Dnes jsem za soumraku vyčíhal slušný seeing a současně velmi dobrou průzračnost. Výsledkem byl klidný obraz Jupitera při zvětšení 200x s množstvím barevných odstínů, vycházející GRS a třemi nápadnými výběžky z NEBu. Pozoroval jsem a následně vyfotografoval přes OMC 200.
Jupiter
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2743
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Re: Jupiter
Na začátku dnešního soumraku seeing sice docela zlobil, jen chvílemi se zklidnil, ale obloha se celkem vyčistila. Na Jupiteru se pak odehrávalo poutavé divadlo díky měsícům - nejprve přecházel Io, i se stínem, pak se směrem ke Ganymedu začala vynořovat za Jupiterem schovaná Europa, aby zanedlouho oba zmizeli ve stínu.. Navíc v místě, kde se vyloupla Europa, vycházela i GRS. V tuto dobu jsem za okulár připevnil digikompakt a vsadil na krátkou expozici za vysoké citlivosti...
- SIRIUS_758
- Příspěvky: 2743
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
Re: Jupiter
V rámci testování pozoruhodného digikompaktu SONY RX100 poslední generace, která nese označení VA nebo M5A, jsem ho vyzkoušel i na jednoduché astrofoto. Tento kompakt je zvláštní, resp. mimořádný, v několika směrech - především tím, že se neustále vyrábějí všechny jeho generace - po první verzi s označením RX100 přišly postupně verze II, III, IV, V, VI a naposledy mnou testovaná VA. První dvě verze disponovaly zoomem 28-100, verze III až V rozsahem 24-72 a verze VI dostala megazoom 24-200. Jako kdyby firma Sony tušila, že tento rozsah vyvolá u části nadšenců nevoli, tak ihned po vydání VI verze přišla nečekaně s inovací předchozího modelu V, který označila VA ( M5A ). Do předchozího těla s velmi praktickým a světelným zoomem 24-70 ( 1,8 až 2,8 ) se montuje rychlejší elektronika z modelu VI ( pravda, s určitými omezeními ), čímž VA získal hlavně na možnostech videa, které je od počátku u všech modelů nadprůměrně kvalitní.
Mně prozatím v testování zaujaly jiné dvě věci - kvalita JPEGu a možnost multiexpozice se složením snímků přímo ve fotoaparátu. Po fotoaparátech Fujifilmu, které donedávna jako jediné disponovali bezkonkurenčním JPEGem, produkují excelentní snímky v komprimovaném formátu i poslední generace RX100. Ta druhá vychytávka se mi velice zalíbila, protože zatím je zde možnost multiexpozice zdaleka nejlepší, co jsem kdy mohl vyzkoušet... Myslím tím to, že v jiných vyspělých digikompaktech je tato funkce velmi omezená a skoro nic nemůžete nastavit. Zde je jediným omezením počet expozic - a to čtyři. Tento počet složených snímků je už dost znát na kvalitě výstupu - ISO400 dává kvalitu jako ISO100 single-shotu a ISO800 je z hlediska šumu, jako ISO200. U nižších citlivostí tímto naroste i rozlišení detailů, u ISO 800 už jen minimálně ( mám tím na mysli statické obrázky krajiny, tedy bez vlivu seeingu.. ). Takže v praxi jsem zjistil, že v tomto módu má smysl fotit, i když to zdánlivě není potřeba - na ISO 200 i za slunečného dne - i z ruky krátkým časem je výsledek lepší, než single-shot s nižší citlivostí. Přičemž složení expozic trvá cca 1 - 2 sek.
Jako ukázku sem dávám multiexpozici Jupiteru digiskopingem za APO tripletem CFF 140. I v současné době už náročných podmínkách a za použití relat. dlouhé expozice, je výsledek velice slibný :
Jedna perlička na závěr :
Fotoaparáty Sony nevynikají zrovna moc přívětivou ergonomií a totéž platí pro přehlednost "Menu". I modely RX100 sem bohužel patří.. Funkci "multiexpozice" jsem hledal dva dny bez úspěchu a usoudil jsem, že v tomto modelu už prostě není.. Až nutnost nalezení detailní příručky - návodu k obsluze - na stránkách výrobce, a to z úplně jiného důvodu - menu je totiž plné nesrozumitel. zkratek u složitějších funkcí - jsem tu multiexpozici náhodou našel - v nastavení citlivosti se musí rozkliknout ikona AUTO ISO - objeví se možnost - "RŠ pom.více sním." - přičemž ta citlivost se dá nastavit libovolně a ručně..
Mně prozatím v testování zaujaly jiné dvě věci - kvalita JPEGu a možnost multiexpozice se složením snímků přímo ve fotoaparátu. Po fotoaparátech Fujifilmu, které donedávna jako jediné disponovali bezkonkurenčním JPEGem, produkují excelentní snímky v komprimovaném formátu i poslední generace RX100. Ta druhá vychytávka se mi velice zalíbila, protože zatím je zde možnost multiexpozice zdaleka nejlepší, co jsem kdy mohl vyzkoušet... Myslím tím to, že v jiných vyspělých digikompaktech je tato funkce velmi omezená a skoro nic nemůžete nastavit. Zde je jediným omezením počet expozic - a to čtyři. Tento počet složených snímků je už dost znát na kvalitě výstupu - ISO400 dává kvalitu jako ISO100 single-shotu a ISO800 je z hlediska šumu, jako ISO200. U nižších citlivostí tímto naroste i rozlišení detailů, u ISO 800 už jen minimálně ( mám tím na mysli statické obrázky krajiny, tedy bez vlivu seeingu.. ). Takže v praxi jsem zjistil, že v tomto módu má smysl fotit, i když to zdánlivě není potřeba - na ISO 200 i za slunečného dne - i z ruky krátkým časem je výsledek lepší, než single-shot s nižší citlivostí. Přičemž složení expozic trvá cca 1 - 2 sek.
Jako ukázku sem dávám multiexpozici Jupiteru digiskopingem za APO tripletem CFF 140. I v současné době už náročných podmínkách a za použití relat. dlouhé expozice, je výsledek velice slibný :
Jedna perlička na závěr :
Fotoaparáty Sony nevynikají zrovna moc přívětivou ergonomií a totéž platí pro přehlednost "Menu". I modely RX100 sem bohužel patří.. Funkci "multiexpozice" jsem hledal dva dny bez úspěchu a usoudil jsem, že v tomto modelu už prostě není.. Až nutnost nalezení detailní příručky - návodu k obsluze - na stránkách výrobce, a to z úplně jiného důvodu - menu je totiž plné nesrozumitel. zkratek u složitějších funkcí - jsem tu multiexpozici náhodou našel - v nastavení citlivosti se musí rozkliknout ikona AUTO ISO - objeví se možnost - "RŠ pom.více sním." - přičemž ta citlivost se dá nastavit libovolně a ručně..
Re: Jupiter
Včera jsem se loučil s Jupíkem a chytil jsem zrovna okénko dobrého seeingu. Planeta je dost nízko ale kupodivu jsem v malém refráčku viděl překvapivě mnoho věcí! Snad je z toho něco založeno na zkutečnosti... Jupiter je stejně nejlepší!
Kresba je přímo od dalekohledu, vždycky když jsem doma překresloval, tak jsem měl tendenci podvědomě výsledek vylepšovat. Tak už to radši nechávám v "mazanicové" podobě ze zahrady.
Kresba je přímo od dalekohledu, vždycky když jsem doma překresloval, tak jsem měl tendenci podvědomě výsledek vylepšovat. Tak už to radši nechávám v "mazanicové" podobě ze zahrady.
ES ED127/952, TS ED96/575 na koukání; RC203/1624, TS72/432 APO, N150/600 na focení; ASI174MM Cool, ASI533MC Cool
Re: Jupiter
Tak letos jsem se s Jupiterem loučil snad 3x, temtokrát už je to ale asiopravdu naposledy. Absovoval jsem týden rodinné dovolené v Epeiru (spíše galejí - kdo má 3 děti ten pochopí...) a prosadil jsem si doma transport rozebrané azimutálky v kufru na úkor ručníků, v příručce jsem si vezl malý 72ED.
Po příjezdu jsem byl řádně vyvalenej, jak jsou najednou planety vysoko. Ze 7mi nocí jsem propozoroval 5, výjezd do přírody jsem absolvoval jen jeden -šmíroval jsem kulovky a cca v jednu v noci jsem náhodou světlem baterky zavadil o levou botu na které se krásně vyrýsoval cca 5cm škorpion. Málem jsem zhebnul úlekem a provedl předpisový zrychlený přesun zpátky na apartmán ke stabilizační láhvi vína. Pak už jsem zůstal v areálu a spokojil se s planetami.
Překvapil mě seeing - říká se, že u moře je to vždycky bída, já ten pocit neměl, seeing byl spíš jiný, v takových vlnách. Z pěti minut stál 3 minuty za naprostý prd, ale pak se na tak minutu a půl obraz úplně zastavil a byl naprosto špičkový a tak dokola. Vyloženě špatný byl jen jednu noc.
Kreslil jsem každou noc, bohužel kresby při návratu kamsi zmizely, nalezl jsem jen tuhle jedinou, kterou jsem měl založenou v atlase. To mě opravdu mrzí. Zvláště v pondělí večer se mi podařilo na Jupiteru vykoukat stín Io a Europy, neměl jsem s sebou žádnou elektroniku, takže jsem o úkazu dopředu nevěděl. Zpozorněl jsem, když začal z kotoučku planety vystupovat jeden z měsíců, byla to paráda. Opět škoda, že se mi ztratila kresba...
Malé EDčko mě neustále udivuje, co všechno dokáže. Měl jsem s sebou omegon LE 3mm, který mi dává zvětšení 144x (2D), obraz parádní bez barvy, hodně kontrastní. I Saturn byl jak malovaný, krásně viditelné dělení prstence, světlý rovníkový pás a nad ním jeden tmavý, vyšilhal jsem i Rheu. Mars byl strašně vysoko a bylo vidět spousta ztmavení na kotoučku, polární čepička svítila jak blázen. Dokumentace se opět nedochovala...
Tak alespoň tahle jediná přeživší kresba, "surová data od dalekohledu", přefoceno mobilem.
S Jupíkem definitivní rozlučka.
Po příjezdu jsem byl řádně vyvalenej, jak jsou najednou planety vysoko. Ze 7mi nocí jsem propozoroval 5, výjezd do přírody jsem absolvoval jen jeden -šmíroval jsem kulovky a cca v jednu v noci jsem náhodou světlem baterky zavadil o levou botu na které se krásně vyrýsoval cca 5cm škorpion. Málem jsem zhebnul úlekem a provedl předpisový zrychlený přesun zpátky na apartmán ke stabilizační láhvi vína. Pak už jsem zůstal v areálu a spokojil se s planetami.
Překvapil mě seeing - říká se, že u moře je to vždycky bída, já ten pocit neměl, seeing byl spíš jiný, v takových vlnách. Z pěti minut stál 3 minuty za naprostý prd, ale pak se na tak minutu a půl obraz úplně zastavil a byl naprosto špičkový a tak dokola. Vyloženě špatný byl jen jednu noc.
Kreslil jsem každou noc, bohužel kresby při návratu kamsi zmizely, nalezl jsem jen tuhle jedinou, kterou jsem měl založenou v atlase. To mě opravdu mrzí. Zvláště v pondělí večer se mi podařilo na Jupiteru vykoukat stín Io a Europy, neměl jsem s sebou žádnou elektroniku, takže jsem o úkazu dopředu nevěděl. Zpozorněl jsem, když začal z kotoučku planety vystupovat jeden z měsíců, byla to paráda. Opět škoda, že se mi ztratila kresba...
Malé EDčko mě neustále udivuje, co všechno dokáže. Měl jsem s sebou omegon LE 3mm, který mi dává zvětšení 144x (2D), obraz parádní bez barvy, hodně kontrastní. I Saturn byl jak malovaný, krásně viditelné dělení prstence, světlý rovníkový pás a nad ním jeden tmavý, vyšilhal jsem i Rheu. Mars byl strašně vysoko a bylo vidět spousta ztmavení na kotoučku, polární čepička svítila jak blázen. Dokumentace se opět nedochovala...
Tak alespoň tahle jediná přeživší kresba, "surová data od dalekohledu", přefoceno mobilem.
S Jupíkem definitivní rozlučka.
ES ED127/952, TS ED96/575 na koukání; RC203/1624, TS72/432 APO, N150/600 na focení; ASI174MM Cool, ASI533MC Cool
Re: Jupiter
Pekne pocteni. Skoda tech kreseb. Mars mohl byt zajimavy.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Re: Jupiter
Pozorování Jupiteru byl takový malý závod s rotací naší planety. Když jsem v triedru uviděl, že je na tu bídu asi 12°vysoko, tak jsem nadšeně vyběhl ven a hledal na zahradě vhodné pozorovací místo, ale všude vadily větve. Takže zase poklusem domů a z okna se dalo ještě chvíli nouzově pozorovat. Nebyla to žádná sláva, ale chvílemi byla vidět GRS, výběžky v severním rovníkovém pásu a různě velké měsíčky. Brzy začal vadit parapet a zapadající planeta se proměnila v tetelící kuličku. Ještě jsem zkusil místo 200/1200 vytáhnout SCT 127/1250, ale bylo to ještě horší.
- Přílohy
-
- Jupiter s měsíčky 21.9.2018 19:30
- Jupiter-mesice-20180921-1930.jpg (15.11 KiB) Zobrazeno 2204 x
-
- Jupiter 21.9.2018 19:30
- Jupiter-20180921-1930.jpg (33.09 KiB) Zobrazeno 2204 x
Dobson 200/1200, SCT 127/1250, AC 80/400
15x70, 10x30, 6x30
15x70, 10x30, 6x30