Zvířetníkové světlo

[ladin]

Honza42: Videni zviretnikoveho svetla je dobre posano v Bortleho stupnici, stupen 5 a stupne nizsi.  Fakticky viditelnost zviretnikoveho svetla se spolupodili na definicich jednotlivych stupnu. Stoji za to tuhle stupnici znat - troufam si rict, ze odhad kvality oblohy se da zvladnout, diky ni ,rychleji nez za 10 let.

[Honza Ebr (honza42)]

ladin: s touhle stupnicí se mě snaží umlátit kdekdo ale prostě přidje víceméně něpoužitelná. kdybych měl hodnotit oblohu podle zvířetníkového světla, tak existují jen dva druhy - to co sem viděl tady (zvíře ano) a všechno ostatní (zvíře ne). ostatní jevy, které jsou v této stupnici, nevídám obvykle konzistentně - vidím pár jevů z jednoho stupně a pár z úplně jiného. podle mě je to naprosto nevhodné zjednodušení, které nebere v úvahu ani rozdílnost podmínek (je důležité, zda je viditelnsot zhoršeno světelným znečištění nebo vysokou extinkcí) ani rozdílnost subjektivního vnímání lidí. navíc ty spousta věcí je popsána spíš pocitově než jasně.

[ladin]

To ze se ti v jednom Bortle stupni prekryvaji charakteristiky ze stupnu sousednich je normalni. Pokud mam oblohu posuzovat subjektivne, tak jsem nenarazil na nic lepsiho, nez je Bortleho stupnice.

[MaG]

Nejdřív k Tomášovi (Funtomas): Vynikající snímek. Tvrdíš, že jste ho spíš tušili, než viděli. Pokud ta fotka není nějak upravena (umělé snížení zákalu) což vím, že neděláš, je jasné, že muselo být vidět hodně dobře. Ostatně znovu jsem si v Jizerkách ověřil, že ranní zvířetníkový kužel je jasnější než Mléčná dráha. Mé fotky to vlastně dokazují a tvoje též. Proto hovořit o něčem tak jasném tak nejistě mi přijde poněkud zvláštní. Zkrátka je třeba se na tyto jevy naučit dívat, myslím oblohu jako celek. Např. když se budeš otáčet od severu k jihu v září nad ránem, tak tě nad východem praští do očí šikmý světelný kužel, který vzápětí mizí a po něm následuje zjasnění nad jihovýchodem v podobě zimní Mléčné dráhy. Tyto změny jasu v místě ZS a MD považuju na dobré lokalitě za snadný cíl. U města bych MD asi v těch místech neviděl a ZS ano, ale slabě. I to je moje osobní zkušenost, tedy i zde mi ZS vychází jasnější než zimní MD vedle Oriona a ve V. Psu.

ad Bortle: neberu ji tak vážně jak je sepsaná. Mám výhodu, že jsem už navštívil B2 lokality a že běžně pozoruju v lepších nocech pod B3 oblohou. Takže díky doprovodným jevům (rozsah Ml.dráhy, viditelnost struktur, temných mlhovin, protisvitu, zodiakálního mostu, výšky kuželů SZ) dokážu i bez znalosti B stupnice dobře ohodnotit danou lokalitu. Jako doplněk k popisu v závorce uvedených jevů bych dal SQM měření a není co řešit.
Jak už píše Ladin, dost se to překrývá a tak např. i na B3 lokalitě je viditelný zvířetníkový most, pokud sahá vysoko, zatímco na B2 je viditelný i když je nízko. Protisvit je viditelný určitě i na B4 lokalitě a pod. by se dalo pokračovat. SQM měření v B3 lokalitě se liší až o 0,2 MSA s Mléčnou dráhou a o 0,4 MSA bez/s Mléčnou dráhou. Hrubý odhad podle zkušenosti za poslední rok a něco..

Takže vrátím-li se ke zvířetníkovému světlu: začátečník by měl zkoušet vyrazit do lokality kde je tmavý východní obzor a tam pozorovat ranní kužel. Ten je velmi snadný. Až se naučí rozeznávat některé změny jasu v globálu oblohy, doporučuji protisvit, který je stejně jasný jako Mléčná dráha v Perseovi. Nyní se protisvit nachází vlevo od jedné z ryb a bude se sunout pod Berana. Na dobré lokalitě je viditelný jako protáhlý flek z poměrně výrazným zjasněním ke svému středu, v horší lokalitě člověk spíše něco tuší jako jasnější skvrnu v tom směru.
Zodiakální most je nejlépe viditelný v podzimních měsících, neboť neruší Mléčná dráha a přitom stoupá s ekliptikou velmi vysoko. Potom bývá dobře patrný v nejlepších lokalitách (pohraniční hory, spec. Šumava) jako náhlý přechod jasu směrem od zenitu k obzoru, zvláště horní hrana je dobře patrná. Pozor však na Mléčnou dráhu u Plejád směrem doleva, často by se s ní dal zaměnit. Pro ověření hledejte raději jeho pokračování od Plejád doprava.Zvláště dobrou zkušenost mám s porovnáváním jasu oblohy nad Beranem, pod ním a ve Velrybě. Tímto způsobem je nejsnáze identifikovatelný, když to hledáte poprvé. Ve velmi dobré lokalitě (mimo ČR) by vás mohl překvapit jako opravdu nápadný světlejší pruh.

Pozorování těchto jevů vyžaduje speciální přístup, např. posouvání zraku, porovnávání, snímkování velmi širokoúhlými objektivy..

[ceres]

Nejdřív k Tomášovi (Funtomas): Vynikající snímek. Tvrdíš, že jste ho spíš tušili, než viděli. Pokud ta fotka není nějak upravena (umělé snížení zákalu) což vím, že neděláš, je jasné, že muselo být vidět hodně dobře...
Kedze sme s FunTomas-om spolu pozerali to zodiakalne svetlo, musim povedat, ze rozhodne by som to neoznacil parametrom "hodně dobře". Ano, vidno asi bolo aj volnym okom, ale nebolo to nic napadne. Kazdopadne ale MW bola vidno az po obzor, ako sa tiahne nalavo od Oriona, co bolo pre mna zaujimavejsie, ako to ZS


20s, D300 + Tokina @2,8/11, ISO 3200, wb v AA 4.0

Podmienky v tu noc boli podla chlapcov z AGO fotometricke, seeing tesne pod 2", volnym okom otvorene hviezdokopy v Povoznikovi i v Bykovi ziarili velmi jasne. Az na tie meteory - moc ich nelietalo, hoci mame dokopy za noc z roznych systemov vyse 100 roznych

[MaG]

Dobře nebo hůře to je těžko definovatelný pojem. Zvířetníkové světlo je mnohem širší a tak jej může laik zaměnit i s přirozeným světelným znečištěním (což by ale neměl, neboť zvířetníkové světlo má bílou barvu). Možná si zpětně řenete, co to tam začlo za svítání kolem 4 hodiny, když ještě svítat nezačalo - jeden z projevů zvířetníkového světla je tenhle falešný úsvit.
Jinak koukám, že celá levá část ceresovy fotky je doběla, proč asi, bodejť by nebylo tak špatně vidět, když bylo tak rozsáhlé a u obzoru snad i cloněné A ještě bych si pohlídal aspoň trochu adaptovaný zrak, ne si pořád něčím svítit (vč. intenzivní červené) i když to bude individuální. Zvíř. světlo jsem viděl i kousek za Jabloncem hned jak jsem zastavil auto a okolo svítilo pár lamp. Takovou situaci bych popsal jako hůře viditelné.. i tady je na fotce dobře vidět, byť je to "z ruky"..


http://picasaweb.google.cz/martin.gembe ... 6868895250

Vím, je to marné, jsou prostě lidé, co o nečem prohlásí, že je to jasné a jsou lidé, co budou tvrdit, že je to obtížně viditelné. Nevím co s tím, nebudu ale kvůli tomu přeci tvrdit něco, o čem si myslím, že to není pravda. Snad jen "vyražte do hor", možná už ani Modrá nestačí

[Cassi]

Foto protisvitu od Jerryho Lodrigusse z 20.9. (pri najeti mysi se zobrazi popisky) - http://www.astropix.com/HTML/SHOW_DIG/Gegenschein.HTM

[ceres]

Dodatocne ste jedno ZL z vikendu v Modre (aj s MW v Jednorozcovi):



Nikon D300, Tokina @2,8/11, ISO 3200, 16x20 sekund, Registar, AstroArt, PS

[michal.b]

Dnes v noci jsem poprve s jistotou videl nejen jednotlive casti, ale kompletni zodiakalni cirkus
Pockal jsem si do pul treti kdy zapadal Mesic a vyrazil na mensi trek na kopec s dobrym vyhledem nedaleko Primdy v Ceskem lese. Podminky byly velmi dobre, pouze na zapade byl nize nad obzorem lehky zakal viditelny kolem zapadajiciho Mesice. Nekdy po treti hodine obloha definitivne ztmavla (ackoliv se zdala nehorazne svetla) a zacaly byt videt ruzne zajimave veci
Mlecna draha mezi Labuti a Kassiopeou byla mohutna, plna detailu a neskutecne siroka, M31 zabirala v triedru snad 4 stupne. Ale ja jsem puvodne prisel kvuli zviretnikovemu svetlu, ktere jiz bylo viditelne jako vybezek z "rozsirene" zimni Mlecne drahy smerem nad Hyady. Jak se blizil usvit, objevil se typicky kuzel zviretnikoveho svetla, ktere se bohuzel z velke casti promitalo do Mlecne drahy a navic presne ve smeru kde se nachazi 50km vzdalena Plzen. Co vsak bylo hodne zajimave v triedru - tesne nad Plzni byl svetelny humus, zeshora jakoby priklopeny tmavym "mrakem" (na satelitu vsak zadny nebyl, ze by to byla nejaka inverzni vrstva videna z boku?), nad kterym hned byly videt hvezdy. To vse ve vysce nekolika malo stupnu nad obzorem, zvlastni.
Kuzel zviretnikoveho svetla vrcholil za Hyadami kde plynule prechazel v prekvapive snadno viditelny zodiakalni pas!
Ten se jevil jako tenka, nejakych 3-5 stupnu siroka linka tahnouci se ekliptikou k Jupiteru a dale, az do severovychodni casti Kozoroha, kde nenapadne prechazela v protisvit. Ten vsak byl jiz pomerne nizko nad zapadnim obzorem, navic ve smeru svetelneho znecisteni z Nemecka, takze jim cely zviretnikovy ukaz koncil.
Zajimave bylo, ze zodiakalni pas nebyla zadna extra ducharina, ale pomerne zretelny diskretni utvar, z obou stran obklopeny tmavsi oblohou. Takto dobre jsem ho jeste nevidel.

[Honza Ebr (honza42)]

Rozhodně už jsem byl za poslední rok, kdy se o tyto jevy pořádně zajímám, pod lepší oblohou než dnes ráno - jak pocitově, tak podle viditelnosti objektů i SQM. Přesto jsem nikdy neviděl zodiakální pás - a dnes ráno ano!

Rozhodujícím faktorem totiž není kvalita oblohy, ale geometrie. Zodiakální pás procházel velmi vysoko nad obzorem a navíc krásnou tmavou oblastí. Byl skvěle vidět od oblasti pod Plejádami, přes vršek Velryby a tam se směrem k Jupiteru ztrácel. (Jupiter ruší moc na to, aby tam šlo něco vidět). Jde o skutečně úzkou věc, žádný velký rozplizlý chumel, ale jasný pás, který je nejlépe vidět bočním pohledem. S Cassim jsme se dokonael shodli, kudy vede (a já skutečně netuším, kudy tady přesně vede ekliptika), takže to považuju za jasné pozorování. Viděli ho i někteří velcí skeptici.

Samotné zvířetníkové světlo, to už byla prostě "vypalovačka". Zase tu hrálo roli to, že šlo hodně vysoko nad obzor a taky to, že bylo mimo mléčnou dárhu, tentokrát východně od ní. Vzbudili jsme i Petra a ten si konečně splnil svůj sen. Moje fotka ze soboty ráno není nic moc, ale snad sem Petr časem dá dnešní výsledky z rybiny, ty budou stát za to!

Pro mě to bylo zároveň první pozorování zvířetníkového světla z Evropy. Velkou roli v tom hrálo to, že vím, co hledat (po pozorování v Argentině a v Egyptě). Stejně ale je nejdůležitější to natočení oblohy - pro mě je to jenom další povtrzení názoru, že Bortleho škála je zcela nesmyslná. Není prostě možné hodnotit oblohu podle jevů, jejichž hlavní závislost není na kvalitě oblohy.

[MaG]

Na HTT, pokud není zákal, je zvířetníkové světlo samozřejmostí do výšek min. 50°, moje dojmy a fotka jsou dosti známé jako potvrzení. Ani já dříve neznal, že lze vidět i pás. Dnes jsem zvyklý jej z Jizerek vídat na podzim pravidelně, protože doba září-listopad je na to velmi dobrá. Na celooblohovkách jej koneckonců mám také.

Jupiter dělá v pásu strašnou paseku, nejsou-li dobré podmínky, to jsem si všiml v Chorvatsku .. prostě souhlas se vším a gratuluji, žes to také viděl.

[tgfh]

Pěkné fotky, myslel jsem na zvířetníka, bohužel nebyl na pozorování čas, snad na jaře.

[Petan123]

Tak já se tady musím taky pochlubit  :)
Protože jsem si konečně splnil svůj dětský sen, a konečně jsem viděl i ten prokletý protisvit.

Ještě s jedním kolegou (Jirka Los) jsme si minulý víkend udělali výlet do Weinsberger Waldu přesněji nedaleko k místu kde jsme pozorovali na našem prvním výletě s Honzou42.

Zodiakální světlo nesvítilo ale spíš vypalovalo (možná i vrhalo stíny), zodiakální most opravdu nádherně viditelný a jako třešínka na dortu byl protisvit. Konečně se ten Jupiter trochu odbelhal a já moch nerušeně pozorovat. Budou i fotky hned jak najdeme s Jirkou čas a nabíječku k foťáku  :D
Jako taková malá ochutnávka k posouzení podmínek budiž vám fotka M45 kterou pořídil Jirka
http://astrofotky.cz/gallery.php?show=. ... 312944.jpg

[MaG]

Kluci vložte to pak sami do sekce snímky. Já sem to tam málem vložil za vás, jak je to nádherné. Strašně mi udělalo radost, když další lidé nyní jezdí a vidí kvalitní oblohu. Byla zrovna v posledním týdnu i v Jizerkách. Aspoň se konečně bude více vědět, jaký je to rozdíl.

[Petan123]

My jsme se rozhodovali mezi Rakouskem, nebo Jizerkama, nakonec vyhrálo Rakousko, protože mělo lepší předpověď počasí a asi i lepší tmu. Aspoň pak budeme moct porovnat tyhle dvě lokality. Jen lituju že sem sebou neměl svoje fish eye protože to by byla teprve fotka.