Zhasínání na Liberecku

[HoPi]

pridavam serii fotek z prubehu zhasinani a rozsveceni VO v Novem Boru, Ceske Lipe a prilehlem okoli - foceno 17.9. z vrcholu kopce Klic, dle meho nazoru zde je vliv VO na tmu je celkem jasne viditelny

23:51

00:14

00:28

00:40

00:43

00:43

00:49

00:58

00:59

01:20

01:53

02:06

02:11

02:21

[Regulus]

Tak o tom byl i štěk na nově, začátek na 22 minutách:

http://archiv.nova.cz/multimedia/televi ... 009-2.html

A trošku "lépe vyznívající" článek než ten odkázaný výše:
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/libe ... 39417.html
Čtvrtina světla? Odkud jsou jako ty další 3/4? Naměřili jste to zhruba stejně?

[Vejr]

Nevim, jak ostatni. Ale my se po zhasnuti VO u Bezdezu dostali na hodnoty pres 22. Nedokazi odhadnout, jaka tma by byla pri vynuti veskerych zdroju. Ale prijde mi, ze o moc vetsi uz ne...Tudiz ciste subjektivne bych rekl, ze VO melo na svedomi vetsinu znecisteni. Samozrejme, ze primo u mesta budou tyto hodnoty jine nez daleko v krajine

[michal.b]

Pri tom mizernem pocasi bych byl s delanim zaveru velmi, velmi opatrny. Pri mlze a/nebo velmi nizke oblacnosti se strasne moc zvyrazni lokalni zdroje svetla, ktere jsou za jasne oblohy mnohem mene dulezite. Napr. ja jsem z toho Ralska skoro nevidel Mladou Boleslav, i kdyz kluci tvrdi, ze je to velmi vyrazny zdroj svetelneho znecisteni i na vzdalenost nekolika desitek kilometru.

Mnohem zajimavejsi data nameril dnes v noci Cassi v Liberci za jasneho pocasi. Vyplyva z nich, ze verejne osvetleni Liberce se na umelem jasu oblohy podili ze 40-80%, podle konkretniho mista na obloze.

[MaG]

Měřil jsem oblohu v Jablonci, tzn. že zhasnuli jen Liberec. Nicméně mám tam zřetelný malý skok v datech, neboť byla neskutečně stabilní. Takže se zhasnutý Liberec projevil dokonce 15 km daleko a s SQM mířícím na JJV část oblohy tedy na druhou stranu od Liberce.

Podle mně 0,04 na SQM je sakra rozdíl, to poznám i vizuálně v noci. Když je o 0,05 jinak. Přitom jak říkám, byl jsem tak daleko.. takže mně nikdo nic nevymluví a data od Cassiho jsou úplně super. Ještě že měl více sil a byl u toho na živo, já musel jít spát.

Datum čas SQM NELM t
19.9.2009 0:54:13  20.63  5.9  20.9
19.9.2009 0:55:13  20.63  5.9  20.9
19.9.2009 0:56:13  20.62  5.9  20.9
19.9.2009 0:57:13  20.63  5.9  20.9
19.9.2009 0:58:13  20.64  5.9  20.9
19.9.2009 0:59:13  20.63  5.9  20.9
19.9.2009 1:00:13  20.64  5.9  20.9
19.9.2009 1:01:13  20.67  5.9  20.9
19.9.2009 1:02:13  20.67  5.9  20.9
19.9.2009 1:03:13  20.67  5.9  20.9
19.9.2009 1:04:13  20.67  5.9  20.9
19.9.2009 1:05:13  20.67  5.9  20.9

19.9.2009 1:56:13  20.69  5.9  20.6
19.9.2009 1:57:13  20.69  5.9  20.6
19.9.2009 1:58:13  20.69  5.9  20.6
19.9.2009 1:59:13  20.69  5.9  20.6
19.9.2009 2:00:13  20.69  5.9  20.6
19.9.2009 2:01:13  20.68  5.9  20.6
19.9.2009 2:02:13  20.67  5.9  20.6
19.9.2009 2:03:13  20.67  5.9  20.6
19.9.2009 2:04:13  20.66  5.9  20.6
19.9.2009 2:05:13  20.66  5.9  20.6
19.9.2009 2:06:13  20.65  5.9  20.6
19.9.2009 2:07:13  20.65  5.9  20.6

[Cassi]

Taky jsem se zucastnil mereni behem vypinani verejneho osvetleni na Liberecku. V noci ze 17. na 18.9. jsem meril na vyskove budove krajskeho uradu v Liberci (tam nahore, jak jsou anteny -  http://annolk.cz/storage/200809251821_krajsky_urad.jpg )  S sebou jsem mel SQM-L, SQM sirokouhle a CCD kameru Meade DSI pro.
Bohuzel mereni kazila oblacnost, takze to skakalo. Jedine co je pouzitelne jsou data mezi 2:50 - 2:10, kdy bylo temer "jasno" (tj. bez nizke oblacnosti), ale byla vysoka, pres kterou byly viditelne jasnejsi hvezdy.

Mereni ze sirokouhleho SQM (cela noc)


Mereni ze sirokouhleho SQM - vyrez (okoli vypnuti VO)


SQM-L ve vysce 60°


SQM-L ve vysce 60° - vyrez (okoli vypnuti VO)



SQM-L ve vysce 45°


SQM-L ve vysce 45° - vyrez (okoli vypnuti VO)


Mereni s CCD kamerou od 2:52 do 2:02, bohuzel se mi u notebooku vybila predcasne baterie. V tu dobu byla jasna obloha, narust vlivu verejneho osvetleni tam je patrny.


------------------------------------
Dalsi noc se take vypinalo verejne osvetleni, ale bohuzel jsem o tom nevedel, tak jsem nebyl pripraven. Hned po vypnuti VO jsem vybehl ven a zacal merit s SQM-L i SQM sirokouhlym.





Chtel bych zduraznit, ze jsem byl na sidlisti. Takze u SQM-L muzu u  severu, zenitu a vychodu a zapadu zarucit, ze SQM data nejsou ovlivneny nejakou blizkou okolni lampou. S jihem je to horsi, tam byly blizke poulicni lampy, nejspis je mereni jihu po zapnuti VO dost ovlivneno okolnimi lampami. Prudky skok u SQM-sirokouhleho je asi take nejspis ovlivnen blizkou lampou.

[LaBa]

Cassi.. Ten posledny graf ... Nemozeme body spajat useckami... Zavislost nie je bodova, ale spojita.... Mali by sme tie body nejak nafitovat... Ale to nie je praca pre mna (nie som matfyzak)...
Takze som to opravil..



PS. Aj ostatne grafy som spracoval ja (Cassi nemal cas, tak som mu pomohol s tym, a doslova som ho prinutil napisat prispevok este pred jeho odchodom na HTT)  ;D

[LaBa]

Tak s Alekovou pomocou som nieco spachal. Len neviem ako sa daju vzorecky davat do OO Calcu poriadne, ked chcem na graf nafitovat dalsiu funkciu. Takze Alek data nalozil do Qtiplotu

Data vyzeraju zaujimavo... Skoky hodnot su 2
Ved pozrite sami

Dalsie data prezujeme dnes vecer.... A okamzite ich tu dame..
X os je cas v hodinach a desatinach hodin...

[Janek]

Dávám k dispozici složeninu asi 200 fotek ze zhasínání Jablonce 16.9.2009 (.wmv 3mB). Snímáno z Královky , Jablonec resp. jeho přímé osvětlení je mimo záběr. O oblačnosti si udělejte obrázek sami. V sérii jsou dva výpadky, kdy dojel časovač a nějak se na něj zapomělo, naštěsí o nic podstatného jsme nepřišli.
http://www.celestron.cz/stranky/bo2009/bojvideo.wmv

Ze zhasínání kraje přidávám fotky:

Před 23:00 - Turnovsko svítí naplno


Před půlnocí - pozhasínaly obce pod Kozákovem a na severu.


O půlnoci zhasl Turnov každou druhou lampu.


Po jedné hodině je vypnuto celé VO. SVítí jen průmysl a privátní sítě.


Před druhou je polojasno, obloha ještě tmavne, na pravém okraji není tušit ani zhasnutý Liberec.


Zato Semily na druhé straně Kozákova se vycajchnovaly ...

[michal.b]

Přesunuto z tématu SZ v médiích.


Jen ten 30% podíl na SZ, nebo kolik tam zaznělo, je myslím možný jen ve velkých městech, v menších a na vesnicích bude veřejné osvětlení dominovat.30% je hodnota spadla z nebe, jestli tak usuzuji z toho podzimniho experimentu delaneho pri oparu a promenlive nizke oblacnosti, tak jeji verohodnost stoji za starou backoru. Naopak Cassiho mereni delane za mnohem stabilnejsiho jasneho pocasi v Liberci vypovida o podstatne vyssim podilu VO na svetelnem znecisteni (viz. prislusne vlakno).

[LaBa]

Naopak Cassiho mereni delane za mnohem stabilnejsiho jasneho pocasi v Liberci vypovida o podstatne vyssim podilu VO na svetelnem znecisteni (viz. prislusne vlakno) Cassiho meranie. No ja neviem, na zaklade coho toto tvrdis. Cassi sam pise, ze "S jihem je to horsi, tam byly blizke poulicni lampy, nejspis je mereni jihu po zapnuti VO dost ovlivneno okolnimi lampami. Prudky skok u SQM-sirokouhleho je asi take nejspis ovlivnen blizkou lampou."
Nerobme zbytocne predcasne zavery (ktore mozu byt ovplyvnene "banalnymi" chybami merania)...

[michal.b]

Chtel bych zduraznit, ze jsem byl na sidlisti. Takze u SQM-L muzu u  severu, zenitu a vychodu a zapadu zarucit, ze SQM data nejsou ovlivneny nejakou blizkou okolni lampou.
Ja zase nejsem uplny analfabet co se tyka mereni a dokazu rozlisit co je podstatne, co je nepodstatne a co je jenom bazirovani na formalitach.

Ale to je jedno - celou tu vec povazuji za promarnenou prilezitost, protoze se merilo v noc s naprosto nestabilnimi meteorologickymi podminkami a druhou noc, kdy uz bylo jasno jsme to prokoucovali. Kazdopadne s uvedenou 30% hodnotou mam zasadni problem a musel bych videt opravdu hodne presvedcive zduvodneni jak se k ni dospelo (a zejmena jak bylo nalozeno s vlivem toho pocasi).

[MaG]

30% je hodnota spadla z nebe, jestli tak usuzuji z toho podzimniho experimentu delaneho pri oparu a promenlive nizke oblacnosti, tak jeji verohodnost stoji za starou backoru. Naopak Cassiho mereni delane za mnohem stabilnejsiho jasneho pocasi v Liberci vypovida o podstatne vyssim podilu VO na svetelnem znecisteni (viz. prislusne vlakno).Měli jsme při zhasínání Liberce štěstí na Císařském kameni, což je rozhledna asi 6km od centra Liberce. Před jednou se rozpustil opar/mlha a bylo na ty podmínky průzračno. Obloha nad Libercem byla protrhaná.

Proměřil jsem pro zajímavost v kanálech RGB snímky dělané asi minutu po sobě. Na prvním svítí VO, na druhém část VO pohasla (řekněme 80% minimálně pohaslo, těžko to vyčíslit, nezhasla např. část směrem na Vratislavice).

V R je pokles jasu více než 50%, v G je přesně 50% a v B je 25%. Když bych tyto kanály sloučil, soudil bych, že pokles jasu byl více než 40% ne? Tento pokles mi vyšel pro více míst na fotografii zabírající město a oblohu nad ním. Všude prakticky takový jak píšu. (nemodifikovaný 5D MkII)

A teď si vezměme další snímky, dělal jsem je ve velké výšce, cca od zenitu do 60° směr Liberec centrum. Z minuty na minutu, kdy došlo ke zhasnutí mám pokles 20% v R, 20% v G a 0% v B (měřeno na mraku přes modifikovanou zrcadlovku 30D)
Pokud jsem proměřil oblohu s hvězdami před zhasnutím a po zhasnutí, vychází mi to takto: 55% pokles v R, 50% v G a 28% v B.  Když si vemu, že to sou fotky oblohy ve velké vzdálenosti od města, kde už by obloha správně neměla být příliš ozářená, dokazuje to, jak zhoubný vliv má VO i dále od měst!!

Nic exatního to samozřejmě není, ale jistý obrázek o tom nám to dá.

Měření a % jsem dostal tak, že jsem stejné místo vyhodnotil v průměru 5x5px a hodnoty RGB jsem podělil mezi sebou a výsledek uvedl v procentech poklesu čísla vůči číslu. Např. pro poměr 44/22 je to podle mně pokles 50%. Pokud je má metoda špatná, mrzí mně to, i vizuálně ale byl cítit rozdíl.

A já tak docela věřím modelům, které pro město plně cloněné a plně necloněné uvádí rozdíl ve světle oblohy až 50% v létě a více než 25% pokles SZ v zimě. Není důvod tomu nevěřit, když si vezmu, že lampy vidíme i shora a jejich jas je i shora takový, že mně žádný technik nepřesvědčí, že svítí jen 8% nahoru. 8% z tak jasné lampy to bych snad poznal jako slabě žhnoucí bod a ne jasně zářící lampu na kilometry daleko..

----------
Za Císařák říkám, že hodnoty které můžem vyčíst z fotek udělaných Alešem M. minutu po sobě, kdy oblačnost se na fotkách prakticky nehnula a jsou tam místa s i bez oblak, máme slušná data pro vyhodnocení a také nesouhlasím s poklesem 30%.

Promarněná příležitost to určitě není, v době zhasnutí byla oblačnost stabilně na "jednom místě" takže se to dá docela vyhodnotit, nikdo to ale dosud neudělal. Pouze já s těmi RGB. Očekávám, že bychom to mohli poslat J. Hollanovi ať to prožene svým SW. Podobný používaj i světlaři, nevím o nikom jiném, kdo by ten SW uměl použít.

Důvod je jednoduchý, světlaři nikde neprezentovali naměřené křivky, fotky a jiné údaje. Tutlají si to pro sebe a % se z toho dají vygenerovat jak se jim bude hodit. Stačí je generovat z určitého "vhodného" směru a vše je jinak.

[LaBa]

celou tu vec povazuji za promarnenou prilezitost, protoze se merilo v noc s naprosto nestabilnimi meteorologickymi podminkami a druhou noc, kdy uz bylo jasno jsme to prokoucovali. Kazdopadne s uvedenou 30% hodnotou mam zasadni problem a musel bych videt opravdu hodne presvedcive zduvodneni jak se k ni dospelo (a zejmena jak bylo nalozeno s vlivem toho pocasi).S tym suhlasim aj ja. Meranie bolo nezvladnute. Problemy s pocasim znehodnotili asi vsetky data.... Zial.
Dalsia noc, ked bolo lepsie pocasie, tak napr Cassi sice meral, ale (a to popisoval v prispevku co sa stalo)  :)

Michal, ja som nikde netrvrdil ze "si analfabet" Len som Cassiho prispevok vytiahol...
Prva noc /mraky rozptylovali svetlo/, tam si mozme nafitovat krivku aku len chceme
A data z druhej noci? Tam som to trosku spracoval a aj fitoval (pomohol mi vtedy Alek).. Vysledok je vidiet vyssie v prispevkoch ... Skoky hodnot su 2... Otazne je co ich vyvolalo... Proste z najroznejsich dovodov nemame poriadne data ....

[MilAN]

Za Císařák říkám, že hodnoty které můžem vyčíst z fotek udělaných Alešem M. minutu po sobě, kdy oblačnost se na fotkách prakticky nehnula a jsou tam místa s i bez oblak, máme slušná data pro vyhodnocení a také nesouhlasím s poklesem 30%.Víš, ono je jedno, jaký byl pokles, to číslo přeci vůbec nic neříká o tom, jak se svítí. Jestliže budu měřit nad městem, kde jsou pod oblohou 2 lampy, bude přeci jejich přínos na jas oblohy jiný, než když jich  2.000. Čili, to číslo v optimálůním případě bude říkat, že jas nad Prahou  je X a nad Libercem Y . Nic  víc.
Chceme-li vědět, kolik světla kam svítí, je potřeba vzíz vyzařovací diagramy lamp a jde to kvantifikovat pro každou lampu  celkem s dostatečnou přesností.  A to  ti technici umějí naprosto dokonale, jsou programy na  výpočty VO, na  v nich lze vyhodnotit jas  do kteréhokoliv směru. V tomto případě bych se s těmi techniky výbec nechtěl dohadovat, jediný přístup, který někam povede je spolupráce s nimi.
Pokud si někdo dá  tu práci a projde si  celý seriál o světlení na IAN,  dospěje k jednoznačnému názoru, že to byli astronomové, kdo se k tomu postavili tím nejnemožnějším způsobem.