Jupiter 2013/2014

[Peťa]

A ty víš kolik to má ohnisko shranolem ?Eventuelně, kde leží ve skutečnostiohnisko při jmenovité ohniskové délce ? Tohle je katadioptr, a při každém zaostření, při kterém se mění poloha zrcadla ( to je při točení originálním knoflíkem) se měníi ohnisková délka. A pozor, není to hodnota, o kterou posununeš výslednou ohniskovou rovinu.  
Nevím jaké je ohnisko s hranolem, ale to půjde změřit sledováním doby průchodu hvězdy. Nahrubo taky můžu počítat obloučky a vzít jako referenci C63 se stejným okulárem kde je ohnisko známé - to je pak jednoduchá trojčlenka.  Ale už tuším, proč mi to vychází jinak než SIRIOVI_758...jeho dvoupalcové prizma má těžko optickou délku pod 11cm, pak následuje binohlava taky asi 12cm - tzn. okuláry jsou asi o 12cm dál než "normálně". Já jsem použil binohlavu připojenou rychlospojkou na T2 zrcátko, což je kombinace s optickou délkou jen 171mm - tj jsem asi jen o 6cm dál než dvoupalcové prizma bez bina, jen poloviční prodloužení oproti jeho konfiguraci!

[Peťa]

Nakonec jsem provedl velmi jednoduchý experiment: poskládal jsem okuláry a binohlavy a dalekohledy stejně, jako tenkrát na Jupiter, namířil na 200m vzdálený cíl (to je jediné, co nesedí, 200m ještě není nekonečno), a porovnal zorné pole - a hle, zorné pole Maka bylo dokonce asi o 10% větší, než u C63 - z toho odvozuji, že i zvětšení obou systémů pro nekonečno bylo zhruba obdobné a nikoliv u Maka podstatně větší.

Zkouškou dvou dalekohledů bez binohlav se stejným okulárem na T2 prizmatu jsem dostal odhad "ohnisko Maka je 3.6x delší než u C63", opět měřeno na 200m vzdálenost. To by odpovídalo ohnisku 3m u Maka při nominálních 840mm u C63, s binohlavou už by to šlo někam k 3.3m. Pokud je Mak počítaný na krátkou 1.25" šachtu a 1.25" zrcátko, tak klidně věřím, že moje přestavba na ClickLock 2" šachtu s T2 zrcátkem (to pár centimetrů přidalo) ho prodloužila ke třem metrům a binohlava pak někam k 3.3m ohnisku. Jenže pak zbývá vysvětlit, proč tedy i u C63 je zvětšení větší než teoretické - tipuji, že to bude násobičem, který taky nikdy nenásobí přesnou nominální hodnotou, případně tolerancemi okulárů...

P.S.: Možná by bylo vhodné tuto debatu přesunout někam do techniky...

[hokle]

Nyní je stín Ganymeda přímo na rudé skvrně. Doporučuji, pěkná podívaná.

[Peťa]

Dnes jsem zkusil v C63 sledovat, jak Io vstupuje před Jupiter. C63 jsem měl na Vixen Porta Pro s binem MaxBright, 1.7 násobičem a 12.5mm BGO, postavil jsem si to tak, abych ze stejné židle jen otočil hlavu a mohl pro kontrolu kounknout do dvou 18mm BCO, které byly ve velkém binu a 18cm Makovi. Jupiter jeví vcelku už fázi (nebo přinejmenším značně asymetrické okrajové ztemnění). Na začátku úkazu jsem i v C63 bez problémů sledoval vstup před kotouč planety, kolem 21:42 SELČ jsem odhadoval začátek úkazu (střed měsíce před okrajem planety), Io byl i v C63 hezky oddělený od Jupiteru. Ve 21:45 byl už v Maku celý měsíc před planetou, v C63 jsem si nebyl jistý, jestli ho rozpoznávám, spíš ne. V 21:50 byla v Maku jasná mezera mezi Io a krajem Jupitera, v C63 jsem měl dojem, že jsem měsíc naposledy zahlédl - bylo to stále v "okrajovém ztemění" Jupitera. Později už Io bylo obtížnější v Maku, v C63 bylo jednoznačně po všem, ono se to mimo jiné přece jen celé konalo pár stupňů nad sousedním domem. Kdyby Io putovalo přes SEB, tak by to možná šlo i s C63, ale vyšlo to těsně severně od SEB. Při čekání na úkaz jsem si ještě cvičně střihnul v C63 dvě rychlokresby Marsu a po úkaze kontrolu v Maku jak ten Mars vypadá doopravdy, většinou jsem se trefil a mohl identifikovat, co jsem to v C63 vyduchařil, jen na jednom místě jsem byl mimo.

[Artaban]

Po docela dlouhé době jsem taky otočil rouru na Jupíka a kolem 21:20 SELČ  chvilku pozoroval přechod měsíce Io. Stín byl vidět celkem slušně, ale jinak mnohem hůř, než jindy. Seeing tak do 7/10, ale přecházela vysoká a vlastní měsíc jsem jen tušil. Taky zrovna vycházela GRS a světlá skvrna před ní je stále dobře vidět a je už znatelně dál před GRS.  Nějaká tmavší místa byla v NEB. NTB se zdál trochu dvojitý a na východní straně byl tmavší flíček. V jižní oblasti hlavně STB a nějaké neurčité duchařiny pod STB.  Něco málo bylo kolem GRS, ale jinak asi nic moc víc.
Zvětšení 165x a 236x. Že jde o Io jsem doufám poznal dle velikosti kotoučku. Do programu jsem se nadíval.    

[Lamid]

Dnes nad ranom bol pekny pohlad na Jupiter a mesiace, boli pekne zoradene v priamke na jednej strane v skoro geometrickej postupnosti.29.8., 4:45

[TomTom]

Po dlouhé době jsem se dostal k pozorování Jupitera, tentokráte o půl páté ráno. Jedinou škodu bylo, že nespolupracoval seeing. Odhaduji maximálně 6/10. Byly vidět pásy, ale jinak jsem měl smůlu. Každopádně mě velice potěšilo, že se zase dá pozorovat

[TomTom]

Po měsíci jsem měl opět šanci ráno vstanout a pozorovat Jupiter. Začal jsem kolem půl páté a skončil kolem čtvrt na šest. Kotouček občas trochu plaval. Při zvětšení 200x NEB ukázal moc pěkné struktury Později zkusím dodat kresbu.

[-NEX-]

Od loňské/letošní zimy jsem se dnes ráno konečně také podíval na Jupitera. Pozorování jsem započal chvilku po páté hodině, potvrdilo se, že při rozbřesku bývá lepší seeing než v průběhu noci samotné, mohl být, tipuju, tak 8-9/10. Hodně dělá také samotná poloha Jupitera vysoko nad obzorem. Laboroval jsem mezi zvětšeními 250x - 360x, jako optimální se ukázalo spíš to nižší...