Mars 2016

[Sasa3]

Jo, je to z mobilu. Pak jsem musel jeste Mare Cimmerium trochu elektronicky ztmavit, nebot se asi trochu lesklo a nebylo na snimku tak tmave jako na kresbe...

Ted jsem koukal  na snimek na ALPO Japan. Je tam jeden docela dobry jen o hodinu driv, nez jsem zakreslovat, takze jsem si mohl ty svoje duchariny overit:

http://zetta.jpn.ph/alpo/kk16/m160620d1.jpg

Je tam i dekompozice to IR-R-G-B. Nejvic odpovida pohledu v 63mm refracku modra slozka.

Kupodivu onu tmavsi trojuhlenikovou oblast v centru kotoucku jsem docela trefil (byla to ta nejnapadnejsi ducharina). Jak tvar, tak i polohu. Trvalo mi to nekolik minut u okularu, nez jsem si ujasnil tvar. I tak jsem si nebyl moc jisty. Jedna z tech tmavsich skvrn v trojuhelnihove oblasti se zda byti Cerberus I. Druha nevim.

Druha nejzretelnejsi oblast, oblouk v severo-zapadni casti na snimku moc neni. Pravdepodobne to bude spatne odpozorovany Propontis Complex. Zretelny je i Hyblaeus Extension. Zbytek ducharin uz neni jednoduche identifikovat, ale zda se, ze mely nejaky realny zaklad.

Byla tam i jedna, kterou jsem se nakonec neodvazil zakreslit. Slaba vodorna linka pod (severne od) Mare Cimmerium v zapadni casti disku (nekde v mistech Zephyrie). Tahle odpovidala realite.

Pozorovani bylo hodne narocne. Hodne pod mym prahem toho, co normalne zakresluji. Neprekvapuje me, ze to mi to hodne casto uteklo. Spis me prekvapuje, jak casto to reflektovalo neco skutecneho. Myslim, ze mam jeste co dohanet a zlepsovat se (to byl ostatne ucel toho cviceni).

[Sasa3]

Dnes jsem pokracoval v honeni "duchu". Vzal jsem si na to tentokrat vetsi kalibr. Vysledek neni moc podobny tomu vcerejsimu, i kdyz byl Mars orientovany temer stejne...

[Artaban]

Sašo tohle pozorování máš dokonalé na podmínky a průměr. Seeing byl slušný i tady co pozoruju. Viděl jsem skoro to samé, jen ty různé výběžky jsem nedal. I v celé ploše kotoučku se něco dělo a bylo co pozorovat.
Když jsem uviděl snímek na ALPO http://zetta.jpn.ph/alpo/kk16/m160621j1.jpg a porovnal s Tvojí kresbou, tak smekám.
I Saturn byl včera pěkný. Obláčné pásy a Cass. dělení po celém obvodu prstence.

[Sasa3]

Dik za odkaz Karle, tenhle snimek jsem tam jeste nevidel. Dneska byly vyrazne lepsi podminky nez vcera a tak jsem si hral vic i s vetsim zvetsenim. Dalekohled v pohode utahnul na Marsu i 275x (to bylo hlavni zvetseni, ktere jsem pri zakreslovani pouzil - ke konci jsem pak jeste zkusil 233x a 217x -dojem je, ze cim vetsi zvetseni tim na Marsu lip). Dneska jsem ani co se tyce detailu tolik netlacil na pilu, takze je kresba "chudsi"



Saturn byl dneska paradni, pri 110x se ani nehnul. Pri 200x to bylo asi nejlepsi optimum co se tyce detailu a jasnosti (217x uz mi prislo slabe). Chvilemi se pri 200x obraz krasne zaostril a pekne vylezl jemne nahnedly dvojity NEB. Severne od nej pak byla na povrchu zajimava textura s jemne menicimi se odstiny (tohle bych ale nedokazal nakreslit...). Chvilemi tam sel vytusit i krepak. Zkousel jsem pak jeste rozlozit Antarese, ale nic... Urcite to tedy nebyla dnes nejlepsi noc, co se tyce seeingu. Jak mam vyzkouseno, tak Antares je za vynikajicich podminek v dosahu i 82mm refraku.

[Achernar]

ano, i u nas to bylo vcera a predevcirem za posledni dobu nejlepsi. Videl jsem priblizne totez. Nebylo to tak, ze by obryz stal, ale chvilemi se na okamzik zastavoval. Nebylo to dost na nejake opravdu presne zachyceni detailu, protoze ty byly beztak malo kontrastni, ale videt toho v uhrnu bylo dost. No, jeste vytrvame. Koukal jsem jen - tak jako vlastne v cele soucasne oposici - jen newtonem 100/1000. Co se toho zvetseni tyce, zcela souhlasim se Sasou: cim vic, tim lip. Tedy u Marsu.

[Sasa3]

No, jeste vytrvame.

Doufam, ze dam behem teto opozice aspon jednu otocku Marsu. Chtel bych pak zkusit udelat svoji vlastni mapu. Proto se snazim zakreslovat, co to jde.

[Sasa3]

Když jsem uviděl snímek na ALPO http://zetta.jpn.ph/alpo/kk16/m160621j1.jpg a porovnal s Tvojí kresbou, tak smekám.

Me potesila ta svetla tenka oblast pobliz centra kontoucku. Nevim presne, co to je. V okularu jsem ji parkat zahlidnul (asi jen trikrat, vzdy jen na chvili). V kresbe neni presne umistena (je trochu vlevo), ale potesilo me, ze jsem si ji nevymyslel.

Na ty vybezky me, kupodivu, pomaha bocni videni. Lepe se odhaduje jejich tvar, spatne se ale umistuji. Trik s bocnim pohledem jsem vycetl od Sol Robinse.

[Peeto]

Ako to kreslite? Chcel by som to skusit, ale mam problem nakreslit uplne najjednoduchsie veci. Kreslenie mi nedava jednoducho zmysel, nie je v tom logika a moj mozog to tym padom odmieta. Zaklad asi bude vyrobit si sablonu, tu vytlacit niekolkokrat a trebars s ceruzkou skusit zakreslit? Potom pridam, co som videl vcera na Marse. Jednoduchu skicu samozrejme mam, inak by som zabudol detaily.

[Artaban]

Peeto: Dobře, že to chceš taky zkusit. Jsem malíř zrovna jako Ty
Koukni na moje kresby a sám si posuď, jaký to má na kresby vliv.
Zatím postačí jednoduchá kresba, ať vidíme co jsi asi viděl Ty.
Na papír udělej kruh o průměru asi 6-7cm. Pak už jen tužkou namaluj detaily. Znaž se trochu ukázat kontrast, co jak asi bylo vidět. Lepší bude, když nebudou vidět tahy tužkou.
Nic na tom není, ani jsem to nemusel psát
Když Tě to chytne, tak případně poradíme, jak kresbu trochu vymáknout, ale to spíš po SZ.

[Achernar]

za tuhle oposici mam udelanych deset kreseb ruzne kvality. To je bida. Horsi je, ze vetsinou pozoruju v tutez dobu, tedy okolo kulminace, a ze tudiz nemam ten Mars ze vsech stran. Hlavnim skudcem, sebekriticky priznavam, jest lenost. Misto abych jel k nasim, kde mam vetsi dalekohled a lepsi vyhled a navic dlouhodobe lepsi seeing (mensi vliv salani z okolnich strech a stresnich oken), pozoruju jen z domova. Kdybych se chtel koukat drive, musel bych navic nekam na ulici, protoze z balkona vidim Marse teprve, kdyz popoleze.

[Sasa3]

Peeto: nic na tom neni. Ja jsem taky kreslici antitalent. Podivej se na moje prvni kresby Marse a Jupitera

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/201 ... 2130UT.jpg

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/201 ... 1815UT.jpg

V dnesni dobe CCD kamer ma zakreslovani smysl spis jen pro cloveka, ktery kresli. Pro me je to jednak relax. Druhy dulezity aspekt je, ze to cloveka neskutecne pozorovatelsky posouva. Muze za to ta neustala nutnost rozhodovat mezi tim, jestli je zaznamenany rys realny a nebo jen pocit. Ted dokazu na planetach odpozorovat mnohem vic detailu a tim padem se planety staly pro me i vic zajimave.

[Peeto]

Vdaka Artaban, Sasa. Povzbudili ste ma. Vytvoril som si sablonu s ciernym pozadim a bielym kruhom a vytlacil na A4. Do toho skusim zakreslit s ceruzkou. Zrejme az vecer bude cas, ale urcite to sem dam, pretoze ma celkom zaujima, ci som mohol vidiet, co som videl.

[Rekmarik]

Tak nemusí to vypadat hned takto že:

https://picasaweb.google.com/1011343021 ... tification

Kreslení má pro spoustu lidí co kreslí především relaxační účinek, a jak tady ilustruje Saša, člověk se může hodně posunout dál, jak moc umíš kreslit přitom není to podstatné.

[tent]

to Peeto:Jak kreslit?A) kreslí se u dalekohledu nejlépe na tvrdou podložku s papírem do kružnice 50 mm. Kreslícíprostor je osvětlený lampičkou s klipsem.B)Je dobré vědět jakou fází se M. promítá na obloze. Doba vhodná ke kresklení je asi 2 měsíce před opozicí, za opozice a asi 2 měsíce po opozici Začínal jsem pozorovat, kdy měl velikostcca 8". C) prohlížej kotouček a asi uvidíš polární čepičku a nějaké tmavší skvrny, které je třeba graficky umístit do obrázku. Skvrny přecházejí bez výraznějšího omezení do celkově načervenalého povrchu M. a tvým snažením je co nejvěrněji zakreslit jejich polohu na povrchu kotoučku. Skvrny zpravidla nemají výrazné ohraničení, takže k vyjádření plynulého přechodu užívám techniku tzv. "šumování" - "šmrdlám" tužkou s různou silou k docílení jakési představy jak asi by měl ten přechod vypadat.Doba kreslení u dalekohledu je asi 30 min. Výsledkem je skica, kterou ještě za dobré paměti překreslím na kladívkový papír, poznamenám čas, pozorovací podmínky . Ten výsledný obrázek - doma v teple a u kávy překresluji trochu jinou technikou - tečkováním.Právě ta podle mého názoru nejlépe vyjádří graficky přechody tmavých oblastí od světlejšího povrchu. K tmuto kreslení užívám pera o síle005 - zakoupených v pražské Kotvě. No a nakonec zjištuji podle mapy, co jsem vlastně nakreslil a srovnám můj "výtvor" s fotkama zahraničních pozorovatelů na stránkách ALPO JAPAN a mnohdy mám radost, když. se potvrdí že jsem nefantazíroval a obrázek je reálný. Jen mě mrzí, že tu letošní opozici ""pouštím k vodě" ze zdravotních důvodů, ale třeba stihnu tu příští a přespříští - to bude M. vysoko a ještě dosti velký. Peeto, připrav si fidlátka a vzůru na Mars. Dobré nebe přeje Tent.

[Peeto]

dakujem, dobre rady. Dnes v noci to uz skusim serioznejsie vypozorovat a zakreslovat do skice. Pozrel som aj ten ALPO Japan a to co som ja videl, tak tam vobec neni ;( ... Ja som videl vcera dva utvari, jeden vacsi, jeden mensi a dal by som krk, ze tam boli v tych miestach. Plus dve tmave miesta pri N a S a pri S vyrazny biely pas, neviem ci to je suchy lad, alebo odraz slnka na juznom pole. Ale ten mi nezoberie niekto, ze tam bol ked pridem na to, ako tu sem skicu dat, tak hned je tu.to Peeto:Jak kreslit?A) kreslí se u dalekohledu nejlépe na tvrdou podložku s papírem do kružnice 50 mm. Kreslícíprostor je osvětlený lampičkou s klipsem.B)Je dobré vědět jakou fází se M. promítá na obloze. Doba vhodná ke kresklení je asi 2 měsíce před opozicí, za opozice a asi 2 měsíce po opozici Začínal jsem pozorovat, kdy měl velikostcca 8". C) prohlížej kotouček a asi uvidíš polární čepičku a nějaké tmavší skvrny, které je třeba graficky umístit do obrázku. Skvrny přecházejí bez výraznějšího omezení  do celkově načervenalého povrchu M. a tvým snažením je co nejvěrněji zakreslit jejich polohu na povrchu kotoučku. Skvrny zpravidla nemají výrazné ohraničení, takže k vyjádření plynulého přechodu užívám techniku tzv. "šumování" - "šmrdlám" tužkou s různou silou k docílení jakési představy jak asi by měl ten přechod vypadat.Doba kreslení u dalekohledu je asi 30 min. Výsledkem je skica, kterou ještě za dobré paměti překreslím na kladívkový papír, poznamenám čas, pozorovací podmínky . Ten výsledný obrázek - doma v teple a u kávy překresluji trochu jinou technikou - tečkováním.Právě ta podle mého názoru nejlépe vyjádří graficky přechody tmavých oblastí od světlejšího povrchu. K tmuto kreslení užívám pera o síle005 - zakoupených v pražské Kotvě. No a nakonec zjištuji podle mapy, co jsem vlastně nakreslil a srovnám můj "výtvor" s fotkama zahraničních pozorovatelů na stránkách ALPO JAPAN a mnohdy mám radost, když. se potvrdí že jsem nefantazíroval a obrázek je reálný. Jen mě mrzí, že tu letošní opozici ""pouštím k vodě" ze zdravotních důvodů, ale třeba stihnu tu příští a přespříští - to bude M. vysoko a ještě dosti velký. Peeto, připrav si fidlátka a vzůru na Mars. Dobré nebe přeje Tent.