Cílené srovnání jednotlivých kusů SQM a SQM -L

[ladin]

Pokud se ta kalibrace bude proveditelna, tak v ramci projektu bys mohl rozlisovat mezi merenim skalibrovanym SQM a merenim neskalibrovanym SQM. Prumery by se udavaly s odchylkou, ktera by byla  odvozena z odchylek jednotlivych mereni.

[Tharos]

Mě napadlo řešení, kdy by se v databázi vedla ještě jedna kalibrační tabulka systémem "ID zařízení 1; ID zařízení 2; datum provedení kalibrace; rozdíl; doplňující popis (metoda, poznámky atd.)". Ta by byla jednak veřejně přístupná pro ruční prohlížení, ale...

Spíš bych její využití viděl jinde. S těmi uživatelskými účty ve finální verzi stejně bude prostor pro přizpůsobení řady věcí. Například defaultního pohledu na mapu, defaultního nastavení toho připravovaného filtru (tady už ale náhodní čtenáři nebudou tušit, o čem to vlastní mluvím ), regionů, o kterých chce být uživatel informován v případě nových měření v nich a podobně... A tak by tam mohla být i možnost zobrazování dat po kalibraci.

Nejlíp to asi vysvětlím na příkladě. Já bych si tam pod svým účtem, pod kterým zaštituji ŠumavoMeter, vybral, že u hodnot naměřených Severákem chci zobrazovat i korelaci na ŠumavoMeter. Pokud by bylo srovnání těchto dvou měřáků dostupné, v systému by se jenom uložil příznak, že Tharos chce u hodnot naměřených Severákem zobrazovat i hodnoty, jaké by naměřil ŠumavoMeter a podobně.

Kdybych pak já pod svým loginem prohlížel nějaký váš záznam, měl by podobu například: "Sky brightness: 21,55 mag/arcsec[ch178] (21,61 by ŠumavoMeter)". To by nemuselo být špatné, co?

[ladin]

Nejlíp to asi vysvětlím na příkladě. Já bych si tam pod svým účtem, pod kterým zaštituji ŠumavoMeter, vybral, že u hodnot naměřených Severákem chci zobrazovat i korelaci na ŠumavoMeter. Pokud by bylo srovnání těchto dvou měřáků dostupné, v systému by se jenom uložil příznak, že Tharos chce u hodnot naměřených Severákem zobrazovat i hodnoty, jaké by naměřil ŠumavoMeter a podobně.
Jako volba urcite ne! Ale moznosti provest korekci na presny merak bych se nevzdaval.

[MaG]

Rozhodně jste pánové učinili důležitý a výborný počin, který ukázal, že se nemusíme bát, zda SQM ukazují nesmysly vůči sobě navzájem.

To co naznačuje Ladin a co chápeme všichni je fakt, že abychom do budoucna mohli trochu lépe porovnávat lokality, bylo by vhodné dělat pravidělně, tj. na astrosetkáních, porovnávání jednotlivýh přístrojů. Dlouhodobou sadou těchto aktivit získáme sadu měření, která, pokud budou opakovaně stejná, povedou k tomu, že budeme moci porovnat jednotlivé měřáky vůči sobě navzájem.

Moje zkušenost je taková, že dva měřáky vůči soě navzájem ukazují vždy stejně odchýleně vůči sobě. Jediný, kdo toto zahrnul jako první do svých měření byl Pavuk s jedním ze svých SQ (možná přímo jeho vlastním, to teď nevím) o němž ví, že mu ukazuje permanentně navíc o více než 0,1 mag oproti jiným.

Tím pádem se vyloženě nabízí toto - pokud opravdu i opakovaně a v jiný den ukáže jeen oproti druhému +/- 0,02 stejnou odchylku, např. o 0,05 méně a zdá se mi že je to pravděpodobné, dalo by se najít jakýsi průměr nebo medián, kolik by tyto přístroje teoreticky ukázaly, kdybychom je všechny umístili pod jednou oblohou, či v jenom test centru. pak by se prostě vůči tomuto průměru stanovila odchylka daného přístroje a tuto korekci bcychom aplikovali na všechna naše měření na webu skyquality. Přičemž, pokud by se opakovanými pokusy, porovnáním SQM ukázalo, že některý svou odchylku vlivem dalších měření malinko pozměnil. pak by se jeho kalibrační odchylka lehce doupravila.

Moje snová představa by pak byla, že by každý z nás moh uvádět jen tu kalibrovanou po korekci, protože tu původní by šlo vždy zjistit z archívu korekčních tabulek pro dané období. Snad mi rozumíte.

Podle mně bychom touto metodikou mohli zpřesnit odchylku jednotlivých přístrojů do max. +/- 0,02 mag.

[ladin]

Martine, dobre si to vystihl, ale mel bych vytku k tomuto:


Moje snová představa by pak byla, že by každý z nás moh uvádět jen tu kalibrovanou po korekci, protože tu původní by šlo vždy zjistit z archívu korekčních tabulek pro dané období. Snad mi rozumíte.

Zde bych to videl na to, vkladat do systemu nezkorigovane hodnoty. Korekci at resi datovy pohled.

[Tharos]

Ano, já jsem taky toho názoru, že v databázi by měly být rozhodně "syrová" data a korekce by se měla dít až při prezentaci těch dat. Celé je to totiž fajn myšlenka, ale počítejme s jednou další věcí - když projekt spustíme v dobré kvalitě v angličtině a dalších jazycích, pozorovatelů a příspěvků bude dost možná opravdu hodně. Pak to bude velká směs nezkorigovaných a několika málo zkorigovaných zařízení (zkorigovaných bude velmi malé procento). Podle mě by bylo dost matoucí zobrazovat někde syrová data, jinde zase nějakým způsobem zkorigovaná... Navíc zkorigovaná vůči čemu? Vůči nějaké střední hodnotě pár zařízení? Pak už by to chtělo možná vycházet z nějaké přesnější fotometrie...

Ale ještě jednou se vrátím k té mé myšlence implementace - možná by ta volba v osobním nastavení nemusela být ani tak složitá. Vlastně by tam mohlo být pouze zaškrtávátko typu "u zkalibrovaných zařízení zobrazovat i přepočtenou hodnotu". Poté by to fungovalo tak, že třeba na detailu vašeho pozorování Severákem bych při zobrazení pod svým loginem viděl syrová data (ta by tam dle mého názoru prostě být měla) a hned za nimi třeba v závorce hodnotu, kterou by ukazoval ŠumavoMeter.

Mně by tohle řešení vcelku vyhovovalo... Já myslím, že by to bylo dobře použitelné a zároveň by to nezanášelo zmatek, kdy by se někde zobrazovaly rovnou nějakým způsobem přepočtené hodnoty a jinde bez úprav...

[michal.b]

Vcera jsem improvizovane a jenom velmi zhruba porovnaval SQMac (SQM-L) a merak, ktery se na Skyquality.com identifikuje jako "SQM_Cassi-zapujceny". SQMac daval hodnoty o cca 0,1MSA svetlejsi. V soucasne dobe tedy eviduji tyto vztahy
SQM-W:
PavukSQM2= Severak + 0,05
Sumavometr = Severak + 0,05

SQM-L:
Vic = SQMac + 0,05
SQM_Cassi-zapujceny = SQMac + 0,1

a dale tento vztah mezi SQM-L a SQM-W:
SQMac (prumer zenit + svetove strany v 60°) = Severak +0,03 = Sumavometr - 0,02

[ladin]

Michal: Ty vztahy bysme meli brat orientacne. Mam moznost pul roku srovnavat SQM Vic s SQM Severak. Na jare SQM-Vic ukazovalo i o 0.2 vice nez Severak, naposledy tyto hodnoty byly vice-mene shodne. Pokud budeme predpokladat, ze se pristroje nijak neponicily, tak je docela mozny, ze do vysledneho vztahu bude nejak vstupovat teplota a jas oblohy. Rozlozeni jasu tez hraje svuj prim - s mlecnou drahou v zenitu se me rozdily mezi SQM a SQM-L zda byt mensi.
Pridam jeden poznatek z noci na HTT. Prijeli jsme tam na druhou noc a potkali Psiona. Mel s sebou svuj merak, ktery ukazoval neco kolem 21.45, Severak ukazoval kolem 21.20. Oba nase meraky byly uz pomerne slusnou dobu venku, ale kazdy ukazoval znacne rozdilnou teplotu. Pokud si pamatuju tak Psion ji mel na SQMku o poznani nizsi. Prvni den, kdy byla lepsi noc, ukazoval jeho merak 21.50. Rozdil 0.2 je uz mimo toleranci danou vyrobcem(ta je 0.1). Ba co vic, podle vyjadreni nasi pruvodkyne , tam bylo den pred tim namereno i 21.75 a to uz je teda podle toho, ze obloha byla s primhourenim obou oci slaba Bortle 3 uz peknej ulet... Nicmene mereni prostrednictvim SQM timto nechci vubec zavrhovat, naopak apelovat na to abysme si vsimali i rozdilu v namerenych teplotach jednotlivych pristroju, respektive rozdilu skutecne teploty a teploty, kterou udava SQM.

[ladis]

Kluci, neni tech cisel uz trochu moc? Abychom nezapomneli skrze vsechna ta mereni a predevsim akademicke debaty kolem nich i pozorovat

[michal.b]

A Psion tam mel SQM-W nebo SQM-L? Pokud jste meli oba Wcko a rozdil byl 0,25, tak uz je to dost velkej ulet. Co se tyce hodnoty 21,75, tak jsem mel dojem ze tu namerili nekdy na jare, ne? Vzhledem k Mlecne draze v zenitu se mi takove cislo zda v zari dost nepravdepodobne kdekoliv v Evrope (pokud nebylo zatazeno )

Je jasne, ze ty vztahy jsou spis orientacni (zejmena vztah LxW muze byt uplna haluz), ale myslim ze je zajimave cas od casu ty krabicky porovnat. Kdyz mas moznost srovnavat Vicovo SQM-L se Severakem, tak tim lepe, staci to davat na Skyquality (ale i v 60° vysce, zenitova hodnota je samotna celkem k nicemu).

Vliv teploty jsem zkousel (zahral jsem SQM asi na 25° a pak ho nechal postupne chladnout az na asi 5°, behem toho jsem provadel opakovana mereni) a nezjistil jsem zadne zmeny v udavanych hodnotach. Ze se nektere modely chovaji anomalne samozrejme vyloucit nelze, ale neprijde mi to prilis pravdepodobne.

[ladin]

Michal: mereni pri ochlazovani - dulezitej poznatek. Na HTT jsme jak ja tak Psion meli SQM-W. 21.75 je ulet o 0.4-0.5.

Ladis: pozorovani hraje prim Nicmene, pokud si muzu pichnout, tak jsem od Tebe dlouho nevidel nejake mereni na skyquality, byt slov padlo dost :

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 002613/0#0
........................
Jakmile mi dojde SQM-L, budu tez prispivat namerenymi daty. Jsem sam zvedavy na vysledky a predevsim porovnani v case..
.........................

Neni to skoda?  :'(

[ladis]

ladin> Posledni dobou vice pozoruju a bohuzel uz temer nemerim, pravda
Mozna je to i tim, ze pozoruji nejcasteji pobliz Jicina (smerem na jih od mesta), kde snad ani nema cenu merit (SQM-L cca 21.2).

Spise bych se zase rad podival pod poradnou oblohu (Rozdroze / Jizerka), ovsem mohu jen vikendy. Snad nam brzy vyjde spolecne pozorovani.

[ladin]

Ladis: Spis nema cenu davat do DB skyquality pouze mereni za excelentnich podminek - takovych je do roka malo, ale tez i mereni za podminek dobrych a prumernych. Takze neklesej na mysli - Kumburk a Tabor to jsou paradni lokality a zaslouzi si mit v DB urcite vice mereni. Ba co vic, az se v horach rozsvitej sjezdovky, tak ti to tam budeme zas okupovat. A co se Jizerske noci kvality tyce - zas takovy rozdil v porovnani s Kumburkem neni !

[MaG]

Kluci, neni tech cisel uz trochu moc? Abychom nezapomneli skrze vsechna ta mereni a predevsim akademicke debaty kolem nich  i pozorovat  8-)My především pozorujem To že nás krom toho baví porovnat měřáky přece na tom nic nemění. Tak spíš my apelujem na tebe abys občas na skyquality něco vložil

a koukám, že mně Ladin dávno předběhl Tak jo, rádi tě uvidíme, a zkus monitorovat aspoň lokalitu kam jezdíš.. podle mně stačí při každé návštěve tak jednou za hodinu za dvě udělat měření a pak vložit třeba jen to nejtmavší, to je jedno.. větší vliv má stejně právě to počasí a sám víš, co to dokáže s oblohou na Kumburku.

K přístupnosti autem asi tolik, že já jsem tam vždy dojel bez obtíží a nevím o čem mluvíš. Asi je to o voze. Teď jsem projel část polských Jizerek a byly úseky, po kterých bys ještě dnes nespal

Prosím tě zkus se s náma sejít aspoň jednou do listopadu, mám pučený jeden SQM-L bylo by dobré ho porovnat.. s tvým, s Vicovým a se Severákem.

[ladis]

ladin> na Kumburk uz nejezdim, je nepristupnej autem vetsinu roku, resp s rizikem, ze uz clovek neodjede. Od podzimu do jara zcela nepristupnej bez tereniho vozu. Pristupny jen v lete, pokud neprsi. Navic pribyla znacka "zakaz vjezdu"

Tabor je pristupny v zime jen za mrazu a pokud neni snih.

Nyni jsem si nasel mnohem pristupnejsi stanoviste cca 18km na jih od JC s perfektnim rozhledem 360 st. a perfektnim horizontem bez stineni (tj. temer do 0st. alt), ovsem za cenu horsi oblohy (o cca SQM-L 0.2). Kazdopadne betonova plocha, zadna auta, absolutni klid a soukromi.