Denní pozorování planet (kromě Venuše)

grajda · #1

Jak na to, fligny, filtry...

grajda · #2

Mám zkušenost zatím s venuší, ale protože jsem nechtěl být mimo téma, když jsem se zmiňoval o úvahách nad dalšími planetami, založil jsem tohle téma. Na venuši se vyplatil rudý filtr, kolega ještě k merkuru napsal, že to chce průzračnej vzduch (to se dá očekávat) a schovat slunko za nějakou překážku (dobrej postřeh). Zajímalo by mě, zdalipak už se tady někdo o něco takovýho pokusil, za jakých podmínek, elongací a s jakými filtry.

Největší problém s merkurem (ten takhle hodlám odpozorovat jako prioritu) vidím v nepříliš dobré přesnosti stupnic montáže- rozhodně nebude uprostřed ZP a hledat okem "hvězdu" na denní obloze nějakých 20° od slunce, to bude jako hledat jehlu v kupce sena (přes celý zp okuláru)...

Tak sem s nápady a zkušenostmi.

MilAN · #3

Nedělejme z toho přeci takovou vědu. Merkura jsem pozoroval v poledne několikrát, od ED - ka až po Dobson 400- ku, bez jakýchkoliv stupnic nebo Go-To. Jedinou podmínkou je opravdu průzračný vzduch. A přesně předem zaostřený dalekohled.
U Jupitera to je trochu těžší, tam je dobré použít nějakou pomůcku k vyhledávání - např. seřízené kruhy. Jupiter vyžaduje trochu ještě lepší oblohu než Merkur, u Jupitera nekolísá tolik průměr a jasnost, aby bylo možné si vybrat vhodnější období. Jeho plošná jasnost je stále podobná a hlavně, není moc velká.
Mars jsem pozoroval při zákrytu Měsícem . Měsíc hodně pomohl pro nalezení a hlavně pro zaostření oka. O Saturnu nevím, že by ho někdo pozoroval v poledne.
Něco jiného jsou ranní nebo večerní pozorování, ta jsou o mnoho jednodušní jak na orientaci, tak zaostření a pod. Ale ta nelze považovat za regulérní denní pozorování
Dobrým tréninkem je pozorování jasných hvězd ve dne - tam je na výběr jak termín, tak počasí, tak i velká vzdálenost od Slunce.

#4

Ten Jupiter ve dne je opravdu obtížný. Když jsem jej teď o Velikonocích pozoroval, tak byl relativně vysoko (tedy méně ovlivněn atmosférou) a přesto to byl v okuláru jen slabý bílý kotouček s plošnou jasností jen o málo větší než vlastní obloha.
Našel jsem jej jen díky tomu, že CPC má velmi přesné Go-To (které jsem seřídil podle Slunce a Venuše) a ještě až na několikátý pokus... Já jsem jej měl v zorném poli už napoprvé ale prostě jsem si jej nevšiml. Teprve asi na třetí pokus, když jsem se do okuláru díval už v průběhu najíždění, jsem si všiml, že se v zorném poli pohybuje něco světlejšího - pak už jsem jej bez problémů našel při všech dalších pokusech - stačilo jen mírně popojet s montáží tam a zpět a pohyb jej prozradil. Jakmile jsem přesně věděl, kam se koukat, tak už se oko na objekt "přizpůsobilo".
Nedovedu di představit, že bych jej byl schopen najít bez Go-To nebo montáže s přesnými kruhy. To by byla naprostá haluz.

P.S.: Polarizační filtry na jeho zvýraznění nijak (na rozdíl od Venuše) nepomohly...

#5

Merkur jsem ve stejnou dobu (dopoledne a před obědem) zkoušel také ale bez úspěchu. Domnívám se, že na vině byla jeho malá výška nad obzorem a tím pádem problém s průzračností vzduchu.
Odpoledne (kdy by byl výše na obloze) jsem jej nezkoušel...

Achernar · #6

Je to presne jak pise Milan. Sam mam dalekohled na azimutalni montazi bez go-to a jinych ptakovin. Venusi pozoruji za dne bezne, nekdy i Merkura, ten da ale mnohem vice prace a opravdu chce uplne pruzracne nebe. V obou pripadech podle rocenky urcim polohu v mape a pak prstama na nebi odkrokuju polohu od slunce nahrubo a pak uz hledam malym zvetsenim. Zpravidla to zabere chvilku, nekdy je to ale(u Merkura) dloooouhy. Marse jsem za dne pozoroval nekolikrat, kdyz byl blizko Mesice. Videt je celkem slusne, ale zas takova slava to taky neni. Jupitera a Saturna mi kdosi kdesi (asi naDsD) ukazoval v nejakem go-to, ale moc rozumu jsem z tech fleku nemel. Dokonce mam pocit, ze toho Saturna jsem si tam musel vsugerovat, abych nevypadal jako blbec.
Co se pak hledani na cistem nebi tyce, da se to udelat i jinak. Vybere se nejaka hvezda na stejne deklinaci, na tu si v noci v klidu namiris a zaostris, spoctes si za kolik hodin ti do zorneho pole docestuje Merkur a pak uz to staci jen neprosvihnout.
V celku ale plati dve havni pravidla: velmi ciste nebe a presne zaostreni. A hodne pomuze Mesic, je-li videt. Jednak na nej muzes zaostrit a druhak ti muze pomoci s urcenim priblizne polohy, jde to pak mnohem lepe.

Cztwerec · #7

Minulý rok jsem v západní kopuli na Petříně sledoval ve dne klasicky Venuši, potom Vegu a zkoušeli jsme Merkur - ten jsme samozřejmě nenašli i když tam bylo to navádění. Teď si opravdu nevzpomenu, jak byl daleko od Slunce, nebo jaké byli podmínky, ale abych se přiznal ve dne jsem Merkur ještě neviděl, ikdyž bych moc rád.

Docela by mě také zajímalo, jaký má vzhled ten Jupiter a Saturn ve dne...

Habl · #8

Rozhodně denní pozorování planet, kde požadujete rozllišení detailů není příliš vhodné (Mars,Jupiter,Saturn). U Venuše a Merkuru lze tyto planety celkem dobře pozorovat jejich fázi, zvláště pokud se nalézají ve východní nebo západní elongaci. Kromě příhodných atmosfrrických podmínek vyžaduje ještě denní pozorování Merkura optiku s velkým průměrem (plošná jasnost) Vždy je ale nutné si dát pozor při hledání, aby se do zorného pole dalekohledu nedostalo Slunce. Při menší vzdálenosti od Slunce než 10° pozorování planet příliš nedoporučuji.

Habl

#9

Saturn jsem zkoušel ve dne na Kleti (300/4500, okulár tuším 60 mm). Byl to den s výjimečně průzračným vzduchem, kdy v dopoledních hodinách Jupiter se jevil celkem nápadně včetně pásů v atmosféře. I přesto, že montáž na Kleti jsem měl celkem v ruce a uměl jsem ji přesně namířit, Saturn jsem v poli neviděl. Asi je pro běžné přístroje i za dobrých podmínek moc obtížný a nevím, co by na něj pomohlo.

Merkur se hledá ve dne podstatně snáz, jak píše Milan.

trochu doplním, i když offtopic:
Na Kleti třicítkou viděl ve dne zatím nejslabší hvězdu - průvodce alfy CVn o jasnosti 5,6 mag. Neměl jsem tehdy možnost měnit okuláry, je tedy pravděpodobné, že v nějaké dvojhvězdě by šlo při větším zvětšení dosáhnout i na slabší hvězdu.

grajda · #10

Díky za odpovědi, pánové. Kdysi jsem četl, že jsou dalekohledem ve dne vidět hvězdy, ale s tou 5,6m hvězdou, to je maso... Zkusím to, dokud je čas (toho merkura, ten má -1m a vysokou plošnou jasnost, je blízko ke slunku- myslím ve sl. soust.).

grajda · #11

Dneska jsem zkusil merkura a nic, prostě jsem ho neviděl. Tak asi někdy jindy, až bude čistší vzduch...

Vlastimil Vojáček (máčka) · #12

Dalekohled mám ustavený z nočního pozorování, takže práve sleduji "denní" objekty:) Dneska je celkem průzračná atmosféra i seeing je celkem solidní. Takže Venuše i Měsíc samozřejmě bez problémů. Poprvé se mi podařilo vidět Jupitera, jeví se jako kotouček bez podrobností. Podařila se mi i Vega, je jasnější než jsem čekal. Bohužel Merkur bez úspěchu, pokusím se ještě až bude výš.

Edit: Tak i Merkur se podařil

Potřebovalo to, aby byl výše nad obzorem. Bohužel seeing neumožňuje detailnější pozorování, fáze jde spíš tušit, než vidět.

Brano 1 · #13

Po přečtení tohoto vlákna se budu těšit na lov Merkura,zkusím to v polovině června,až bude dál od slunce s jasností okolo 0mag,Jupiter sem dnes pozoroval v 8H30m,jen kotouček bez detailů,loni dopoledne Vegu.

Habl · #14

Po přečtení tohoto vlákna se budu těšit na lov Merkura,zkusím to v polovině června,až bude dál od slunce s jasností okolo 0mag ...Merkurova západní elongace v červnu 2009 je velice nepříznivá. Samotný Merkur vystoupí jen 2,3° nad obzor při maximální elongaci od Slunce dne 13.6.2009

Habl

#15

Mluví o jeho denním pozorování. V takovém případě to po půli června bude celkem dobré a ke konci června snad ještě lepší.