Mars 2018

Pozorování Slunce, Měsíce, planet, planetek, komet, meteorických rojů, atd.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Homer
Příspěvky: 2845
Registrován: 23. 11. 2006, 23:09
Věk: 69

Re: Mars 2018

#106

Příspěvek od Homer »

Čekal jsem kdo se ozve první :-). Jistotu tvrzení o evidentně mizerné kvalitě místního seeingu bez toho, abys zde jedinkrát pozoroval, ponechávám bez odezvy. Už jsem zde zažil špatný i vynikající - jako vy ostatní na svých místech. Zde na AF mi pohříchu ušla debata o mizerné kvalitě zdejší lokality co do seeingu a ani nevím, kdo by v mé blízkosti kdy pozoroval nahodile či soustavně. Ano, moje SCT není mizerné - to jsem si už ověřil na Jupiteru a Saturnu, kde jsem viděl skvělé detaily - zde souhlasím. Je to ještě americký, nikoliv čínský výrobek. Ostatně už se jím dívali i jiní. Výšku planety nad obzorem máme v ČR všichni stejnou ( tedy téměř stejnou ). Je pravda, že nepozoruji planety soustavně deset či více let, ale do svého prvního dalekohledu jsem se podíval už před padesáti roky. No a srovnávat podmínky z roku 1825 a dnešní nemám odvahu, jen odhaduji, že bylo zcela jiné světelné znečištění, daleko menší aglomerace, daleko méně různých zpevněných povrchů akumulujících teplo, daleko méně jiných tepelných zdrojů, daleko méně polétavého prachu v atmosféře atd.. Nemluvě o tehdejším postavení Saturnu a orientaci prstence. Takže kde je problém? Zrak mám cca odpovídající věku. Že by tedy pouze v mém neumětelství? Možné to je...Anebo některé s kreseb nejsou zcela odrazem toho, co kreslíř skutečně vidí či může vidět.
Uživatelský avatar
Psion
Příspěvky: 11503
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Praha
Věk: 61
Kontaktovat uživatele:

Re: Mars 2018

#107

Příspěvek od Psion »

Vidět detaily je opravdu o hodně velkém cviku, já ho rovněž nemám, takže je prostě nevidím. Už jsem psal, že to co Saša nakreslí v 60mm nebo 100mm dalekohledu, já nevidím v 200mm, bohužel.

Ohledně seeingu, nemusím za tebou jezdit, pokud tvrdíš, že máš dobrý až skvělý seeing, jediné vysvětlení je, že jsi ani jednu fotografii Jupitera a Saturnu v bývalém Newtonu nedělal v dobrém seeingu. Ve skvělém seeingu musí po zpracování vypadnou fotografie jako "lusk" nic jiného ani nemůže, techniku mají všichni podobnou. Abychom si řekli jak vypadá skvělý seeing, tak zhruba takto.

[bbvideo=560,315]https://www.youtube.com/watch?v=CAQjpW7DlDY[/bbvideo]
Uživatelský avatar
SIRIUS_758
Příspěvky: 2730
Registrován: 26. 02. 2008, 23:09

Re: Mars 2018

#108

Příspěvek od SIRIUS_758 »

Po zkušenostech nejen z mého mnohaletého pozorování planet, ale ze zážitků z MHV posledních let, si dovoluji na AF už poněkolikáté upozornit na to, že jedním ze zásadních "neúspěchů" při pozorování planet velkými dalekohledy je přílišný jas planety... Já osobně mám tak citlivé oči, že v 200 mm Maksutovu je pro mne Jupiter při zvětšení < 200x už přezářený - optimálního jasu v tomto přístroji dosahuji při zvětšení 200x v binohlavě. Právě ta častá tvrzení pozorovatelů na MHV, kteří na louce mezi dalekohledy prohlašují, že " v té ED80 je ten Jupík daleko lepší, než v tom velkém Dobsonu...", jim koriguji výše uvedeným. Mnohým se toto mé tvrzení může zdát přehnané, ale zkuste si Jupiter ztmavit neutrálním filtrem a dáte mi za pravdu. Nebo se podívejte na Jupiter po začátku soumraku a shledáte tyto podmínky pro velmi dobrou detekci detailů jako velmi vhodné, a to díky optimálnímu kontrastu vůči pozadí.

Pro pozorování Marsu to v této době platí ještě víc, protože plošný jas je pořád enormní. V uvedeném Maksutovu OMC 200 je Mars i v binohlavě stále přezářený i při zvětšení >200x a musím použít polarizační filtry.
Nedivím se, že v SCT 16" není při zvětšení < 150x na Marsu skoro nic vidět - to musí být opravdová vypalovačka.. :-))
Naposledy upravil(a) SIRIUS_758 dne 07. 09. 2018, 21:20, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
SIRIUS_758
Příspěvky: 2730
Registrován: 26. 02. 2008, 23:09

Re: Mars 2018

#109

Příspěvek od SIRIUS_758 »

Homer - ještě dodatek :

Nebál bych se s tím zvětšením na Marsu trochu přitlačit, i když na to seeing nevypadá. Ty větší albedové útvary jsou při optimálním jasu a kontrastu dobře detekovatelné i při horším seeingu ( podobně jako GRS na Jupiteru ), proto se na Marsu obvykle používá o něco větší zvětšení, než např. na Jupiteru.
Uživatelský avatar
Homer
Příspěvky: 2845
Registrován: 23. 11. 2006, 23:09
Věk: 69

Re: Mars 2018

#110

Příspěvek od Homer »

Psion
Zřejmě bude mýlka v osobě a tedy i lokalitě. Nikdy jsem nefotil, dosud jen pozoroval a svého prvního a posledního newtona jsem prodal kamarádovi z PSA kolem roku 1985 :-).

SIRIUS_758
Ano, to je myslím trefa do černého. Děkuji za praktickou radu. Tak velký dalekohled mám poprvé v životě. Je pravda, že jsem Jupitera i Saturna na radu Martina Myslivce pozoroval za soumraku a to právě i kvůli zlepšení seeingu, kdy se na určitý čas hezky uklidňuje atmosféra. Obraz byl chvílemi výborný. A je i pravda, že na Mars jsem "vyrukoval" až při nočním pozorováním. Tak to bude tím...Mohlo mi to docvaknout, ale nedocvaklo :-(.
Ne že bych na Marsu nic neviděl, ale tak jemné detaily jako na kresbách tedy ne.
OK - když jsme u toho, můžete mi třeba SZ či zde poradit, kde a přímo jaký filtr koupit? Budu rád. Předchozí rada ohl. okulárů se osvědčila :-). Další okulár v řadě mi dá 200x - to jsem nezkoušel, musím na to vyčíhat podmínky. Dá-li ten nahoře, za nějakých 5 let bude postavení planet lepší a zkušeností více s mým dalekohledem taky o těch 5 let...Měnit jej nehodlám.
Kresličům se tedy omlouvám a ozvu se opět za čas...
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Re: Mars 2018

#111

Příspěvek od Artaban »

Homer: Koukal jsem na Mars za horšího seeigu zvětšením asi 170x přes R172 a binohlavu. Bylo moc světla a lepší to bylo zvětšením asi 250x. Takže souhlasím s Borisem.
Ještě ale tohle. Jsi dost zkušený a víš, jak důležitá, je u planet temperace dalekohledu. Myslím ale, že STC 16" je už dost velká hmota materiálu a že za rychlejšího poklesu teploty, což na podzim nastává, se to všechno nestačí dostatečně rychle temperovat. Když se to vše sečte ta výška Marsu atd, tak to pak je holt boj, něco víc vidět.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 24262
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 75

Re: Mars 2018

#112

Příspěvek od MilAN »

Meade používá Pyrexová zrcadla, takže temperace má výrazně menší vliv než při zrcadlech z BK 7 a Schmidtova deska je oproti MAKu velmi slabá, takže se vnitřek temperuje celkem rychleji Navíc, jsou zrcadla poměrně slabá- výrazně, oproti klasice u 300 mm Newtona.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Uživatelský avatar
SIRIUS_758
Příspěvky: 2730
Registrován: 26. 02. 2008, 23:09

Re: Mars 2018

#113

Příspěvek od SIRIUS_758 »

To máš Milane pravdu, ale v praxi je to s velkýma SCT ohledně temperace dost problém - pravda, mluvím teď za klasické Celestrony. Zřejmě to bude ponejvíc uzavřeným tubusem, ale větší teplotní gradient po setmění činí tato SCTčka velkými outsidery, které se nestačí vytemperovat za celou polovinu noci... Podobně se na MHV chovají ty největší Dobsony od 400 mm - když se s nimi chci podívat na planety, na DSO to nikdo neřeší...S temperací SCTček se musí začít co nejdřív, tubus naklonit korekční deskou dolu a odkrýt na výstupu. Věřím, že zásuvné tyčové větráčky dost pomůžou.
Uživatelský avatar
Psion
Příspěvky: 11503
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Praha
Věk: 61
Kontaktovat uživatele:

Re: Mars 2018

#114

Příspěvek od Psion »

Pravda, stejnou věc jsme nedávno probírali na DsD, SCT 14-16" se na louce po západu Slunce temperuje až 8 hodin na ideální teplotu.
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 24262
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 75

Re: Mars 2018

#115

Příspěvek od MilAN »

No jo, jenže na louce je problém, který v kopuli nenastává. Na louce ten SCT pěkně ohřeješ sluncem,zvláště jeho černé tělo. V kopuli je zastíněný , takže začínáš temperaci na úplně jiné teplotní hladině. Nevím, z jakého skla má klasický Celestron zrcadla
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Uživatelský avatar
Artaban
Příspěvky: 7198
Registrován: 13. 07. 2009, 21:42
Bydliště: Kostelec nad Labem
Věk: 57

Re: Mars 2018

#116

Příspěvek od Artaban »

Tak snad má kolega Homer hvězdárnu dobře pořešenou a včas jí dá větrat. To v Benátecké hvězdárně, když je venku tepleji, tak ještě asi dvě hodiny po o tevření kopule, je znatelně horší seeing, než venku. A v těch vedrech, to tam bylo jak v troubě ještě ve 23 hod.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654   refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
Uživatelský avatar
Psion
Příspěvky: 11503
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Praha
Věk: 61
Kontaktovat uživatele:

Re: Mars 2018

#117

Příspěvek od Psion »

MilAN píše:No jo, jenže na louce je problém, který v kopuli nenastává. Na louce ten SCT pěkně ohřeješ sluncem,zvláště jeho černé tělo. V kopuli je zastíněný , takže začínáš temperaci na úplně jiné teplotní hladině. Nevím, z jakého skla má klasický Celestron zrcadla
Ty máš Milan v kopuli 15 stupňů, když je na sluníčku venku 40?
Uživatelský avatar
MilAN
Příspěvky: 24262
Registrován: 17. 04. 2004, 23:56
Bydliště: Jablonec nad Nisou
Věk: 75

Re: Mars 2018

#118

Příspěvek od MilAN »

Pepo, když je venku 40, je v kopuli také a asi zrovna tolik v dalekohledu. , ale neohřívám černý dalekohled na přímém slunci, jako na louce. To jsem psal, ne že tam mám 15.
A víš, z čeho jsou zrcadla u Celestronu- to jsem se nikde nedočetl.

Dovedu si představit, jak je v plechové kopuli teplo, ale tohle v bílé laminátové vůbec nenastává.
A začínám větrat ještě před západem Slunce
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Uživatelský avatar
Psion
Příspěvky: 11503
Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
Bydliště: Praha
Věk: 61
Kontaktovat uživatele:

Re: Mars 2018

#119

Příspěvek od Psion »

Však jsi tam jezdil Milane, tak víš že řada lidí si to dává pod stříbrnou nebo zlatou fólii, takže to není na přímém Slunci. Jakmile zajde Slunce, tak to začnou větrat, ale při tomhle průměru to je minimálně na 8 hodin.
Uživatelský avatar
Homer
Příspěvky: 2845
Registrován: 23. 11. 2006, 23:09
Věk: 69

Re: Mars 2018

#120

Příspěvek od Homer »

Kolegové, nechci být příčinou polemik :-). Chtěl jsem napsat prakticky totéž, co napsal Milan, ale předběhl mne. Louka a vnitřek kopule je diametrální rozdíl. V mém případě je dalekohled světlý, kopule tmavá měď. Mám kopuli, která jako asi každá kopule má po obvodu i kolem křídel štěrbiny dostatek mezer pro průběžné větrání. Dokonce jsem byl nucen mezeru mezi límcem plechování kopule a plechováním stavby zvětšit o 5 mm vložením hliníkové pásoviny. Al kostra kopule se přirozeně svařováním mírně zdeformovala z původního kruhového půdorysu a neuhlídal jsem ani pány zedníky při hrubé stavbě, kteří mi želbet. věnec nesoucí kopuli udělali rovněž oválný. Už se mi to nepodařilo v té výšce flexou zcela napravit, takže místy dřely při otáčení plechy o sebe. Zvětšením mezery se to napravilo a jako bonus to víc větrá. K dispozici je i výkonný ventilátor, který ovšem používám od podzimu do jara s proměnlivou intenzitou podle počasí.
Můj SCT má z původní německé hvězdárny nainstalovány pod primárem větráčky, které ovšem dosud nebyly zprovozněny. Ty tvoří další rezervu.
Nicméně - pokud by byl už nyní nějak kruciální problém s temperováním, nemohl bych mít už za soumraku ( ovšem občas, jako všude ) tak dobrý obraz, respektive mít dobrý obraz na jedné z planet a na druhé nikoliv. Prozatím byly jak teplé dny, tak i večery a noci - rozdíly teplot jsem ovšem neměřil.
Utekli jsme od Marsu - omlouvám se. Tím, že mám s tímto přístrojem dosud jen minimum zkušeností, neuvědomil jsem si, že Mars je jednoduše přepálený. To bude ta potíž. Díky všem za cennou rozpravu.
Odpovědět