Astronomické fórum

Realistická kresba i celková kompozice Marku, včetně hala kolem. Na takovou kresbu už je třeba kus výtvarného střeva.

Při kreslení podle fotek to hrozně svádí k prokreslování menších a menších detailů a stejně je tam člověk všechny nedostane, ale proč by měl.
To mi taky chvilku trvalo, nez jsem na to prisel, ze je treba pri kresleni Mesice ty detaily ignorovat. Bylo to nekolik velmi nevydarenych pokusu u okularu. Jelikoz jsem vytvarny anti-talent, tak jsem s tim mel vzdycky potize vystihnout to hlavni. Az jsem vyzkousel "teckovaci" metodu. Ta uz ze sve podstaty neumoznuje ty detaily zachytit. Je to sice pracne, ale na nektere me vytvory se uz da koukat (ve smyslu, ze se je nestydim ukazat jinym).

Rekmarik: Z větší dálky asi člověk tolik nehledá detaily a vnímá to víc jako celek. A máš pravdu s tím uhlem, v tomhle měřítku ti to ty detaily ani nedovolí. Jak jsem poprvý zkoušela nakreslit Měsíc (i když bohužel podle fotky), tak jsem nejdřív začala skicovat neořezanou tlustou měkkou tužkou a přiznám se, že lituju, že jsem to v ní nenechala a nešla od toho, ale vzala ještě mikrotužku a pokoušela se něco zpřesňovat. Když to bylo ještě bez zásahu mikrotužkou, taky jsem měla pocit že to vypadá líp až když se na to koukám z větší dálky, a vlastně kvůli tomu jsem to pak ještě zkusila "vylepšovat" mikrotužkou. Nemyslím že to bylo úplně dobře. Myslím že je dobrý nechat prostor pro to aby si ty detaily člověk jakoby podvědomě domyslel (což jde líp asi právě při pohledu z dálky) a stačí je jen naznačit. A pak taky proto že jsem to nekreslila u dalekohledu jsem hodně váhala, jestli to sem vůbec dát. Ale pokud to byl pro tebe nějakým způsobem podnět nakreslit tenhle krásnej Měsíc před úplňkem, tak mám radost

Sasa3: Úplně rozumím. Je fajn jak jsou možnosti výtvarných technik pestré. Každý si může najít to svoje a s každou další kresbou se posune o kousek dál. Na mě tvé tečkované krátery působí už jak ilustrace do knížek a časopisů, dělá to profi dojem. Tečkovací metoda je na tohle určitě skvělá, zatím jsem ji párkrát použila jinde. Jakmile člověk udělá čáru (hlavně tenkou), nebo začne něco šrafovat a vybarvovat, tak to tím začíná už poměrně jasně definovat a ono to není úplně vždycky výhodný. Je to mnohem náročnější způsob jak něco vystihnout. Tečkovací metoda je sice dost pracná tím že to vlastně renderuješ a zpřesňuješ iterativně po hodně malých krocích, ale výsledek působí hodně dobře - tím že používáš jen tečky a stíny určuješ jen jejich hustotou, to jako celek působí hezky konzistentně a ta krajina z toho pěkně vystoupí. Detaily jsou pak otázka velikosti a vzdálenosti teček vzhledem k měřítku. Obdivuju lidi co se do toho pustili třeba na formát A3 a větší, to už je strašná piplačka, ale zase ve větší ploše už pak do toho jdou vnést i jemnější přechody stínů a to pak vypadá úžasně, to už jde řešit o něco vyšší úroveň detailů. Ale asi to tu psát nemusím, omluvte prosím moji ukecanost.

Říkala jsem si že to sem dávat nebudu, že to sem asi fakt úplně nepatří, ale pro pobavení teda jen odkazem abyste viděli do jakého pekla jsem se před pár dny pustila. Myslím že už mě touha po realistických detailech pomalu opouští. Nějak mi dochází síly to dokreslit. Večer stíhám vždycky jen menší kousek a pak to musím odložit. Asi to vidím jako mou poslední kresbu podle fotky a pak už zkusím vydržet než si pořídím dalekohled. Podstata tohodle pokusu ale byla vyzkoušet jinou techniku. (jinak vymezený průměr obrázku je 16 cm)

Asi to vidím jako mou poslední kresbu podle fotky a pak už zkusím vydržet než si pořídím dalekohled
Trénování technik podle fotek nebo jen tak podle fantazie není nikdy na škodu, o to lépe Ti to pak půjde u dalekohledu..
Určitě se s námi nezapomeň podělit o zážitky a kresby až ten dalekohled pořídíš.

Tahle technika kresby na tmavem papire prinasi jednu zasadni vyhodu, ktera napomaha realisticnosti: jelikoz sam papir nepredstavuje nejsvetlejsi mozny odstin, lze lepe zachytit i svetle pasaze a celkova dynamika je realistictejsi.
Ja osobne povazuji za zajimavejsi zachytit verne a zivotne celek, spise nez se nimrat v detailech. Ale jak bylo vyse receno: ta rozmanitost technik, cilu a pristupu je u kresleni tak zajimava!

Ja jsem pred svatkami pokukoval po Mesici. Na vulkanu Gruithuisen Gamma zrovna svitalo a tak jsem se pustil znovu do patrani po centralni kaldere. Oper neuspesne, ale diky nasviceni byl povrch sopky docela plasticky:



Pak me jeste zaujal jeden velky krater severne od krateru Plato. Hlavne vysokymi valy s bohatymi terasami a nepravidelnym tvarem:



Bohuzel se behem kresby zatahlo. Jak jsem pak doma zjistil, ta tmava ryha tahnouci se podel kizniho okraje kratetu Philolaus je stena mnohem starsiho a temer zniceneho vetsiho krateru.

Konecne jsem se dostal ke zpracovani rychle skici krateru Maginus, kterou jsem poridil 16.3. hned po zakreslovani Jupitera. Zaujalo me, ze ze dna krateru byla osvetlena tak tretina povrchu a to centralni cast. Chtel jsem aspon rychle zaznamenat tenhle jev, ktery nadherne ukazuje, ze nektere centralni oblasti krateru jsou vydute smerem nahoru (na klik vetsi verze s vic informacemi):



P.S.: ted jsem jeste nasel na netu snimek s podobnym nasvicenim:

http://www.lunar-captures.com//TLP_file ... us_Tar.jpg

Pěkná kresba, zajímavý útvar, taky jsem jeden našel.

http://i0.wp.com/blog.hellstorm.de/wp-c ... aginus.jpg

Zaujalo me, ze ze dna krateru byla osvetlena tak tretina povrchu a to centralni cast
Máš to hezky zachycené, ta centrální část kráteru vypadá velice lákavě na zakreslování - ale velikost už si žádá slušný seeing a dostatečné zvětšení. Kráter je také docela plochý takže nic snadného.
Malinko mi tam nesedí ta vzdálenost 40km.

Me uz to taky napadlo, kdyz jsem si precetl, ze krater ma 160km... Meritko jsem delal dle Rucklova atlasu, asi jsem se seknul pri prepoctu skaly.

Když jsem byl tak úspěšný s pozorováním kráterků v Platu minulý měsíc, zkusil jsem tentokrát znovu něco podobného. Našel jsem si kráter s placatým dnem poblíž terminátoru měsíce před úplňkem. Později jsem ho identifikoval jako Eddington. Je charakteristický tím, že má dva jižní okraje. Cílem pozorování Dobsonem 200/2000 bylo v kráteru vykoukat co nejvíc malých kráterků. Žádný přesný tvar nebo velikost, jen detekce. Díky seeingu, který dost obtěžoval, by mi i kresba trvala hrozně dlouho. Sever je dolů, západ vlevo.

Vnitřní jižní okraj je tvořený řadou balvanů B, které navazují na skalní výběžek SV z okraje kráteru. Nejsevernější roh kráteru byl potopený ve tmě. Útes Ú vrhal řadu špičatých stiínů, jejichž délka se směrem na jih rychle zkracovala. Počet špiček v severnějším shluku byl, ve shodě s kresbou 3-4, jižnější skupinu jsem nakreslil jen schematicky. Na první pohled patrný byl velký kráter VK. Nevěnoval jsem mu moc pozornost, ale fotky ukazují, že jsou to jen dva protilehlé valy. Zbylé útvary na kresbě jsou kráterky, kromě čárky Č. Mezi dvěma z nich vedl zlom Z, který se jevil jako rozhraní mezi děma stupni šedi. Zdálo se, že má v severojižním směru pokračování, ale jistý jsem si nebyl.

Další den byl měsíc již v úplňku. Nakreslil jsem měsíční jižní pól, kde ještě stíny byly.


Můžete mi poradit, jak nejlépe najít jména útvarů, které jsem pozoroval? Eddingtona jsem hledal docela dlouho a u jižního pólu jsem nemohl žádnou fotku dohledat, takže by to mohl být i pól severní... Zkoušel jsem Virtual Moon Atlas, ale tam je vše moc malé a nezřetelné. Třeba Eddington je tam sotva poznat a hory na pólu jsou bez šance.

Tento je dobrý: http://www.martinus.sk/?uItem=186009

Kráter Eddington není u žádného z pólů. Je na SV okraji, před kráterem Struve.

Michale, s identifikaci bojuji taky. Zjistil jsem, ze pokud utvar, ktery me v dalekohledu zaujal, neidentifikuji na miste (treba podle Ruklova atlasu) a jen si zhruba zakreslim okoli, tak se sance, ze objekt identifikuji pozdeji doma vyrazne snizuje. Nakonec jsem se naucil pri pozorovani Mesice tahat s sebou atlas...

Můžete mi poradit, jak nejlépe najít jména útvarů, které jsem pozoroval?

mě pomhla mobilní aplikace Moon Atlas 3D (android) s ohledm na polohu a čas zobrazuje aktuální zastínění Měsíce, dá se zoomovat bez rotace a s přibývajícím zoomem /detaily se zobrazují jména kráterů pohoří nebo moří ..
Jinak samozřejmě je dobré při kreslení si udělat třeba nějakou značku nebo místo v rámci viditelné části Měsíce abys to pak mohl snadno dohledávat (jih/sever - vzdálenost od terminátoru atd ..)
Kvalitní družicové snímky povrchu můžou velmi mást ..
Jakmile už máš jistotu která je to oblast můžeš v googlu zadat název hlavního kráteru, zobrazí se ti odkazy s obrázky i kresbami a dá se snadno pak určit ještě přesnější oblast kterou jsi třeba zrovna zkoušel zachytit. Podle vícero obrázků z tét oblasti se pak dá celkem s veloku jistotou již místo identifikovat.

Nejsi sám, není to vždy snadné dohledat přesnou oblast.