Mars 2013/2014

[elon254]

Věrnost přenosu barev je problém.
Kresby jsem původně kreslil obyčejnými pastelkami, ale hodně se mi leskly do fotoaparátu a nešlo to věrně přefotit. Pak jsem si koupil "křídu v tužce" http://www.velkoobchodplus.cz/19820-kri ... dne-barvy/. Kresba(planety kreslím je hodně velké na A5, A4, průměr kotouče cca 10-15 cm) mi trvá asi 1-2hodiny.
Kresba planety křídou v tužce vypadá stejně jako obraz v okuláru, ale při přefocení kresby(vyzkoušel jsem všechny možnosti, včetně kompaktu a skeneru) dojde opět k degradaci obrazu i ze speciálními pastelkami. A fotku kresby, aby vypadala reálně jako v okuláru, musím dodělávat v obrazových editorech(Photoschop, Photofiltre) další 1-2 hodiny a to už přestávala být zábava, věnovat se jedné kresbě další 3hodiny, abych mohl prezentovat. Kresby pastelkama chcou ještě přestříkat fixativem, jinak se obraz roztírá-to byla další komplikace pastelů.
Jednou jsem si řekl dost. Ve photofiltre jsem si na černém pozadí vygeneroval mírně nažloutlou elipsu Jupiteru a vyzkoušel jsem skicu od dalekohledu vygenerovat přímo v obrazovém editoru(používám pouze Photofiltre). Ani generování obrázku nezaručí věrné podání barev jaké je v okuláru, je třeba vycházet s nabízených barev, další "domíchávání" mimo standardní barevnou škálu přináší jen problém, že se velice špatně opětovně trefuje ta barva, kterou zrovna potřebuješ opravit. proto vycházím s nejsvětlejších barev nabízené škály a pak celý obrázek upravuji dalšími nástroji na úpravu kontrastu , barev, barevné rovnováhy/histogramu. Na "kreslení" v editoru používám pouze "sprej", pro jemné přechody si obrázek zvětšuju i na 200%. takto generovaný obrázek mi trvá asi 1 hodinu, ale zrovna ten včerejší Mars jsem dělal na 3x tak se to zase trochu natáhlo.
Pak jsem si vygeneroval růžový kotouček Marsu a dělám stejně i Mars.

[Sasa3]

Dik za popis, zni to komplikovane, asi zustanu u pastelek... to jde vetsinou do ctvrthodiny prekreslit, i kdyz ten vysledek neni tak pekny.

[elon254]

Kdybych byl schopen kresbu následně reprodukovat, tak by mě počítač ani nenapadl. S reprodukcí foto jsem měl problém hned od začátku, než ses na to nemohl dívat a první úpravu Jupiteru ve Photoshopu si mi udělal Ty Sašo, a poradil si mi jak na věc nejjednodušeji(to jsem ještě popisoval rukou). Pak mi nezjištně pomohli Milan1960 a Semínko3, a už to "jelo".

[MaG]

Sašo tvá kresba z 16. dubna je výborná. Měl jsem to štěstí si Mars vychutnat také ve stejný den a to pomocí různých dalekohledů (refra 150/2250, SCT 150/1500 a SCT 280/2800). Obraz byl velmi dobrý jak ve velkém refraktoru, tak ve velkém CPC. Můj SCT 15cm podával horší výkon než refrák, ale nebylo to tak zlé.

Především kvituji na tvé kresbě fakt, že jsi přesně vystihl, co jsem viděl. A to včetně toho, že zatímco na jedné straně byla spíše jen bílá skvrna, zatímco na druhé to byl už skoro bílý lem. Ještě výraznější ale velmi malá se mi jevila severní čepička a nejvýrazněji bílá Hellas na jihu. Podle mě ta skvrna na levém nebo pravém okraji, (netuším, kde ty tam máš západ) byla oblast Elysium s místní sopkou obklopenou mraky, zatímco na východě mohly být mlhy po ránu. Takový z toho mám dojem. Albeda na severní polokouli mi přišla velmi světlá a nevýrazná a byl třeba velmi klidný obraz ve velkém CPC aby šla dobře vidět, naopak Syrtis vypalovala až to nebylo hezké.

Pro mě to byl po letech nejlepší Mars a musím to ještě někdy zkusit.

P.S. dobře to vystihuje fotka od Luďka..
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 44/186#186

[Sasa3]

Jsem rad, ze se kresba libi. Na tu severni cepicku jsem asi uz nedaval pozor a nezakreslil ji toho 16.4. presne. Prece jenom jsem byl venku uz asi dve hodiny. Pred tim jsem intenzivne porovnaval na Marsu a Jupiteru ten muj novy 82mm dublet s AS80/1200. Musim rict, ze se povedl, temperuje se vyrazne rychleji (to byla jedna vec, na kterou jsem pri designu daval pozor) a je i opticky lepsi, je trochu ostrejsi a kontrastnejsi (i kdyz mozna za to mohla jen ta pomalejsi temperace AS80). Napriklad Ruda svrna a svetla skvrna v SEB byly zretelnejsi v 82mm dubletu nez v AS80, kde vyzadovaly koncentraci, aby sly vubec poznat. Takze i tahle cast se povedla (diky J. Holubcovi z ATC, ktery mi cocky vybrousil a vyrobil).

[MaG]

Průšvih je, že ty dokážeš při zvětšení 150x vykoukat to, co jiní při 250x Jinak by ti pomalu asi nevěřili, žes to kreslil přes 8 cm čočku, ale osobně jsem si jist, že to jde, jenom nemám tu tvoji praxi. Ale když si čověk sedne v kopuli na schůdky a kouká do binohlavice na 150 mm refraktoru, tak rychle pochopí, že při dostatku praxe, vhodném zvětšení a pohodlí lze vykoukat hodně. Taky je třeba přiznat, že já vydržím tak v řádu desítek sekund, ne desítek minut.

[Artaban]

Kolem půlnoci jsem taky konečně pozoroval. Seeing spíš průměr a průzračnost truchu horší. Začal jsem s R 80/1200 a pak vytáhnul i R 172, který ale potřeboval trochu temperovat.
V R80 byla oblast Syrtis Major do očí bijící. V severní oblasti byla albeda mnohem slabší, ale pořád dobře viditelná. Pol. čepička hodně malá a spíš dorůžova. V jižní oblasti hodně světlá oblast asi Hellas Chaos. Na západním kraji planety byla světlá oblast a na východním taky, jen menší. Mars byl v R80 docela pěkný, jen trochu tmavší. Za dobrých podmínek tohle sklo dokáže i na Marsu docela hodně.
V R 172 bylo už světla skoro moc. Na první pohled podobné podrobnosti a ještě trochu horší seeing. Postupně ale pár deailů vylezlo a pak se na pár vteřin stopnul seeing a já čuměl jak trubka na tu krásu. Měnil jsem za větší zvětšení, ale to bylo moc. Hned jsem dal zpět 236x a to už byl seeing v háji :-[ Moc velká škoda. Ten pohled byl snad lepší, než na Jupiter za dobrého seeingu. Do kresby jsem toho moc nestihnul zakreslit.
Malé porovnání dalekohledů z 18.4 http://planety.g6.cz/?p=423
Obě kresby jsem měl za hodinu hotové a je to vidět. Skutečný pohled do okuláru bude vždy stejně mnohem lepší.

[Sasa3]

Docela dobry, Mars je ted opravdu pekny i v malych prumerech. Taky jsem kdysi zazil asi po 2 minuty na Jupiteru vyborny seeing v 25cm Newtonu. Mel jsem ale dost rozumu, nemenil jsem zvetseni, nechal jsem tam 200x a jen si to uzival. Jak uz jsem psal, kdyby byl u nas takovy seeing casteji, tak by mi nevadilo to heblo tahat ven casteji.

[Peťa]

Taky jsem pozoroval Mars, tentokrát poněkud extrémním způsobem - půlmetrovým zrcadlem. Bohužel, za špatných podmínek - ten večer se potkávaly dvě fronty, měnil se směr větru, většinu času seeing Ant IV až V. Za špatného seeingu mi obvykle větší dalekohled umožní vidět víc - posun ze 6cm na 18 nebo 20cm bývá pozitivní, ale půl metru je už moc a tentokrát jsem měl dojem, že s mým 18cm Makem bych na tom byl 99% času líp. Pro dokreslení podmínek - dokonce jsem ten večer prvně v životě viděl 12 galileovských jupiterovo měsíců naráz - každý měsíc měl několik mihotavých obrázů které tancovaly kolem sebe, a všechny byly zhruba stejně jasné. Problematické bylo i použité zvětšení -  s binohlavou a 35mm okuláry jsem se dostal na 257x, což už seeing nesnesl, bez 2.6x násobiče a tedy s menším prodloužením ohniska však nešlo zaostřit. Monokulárně už planety pozorovat neumím (nebo spíš nehodlám, to se příště radši vzdám zenitového zrcátka), a taky mi na půlmetru vypalují při stonásobném zvětšení díru do sítnice.

Ale přes tu bídu šlo přece jen něco rozeznat. Bez problémů byly i v třepotání naší atmosféry viditelné oblasti Hellas a Syrtis Major, severní polární čepička, občas se mobjevovaly albedové oblasti na severu, světlejší oblast na východě, a Syrtis Major dostávala detailnější a zřetelnější obrysy. V několika málo klidnějších zlomcích vteřiny na značil dalekohled svůj potenciál...pro těch pár momentů stojí za to trpět.

P.S.: máte někdo odzkoušené nějaké 40mm 1.25" Plössly? Tady by se hodily...

EDIT: foto z té doby zde http://alpo-j.asahikawa-med.ac.jp/kk14/m140418c1.jpg

[elon254]

Obě kresby velmi zdařilé Karle(Artaban) i když píšeš, že si je měl rychle hotové. Začínám opět uvažovat o čočkách na planety. Láká mě téměř okamžitá použitelnost k pozorování, a taky je to výzva. Ted jsem Mars i Jupiter zkoušel a AD 800, ale jednak k Meoptě mám jen 10mm okulár a druhak 50mm je málo.

[Peťa]

Ted jsem Mars i Jupiter zkoušel a AD 800, ale jednak k Meoptě mám jen 10mm okulár a druhak 50mm je málo.
Pro mne seriózní pozorování planet momentálně začíná na 63mm průměru - u 50mm je málo světla pro binohlavu a u použitelných zvětšení obraz měkne. Hrubě zjednodušeno - v C50 vypadal třeba Jupiter pokaždé skoro stejně, v C63 pokaždé jinak. Bohužel C50 je v současnosti mimo provoz, takže mi na Mars chybí srovnání.

[Artaban]

Leone koukám, že stará myšlenka se vrací. Asi myslíš menší průměr na rychlé pozorování?

[SIRIUS_758]

To Peťa :

Pro velkou binohlavu používám tu a tam 40mm TV Plössly. Jsou výborné. Maximální využití apertury velké binohlavy poskytnou Celestron Ultimy 42mm, ale už se nedělají.. :-[

[elon254]

Karle přesně jak píšeš-návrat staré myšlenky Pruměr 80-100mm asi ideální, ale hlavně chci dlouhé ohnisko, aby snesl i větší zvětšení. Délku tubusu do 1,5 m bych přenesl a postavil bych si na to sloupek jako máš Ty. Když jsem ještě měl refra 70/700, tak si pamatuji, že byl výkonnějí než 50mm od Meopty, ale taky si pamatuji, že obraz v Meoptě byl oproti 70/700mm jako z "Tuzexu", tak se budu muset zamyslet i nad kvalitou.

[Peťa]

Mars dnes v C63 velmi zajímavý, na jihovýchodě vycházející Velká Syrta, místy se mi zdálo, že vidím tři polární oblasti - na severu ta pravá, na jihu snad Hellas, a ještě na východním okraji jižně pod rovníkem další světlejší oblast. Albedové útvary vykukují a mizí při Ant III po skoro celém kotoučku, jen západní kraj nevýrazný. C63 mě nepřestává šokovat vynikajícím kontrastem. Bino MaxBrigt, 1.7x násobič, 12.5mm BGO. Tu kresbu přes 75mm refrák, co tu nedávno proběhla, jsem napřed považoval za magořinu, ale začínám jí věřit - pokud má někdo fotografickou paměť nebo skvělý seeing a samozřejmě dobrou optiku, tak jde ledacos...