Poor man Astrofoto - hvězdy na stativu

[grajda]

KDan napsal: No, ono je to celé o hodně složitější a ve fóru pro začátečníky bych podobné diskuze nerozvíjel.

Pokud bychom měli exaktně rozebrat, proč tomu tak je, a za jakých okolností(!) tomu tak je, vzniklo by zde asi nejsložitější vlákno na AF.  ;)

Něco málo jsem o tom četl a něco jsem i počítal; kdyby byl zájem, můžeme se do toho někdy přesněji pustit, ale teď moc nestíhám.To bych byl moc rád! Popravdě, před nějakým časem měl na strojárně doktor Druckmuller (doufám správně napsán) přednášky, no, ale taky nestíhám- tvrdnul jsem místo přednášek v práci- to jen na okraj. Předem mám tyto znalosti: Několik úvodních kapitol z MatematikaIIII pro strojárnu- rozdělení pravděpodobnosti, distribuční funkce, průnik, sjednocení... ...no, ale kolem teorie šumu neznám nic moc, a to vlasně ani z té elektronické- nebylo to ještě nikdy potřeba. Nebyl by na úvod nějaký odkaz, nebo doporučení literatury (která se dá přelouskat co nejrychleji!!!)?

Díky.

JG

PS: Jaké má vlastně amplituda šumového napětí (nebo jiné veličiny) rozdělení pravděpodobnosti? Normální?

PS2: Sorry, nerad zakládám nová témata... ;D

[MMys]

Vejr napsal:

Vem si to jako treba s vodou - kdyz ti dopadne kapka vody (foton) na suchou plochu, tak je snadno zjistitelna. Ale pokud dopada do nadoby s vodou (sum), tak potrebujes tech kapek hodne, abys zjistil, ze nejaka voda pribyla.... Zkratka potrebujes tolik fotonu, aby prehlusil ten prirozeny sum...
Nene, tohle přirovnání nesedí. Fotonový šum je v tom přirovnání nerovnoměrnost v padání kapek. Jako kdyby sis dal na plochu hromadu malých nádob vedle sebe (ekvivalent pixelů) a zkoumal, kolik do nich za nějako dobu naprší (kolik do každé z nich spadne kapek). Když budeš měřit krátkou dobu, najdeš v jednotlivých nádobách rozdílné množství vody (voda je kvantovaná po kapkách stejně jako světlo po fotonech), když necháš nádoby déle, rozdíly (vztažené relativně k nakapanému objemu) budou malé. Akumulovaný náboj odpovídá nakapanému množství vody, fotonový šum odpovídá v té anlogii variaci v množství nakapené vody.

To Grajda: Víc bych to opravdu tady nepitval, vztahy jsou poměrně složité a věř tomu, že díky kvantové povaze a neideálním vlastnostem snímací soustavy 1x10sec není rovno 10x1 sec. Kdyžtak na to můžeme otevřít téma jinde.

[grajda]

Díky za objasnění pojmu fotonový šum- ten v tom případě při sečítání expozic, pokud jsem to správně pochopil, ničemu nevadí. Téma klidně založím, ale chtělo by to i s tím, co už se k tomu tady napsalo, nebylo by lepší přesunutí?...

A teď musím mazat zase něco dělat, skluz.

Díky.

JG

[MMys]

Pokud by tě to zajímalo hlouběji (určení optimální délky subexpozice v závislosti na parametrech kamery a oblohy) tak doporučuji prostudovat toto:
http://www.starrywonders.com/snr.html

Tady už to prosím neřešme.

[grajda]

Moc díky. To půjde přečíst i ve vlaku!

Vytištěno, jsou to dvě stránky.

Ještě něco dalšího o šumu by nebylo? ;D ;D Klidně SZ.

PS: věřím, že 10X1s není 1X10s...

JG

[phobos]

Myslite, ze by bylo realne posadit zrcadlovku na montaz od Lidlskopu a rucne "upointovat" (koukanim do Lidskopu) rekneme 10 - 15s expozici s 100mm objektivem?

Pokud ano, napada nekoho, jak by se dalo vyresit to uchyceni?

A jeste - mam doma starou Practicu s 50mm objektivem (svetelnost f/1.8). Jak by mohl takovy pokus (podobny te fotce Orionu) vypadat s kinofilmovou zrcadlovkou?

Mam teda spis obavu, ze diky tomu, ze s tim kinofilmem nevyresim nic jako skladani snimku, to asi spis nepujde (expozice delsi nez 10s asi nejsou bez pohonu realne) ...

[grajda]

Čéče, já si myslím, že ta montáž má tak malou tuhost, že drbneš do točítka a z hvězd máš hned klikyháky... Možná kratší objektiv :-/... Nebo získat cvik! Ale řešit to jde a inspiruj se rozhodně tady na kliknutí

PS: Možná bude i montáž lídlskopu přesnější, než ten stolek. 8)

[Martin Vyskočil]

phobos napsal: Myslite, ze by bylo realne posadit zrcadlovku na montaz od Lidlskopu a rucne "upointovat" (koukanim do Lidskopu) rekneme 10 - 15s expozici s 100mm objektivem?

Pokud ano, napada nekoho, jak by se dalo vyresit to uchyceni?

A jeste - mam doma starou Practicu s 50mm objektivem (svetelnost f/1.8). Jak by mohl takovy pokus (podobny te fotce Orionu) vypadat s kinofilmovou zrcadlovkou?

Mam teda spis obavu, ze diky tomu, ze s tim kinofilmem nevyresim nic jako skladani snimku, to asi spis nepujde (expozice delsi nez 10s asi nejsou bez pohonu realne) ...
10-15s expozici bych radeji fotil z pevneho stativu bez pohonu, ale zalezi samozrejme na ohnisku (v zavislosti na velikosti snimace/policka filmu).

Pokud budes fotit na film, tak na sirokouhlou fotku budes potrebovat radove delsi casy, odhaduju tak od 5 min vys. Navic budes muset nejspis trochu priclonit.

Skladani snimku asi bude skutecne problem. Tipuju, ze scanovani by prineslo nejake problemy (nebo ne? Prosim nekoho fundovanejsiho).

Dalsi dulezita vec je podle me kvalitni obloha, protoze cervene zabarveni z fotky neodstranis (teda krome upravy v pocitaci po nascanovani). Jen par mych fotek na film ma opravdu pekne tmave pozadi.

[phobos]

Martin Vyskocil napsal:
Skladani snimku asi bude skutecne problem. Tipuju, ze scanovani by prineslo nejake problemy (nebo ne? Prosim nekoho fundovanejsiho).
No, scanovat film jde. Jak je to s kvalitou, to netusim - ale hlavne by se to trochu prodrazilo - kdybych chtel skladat treba 40 zaberu jako Vabra ;D

[Prazan]

to phobos: Ohledně pointace pomocí rf70/700 na Astro-3 (s pohonem RA) - podívej se do tohoto vlákna. Najdeš tam příspěvky uživatele Glugo a odkazy na jeho fotografie DSLR.

[Vabra]

phobos napsal: Myslite, ze by bylo realne posadit zrcadlovku na montaz od Lidlskopu a rucne "upointovat" (koukanim do Lidskopu) rekneme 10 - 15s expozici s 100mm objektivem?
Pokud ano, napada nekoho, jak by se dalo vyresit to uchyceni?
Trochu nam utikas z tematu, ale necht. S focenim z Astro3 montaze (starsi Lidlskop do lonskeho roku) mam nejakou vlastni zkusenost -> spise negativni.
Pouzivat ji jako "parlakticky stolek" tj na rucni pohon prakticky neslo vubec (vzdy se tam vyskytla nejaka vule, nekde se neco zachvelo atd.). Po dobastleni maleho pohonu (byl sice k jine montazi, myslim ze EQ2, ale potrebna obvodova rychlost byla stejna). To uz celkem "slo". Uspesnost byla u 200mm objektivu cca 50% u expozic do 1 minuty a pak sla dost rychle dolu (samozreme zadna sance na pointaci).

Asi nejpovedenejsi snimek komety SWAN z podzimu 2006 touto technikou (neupravena DSL Canon20D, ohnisko okolo 200mm, sada 60s expozic):


Uchyceni nemuze byt zadny problem dobastlit, pokud si vzpominam byl to jen kousek hlinikove desticky o tvaru vhodnem na uchyceni do Astro3 s tim ze byl provrtany sroubem se fotografickym zavitem (ten se da koupit treba ve Ferone).

A jeste - mam doma starou Practicu s 50mm objektivem (svetelnost f/1.8). Jak by mohl takovy pokus (podobny te fotce Orionu) vypadat s kinofilmovou zrcadlovkou?
Teoreticky by to samozreme dopadnout mohlo stejne nebo i lepe se spravnym filmem citlivym na cervenou a "pushovanim".

Prakticky to bude ale tak narocne na pracnost vyvolani+scanovani+skladani...prip na finance, ze si to vubec nedovedu predstavit. Pro tento zpusob foceni je, dle meho nazoru, digital nezbytnosti.

[Vabra]

Prazan napsal: to phobos: Ohledně pointace pomocí rf70/700 na Astro-3 (s pohonem RA) - podívej se do tohoto vlákna. Najdeš tam příspěvky uživatele Glugo a odkazy na jeho fotografie DSLR.Mozna jsem to pochopil spatne, ale nechce se mi verit ze by byl uzivatel Glugo schopen udelat vice kvalitne upointovanych snimku 600s na Astro-3.

Spise bych rekl ze pouziva lepsi montaz a Lidlskop 70/700 jako pointacni dalekohled, to pak smysl ma.

EDIT: Glugo u sve prvni fotky nx180s primo tvrdi ze ji fotil na Astro-3, takze nezbyva nez verit, ze ma kvalitnejsi Astro3, nez jsem mel k dispozici ja a ze mu to umoznuje dokonce i pointaci s pomoci lidlskopu. U dalsich snimku s 600s expozici uz montaz explicitne neuvadi...

[Prazan]

V tom vlákně o pointaci mluví o Astro-3 - taky mi to připadá fantaskní, ale osobně jsem to nikdy nezkusil - takový srdcař zkrátka nejsem - takže nemohu a nechci soudit

[Glugo]

No snáď by som sa mohol aj ja vyjadriť ;D . Všetky fotky o ktoré som uverejnil tu na astrofóre boli robené na montáži Astro-3 od lidlskopu. K tej som si zaobstaral pohon a začali prvé pokusy Môžem povedať z vlastnej skúsenosti, že pomocou tejto montáže sa fotiť dá, avšak podmienkou je dobré ustavenie montáže aby neboli potrebné korekcie v DE osi. Keď som fotil pomocou 50mm objektívu tak pri 120s expozíciách som to nechal bežať bez pointácie, použiteľných bolo približne 3/4 snímkov. Pri pokusoch s dlhším ohniskom bolo potrebné poitovať pomocou pointačného okulára. Skúšal som snímky pri cca 200mm, môžem povedať že keď sa chce, tak sa dá tých 180 - 240 s celkom slušne upointovať, povedal by som že kôli rôznym vôľam montáže bolo použiteľných 4/5 snímkov. 600 s expozície sú už riadna fuška aj s poriadnou dávkov šťastia ;D no keď človek veľmi chce... P.S. už si šporím na EQ6

[stana]

???
A jaks ty hvězdy naháněl na Azimutální montáži..Si snad zapíchl stativ do svahu?

Pardon, jen se ptám..
P.S. Měl jsem za to, že AZ 3 je Azimutální montáž..