Astronomické fórum

Jak velký průměr (tělesa) a jak daleko, je schopné způsobit - v jednom okamžiku - zákryt (celého) Slunce na (celé) Zemi?

Dokáže mě někdo nasměrovat na nějaký článek, který se tímto zabývá, či by to dokázal spočítat? Sice mě astronomie zajímá a leccos znám, ale jsem v tomto oboru spíš laik. Mám v hlavě určitou ideu a zajímalo by mě, nakolik je reálná / náročná

Ještě upřesním, že by mě zajímal co nejmenší průměr, který je potřeba ...

A to těleso se musí nasunout nekonečně velkou rychlostí = ( v jednom okamžiku ) , že ?
Pak by měl tedy stačit malý vypínač, který to Slunce vypne

Na toto nebude asi žiaden vedecký článok. V každej ľubovoľne zvolenej vzidalenosti to bude iný priemer. Pri Zemi to bude priemer Zeme, pri Slnku to bude priemer Slnka. Zvyšok je o podobnosti trojuholníkov, resp. o priamej úmernosti. T.j. učivo základnej školy.

Si to spočítej sám. Těleso vzdálené od Země 0 stačí, když bude velké jako Země. Těleso vzdálené od Slunce 0 stačí, když bude velké jako Slunce. A ta změna je lineální. Těleso v polovině vzdálenosti Země Slunce stačí když bude velké polovina (Země+Slunce)/2. Atd... Hovořím stále o tělesu kruhovým průmětem ve směru Země Slunce o uvedeném poloměru průmětu. (matematika základní školy)

FunTomas píše:učivo základnej školy.

- heh, než jsem to sesmolil a opravil překlepy, tak ty jsi byl první Vyhráls

Pak by ale otázka měla znít : ... je schopné ( alesoň) na jeden okamžik .....


otázka .... je schopné způsobit v jednom okamžiku.... znamená, že k tomu dojde v jeden okamžik = najednou . A to při nenulových úhlových rozměrech a konečné rychlosti tělesa možné není.

MilAN píše:.... znamená, že k tomu dojde v jeden okamžik = najednou . A to při nenulových úhlových rozměrech a konečné rychlosti tělesa možné není.

Vidno, že je zamračené a noc trvá pár desiatok minút, keď sa takto nudíme a odpisujeme... Mám obavu, že autor otázky takúto drobnosť neuvažoval.

Psal jsem v jeden okamžik kvůli tomu, aby se to zjednodušilo = vyloučil se čas = tedy pohyb.

Z některých odpovědí lze tedy vydedukovat (už je mi jasné), že nejmenší takový průměr bude u Země (ve velikosti Země) ... tedy zcela mimo možnosti naší civilizace.

Ano: kdyz se chcete cely schovat za strom, nesmi vam couhat bricho. Ergo ten strom musi byt stejne tlusty jako vy. A zustane-li pozorovatel na konstantnim miste, muzete vyuzit tenciho stromu a stoupnout si dal. A odejdete-li do nekonecna, schovate se dostatecne za nekonecne tenkym stromem, bricho nebricho.

Achernar - jenže to platí pro oko, kde je zornička vůči stromu velmi malá. Tedy paprsky jdou z jednoho bodu. Pro Slunce v místě Země to neplatí. Správná úvaha je ta předchozí, cokoli velikostí mezi Zemí a Sluncem.