Druhy pokus o astrofotografii
Druhy pokus o astrofotografii
zkoušel jsem poprvé EQ6 afokálně s digi SONY W1 a takhle mi vylezla M42 http://www.zdroje.info/planety.htm
nedoporučuji obchodování s DUKem
Druhy pokus o astrofotografii
Prima, ty hvezdy to kresli docela ostre i pres tu spoustu cocek ( okular + objektiv fotaku ). To, ze v okrajich nebyly kruhove, nemusi byt okularem - koma je "vrozenou" vlastnosti parabolickeho zrcadla ( i kdyz pri f/6.9 to nebude tak zle ), pro jeji eliminaci se pouzivaji korektory.
BTW pred par hodinami jsem si hral se stejnym motivem : http://fjfi.cce.cz/astro/camera/photo/M42s.html
BTW pred par hodinami jsem si hral se stejnym motivem : http://fjfi.cce.cz/astro/camera/photo/M42s.html
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
-
Lubka
Druhy pokus o astrofotografii
MP napsal: Olympusy umi fotit perfektne a 5050 patri mezi drazsi a lepsi modely. Na kompakt je to opravdu slusne. Jen jsou videt aberace objektivu u jasnejsich hvezd v okrajich snimku. Mozna by bylo lepsi smirit se s mensi svetelnosti a trochu zaclonit. Nebo udelat dva snimky s ruznou clonou a slozit je.
Musím se též zastat Olympusu, náhodně jsem se k němu dostal, a tak jsem se pokoušel vytvořit taktéž něco na obloze. Pravda je, že ho mám krátce, vyhodou je 16s. expozice a citlivost 400. Pokoušel jsem se o zachycení komety machholz a byl jsem mile překvapen. Ale proč reaguji právě na tento dotaz: program na skládání více snímků - to je, co mě zajímá, jak toto poměrně laciné zařízení využít. Otázka, kde a jak a pod jakým názvem získat soft?
2/ Otázka k diskuzi: Máte někdo zkušenosti s používáním CCD kamery, jež nabízejí Matoušek i Holubec za necelých 13.tis.?
Musím se též zastat Olympusu, náhodně jsem se k němu dostal, a tak jsem se pokoušel vytvořit taktéž něco na obloze. Pravda je, že ho mám krátce, vyhodou je 16s. expozice a citlivost 400. Pokoušel jsem se o zachycení komety machholz a byl jsem mile překvapen. Ale proč reaguji právě na tento dotaz: program na skládání více snímků - to je, co mě zajímá, jak toto poměrně laciné zařízení využít. Otázka, kde a jak a pod jakým názvem získat soft?
2/ Otázka k diskuzi: Máte někdo zkušenosti s používáním CCD kamery, jež nabízejí Matoušek i Holubec za necelých 13.tis.?
Druhy pokus o astrofotografii
2Lubka
odpoved na druhou otazku:
Mozna by stalo za zvazeni porizeni 300D (dnes do 20.000 bazar), nebo 30D (3mega DSLR dnes do 15.000 bazar). Oproti CCD kamere ma podstatne vetsi snimac.
pekna fotka s D30
http://www.astronomike.net/en_image_55828.html
HonzaS
odpoved na druhou otazku:
Mozna by stalo za zvazeni porizeni 300D (dnes do 20.000 bazar), nebo 30D (3mega DSLR dnes do 15.000 bazar). Oproti CCD kamere ma podstatne vetsi snimac.
pekna fotka s D30
http://www.astronomike.net/en_image_55828.html
HonzaS
ED80, Dobson 16" a další bordel
Druhy pokus o astrofotografii
V posledním Povětroni je článek o skládání fotek v Irisu. Zatím jsem nezkoušel, ale chystám se (v noci jsem zkusil 6x10s Hyády+Plejády).
Triedry 12x40 a 10x50, SW ED80, Drbohlav mount 50mm, GS mount, SPC8, Webka Philips 840K
Druhy pokus o astrofotografii
Tak jsem Iris vyzkoušel, konkrétněji verzi 4.31. Během prvního pokusu jsem udělal asi nějakou chybku, protože výsledek je černobílý:
Na začátku mě zmátlo načítání RAW souborů výhradně jako *.CRW. Musel jsem si je přejmenovat, aby je Iris sežral. Postupoval jsem podle návodu až k Processing/deep-sky registration. U R složky Full matching fungoval, u G a B už ne, hlásil nedostatek hvězd nebo co. Přešel jsem na metodu Linear matching a tady už je návod poněkud nejednoznačný. Pro vstup metody jsem použil soubory vzniklé převodem z RAW, ještě před rozkladem na RGB (zmíněno v návodu), je jich stejný počet jako vstupních souborů (je dobré sledovat soubory v adresáři během práce). Separované snímky r*, g*, rr*, gg* a tak podobně lze zahodit, už jsou zbytečné. Po linear matching jsem výsledné soubory přes add2 složil, ale výsledek je černobílý. Každopádně je Iris náročný na místo, pomocí šesti RAW souborů celkem o velikosti 36MB jsem zaplácal 500MB místa (každý pracovní snímek FIT měl 12 248 640 B).
D70, Nikkor 70-300G, 70mm (ekv. 105mm), F/5,6, ISO 1600, 6x10s, 22:15, 300kB.
Na začátku mě zmátlo načítání RAW souborů výhradně jako *.CRW. Musel jsem si je přejmenovat, aby je Iris sežral. Postupoval jsem podle návodu až k Processing/deep-sky registration. U R složky Full matching fungoval, u G a B už ne, hlásil nedostatek hvězd nebo co. Přešel jsem na metodu Linear matching a tady už je návod poněkud nejednoznačný. Pro vstup metody jsem použil soubory vzniklé převodem z RAW, ještě před rozkladem na RGB (zmíněno v návodu), je jich stejný počet jako vstupních souborů (je dobré sledovat soubory v adresáři během práce). Separované snímky r*, g*, rr*, gg* a tak podobně lze zahodit, už jsou zbytečné. Po linear matching jsem výsledné soubory přes add2 složil, ale výsledek je černobílý. Každopádně je Iris náročný na místo, pomocí šesti RAW souborů celkem o velikosti 36MB jsem zaplácal 500MB místa (každý pracovní snímek FIT měl 12 248 640 B).
D70, Nikkor 70-300G, 70mm (ekv. 105mm), F/5,6, ISO 1600, 6x10s, 22:15, 300kB.
Triedry 12x40 a 10x50, SW ED80, Drbohlav mount 50mm, GS mount, SPC8, Webka Philips 840K
Druhy pokus o astrofotografii
Paaja napsal: Tak jsem Iris vyzkoušel, konkrétněji verzi 4.31.
Já jsem IRIS prozkoumával asi 3 dny. I po tak krátké době spatřuju následující výhody:
a) příkazový řádek: umožní hromadu dalších fcí, včetně parametrizace; celý postup zpracování lze uložit do texťáku...nejenom jako sklerotikovi se mně to hodí
b)syntéza pozadí: mohu si označit (až 3500bodů) body představující pozadí, tj. ne hvězdy a fotografovaný objekt. Pomocí polyn. fce dopočítá ostatní plochu. Výsledkem je syntetické pozadí, které zahrnuje přesvětlení oblohy či vinětaci. Pokud toto pozadí odečtu (příkaz SUB) od fotografie, vliv vinětace a přesvětlené oblohy je pryč.
c)možnost logaritmicky zvětšit odstupy jasů a barev
d)práce s 16bit hloubkou
e)možnost skládat snímky pouhým posunováním v X a Y (fce REGISTER) - podobně to dělá Registar; ale umí to snímky i rotovat nebo přizpůsobovat velikost (fce COREGISTER). Obě fce jsou náchylné na podobnost registrovaných snímků - pokud nenalezne větší množství opěrných bodů (hvězd) na porovnávaném snímku, pak IRIS spadne (nevím přesně kolik, ale řekl bych, že tak 10% rozdíl v kompozici ho skolí zaručeně)
Myslím, že program IRIS zasluhuje zvláštní pozornost a zejména zkušenější a majitelé digiťáků jej jistě ocení (je totiž určen pro zpracování CCD fotografie).
Přikládám moje první životní skládačky deepsky. U všech tří jsem měl ledabyle ustaveno, takže při delších exp. už rotovalo pole. Foceno Braunem SR2000 s obj. Pentax 150/3.5.
Maccholz, 5.2., Fuji Provia 400, složeno ze 2 snímků exp. 25min a 18min., -6st., trochu cirry, zpracováno kompletně v IRIS. Iontový ohon má dle mých výpočtů přes 5stupňů!: http://astro.mikulcice.cz/astroforum/ma ... 2_2005.jpg
M42 a okoli, 5.2., Kodak E200, 2 snímky 19min a 25min (třetí, který měl fotit pouze jádro M42 jsem zpackal, ale 10minut by stejně bylo moc), PUSH+1, zpracováno kompletně v IRIS pomocí COREGISTER: http://astro.mikulcice.cz/astroforum/m4 ... 2_2005.jpg
Maccholz a kuřátka z 8.1. mám pouze z Registaxu a zatím jsem si neporadil s vinětací a přesvětlením a vůbec se to nepovedlo....Zkusím to přes víkend zpracovat v IRIS: http://astro.mikulcice.cz/astroforum/ma ... 1_2005.jpg
Jo, ten DNS záznam i web jsou na světě teprve pár hodin, takže v průběhu násl. 24 hodin by se ještě mohlo semtam vyskytnout nějaké DNS, které by o jeho existenci nevědělo.
Prďa
Já jsem IRIS prozkoumával asi 3 dny. I po tak krátké době spatřuju následující výhody:
a) příkazový řádek: umožní hromadu dalších fcí, včetně parametrizace; celý postup zpracování lze uložit do texťáku...nejenom jako sklerotikovi se mně to hodí
b)syntéza pozadí: mohu si označit (až 3500bodů) body představující pozadí, tj. ne hvězdy a fotografovaný objekt. Pomocí polyn. fce dopočítá ostatní plochu. Výsledkem je syntetické pozadí, které zahrnuje přesvětlení oblohy či vinětaci. Pokud toto pozadí odečtu (příkaz SUB) od fotografie, vliv vinětace a přesvětlené oblohy je pryč.
c)možnost logaritmicky zvětšit odstupy jasů a barev
d)práce s 16bit hloubkou
e)možnost skládat snímky pouhým posunováním v X a Y (fce REGISTER) - podobně to dělá Registar; ale umí to snímky i rotovat nebo přizpůsobovat velikost (fce COREGISTER). Obě fce jsou náchylné na podobnost registrovaných snímků - pokud nenalezne větší množství opěrných bodů (hvězd) na porovnávaném snímku, pak IRIS spadne (nevím přesně kolik, ale řekl bych, že tak 10% rozdíl v kompozici ho skolí zaručeně)
Myslím, že program IRIS zasluhuje zvláštní pozornost a zejména zkušenější a majitelé digiťáků jej jistě ocení (je totiž určen pro zpracování CCD fotografie).
Přikládám moje první životní skládačky deepsky. U všech tří jsem měl ledabyle ustaveno, takže při delších exp. už rotovalo pole. Foceno Braunem SR2000 s obj. Pentax 150/3.5.
Maccholz, 5.2., Fuji Provia 400, složeno ze 2 snímků exp. 25min a 18min., -6st., trochu cirry, zpracováno kompletně v IRIS. Iontový ohon má dle mých výpočtů přes 5stupňů!: http://astro.mikulcice.cz/astroforum/ma ... 2_2005.jpg
M42 a okoli, 5.2., Kodak E200, 2 snímky 19min a 25min (třetí, který měl fotit pouze jádro M42 jsem zpackal, ale 10minut by stejně bylo moc), PUSH+1, zpracováno kompletně v IRIS pomocí COREGISTER: http://astro.mikulcice.cz/astroforum/m4 ... 2_2005.jpg
Maccholz a kuřátka z 8.1. mám pouze z Registaxu a zatím jsem si neporadil s vinětací a přesvětlením a vůbec se to nepovedlo....Zkusím to přes víkend zpracovat v IRIS: http://astro.mikulcice.cz/astroforum/ma ... 1_2005.jpg
Jo, ten DNS záznam i web jsou na světě teprve pár hodin, takže v průběhu násl. 24 hodin by se ještě mohlo semtam vyskytnout nějaké DNS, které by o jeho existenci nevědělo.
Prďa