Meranie jasu oblohy pomocou SQM

[michal.b]

Pokud budes mit moznost porovnavat L a W, tak to je samozrejme ten nejlepsi zpusob jak testovat teorii o prepoctech. My budeme mit L i W v zari na Lastovu a taky se na to podivame. Dat je opravdu malo. Take nelze ocekavat ze nejaky prepocet zalozeny na omezenem poctu mericich bodu bude presne sedet pro vsechny podminky - nebude. Pokud to bude kolisat +- 0.05MSA tak bych to povazoval za uspech.

[ladin]

Prosím neberte jinak mou stížnost na to průměrování a přepočet na Severák za ješitnost, ale když na oblohovce vidím, že je obloha tmavší než na snímku z Jizerek při 21,50 se Severákem (nebo 21,48 při podobné pozici Mléčné dráhy veWeinsberger Waldu a na Mazinu), tak je jasné, že nemohu být s takovým hodnocením spokojen. Naopak, motivuje mně to nalézt přesnější vzorec pro přepočet.
MaG: Ja bych v tom moc velkej problem nehledal. Na fotce z Jizerek mas MW v nejakejch 45st, je to foceny kolem 2:00 UTC. SQM-W ma polomer mereneho kuzele 42st, tedy neco kolem 80st, ve 2:00 MW zasahovala do mereneho kuzele pouze svou nejvyse polozenou casti.  Maximum SQM-W 21.51 bylo ten den ale v 23:30 UTC, tedy v dobe, kdy MW do mereneho kuzele nezasahovala vubec. Pokud chceme hodnoty z Mazinu porovnavat s Jizerkama, tak bych bral spis hodnoty 21.30-21.35, coz tu je letni maximum.

[ladin]

Popremyslel jsem o jedne dulezite skutecnosti, ktera se vaze k casto zminovanemu uhlu, ktery meri jednotlive modely. Pripomenu, ze SQM-L ma ucinost vetsi nez 50% v kuzelu o prumeru 20 stupnu, SQM potom v kuzelu o prumeru 80stupnu. Podrobny graf ucinnosti vypada takto :




Z neho je ale videt, ze ucinost SQM je zanedbatelna od uhlu ~120st, SQM-L od uhlu ~50st. Co je si treba ale uvedomit je fakt, ze toto neni graf zavislosti ucinnosti na prostorovem uhlu. Pomer plochy kuloveho vrchliku o vrcholovem uhlu 80st ku vrchliku o vrcholovem uhlu 120 st. je (1-cos(40)) / (1-cos(60)) ~= 1/2, To znamena, ze casto zanedbavany prostorovy uhel mezi 80 az 120 stupni je stejne velky jako prostorovy uhel mereneho kuzele s ucinnosti 50% a vice. Pokusme se trochu zauvazovat... Celou situaci zjednodusime a budeme predpokladat, ze :

1. Prumerna ucinnost v uhlu 0 az 80 je 3/4
2. Prumerna ucinnost v uhlu 80 az 120 je 1/4


Co stoho pro nas vyplyva? Pokud merime oblohu s konstantnim jasem, potom pomer prispevku plochy s ucinnosti nad 50% ku plose pod 50% ucinnosti bude 3 / 1.  Skutecna obloha je nicmene zvlaste kolem obzoru casto zasazena svetelnym znecistenim, z tohoto vyplyva fakt, ze skutecny pomer prispevku svetelneho toku v plose 80st ku plose 80-120st bude < 3. Zaver je potom jednoznacny - hodnotu vrcholoveho uhlu 80st nelze brat jako naproste dogma.

[Honza Ebr (honza42)]

Dnes jsem udělal v Ondřejově zajímavé měření - 20.95. To bych považoval za dost bídnou oblohu (ale je to teda MAČW, který ještě nmení kalibrovaný vůči jinému), ale měl jsem podle dvou trojúhleníků mhv 6.4, což u sebe považuju spíš za úspěch (a nemám to vždycky ani v Zachotíně). Obloha byla viditelně poškozená orannžovou, bylo to i na fotkách, ale mhv byla prostě dobrá, nejspíš díky dobré průzračnosti, byl velmi čistý vzduch, žádná mlha, torchu foukalo.

[Honza Ebr (honza42)]

MAČW konzistentně ukazuje o 0.1 míň, než Cassiho SQM. Jelikož "oblohu podle Cassiho" považuju za takový standard hodnocení, tak to trochu vylepšuje moje měření z Marušky a hlavně Ondřejova!

Na HTT jsem měřil zvečera okolo 21.0, první noc ráno jsem se dostan na 21.30, druhou 21.28 - takže i když podmínky nebyly ideální (znečištění bylo zřejmé), šlo o takovou "21.40 lokalitu", tedy lepší průměr.

[Vabra]

Nevim presne ci SQM-L metr mel na HTT zapujceny Karell, ale na obloze okolo 21.30 byl ten muj (VABRAmetr) typicky o 0.07-0.09 optimistictejsi (ukazoval vyssi cislo, vetsi tmu)...

[Psion]

To je přesně ukázka oblohy, která nestojí za nic a přesto je tmavá. Stejné hodnoty jsem naměřil na Moravě, ale fotit bych přes to nechtěl. Myslím, že k MSA chybí jeden důlečitý údaj - MHV. Bez tohoto údaje bude měření vždy silně zkreslené atmosférickými podmínkami.

[ladin]

Vabra: Zkus se podivat, jestli nemas "nakrivo" snimaci cip. Mam podezreni, ze by to mohl byt casty problem SQMek, popisoval to tu uz Michal.B. a vcera podobny problem hlasil Cassi.

[Psion]

Ladin: já mám u SQM-W sice snímač rovně, ale je na něm přilepený filtr křivě . Já s úsměvem pozoruju, jak řešíte rozdily div ne v setinách MSA a pak stačí s SQM přístrojem bouchnout nebo snímač lehce přiohnout o pár desetinek a měří to jinak.

[Honza Ebr (honza42)]

Nevim presne ci SQM-L metr mel na HTT zapujceny Karell, ale na obloze okolo 21.30 byl ten muj (VABRAmetr) typicky o 0.07-0.09 optimistictejsi (ukazoval vyssi cislo, vetsi tmu)...
Jestli se nepletu, tak to byl Ladisův.

[ladin]

Psion : Bouchat s SQM o zem by se nemelo, stejne jako dalekohledem, okularem atd... Uz jsem si na tvuj kritickej pohled na SQM privykl a povazuju ho, pro mistni komunitu, za dulezitej. Bud se nam podari nesvary SQM, na ktere poukazujes, vyresit a presnost mereni zvysit (tim ze skyquality bude odlisovat nejakym zpusobem kalibrovana/nekalibrovana SQM) nebo se proste na SQM vykaslem a budem tohle meridlo povazovat za hracku. Osobne verim v prvni variantu

[Karell]

Honza se neplete, mám půjčené Ladisovo SQM-L, méně optimistické. Můj pohled na všechny je od začátku kritický, přesto mně slouží jako velmi užitečná pomůcka. Pro srovnání lokalit, které navštěvuji. Mříčná, Jizerky, Chorvatsko, Německo. Poslední příklad je nejlepší. Vloni nadprůměrná obloha, letos i SQM potvrdilo, že bohužel padá do průměru. SZ od jihu je o dobrých 10° výš.

[Psion]

Tak nechci být s tím názorem otravný, ale když jsem po škole nastoupil do firmy, tak jsem byl zvyklý na techniku, která měla přesnost v řádu desetin procenta a to mi nějak zůstalo. Když jsem poprvé SQM rozdělal a viděl jsem jak je snímač uchycen, kde není žádná definovaná poloha, filtr je na něm přilepen s odchylkou dobrých 20 stupňů, bylo mi jasné, kde se bude pohybovat přesnost u jednotlivých kusů. Sám přístroj vykazuje odchylky při každém měření v řádu desetin procent tj. v setinách MSA. Měřící přístroj za pár stovek ukáže napětí baterie na setinu voltu pokaždé stejně s definovanou odchylkou v %. U SQM tomu tak prostě není a odchylky mezi dvěma stejnými SQM jsou +/- 1%, což odpovídá definované přesnosti výrobcem. Proto pokud se bavíme o hodnotě MSA pak je to +/- 0.2MSA, setiny nemá vůbec smysl řešit. Spektrální citlivost použitého snímače je navíc silně nelineární a s teplotou se mírně mění i jeho výstupní frekvence - obzvlášť mezi -20°C a + 15°C. Navíc odchylka snímače o 1,5 stupně od kolmé osy, znamená cca 1% chybu v měření.

Výrobce sice má k dispozici komparační měřící přístroj (měření s chybou 5% je ale naprosto k ničemu) a zdůrazňuje, že SQM nemá kalibrační certifikát.

[Alien_MasterMynd]

Psion: asi tak nejak napodobne Pak je to presne zpracovani nepresnych cisel

[Psion]

Myslím, že Zdenek Řehoř by věděl, jak toto kalibrovat, nicméně vždy bude měření zatíženo chybou, neboť tmavost oblohy nic neříká o jejím stavu či kvalitě, tedy např. v MSA 21,0 lze udělat super fotku a v 21,30 nevyfotím skoro nic, díky vysoké oblačnosti, prachu apod. Bohužel stanovení MHV bude vždy čistě subjektivní, protože někdo uvidí max. 5.5 a jiný na stejném místě a čase 6.5 mag.