Jupiter 2013/2014

[Sasa3]

A tady je kresba z dnesniho vecera:



Severni polokoule krome NEB byla frustrujici, nebylo tam prakticky nic, jen obcasny naznak NTB. Zato rovnikova oblast a STB vykazovaly zajimave detaily.

[Artaban]

Taky bych řekl, že detailů je míň. Já jich viděl 25.3 snad ještě míň http://planety.g6.cz/?p=415
Koukám Sašo, že jsi použil Delose. Taky dík za SZ.

[Sasa3]

Ano, Delos se Televue hodne povedl. Je velmi dobre pouzitelny i na kriticke pozorovani planet. Rekl bych, ze je jeste krapet lepsi nez 0.965" Zeissacke orto. Obcas hodi sice nejaky ten slaby odlest, ale ostrost, kontrast a barevne podani se mi zdaji o chlup lepsi.

Jinak tady je kresba z dnesniho vecer, seeing chvilemi spolupracoval a bylo na co koukat i v malem 82mm prumeru:



Asi nejzajimavejsi byl velmi tenky pasek, ktery vylezl pri zvetseni 167x mezi SEB a STB (ani nevim jak se mu rika). Ten vyleze v 80mm prumeru malokdy. Detaily v SEB berte krome velke svetle skvrny na vychode s rezervou. Snazil jsem se tam aspon neco zakreslit, aby SEB nebyl tak nudny.

[Peťa]

Tak se mi minulý týden povedlo zatím moje životní pozorování, konečně se mi sešlo skoro vše naráz - vynikající seeing těsně po soumraku, dobrý dalekohled na stabilní montáži mimo město na pozemku mezi lesy (19cm APO s binohlavou a  párem okulárů pro zvětšení 75x, vyšší zvětšení sice s Zeiss Abbe II, ale jen monokulárně),  GRS (odcházející, se zřetelnými turbulencemi v SEB za ní), stín měsíce nasouvající se jako černý ostrý půlkruh a později kruh od kraje kotouče, výběžky NEB ostré a jasné, neuvěřitelný kontrast a stabilita obrazu. Bohužel, času bylo málo, kreslit nešlo, jen jsem se kochal, a to hlavně strukturou turbulencí za GRS, kterou jinak znám jen z fotek - tenhle Jupiter budu mít před očima ještě hodně dlouho. Vyjímečnost podmínek i kvality obrazu mi potvrdil i mnohem mnohem zkušenější pozorovatel, se kterým jsem se u dalekohledu střídal.  Prostě bomba, k tomu nejde nic víc psát...

[Sasa3]

Tohle zni moc dobre. Co je to za dalekohled? Nevybavuji si ted z hlavy nejaky 19cm apochromat (mozna se tu o nem psalo, ale uz si to nepamatuju).

[Peťa]

Zakázkový malosériový CaF2 19cm refraktor, ohnisko 1450mm. Cena astronomická, majitel si nepřeje publicitu, mimo ČR. Taky jsem byl zvědavý, kde se o té hračce dočtu víc, ale takové zboží prý webové ceníky nemá a zájemci a výrobci o sobě vědí a komunikují přímo. Ještě jsem si to simuloval a hledal fotky (a žádné bohužel nenašel), stín byl od Callista,  to co jsem považoval za kousek GRS loučící se u západního kraje GRS nemohla být, ale víry tam byly pěkné. I u dalekohledu jsme debatovali o tom jestli to končící GRS je nebo není, já byl pro GRS, ostatní proti, předpověď jsme neměli...ve stejném přístroji po pár hodinách a po změně počasí a seeingu Mars naprosto na nic, zcela bez detailů.

[Sasa3]

No jo, tak nad tim muzu jenom slintat...

Jinak tady je dnesni Jupiter, mel jsem jenom 10 minut, sunuly se mraky, byla spatna transparentnost a nedalo se pouzit moc velke zvetseni, protoze jinak byl Jupiter moc tmavy (aspon jsem vyzkousel starozitny 15mm Zeiss ortoskopicky okular, ktery daval tak akorat dobry pomer mezi zvetsenim a jasem; tenhle asi 100 let stary okular ukazoval stale velmi dobre):



Opet jenom hruby nacrt od dalekohledu. Tech detailu tam bylo stale docela dost.

[Peťa]

Dnes jsem se octnul zpátky v domácí balkónové realitě, C63, MaxBright binohlava s 1.7x korektorem,2x12.5 BGO. Seeing hrozný, v SEB zajímavé rozšíření a zvýraznění kousek východně od meridiánu, bylo jasné že by tam určitě šlo něco vykoukat, ale seeing byl tak úděsný, že jsem to po pár minutách zabalil, a šel se podívat na astro.cz, co že by bylo vidět, kdyby bylo něco vidět. A hle, ten zvýrazněný kus SEB byla GRS . Za takovýchto podmínek obvykle ani s ED100 nedopadnu o moc líp. Jediná útěcha byl překvapivě dobrý výkon binohlavy MaxBright - zatímco na Měsíci a deep-sky vede Mark V rozdílem třídy, na planety to ani zdaleka není tak jednoznačné a nezdá se mi, že by MaxBright nějak výrazně zaostávala - budu si na to dávat pozor a pokračovat ve srovnávání.

[Artaban]

seeing byl tak úděsný, že jsem to po pár minutách zabalil, a šel se podívat na astro.cz, co že by bylo vidět, kdyby bylo něco vidět. A hle, ten zvýrazněný kus SEB byla GRS
Já měl za soumraku (a ještě pořád je) seeing dost slušný. NEB spíš chudší, ale v SEB byla velice dobře vidět GRS a její okolí bohaté na detaily. Před GRS (už kousek dál) je stále dobře vidět světlá skvrna. Nejchudší byla severní oblast. Vpodstatě bylo vidět jen část NTB a jinak už jen duchařiny. Je vidět, že Jupík se zmenšuje a detaily jsou drobnější.

[Peťa]

Tak mi to nedalo, přehodil jsem na montáž stoosmdesátku mak s velkou binohlavou, a najednou tam všechno bylo, úžasné kino...na západě výběžek z NEB až k rovníku, GRS jako vyfocená, za ní několik světlých skvrn a SEB na západě užší než na východě, prohlídnul jsem si i tmavší místo v SEB nad GRS co bylo nápadné i v C63...říkám si jsem snad magor? jakto že tam je najednou všechno jak na fotce? no, a pak se to začalo kazit, opět míhat, chvílemi nebylo vidět víc než předtím v C63, prostě jsem měl být trpělivější a měl jsem tam ten refraktorek nechat dýl. Světlá skvrna se mi zdá že se prodlužuje?

Když se to pokazilo, tak jsem ještě zkusil přehodit binohlavy, občas ještě přišel lepší okamžik pro srovnání...světlé halo okolo Jupitera bylo v MaxBright asi trochu výraznější, ale valné rozdíly jsem neregistroval, ovšem objektivně se takhle srovnávat  nedá, když se podmínky mění každým okamžikem.

Takže shrnutí: trpělivost, trpělivost, trpělivost.

EDIT: i když to bylo místy velmi pěkný a ten mak je nádherný dalekohled a těch pár klidných chvil mě nadchlo, tak stejně 18cm mak ve městě tomu 19cm apochromátu v lesích nesahá ani po kolena. Ach jo.

[Sasa3]

Taky jsem dnes chvili koukal, trochu pozdeji, svetle skvrny v SEB jsem si uz poradne nevsimnul, i kdyz jsem mel dojem, ze nez jsem zacal kreslit, tak tam u zapadniho okraje byla, pozdeji jsem ji ale uz nevidel. Takhle nejak jsem vnimal Jupiter v malem refraku (je to opet jen cmaranice od dalekohledu):



Zkousel jsem i vetsi zvetseni (134x a 167x), ale nevykoukal jsem pri nich nic jineho nez pri 110x.

[ladis]

Jediná útěcha byl překvapivě dobrý výkon binohlavy MaxBright - zatímco na Měsíci a deep-sky vede Mark V rozdílem třídy, na planety to ani zdaleka není tak jednoznačné a nezdá se mi, že by MaxBright nějak výrazně zaostávala - budu si na to dávat pozor a pokračovat ve srovnávání.
Neco na tom bude... Muzu rici, ze na planety mi perfektne slouzi obycejna mikroskopova Zeiss binohlava s Kelner ci Huygens okulary s cca 40st zornym polem a perfektni ostrosti az do kraju. Oproti jednomu oku znacny prinos v rozliseni detailu. Uzasne pokoukani s tim na slunicko, Jupiter, Mars, Saturn, Mesic a nakonec i takova M57ka s dobesem 300kou uzasnej pohled...  8-)

Dovetek - nejprve jsem k binohlave mel puvodni sirokouhle okulary cca 50st., ale ty meli udesnou chromatickou aberaci a sklenuti pole. Tak jsem pres ebay koupil ze Spanelska par okularu 31mm 0,96" (japonske Unitron / Tech.Instr.) typu bud Huygens ci Kelner (nepoznam) se sice uzsim zornym polem cca 40st, ale spickovou kresbou v celem poli (ostrost jak britva), bez sklenuti a hlavne, bez chr. aberace! V kombinaci s Zeiss hlavou uzasne pokoukani na planety obema ocima. Uz se nedivam jinak...

[Chalko]

Ahojte. Prečo ja nikdy nevidím červenú škvrnu? Keď pozerám na vaše kresby pri 110x zväčšení, tak sa mi tomu nechce veriť. Ja s mojim 10" dobsonom pri 120x zväčšení také detaily nevidím, prečo? Bude to základnými (setovými) okulármi? Alebo môžem mať zlú kolimáciu? Ďakujem ak mi pomôžete vyriešiť túto moju malú záhadu.

[Artaban]

Prečo ja nikdy nevidím červenú škvrnu?
A pozoruješ když tam zrovna je? Pokud bys měl hodně rozkolimováno, tak je možný, že bys jí neviděl. GRS je jinak vidět dobře, jen u krajů planety je vidět hůř. Především za horšího seeingu. Dej klidně větší zvětšení kolem 150x nebo trochu víc.

[elon254]

Abys viděl musí být splněno několik podmínek Chalko.
1. Musí se tam vyskytovat, to lze zjistit každý týden zde: http://www.astro.cz/clanek/6226
2. Dobře vytemperovaný a seřízený dalekohled
3. Dobré pozorovací podmínky.
4. Dobré pozorovací stanoviště
5. Trpelivost u okuláru. Je třeba u okuláru vytrvat delší dobu. Za horších pozorovacích podmínek, obraz po dlouhou dobu v okuláru plave a ke zklidnění dochází na krátké chvíle-to je Tvá příležitost vidět více. Čím lepší podmínky, tím je doba zklidnění obrazu v okuláru delší, je taky možno použít větší zvětšení.

Pokud je dodrženo výše, netřeba drhých okulárů(samozřejmě planetární speciály jsou!). Se setovými, nebo základními se dá kvalitně pozorovat mnoho detailů-osobně jsem se základními pozorovatl bez problémů, do dnes některé používám. Pokud nemáš vytemperováno a seřízeno, můžeš mít okulár za desítky tisíc a nic neuvidíš.

Ještě jsem toho asi hodně vynechal..