Čtenářské recenze knih s astro tématikou

Povídání o astronomické literatuře, počítačových planetáriích, hvězdných mapách, atd.
Uživatelský avatar
dvader
Příspěvky: 4469
Registrován: 06. 04. 2007, 15:36
Bydliště: Praha 9
Věk: 57

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#1

Příspěvek od dvader »

Jelikož jsem k Vánocům dostal pár knih a něco už přečetl, napadlo mne, že napíši čtenářské recenze. Budu rád, když se to tu ujme a přinese informaci ostatním...
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis :D
Uživatelský avatar
dvader
Příspěvky: 4469
Registrován: 06. 04. 2007, 15:36
Bydliště: Praha 9
Věk: 57

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#2

Příspěvek od dvader »

Johannes Kepler - Sen neboli Měsíční Astronomie
Přeložil: Alena a Petr Hadravovi
Vydal: Paseka a Národní technické muzeum, 2004
152 stran



Už první dojem, kdy jsem vzal knihu do ruky, mne zcela uchvátil. Nažloutlý přebal připomínající ruční papír, nažloutlé ale přitom krásně čitelné stránky a historická mapa Země v předsádce... Prostě KNIHA!
A k tomu ten pocit, že držím v ruce dílo, jehož originál vznikal v době před 400 lety a byl vydán v roce 1634...
Říkal jsem si "tohle přečtu jedním dechem" ale to jsem se hluboce mýlil!
Kniha je mnohem více skutečné vědecké pojednání než dílo krásné literatury i když i kd němu nemá daleko.
Začínal jsem jí číst několikrát a musel jsem přijít na to, jak ji číst. Ale k tomu až později. Nyní pár faktů o její struktuře.

Kniha má dvě hlavní části a čtyři logické "vrstvy".
První část je vlastní okomentované Keplerovo dílo a jednoduše se pozná podle nažloutlých stránek, část druhá už je na standardních bílých stránkách, zabírá přibližně třetinu celé knihy a obsahuje doslov od překladatelů.
První logickou vrstvou je vlastní text Snu. Nachází se vždy na sudých stránkách a je vytištěn větším písmem. Jde vlastně o populárně-naučný text té doby, psaný krásným jazykem jako utopický příběh, který má vysvětlit čtenářům vztahy v soustavě Slunce-Země-Měsíc. V příběhu se setkáte s líčením oběhu Země kolem Slunce, Měsíce kolem Země a nádherně jsou vykresleny reálie chodu dnů a nocí na Měsíci a vůbec všech astronomických úkazů, které by zažíval hypotetický Měsíčňan.
Druhou vrstvu tvoří keplerovy poznámky ke Snu, které byly určeny pro odbornou veřejnost. Na rozdíl od vlastního Snu, který má charakter krásné literatury, jsou již poznámky seriózní vědeckou prací. Tyto poznámky jsou vždy na lichých stránkách první části knihy a obsahují podrobná vysvětlení Keplerových myšlenek.
Třetí vrstvou jsou poznámky překladatelů a to jak k vlastnímu Snu tak ke Keplerovým poznámkám. Jsou umístěny průběžně v první části knihy vedle textu Snu.
A čtvrtá vrstva je z mého pohledu druhá část knihy nazvaná Doslov. Jde ale spíše o velmi povedený rozbor Keplerova díla, který čtenáře uvádí do reálií doby a srovnává Keplerovy znalosti s našimi současnými.

Teď Vám bude asi jasné, proč není tak lehké knihu číst. Čtete to postupně i s komentáři a nevychutnáte si nádherný text a styl Snu. Čtete samotný Sen a ledacos Vám není jasné... Proto jsem nakonec nejdříve přečetl samotný Sen jako literární dílo a poté postupně znovu od začátku, pěkně s komentáři a s pokusem vše vstřebat.

Závěrem mi nezbývá než říci, že jde o úžasné dílo své doby. Sen mne okouzlil, jde o doklad literárního stylu té doby, a Keplerovy znalosti mne ohromily. On vlastně ze základů nebeské mechaniky Slunce-Země-Měsíc věděl tehdy už téměř vše. Navíc, aby mohl popsat život z pohledu Měsíčňana, vytvořil ucelené pojmosloví pro měsíční geografické pojmy a astronomické úkazy. Např. termín Volva pro Zemi z pohledu Měsíčňana a Levania jako jméno pro jeho domovinu...
Jediné dvě, z mého pohledu podstatné, věci nebyly v té době známy: přesná vzdálenost Země od Slunce (ta byla značně podhodnocena, téměř sedmkrát) a librace Měsíce (ty byly objeveny až po zdokonalení dalekohledů Cassinim). Hlavní myšlenkou Keplerova díla byla obhajoba a podpoření Heliocentrického systému, který byl v jeho době stále přijímán s rozpaky a nevolí a to i v odborných kruzích. Domnívám se, že toto dílo k rozšíření myšlenky Heliocentrického systému významně přispělo!

Na závěr bych chtěl hluboce poděkovat překladatelům za špičkovou a zřejmě nelehkou práci. Nevšiml jsem si žádné chyby či překlepu a podrobný rozbor Keplerova díla mu dává i po 400 letech další dimenzi.
Sen doporučuji nejen těm, kdo se zajímají o historii astronomie, ale i všem, kdo si chtějí osvěžit nebeskou mechaniku a hypoteticky si prožít "pár let na Měsíci".
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis :D
Uživatelský avatar
dvader
Příspěvky: 4469
Registrován: 06. 04. 2007, 15:36
Bydliště: Praha 9
Věk: 57

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#3

Příspěvek od dvader »

John D. Barrow - Nové teorie všeho
Přeložil: Jan Novotný
Vydal: Dokořán a Argo, edice Zip, 2008
272 stran



Na otevření další knihy od Johna Barrowa jsem se těšil, píše poutavě a hýří nápady. Kniha je vázaná a kvalitně provedená, jak už u těchto edic bývá zvykem. Překlad je příjemný, jen s několika překlepy. Takže po této stránce samá plus.

Samotný obsah knihy mně však způsobil problém, jak vlastně tuto recenzi začít a jak ji napsat... Dlouho jsem váhal ale pak mi napadla jednoduchá myšlenka: Obsah neodpovídá názvu! Kniha to není vůbec špatná, naopak vynikající, ale čekal jsem něco jiného. Tuto knihu jsem dal do nákupního košíku automaticky, když jsem zahlédl název, autora a to, že byla napsána v roce 2007. "Ta bude obsahovat a komentovat kosmologické novinky stylem, který pan Barrow skvěle umí", říkal jsem si...
Bohužel v knize není žádná zmínka o temné hmotě, temné energii, bránách či ekpyrotické teorii. Ona tam totiž není skoro žádná pořádná zmínka o teoriích všeho jako takových! Knihu jsem četl jedním dechem a pořád očekával, že v další kapitole se to začne rozebírat a ono nic. Přímo po přečtení jsem byl trochu zklamán ale pár dní poté už jsem byl opět nadšen. A proč? Co tedy kniha obsahuje?

Je to především komplexní filozofické dílo! Před pár dny jsem někde zaslechl, že pořádnou klasickou filozofii dnes dělají jen fyzikové, protože nikdo jiný dnes nemá přehled o znalostech, jak svět funguje, a klasická filozofie je ucelený náhled na vznik, chod a smysl světa. A tato kniha je toho důkazem.
Místo podrobného rozebírání principů a detailů jednotlivých teorií se autor zabývá všemi "ostatními" aspekty, které souvisí s poznáním našeho světa, možnostmi a hranicemi tohoto poznání a i trochou historie této problematiky.

John Barrow postupně rozebírá vlastnosti přírodních zákonů, počátečních podmínek, vlastnosti sil a částic, přírodních konstant, symetrií a další faktorů, které spoluutvářejí či omezují matematickou teorii všeho a její vypovídající schopnost. Vše je nazíráno z filozofického úhlu pohledu - někdy se na první pohled ztotožníte, jindy Vám předkládané názory přijdou z dnešního pohledu již zastaralé, nevědecké, ale vždy zjistíte, že jsou obohacující. Dají vám větší přehled o možnostech, jak svět okolo nás může fungovat, a komplexní náhled na problematiku, která není tak zcela čistě matematicko-fyzikální.

Co jsou to vlastně přírodní zákony? Jsou "mimo" náš Vesmír, jeho součástí nebo dokonce mohou být různé ve vzdálených koutech Vesmíru?
Jak je to s počátečními podmínkami vzniku vesmíru a přírodními konstantami? Jsou dány přírodními zákony a vyplynou v budoucnu z nějaké sjednocující teorie nebo jsou "náhodné"?
Jak je to se šipkou času, s nekonečny, s chaotickými jevy?
Jsou komplexní systémy, jako je život, určeny základními přírodními zákony nebo jsou tu nějaké obecné organizující principy?
Jsme schopni poznat vše nebo jsou naše možnosti omezené, ať už z jakýchkoli důvodů?
To vše autor rozebírá a proplétá se složitou sítí světa s obratností pavouka a nevyhýbá se ani srovnávání vědeckého a teologického pohledu na svět.

Pár výtek bych jinak k velmi dobré knize měl. První jsem zmínil již v úvodu recenze a tou je absence aktuálních poznatků a zároveň problémů současné fyziky: Temná hmota a energie, bránové vícedimenzionální teorie. Druhá výtka směřuje k používaným pojmům, které jsou v knize často užívány ale nejsou bohužel vysvětleny. Příkladem je "teleologický princip/důkaz" nebo "tepelná smrt". Sice nebyl problém nalézt je na Internetu ale malý slovníček nejčastějších pojmů by knize rozhodně prospěl.

Co říci závěrem? Pro ty, kteří se chtějí dozvědět něco o sjednocujících teoriích všeho, tato kniha rozhodně není. Naopak, čtenář už musí být do této problematiky zasvěcen, aby ocenil a pochopil brilantně rozvíjené úvahy... Nové teorie všeho naopak doporučuji všem, co hledají, chtějí hledat a nebojí se zahledět dále za horizonty čisté fyziky.
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis :D
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4622
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#4

Příspěvek od Sasa3 »

Hezky napsané. Keplera jsem četl a musím říct, že jsi tu knihu v recenzi vystihl přesně.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4622
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#5

Příspěvek od Sasa3 »

O'Meara - Deep-Sky Companions: Hidden Treasures
Vydal: Cambridge Universiry Press, New York, 2007
584 stran

Rozhodl jsem se pokračovat v záslužném činu dvadera a přidávám recenzi knihy Hidden Treasures (skryte poklady). Kniha navazuje na předešlé dvě O'Mearovi knihy. První se věnovala Messierovým objektům, druhá pak Caldwellovým objektům, což je seznam zajímavých nemessierovských objektů vytvořený Patrickem Caldwellem-Moorem (ani jednu z těhto knih jsem nečetl).
    V poslední knize O'Meara vybral dalších 109 objektů, které nejsou ani v jednom z těchto seznamů. Jedná se o pestrou směsici galaxií, mlhovin, hvězdokup a asterismů, které jsou, podle autora, často astronomy amatéry opomíjeny. Pro mne, jako majitele malého dalekohledu, je sympatické, že všechny objekty jsou vybrány tak, aby byly pozorovatelné v 4 palcovém (10cm) dalekohledu. O'Meara provedl všechna popsaná pozorování s dalekohledem Televue Genesis (4 palce průměr, f/5), binokulárem 7x50 a starým mosazným zatahovacím dalekohledem z 19 století (průměr 45mm). Má to ale jeden háček, autor žije a pozoruje na Hawaji. Odhaduje, že na horší obloze bude potřeba tak 8 palcový (200mm) dalekohled, aby bylo možné spatřit podobné detaily. Díky nižší zeměpisné šířce Havajských ostrovů, seznam obsahuje také objekty, na které si můžeme v Čechách nechat zajít chuť.
    Každému objektu je věnováno několik stran. Nejprve je shrnuta historie objevu následovaná fyzikálním popisem objektu. Je to opravdu zajímavé počtení. Jeden z objektů je např. lamda Ori, Collinder 69, z mého podledu relativně nezajímavý objekt. Jeho historie je ale popsána tak hezky, že mě to láká podívat se na něj pořádněji. Pak následuje návod, jak daný objekt nalézt. Je přiložena i příslušná vyhledávací mapka. No a nakonec následuje detailní popis objektu tak, jak se jeví v triedru, starém 45mm dalekohledu, případně, je-li objekt viditelný očima.
    Nejcennější částí je pak popis vzhledu v 4" dalekohledu doplněný o kresbu. Je fascinující, co všechno dokáže v tomto malém dalekohledu O'Meara vidět (viz. přiložené dvě ukázky na konci téhle recenze). Je zjevné, že autor je zkušený pozorovatel. Pro mne jsou nejcennější částí právě autorovi poznámky ohledně způsobu pozorování. Tak třeba u té galaxie NGC 772 (levý obrázek) píše, že je potřeba se objektu věnovat několik hodin(!), aby si oko všimlo všech těch zobrazených detailů. Druhý příklad, který jsem vybral, je planetární mlhovina IC418 v Zajíci. Tahle mrňavá mlhovina má rozměr 14x11" a je neuvěřitelné, co tam O'Meara vidí. Jak píše, tohle byl jediný objekt, kde při pozorování použil až 900x (!) zvětšení.
   Je jasné, že v našich podmínkách něco takového v malém dalekohledu asi neuvidím. Každopádně několik objektů z O'Mearova seznamu jsem ve svém 150mm Newtonu už pozoroval. Namátkou třeba kulovou hvězdokupu NGC6712 ve Štítu a nebo galaxii NGC3184 (tu jsem pro sebe objevil nedávno). Můžu tak alespoň potvrdit, že jsou, podle mých poznámek, od nás bez problému viditelné. Když se na ně víc zaměřím, tak snad zaznamenám aspoň část detailů, které viděl O'Meara.

 A tady jsou ty dvě zmiňované ukázky: galaxie NGC772 v Beranovi a planetárnímlhovina IC418 v Zajíci.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Uživatelský avatar
Regulus
Příspěvky: 3300
Registrován: 25. 12. 2006, 23:09

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#6

Příspěvek od Regulus »

Adolf Mach
NEBE A ZEMĚ
Astronomie pro každého, zvláště pro studující všelikých škol
V Praze 1907, Náklad Höfer a Klouček, Tiskem B. Outraty v Jíčíně, 402 stran

   Chtěl bych se s ostatními podělit o čtenářský zážitek z mé nejoblíbenější knihy o astronomii (vedle Kleczekovi Velké encyklopedie a Karkoschkova atlasu oblohy, ale obě tyto publikace určitě většina z vás zná). Recenze je trochu s odstupem, snad to nebude tolik vadit.
    Proč nejoblíbenější kniha? Protože autor, Adolf Mach, tehdejší ředitel jub. reálky v Náchodě, opravdu umí zaujmout čtenáře a hlavně - kniha je přes století stará! Ano, v úvodu jsem se překlepu nedopustil, opravdu je z roku 1907. Docela by mě zajímalo, jestli ji ještě někdo má (nebo jiný, archivní kousek?)
   Ty čtyři stovky stran jsou rozděleny na tři části, každá z nich pak na několik kapitol. První část "Pohled na hvězdné nebe" popisuje hvězdy, hvězdnou oblohu, něco z nebeské mechaniky apod. Část druhá "Nebeská Turistika" je vlastně klasickým atlasem celé oblohy a jednotlivých souhvězdí, tak jako ve spoustě soudobých knih. Podkapitolky týkající se viditelnosti souhvězdí jarních, letních, podzimních a zimních jsou tedy doplněny mapkami celé oblohy pro danou roční dobu a i některých významnějších souhvězdí. Nechybí tipy na zajímavé objekty v jednotlivých souhvězdích. Poslední třetí část "Naše sluneční rodina" se zabývá podrobným popisem Sluneční soustavy, především planet.
    Jak už jsem v úvodu naznačil, z dnešního pohledu je největším trhákem díla srovnání astronomie tehdejší a dnešní.
Rok 1907 je například obdobím
- před pádem tunguského meteoru
- před relativitou a vlastně i jadernou fyzikou (v knize jsou tak pouze spekulace o zdrojích  energie ve hvězdách)
- největší použitelné dalekohledy v té době metrové rafraktory
- před objevem Pluta, o existenci či podrobných znalostech týkajících se dalších těles nemluvě (např. seriózní úvahy o Marťanech)
.
.
.
    Nedostatek vědomostí však samozřejmě nelze autorovi vyčítat - naopak tehdejší znalosti shrnul skvěle, navíc prokládá text hádankami ohledně nebeské mechaniky, které nutí čtenáře všechny ty vesmírné pohyby a souvislosti pochopit. Celou dobu čtení, roztomile zastaralým jazykem, je však zřejmý jeho přístup k astronomii - proto místo závěru si dovolím citovat z úvodu:
    Šťasten, komu pohled na hvězdné nebe, obsahující tolik poučného, k přemýšlení povzbuzujícího, k lásce pořádku a spravedlnosti pobádajícího, nezůstal zakryt rouškou tajemnosti, koho astronomie, královna věd, naučila poznávati přírodu, ono předůmyslné uspořádání celého všehomíra, v rozměrech velikých. Blažen, koho pohled na hvězdné nebe povzbudil k pokoře a přiměl, by poznal sám sebe.
    Autor se dle vlastních slov odhodlal k psaní na základě toho, že často slýchal o nedostatku podobně zaměřených knih. A provedl to skvěle!
SW Dobson 254/1200 Flex; Baader ED 66/400; TS-Optics ED 60/360, Luntík LS35T Deluxe; Sony A6400, Canon EOS 700D
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Uživatelský avatar
cocky
Příspěvky: 416
Registrován: 22. 05. 2006, 13:56
Bydliště: Praha

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#7

Příspěvek od cocky »

Včera jsem v trafice našel číslo časopisu Svět - speciál s podtitulkem 100 nejpalčivějších otázek dobývání vesmíru. Časopis má 140 stran, zhruba polovina je věnována astronomii, druhá polovina kosmonautice. Autory jsou Fr. Martínek a Tomáš Přibyl. Astronomická část je věnována převážně výzkumu sluneční soustavy, pouze asi 10 stran se vztahuje k vzdálenému vesmíru. Jednotlivá témata jsou zpracována formou časopiseckých článků a zpracování odpovídá úrovni solidní popularizace. Zatím jsem přečetl asi 1/3 textu, nenašel jsem žádné závažnější chyby, kromě asi dvou drobností - ale chybička se vždy vloudí. K časopisu je přiloženo DVD - jakýsi konvolut videí od NASA. Cena je 150 Kč - asi přiměřená rozsahu publikace. Myslím, že autoři odvedli dobrou práci a zvláště pro začátečníky to může být vhodné čtení na prázdniny.
Bresser 10x50, Dobson 97/1000, GSO 200E, VMC110L
Uživatelský avatar
Michal N
Příspěvky: 10
Registrován: 08. 06. 2009, 11:56

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#8

Příspěvek od Michal N »


Simon Singh - Velký třesk - Nejdůležitější vědecký objev všech dob a proč o něm musíte vědět

přeložili Martin Žofka a Jiří Podolský
vydalo Argo/Dokořán, edice Zip, 2007
410 str.


Tato kniha se velice zevrubně zabývá vývojem kosmologie od starověkých počátků až po teorii Velkého třesku. Kniha je napsána velice srozumitelně a středoškolsky vzdělanému člověku by nemělo činit problém jí plně porozumět.

První část se zabývá počátky astronomie, způsobem změření poloměru Země a dalších vesmírných veličin od starověku až po začátek 20.století. Obzvláštní pozornost je věnována objevům pánů Koperníka, Keplera a Galilea.

Druhá část je věnována prvním moderním kosmologickým teoriím odvozeným již z obecné teorie relativity. Především je srovnáván původní Einsteinův přístup k vesmíru jakožto statickému a věčnému oproti dynamickému vesmíru pánů Friedmanna a LeMaitra.

Třetí část uvádí podrobnosti tzv. velké debaty, která měla za cíl stanovit, zda je vše na obloze viditelné součástí naší galaxie. V této souvislosti jsou shrnuty události vedoucí k vytvoření prvních katalogů hvězdných objektů. Velice hezky jsou popsány objevy spojené s Edwinem Hubblem, které nakonec daly za pravdu těm, kteří tvrdili, že Mléčná dráha není jediná galaxie ve vesmíru.

Čtvrtá část se zabývá objevy, které jsou spojeny s genezí vesmíru v modelu velkého třesku. Jde především o objevy pánů Gamowa, Alphera a Hermana o stavu vesmíru v prvních 300.000letech po velkém třesku. Dále potom o principy jaderné fúze a dějích probíhajících uvnitř hvězd. Kapitola je věnována také konkurenční teorii stacionárního vesmíru.

Poslední, pátá, část je věnována závěrečnému triumfu teorie velkého třesku, měření reliktního záření, počátkům radioastronomie.

Celá kniha je prostoupena myšlenkami o způsobu přechodu od jedné vědecké teorie k novější. Na teoriích heliocentrické, obecné teorii relativity, dynamického vesmíru je demonstrováno, proč jsou nové teorie obtížně přijatelné, jakým testům je třeba takové teorie podrobit a kdy je možné očekávat jejich přijetí širokou vědeckou obcí.

V knize nenajdete poslední trendy kosmologických teorií ani spekulace o paralelních vesmírech apod.

Knihu mohu doporučit.
Newton 254/1200 + EQ6 SkyScan
Uživatelský avatar
leviathan
Příspěvky: 127
Registrován: 19. 02. 2009, 05:34

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#9

Příspěvek od leviathan »

Nejsem si jist zda je to přímo astronomická literatura, ale nedávno jsem koupil knížku:

Kvantová Teorie nikoho nezabije od Marcuse Chowna

Je to moc dobrý čtení, které odlehčenou a velmi dobře srozumitelnou formou popisuje nejzákladnější principy fungování atomárního vesmíru, zároveň se zam zabývá možnostmi teleportace, cestováním nadsvětelnou rychlostí a zjednodušenou formou popisuje fyzikální zákony jak v našem tak kvantovém světě.
Po přečtení téhle knížečky jsem zjistil že se na svět kolem sebe i nad sebou najednou musím dívat úplně jinýma očima a že vše co jsem dosud bral jen jako každodenní samozřejmost má základ v hlubokém poznání těch nejniternějších částeček z nichž se skládá náš vesmír a hmota v něm.

Opravdu vřele doporučuji koupi.
Newton, 203 mm/1 200 mm, Dobson
SKY RF ED-80 BLACK DIAMOND, AZ3
Okulary:10,25 Plossl, SKY PLANETARY 5mm, Hyperion 21mm, barlow/cel 2x Ultima, AstronomikUHC
GARRET GEMINI 12x60 LW
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4622
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#10

Příspěvek od Sasa3 »

Rád bych zase trochu obnovil tohle téma. Na Vánoce jsem dostal od Ježíška:

The Cambridge Double Star Atlas

od Jamesa Mullaneyho a Wila Tiriona.

Nejprve k mapám. Tirionovo jméno nese záruku velmi kvalitního kartografického zpracování. Na mapách to jde poznat. Jsou velmi přehledně a barevně pěkne propracované. V atlase je kupodivu zachyceno docela dost DSO objektů a hvězdy přibližně někam k magnitudě 7,5. Z tohoto hlediska lze velmi dobře použít i pro vyhledávání DSO objektů. Atlas je formatu A4 v kroužkové vazbě a na tvrdém křídovém papíru. Zdá se že vydrží i drsné zacházení v terénu. Pokud mohu porovnat s Pocket Sky Atlasem, tak tento kapesní atlas obsahuje ještě o nějakou tu desetinku trochu slabší hvězdičky a mnohem víc DSO (a občas nějakou tu zajímavou dovjhvězdu). A to vše ve formátu A5. Z tohoto hlediska je Pocket Sky Atlas universálnější. Každopádně je příjemné, že i tak specializovaný atlas, jako tento atlas dvojhvězd, lze dobře použít i jinak.

Samotný atlas obsahuje přes 2000 zakreslených dvojhvězd. Jména jsou zaznamenána přímo v atlase. To je možná důvod, proč samotný atlas působí tak prázdným dojmem. Má totiž ještě větší škálu než Pocket Sky Atlas, ale je tam těch hvězd míň. Pravděpodobně v hustějších oblastech docházelo k častým konfliktům s umístěním jmen dvojhvězd.

Výběr dvojhvězd provedl J. Mullaney a jejich počet, 2000, je asi tak řádově víc, než kolik dovjhvězd bych chtěl vidět - i když je fascinující pozorovat v dalekohledu, kolik zajímavých konstelací dokáží nabídnout pouhé dvě hvězdy, přece jenom nedokážu si představit systematicky koukat na tisíce dvojhvězd. Dále je v atlase proveden výběr těch nejzajímavějších (tuším asi 125) dvojhvězd, jsou uvedeny pěkně v tabulce seřazené podle souhvězdí a je k nim trochu detailnější popis. Tohle je určitě cenná část atlasu.

Průvodní text atlasu je taky docela zajímavý. Obsahuje praktické rady a typy ohledně pozorování dvojhvězd.

Jinak je součástí atlasu také seznam všech zakreslených dvojhvězd, jejich souřadnice, jasnosti a vzdálenosti. Tady mi přijde, že plýtvali docela místem. Ale velké písmo a široké řádkování se při svitu červené baterky docela hodí. Když jsem si atlasem listoval doma, tak mi tam nejprve chybělo uvedení pozičního úhlu. Při pozorování jsem si ale uvědomil, že je to vlastně klad. Zatím jsem ho nikdy (kromě vyhledání Siria B) dopředu nevěděl a hlavně u náročnějších hvězd, kdy si člověk ani třeba nebyl jistý, jestli daný dvojhvězdu vůbec rozlišil, je to pak docela dobré pro pozdější ověření pozorování. Seznam všech dvojhvězd je tedy pravděpodobně myšlen právě pro pozorování - podle rektasence si rychle vyhledám nějakou zajímavou dvojhvězdu s požadovanou vzdálenosti složek (třeba blízko rozlišovací schopnosti dalekohledu) a pak je možno ji pozorovat bez toho, že by byl člověk ovlivněn tím, že by věděl, co a kde má vidět. Tohle velmi oceňuji, příkladem budiž moje pozorování 33 Ori v 80mm refraktoru, kdy jsem si u dalekohledu nebyl stoprocentně jist. Na druhou stranu, když si chce pak člověk ověřit svoje pozorování, tak musí sáhnout po něčem jiném.

Abych to shrnul, pro nadšence, které fascinují dvojhvězdy, je to určitě velmi pěkný atlas. Nejsem si jistý, jestli vůbec k němu existuje  alternativa. Obsahuje vše, co je potřeba k pozorování bez přípravy. Tohle bych rád zdůraznil. Před tím jsem si musel dělat seznamy zajímavých těsných dvojhvězd sám. Vyžadovalo to přece jenom nějaký čas. S tímhle atlasem můžu výběr provádět prakticky na místě!  Maximálně bych mu vytknul to, že mohl jít o jednu-dvě desetinky magnitudy ještě dolů (ne třeba s limitem na dvojhvězdy, ale pro doplnění hvězdného pozadí). Pokud jste ale spíš příležitostní okukovači dvojhvězd, tak je asi lepši třeba ten Pocket Sky Atlas. Je universálnější, menšího formátu. tedy praktičtější,  a ta asi stovka dvojhvězd v něm  zaznamenaná může být dostatečná.

A ještě závěrečná fotka, kterou jsem si nemohl odpustit:
http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/ast ... hvezdy.jpg
Dokumentuje, jak fascinujícím počtením atlas dvojhvězd je.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Uživatelský avatar
dvader
Příspěvky: 4469
Registrován: 06. 04. 2007, 15:36
Bydliště: Praha 9
Věk: 57

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#11

Příspěvek od dvader »

To Sasa3:
Paráda, alespoň někdo občas přispěje, díky!
Já teď v poslední době nic zajímavého s astrotématikou nečetl...

Vlákno jsem striktně promazal a ponechal jen to, co souvisí s recenzemi knih. Příspěvky typu "četl jsem to a to a je to pěkné" nejsou recenzí a nemají tu co dělat.
Moderátor
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis :D
Uživatelský avatar
Martin Vyskočil
Příspěvky: 1940
Registrován: 27. 11. 2005, 21:13
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 43

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#12

Příspěvek od Martin Vyskočil »

Sasa3:
Ono se může zdát, že 2000 dvojhvězd je hodně, ale když jsem tam hledal dvojhvězdu konkrétních parametrů pro testování rozlišovací schopnosti Ostřížího oka (2,0" - 1,9", přibližně stejně jasné složky a ještě k tomu aby byla nad obzorem), tak to bylo tak akorát. Navíc ne všechny zdánlivě ideální byly vhodné, protože hledání konkrétní dvojhvězdy třeba uprostřed mléčné dráhy jsem shledal dosti obtížným (což ale může být mojí horší pozorovatelskou praxí). Jinak atlas je užitečný, bez něj bych potřebné dvouhvězdy těžko sháněl.
TS 15x70, "Ostříží oko" 60/1040 (refraktor vlastní konstrukce)
Uživatelský avatar
Sasa3
Příspěvky: 4622
Registrován: 06. 11. 2007, 15:22
Bydliště: Ricany
Kontaktovat uživatele:

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#13

Příspěvek od Sasa3 »

To máš pravdu, taky mi dalo zabrat najít něco se vzdáleností 0,8-0,9" a přibližně stejně jasnýma složkama a aby to bylo ještě rozumně vysoko nad obzorem...
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Uživatelský avatar
dvader
Příspěvky: 4469
Registrován: 06. 04. 2007, 15:36
Bydliště: Praha 9
Věk: 57

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#14

Příspěvek od dvader »

Jitka Petrželová - Jak šla kometa do světa
Vydal: AVENTINUM s.r.o., 2012
Web: http://www.aventinum.cz/eshop/index.php ... uct_id=158
48 stran



Knížka mne zaujala titulní stránkou, tak jsem ji prolistoval a ihned zakoupil...

Jde o dětskou knížku, která má v první (větší) části moc hezkou pohádku o kometě a ve druhé části "odborný" text, jak to bylo doopravdy. Píši odborný schválně v uvozovkách, protože je psán velmi srozumitelně pro dětské čtenáře a není třeba se jej obávat.  :)

Příběh pohádky provede prostřednictvím komety čtenáře sluneční soustavou a krásným jazykem poodhalí, co hlavního se v ní skrývá (planety, Slunce, komety). Osobně si myslím, že není lehké vymýšlet takovéto didaktické příběhy a tento se povedl na jedničku!

Druhá část pak opět příjemným a srozumitelným jazykem osvětlí, jak to je doopravdy a jak to vlastně na obloze a ve Sluneční soustavě chodí. Knížka je plná veselých ilustrací od Zdenky Krejčové a v závěru je i pár fotografií k "odbornému" textu.

Knihu rozhodně doporučuji pro naše nejmenší (zvídavé předškoláky a školáky 1. stupně) nebo romanticky založené partnerky nás, astronomů.  :)
Po přečtení asi hrozí nebezpečí akutní touhy se podívat na oblohu, takže mějte dalekohled při ruce a jasnou oblohu k tomu!  :D
Tlustá Berta (Celestron CPC-1100 XLT), Lunt LS60TC, WO ZenithStar 73 III APO, Lacerta Herschel, binohlava MaxBright II, okuláry Vixen LVW 42, Baader Eduiascopic 35, Hyperion 31 a Click Zoom, TV Apollo 11 a Nagler Zoom 6-3, triedr Kowa XD 8x33 Genesis :D
Uživatelský avatar
brz
Příspěvky: 229
Registrován: 19. 07. 2010, 00:18

Čtenářské recenze knih s astro tématikou

#15

Příspěvek od brz »

Hviezdny atlas k malým ďalekohľadom - Čo môžeme vidieť na oblohe
Peter Vizi  
Vydavateľstvo: Astronomické združenie Solar
Počet strán: 110 strán
Väzba: pevná väzba
Jazyk: slovenský jazyk
ISBN: 9786155015021

http://www.solarastronomy.sk/slovak/publikacie.html

velmi pekne spracovana, nemam zatial vela knih o astronomii, ale z tejto sa ozaj tesim.
Maly dalekohlad je dnes lahko dostupny a prave moznost zorientovat sa a lahko najst vhodny objekt na oblohe je s touto knihou celkom realna zalezitost.
Osobne mam dalekohlad s GoTo funkciou, ale povedomie o tom co sa da kde pozorovat som ziskal az astro-aplikacii pre smartfony a tablety. Tato kniha ich dokaze na zaciatku plne zastupit a je velky predpoklad, ze sa k nej budete stale vracat, alebo bude ako povinna vybava vasej dovolenkovej batoziny, kde sa casto krat najde miesto uz len na maly dalekohlad.

- Na uvod pouzivanie atlasu,
- kratky prehlad, jarnej, letnej, jesennej a zimnej oblohy
- O dalekohladoch, okularoch, motazach, teoria, vysvetlenie zakladnych pojmov a niekolko zakadnych vzorcov (na ktore sa tu fore vacsina novacikov casto pyta) a grafov.
- pozorovanie planet
- pozorovanie DSO
- pozorovanie mesiaca + mapa
- pozorovanie slnka
- atlas s prehladom podla suhvezdi

Pre ludi co chcu zacat je dobre spracovany prehlad objektov s prikladom zobrazenia v malom dalekohlade pri konkretnom zvacseni. Da sa tak lahko ziskat predstava o tom co sa da realne pozorovat pri konkretnych zvacseniach. Celkom zaujimave je to pri zvazovani nakupu techniky. vid obrazok.



Ako knihu na zaciatok mozem len doporucit.
Zaroven chcem podakovat ludom, ktory tuto knihu vydali.
Odpovědět