Po dloooouhé době jsem se včera rozhodl věřit neuvěřitelné předpovědi o vyjasnění a vytáhl na zahradu lauf. Kupodivu se mi přesně na půl devátou vyjasnilo, tak jsem zahájil přehlídkou Měsíce a Jupiteru. Původně jsme měli jít koukat celá rodina, ale nakonec se mnou vylezl ven jen šestiletý syn, pro ostatní byla venku prej příšerná zima. (!!!) Klukovi se měsíc líbil, hledali jsme krátery podle Ruklova atlasu a k tomu byl refraktor na paralaktice ideální, dalo se sedět pohodlně na židli... vydržel se mnou třičtvrtě hodiny, což je v tomhle věku úspěch.
Pak jsem už o samotě koukal na Jupiter a měl jsem štěstí na opravdu dobrý seeing, až mně mrzelo, že jsem s sebou neměl kamerku s notebookem. Tak jsem aspoň zkusil neumělou kresbu, docela by mě zajímalo, jestli se s někým sejdu v detailech mezi hlavními pásy, přišly mi výrazné. Vydržel jsem koukat do půlnoci - čekal jsem na velkou rudou - a zklamán jsem nebyl, i když seeing se mi o trochu zhoršil. Skvrnu jsem ale viděl zřetelně a chvílemi oddělenou od oblačného pásu. Na kresbu jsem se ale už necítil, dopíjel jsem sedmičku vína a byl jsem zralý na postel.
Tak aspoň kresba z desáté hodiny, za kvalitu se omlouvám, lépe nyní neumím. Překresleno rychle ihned po pozorování, aby tam těch čar nebylo moc...

ES ED127/952, TS ED96/575 na koukání; RC203/1624, TS72/432 APO, N150/600 na focení; ASI174MM Cool, ASI533MC Cool