ze pevna hmota tvori urcitu cast vesmiru{bolo to niekolko pecent}a taktiez vieme ze sa vesmir rozpina.to znamena ze, ked sa vesmir rozpina,tak to percento hmoty v priestore by malo klesat,ale neklesa.Znamena to ze so zvecsovanim vesmiru prubuda aj hmota?

[gsokuba]

prosimtě ukažeš mi důkaz že se vesmír rozpíná? já si myslim že ani žádnej velkej třesk nebyl a tohle nikdy nepochopíme, naše věda se pouze snaží definovat určitý projevy vesmíru který mi dokážeme vnímat ,ale horší už je definovat a spočítat samotnou podstatu hmoty a vesmíru a jakej je prvotní původ těch jevů který my vnímáme a snažíme se změřit, tedy jestli je.

[Shqwert]

Jen bych možná i upřesnil, pevnou hmotu bych zaměnil spíše za pozorovatelnou hmotu. A pak bych to nezaměňoval s hustotou vesmíru. A jinak něco pro přečtení, třeba to i pomůže....

http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/kos ... DarkMatter

[Cztwerec]

prosimtě ukažeš mi důkaz že se vesmír rozpínáTy vlastně popíráš jeden z největších kosmologických objevů 20. století.

[gsokuba]

ted jsem se dobře pobavil ;D nachytals mě

já nevim ale třeba ten odkaz vejš spousty věci mi tam nic neřiká samý čisla a předpoklady nevidim v tom důkaz rozpínaní vesmíru.

[Cztwerec]

Ukaž jediný seriozní důkaz o tom, že se vesmír nerozpíná. Jsem laik, rád se poučím...

Bez urážky.

[Honza Ebr (honza42)]

gsokuba: promiň, ale názor, že vesmír se nerozpíná, je dnes naprosto menšinový. Můžeš o tom klidně diskutovat, ale je nutné ho cpát do tématu, kde se někdo ptá na otázku, jejíž premisou je, že se vesmír rozpíná, ještě navíc takovým způsobem?

vlasek: i přesto, že nebudu protestovat proti rozpínání systému, budu muset poznamenat, je otázka trochu chybně formulovaná. Pokud "procentem hmoty v prostoru" myslíš hustotu hmoty, ta samozřejmě klesá - pokud jsi někdy víc slušel o modelu velkého třesku, jistě víš, že v začátcích byla velmi velká, zatímco dnes je vesmír dost prázdný.

Pokud jde o podíl "obyčejné" hmoty ku temné, ten zůstává (zanedbáme-li různé víceméně neznámé efekty) stejný - něco jiného to ale je, pokud bysme do celkové hustoty vesmíru počítali tzv. temnou energii (kosmologickou konstantu). Ta totiž skutečně "přibývá" s rozpínáním prostoru, a tak podíl obyčejné hmoty vůči této celkové hustotě energie (obyčejná plus temná hmota plus temná energie) ve vesmíru skutečně klesá.

V pravěku kosmologie existovaly modely, které vyžadovaly (velmi pomalou a vpodstatě neměřitelnou) kreaci (obyčejné) hmoty za účelem udržení stabilního stavu, ale ty byly dávno opuštěny.

[Eryn]

To spochybnenie rozpínania vesmíru myslíte vážne? ;D Ale no tak... veď všetky pozorovateľné kopy galaxií sa od našej kopy vzďaľujú (možno s výnimkou pár členov našej superkopy, ale to neviem presne, či na takých vzdialenostiach už prevláda rozpínanie alebo gravitácia). Isteže, stále je možné, že galaxie, ktoré sú tak vzdialené, že ich už nevidíme, sa od nás nevzďaľujú, ale sa k nám približujú. Neexistuje však dôvod, prečo by sa práve tie, ktoré vidíme vzďaľovali a práve tie, ktoré nevidíme približovali... to už rovno môžete veriť na to, že keď sa obrátite, svet za vašim chrbtom zmizne a tesne predtým ako sa obzriete sa rýchlo zase vytvorí do pôvodnej podoby...

Ešte k tej hustote vesmíru: Netýka sa to síce priamo rozpínania, pretože spolu s ním pochopiteľne hustota klesá, ale možnosti "recyklácie" hmoty vesmíru. Keďže čierne diery, ktoré by boli inak konečným štádiom hmoty, sa podľa Hawkinga vyparujú, v akej podobe uniká hmota "z čiernych dier" (samozrejme, že nie priamo z čiernych dier, ale sponad horizontu udalostí). Nie je možné, aby sa z hmoty vyparenej z čiernej diery opäť skladali atómy vodíka a vracali tak kolobeh hmoty vo vesmíre na začiatok?

[Honza Ebr (honza42)]

Ešte k tej hustote vesmíru: Netýka sa to síce priamo rozpínania, pretože spolu s ním pochopiteľne hustota klesá, ale možnosti "recyklácie" hmoty vesmíru. Keďže čierne diery, ktoré by boli inak konečným štádiom hmoty, sa podľa Hawkinga vyparujú, v akej podobe uniká hmota "z čiernych dier" (samozrejme, že nie priamo z čiernych dier, ale sponad horizontu udalostí). Nie je možné, aby sa z hmoty vyparenej z čiernej diery opäť skladali atómy vodíka a vracali tak kolobeh hmoty vo vesmíre na začiatok?
Trochu se bojím, že na AF, které zrovna nepřekypuje teoretickými fyziky, se odpovědí těžko dopídit, ale tohle je otázka, která mě už dlouho trápí - a už dlouho si říkám, že se na ní zeptám někoho z relativistů, ale nikdy jsem se k tomu nedokopal.

Ono je to totiž celé podivné z energetického hlediska: pomineme-li jadernou vazbovou energii, tak hmota v černé díře je obrovským "dokladištěm záporné enerige", protože leží hluuuuboko v potenciálové jámě. Když z ní ovšem vylétává hawkingovo záření, je už pěkně z jámy pryč - na úkor čeho se balance zachovává?

V tomto ohledu se sluší podtknout, že přestože je hawkingovo vyzařování již desetiletí součástí "fyzikálního folklóru", jde striktně vzato pouze o hypotézu, protože není v současném vesmíru příliš experimentálně pozorvatelné. A vůbec, i když kvantová teorie pole na křivém pozadí zní z teoretického hlediska věrohodně a podloženě, dost pochybuju o tom, že celý tento obor má jeden jediný experimentální podklad. (Což jsou věci, které se halvně v populárních knížkách taktně omlčují, protože pak berou tomu vyprávění dost kouzla.)

[baranka]

Když se vesmír nerozpíná,tak co s rudým posuvem?

[KpS]

Ono je to totiž celé podivné z energetického hlediska: pomineme-li jadernou vazbovou energii, tak hmota v černé díře je obrovským "dokladištěm záporné enerige", protože leží hluuuuboko v potenciálové jámě. Když z ní ovšem vylétává hawkingovo záření, je už pěkně z jámy pryč - na úkor čeho se balance zachovává?  Nemůžeme pominout princip, který platí nejen pro jaderné vazebné energie. Například deuteron je lehčí než součet hmotností protonu a neutronu právě o vazebnou energii. A deuterium je zase o chlup lehčí než součet hmotností deuteronu a elektronu o vazebnou energii teď už elektromagnetické povahy.
Černá díra je lehčí než součet samostatných hmot, které ji vytvořily. Pořád však nějakou má a tedy i jí odpovídající energii. Hawking ukázal, že černá díra je díky kvantovým procesům dlouhodobě nestabilní a tak se časem celá ta její energie mc2 promění na jiné formy, černá díra se vyzáří.

[Honza Ebr (honza42)]

Příspěvky, které se netýkaly tématu, byly odstraněny.

stana a grajda: Své připomínky k moderování fóra můžete svobodně vznášet v sekci "Astronomické fórum". Nečiňte tak však v diskuzi o něčem jiném!

[Honza Ebr (honza42)]

Černá díra je lehčí než součet samostatných hmot, které ji vytvořily. Pořád však nějakou má a tedy i jí odpovídající energii. Hawking ukázal, že černá díra je díky kvantovým procesům dlouhodobě nestabilní a tak se časem celá ta její energie mc2 promění na jiné formy, černá díra se vyzáří.
Aha jasně. Nenapadlo mě, že je to tak jednoduché! A propos, máte nějakou představu, jak velká je ta vazbová energie v černé díře oproti klidové? Někde jsem slyšel, že gravitační kolaps je nejefektivnější "dolovač" energie z hmoty, že jako jediný se dostane do nějakých desítek procent klidové energie, ale byla to jenom taková zmínka...

[KpS]

Jednoduchá odpověď je vetšinou neúplná odpověď. Rovnice gravitačního pole jsou v obecné relativitě nelineární, takže nepůjde uvažovat jen v nějakých součtech či rozdílech tak, jak tomu bylo v příkladech, které jsem uvedl. Navíc, s definováním energie samotného gravitačního pole je v obecné relativitě problém. Moje znalosti bohužel nijak nepřesahují obsah kdysi absolvované jednosemestrové přednášky. Doporučuji obrátit se s dotazem na prof. J. Bičáka. Jeho případná odpověď by mne též zajímala.

[Habl]

Když pomineme některé kosmologické modely, tak lze na základě poznatků současné astrofyziky určit nejzasší vzdálenosti gama-záblesků, vysoceenergetického záření.
Nejvzdálenější hroutící se objekt GRB 080913 byl objeven sondou Swift v polovině loňského roku. Světlo k nám letělo 12,8 miliardy světelných let na základě změřenoho rudého posuvu. Astronomové určili tuto vzdálenost gama-záblesku v daleké minulosti 825 milionů let starého vesmíru.
Záblesk hroutícího se objektu byl i pozorován dalekohledy VLT na Mount Paranalu v trvání 1,5 hodiny. Tento časový údaj je v dobré shodě se zánikem velmi hmotných "hvězd", které nejsou schopny odolávat vlastní obrovské gravitaci.

Habl