Jupiter 2013/2014

[Chalko]

A pozoruješ když tam zrovna je?.Áno pozorujem keď tam je.


Ďakujem za dotazy. Vyskúšam a uvidím či to pomôže

[Sasa3]

Leon to napsal dobre. Chce to trpelivost, me to trvalo nekolika mesicni usili, nez jsem vubec poprve Rudou skvrnu spatril (tehdy jsem mel 150mm f/5 Newton). Ted jsem schopen ji videt za dobrych podminek i v 63mm refraku.

Pokud jde o 10" dobson, ten jsem mel taky, a v nem byla Ruda skvrna videt dobre. Nenech se vykolejit temi mymi kresbami, v zadnem pripade neznamenaji, ze maly 80mm refrak premuze 250mm zrcadlo (aspon ta moje 250tke ukazovala vzdycky vic nez jakykoliv refrak, co jsem kdy mel). Zazil jsem ale situaci na nejakem astrosraze, ze jsem si (tusim, ze to byla 300vka) Rude skvrny nevsimnul, ve svem refraku jsem ji hned videl a az kdyz jsem o ni vedel, tak jsem ji byl schopen v te 300vce vyducharit. Velmi pravdepodobne za to mohl bod 2) z Leonova seznamu (spatna kolimace pripadne nevytemperovane zrcadlo).

Takze rada je nauc se poznat dle testu na rozostrene hvezde, jestli je zrcadlo spravne skolimovane nebo jestli nema nejaky jiny problem (je to otazka minuty, dobra optika se pozna, v pripade problemu lze z obrazce rozoostrene hvezdy casto identifikovat i pricinu; na dobsonove montazi je idealni pouzit Polarku, pokud ji vidis, hlavne proto, ze se nehybe). Pokud jde vse v poradku, mela by Ruda skvrna byt pri trose stesti na seeing bez problemu viditelna.

[Chalko]

A ak by bolo zdrkadlo rozkolimované, tak by som nevidel hviezdy ako body, ale ako "zdeformované body" ? (Neboli by dokonale kruhové)

[Sasa3]

Bylo o tom uz napsano hodne, nechce se mi to psat znova. Kdyz napises do Googlu "star testing optics" dostanes nekolik relevantnich odkazu. Z nich treba tenhle vypada dobre:

http://www.backyardastronomy.com/Backya ... esting.pdf

[Peťa]

Tak jsem pres ebay koupil ze Spanelska par okularu 31mm 0,96" (japonske Unitron / Tech.Instr.) typu bud Huygens ci Kelner (nepoznam) se sice uzsim zornym polem cca 40st, ale spickovou kresbou v celem poli (ostrost jak britva), bez sklenuti a hlavne, bez chr. aberace!
Tohle urcite nebudou Huygensy, podle popisu to budou ortoskopicke okulary (Abbe), kdyz po rozebrani objevis jeden clen tmeleny ze tri cocek a jednu samostatnou cocku tak je jasno. Kdyby to byl Kelner, tak 2+1, ale Kelner vice ztraci ostrost ke krajum.

[Peťa]

Bylo o tom uz napsano hodne, nechce se mi to psat znova. Kdyz napises do Googlu "star testing optics" dostanes nekolik relevantnich odkazu. Z nich treba tenhle vypada dobre:

http://www.backyardastronomy.com/Backya ... _Alignment,...


Tohle se mi tak uplne neosvedcilo, zejmena jako uplny zacatecnik jsem sice identifikoval jednoznacne vady, ale nebyl jsem schopny rozhodnou, jestli je dalekohled dobry nebo ne - vzdycky jsem si rikal "je ten krouzek kulaty, nebo uz lehce ovalny?" atd. . Muzu ale doporucit testovani na dvouhvezdach, tim si clovek overi schopnosti vlastni i dalekohledu. Treba Rigel rozlouskne bez problemu i C63, ale takovy 114mm f/4 Newton na nej potrebuje presnou kolimaci, jinak neni sance. Chalko zkus dvojhvezdy, drz Jupiter blizko opticke osy dalekohledu, zkus vyjet mimo mesto za dobrym seeingem a nezoufej, mel jsem na zacatku stejne problemy.

[Sasa3]

Dneska jsem kreslit nechtel, ale rovnikova oblast vypadala zajimave, tak jsem Jupiter nakonec jeste nacrtnul:

[Sasa3]

Dneska jsem v tom mliku uz nechtel kreslit, kdyz on ten Jupiter byl porad zajimavy. Nemel jsem ani predkresleny krouzek, tak mi po vyriznuti kruhu v pocitaci zmizlo jeste kousek pasu mezi Rudou skvrnou a okraje, nechce se mi to ale prekreslovat:

[ladis]

Nez se zatahlo pred 20h UTC, byl v Jicine spickovy seeing, na Jupiteru spousta kontrastnich detailu, krasne viditelne i dalsi atmosferove pasy pod SEB a nad NEB, v SEB spousta detailu, zaujaly me predevsim dve vyrazne kudrliny, jedna na V od stredu pasu a druha tesne Z od stredu kolem 19.30UTC. Ta vychodnejsi doslova bila do oci, stravil jsem jejim studovanim peknou chvili. SEB byl opravdu studijnim materialem dnes. Skoda, ze takove podminky jsou malokdy.

Dobson 200/1200, binohlava zvetseni cca 200x

Snad se vyjasni pred pulnoci na Mars...

[Peťa]

Před dvěma týdny mi na balkónu náhodou zůstaly stát dva dalekohledy vedle sebe (SW Mak 180/2700 na paralaktice ADM ještě po předchozí noci a Zeiss C63/840 na Portě Pro po pozorování Slunce) a tak jsem večer využil krátké chvilky volna a namířil je oba současně na Jupiter. Napřed C63, ukázal že na programu není ani GRS, ani úkazy měsíců, nejzajímavější bylo zůžení v NEB okolo meridiánu. Podmínky žádný zázrak, Ant III/IV. Pak jsem přešel k velkému Maku - samozřejmě ve velkém dalekohledu Jupiter větší a jasnější, ale přesto žádné ohromení. To co bylo s námahou vykoukatelné v C63 bylo v Maku vidět hned, ale už nic moc navíc...prostě podprůměrný večer. Přebíhal jsem mezi oběma přístroji, v Maku podobný Jupiter jako v C63, ale podstatně větší a jasnější, v C63 jsem měl zvětšení kolem 2D, tedy asi 120x, v Maku jsem to odhadoval tak na 150x-180x protože to bylo podstatně větší a nepamatoval jsem si, co je v binohlavě za násobič.

Překvapení přišlo, když jsem začal zkoumat, jaká zvětšení jsem to vlastně použil a kolik jsem to měl vlastně kde naloženo:

Mak ohnisko 2700mm, s binohlavou spíš nejméně 2800mm, po demontáži se ukázalo že jsem pozoroval bez násobiče (!), okuláry Celestron X-Cell LX 25mm, vychází asi na 112x.

C63 ohnisko 840mm, okuláry BGO 12.5mm, malá binohlava s 1.7x násobičem, vychází zvětšení 114x.

Takže v obou případech totéž. Proč byl tedy Jupiter v Maku subjektivně o tolik větší? Z rozdílu průměrů vychází, že v Maku bylo skoro desetkrát více světla, ale že to bude mít tak obrovský vliv by mne nikdy nenapadlo...

[ladis]

Nemohlo to byt rozdilnym zornym polem a tim vyplyvajicim rozdilnym subjektivnim vnimanim velikosti kotoucku planety? Dale nektere binohlavy maji i sami o sobe zvetsovaci faktor i bez nasazeneho optickeho rozptylneho clenu...

[Peťa]

Nemohlo to byt rozdilnym zornym polem a tim vyplyvajicim rozdilnym subjektivnim vnimanim velikosti kotoucku planety? Dale nektere binohlavy maji i sami o sobe zvetsovaci faktor i bez nasazeneho optickeho rozptylneho clenu...  

Ani Baader Mark V ani MaxBright nemají samy o sobě prodlužovací faktor. Co se týče zorného pole, bylo velmi rozdílné (u Maka šedesátistupňové okuláry, u C63 jen 45 stupňů), ale speciálně u planet a v binohlavě ho moc nevnímám - aby se mi pohodlně koukalo držím planetu na ose a oči tak, že ke cloně ani moc nedohlídnu. Kromě toho jsem podobný efekt (obrovský Saturn) viděl i na velkém (19cm) refráku, kde jsem měl taky ortoskopické okuláry s malým polem - i když tam jsem neměl nic malého pro srovnání. Tohle by šlo zkusit s párem stejných okulárů, ale potřeboval bych trojnásobný barlow abych měl stejné zvětšení - z mé výbavy takovou sestavu nijak snadno nesložím (ledaže bych zkusmo protáhl Q-Barlow z 2.25x na 3x nějakým tubuskem).

[SIRIUS_758]

Peťo,

u toho MAKa 180 musíš počítat, že když použiješ binohlavu bez násobiče ( což bude u ohniska 2700mm v podstatě vždy..), tak vytažení ohniska ven o 100 až 110mm znamená prodloužení ohniska soustavy o 25% minimálně ! Kdysi jsem to měřil, ale přesný koeficient si už nepamatuji, navíc bude u různých binohlav kapku jiný, ale ta čtvrtina je to určitě, možná i kousek ke třetině.. Takže pozor na to, protože to snadno udělá rozdíl ve zvětšení jako mezi 15 a 20mm okulárem.

Teď jsem to nedávno zkoumal u Oriona OMC 200 a 25mm okulár dává v BinoVue zvětšení malinko přes 200x, místo 160x ( F = 4m ). Takže pokud provedu úsporná opatření - hranol co nejblíže za primárem - tak jsem na tom koef. 1,25x. Ale pokud mám pro lepší pohodlí hranol o 5cm dál za výstupem z MAKu, tak už je to skoro ta třetina - tzn., že Ortha 25mm v binohlavě se mi chovají jako Ortho 18mm single..
To bližší uchycení binohlavy může kolidovat se zaostřovacím šroubem - posuv primáru - a nejde pak otočit binohlavu o 90° kolem osy jejího vstupu, což je někdy žádoucí.

[Peťa]

u toho MAKa 180 musíš počítat, že když použiješ binohlavu bez násobiče ( což bude u ohniska 2700mm v podstatě vždy..), tak vytažení ohniska ven o 100 až 110mm znamená prodloužení ohniska soustavy o 25% minimálně ! Kdysi jsem to měřil, ale přesný koeficient si už nepamatuji, navíc bude u různých binohlav kapku jiný, ale ta čtvrtina je to určitě, možná i kousek ke třetině..Wink Takže pozor na to, protože to snadno udělá rozdíl ve zvětšení jako mezi 15 a 20mm okulárem.

Tak jsem udělal narychlo primitivní test:

Mak namířený na protější dům vzdálený asi 200m, binohlava Mark V, MaxBright T2 zenitové zrcátko, Eudiaskop. okulár 35mm: v zorném poli 23 obloučků na pravidelném vzoru fasády. Po přehození okuláru přímo na zrcátko (tedy přes rychlospojku a šachtu, ale bez binohlavy) se vejde do zorného pole 25 obloučků. Při ostření na nekonečno to bude asi trochu jinak, ale ne dramaticky.

Pokud to lineárně přepočtu, tak mi vychází ohnisko 2934mm, zvětšení tedy 117x Mak versus 114x C63.


Nebo tam mám chybu v metodě měření a vše je jinak?

[MilAN]

A ty víš kolik to má ohnisko s hranolem ? Eventuelně, kde leží ve skutečnosti ohnisko při jmenovité ohniskové délce ? Tohle je katadioptr, a při každém zaostření, při kterém se mění poloha zrcadla ( to je při točení originálním knoflíkem) se mění i ohnisková délka. A pozor, není to hodnota, o kterou posununeš výslednou ohniskovou rovinu.