Barevná vada

[MilAN]

Toto by spíše patřilo do rubriky "Doporučuji odkaz ".Ale tam by se to ztratilo mezi planetami X a podobnými.
V odkazu jsou porovnány barevné vady dostupných refraktorů

http://astro.uni-tuebingen.de/%7Egrzy/2.html

i další rubriky na tomto webu budou jistě zajímavé pro různé diskuse o optice

[g]

výborný odkaz, ..překvapila mne barevná vada tak pověstného Zeisse 150/2250. Dalším překvapením byla kvalita běžného světelného zrcadla z Číny a ED80

[Regulus]

Chápu to dobře, že čím užší (ve smyslu zdola nahoru) je to spektrum tak tím lepší korekce BV?

[kavka]

g napsal: výborný odkaz, ..překvapila mne barevná vada tak pověstného Zeisse 150/2250. Dalším překvapením byla kvalita běžného světelného zrcadla z Číny a ED80Nejsem si jist, zda tomu dobře rozumím, ale chápal bych to následovně. U ED80/600 se dostanu na zvětšení 2D = 160x
s okulárem s ohniskem 3.75 mm.
To je 67x zvětšení obrazu vytvořeného objektivem.
Na stejné zvětšení se u 150/2250 dostanu s okulárem o ohnisku 14 mm. To je pouze 18x zvětšení obrazu vytvořeného objektivem. (zvětšení okuláru počítáno jako zvětšení lupy 250mm :f).
Proto u objektivu 150/2250 jeho barevná vada nijak zvlášť neruší. Navíc má proti ED lepší rozlišovací schopnost a 3,5x více světla. Prostě dobrý objektiv.

[g]

při stejném zvětšení - pokud nepřekročí limit cca 114/D - bude mít stejné rozlišení. Dalekohled 150/2250 na zvětšení 160 je poněkud neskladný, ..nikde jsem neřekl, že je mizerný. Prostě není tak dobrý, jak jsem si myslel že je.

[kavka]

g napsal: při stejném zvětšení - pokud nepřekročí limit cca 114/D - bude mít stejné rozlišení. Dalekohled 150/2250 na zvětšení 160 je poněkud neskladný, ..nikde jsem neřekl, že je mizerný. Prostě není tak dobrý, jak jsem si myslel že je.Ale u ED80 ten limit bude překročen podstatně dříve.
150/2250 samozřejmě neskladný je, ale to nemá nic společného s kvalitou. Snažil jsem se jen postihnout, proč byl pověstný, byť podle diagramu by to pro něj na první pohled vyznívalo dost špatně.
Párkrát jsem se s ním díval a bylo to pokoukání.
Barevná vada je u něj samozřejmě daleko větší, než u 80/1200. Oba jsou 1:15, ale kriterium je f=1,2D*D
kde D je průměr objektivu v cm. Takže u 8cm objektivu by stačilo ohnisko cca 77 cm (1:9,6), ale u 15 cm by mělo být 338 cm (1:23).

[Jiri_Skalsky]

Vážení kolegové,

se zájmem jsem si prostudoval www - stránky, kde jsou ukázány výsledky testů sférochromatické vady objektivů.

Zvolené ukázky nejsou příliš šťastné.

Když vezmete dva disky korunového a flintového skla a vyrobíte-li z nich objektiv, pak průměr chromatického obrazu na ose nebude záviset na ohniskové vzdálenosti objektivu.

I kdyby byla ohnisková vzdálenost objektivu f = 1000 mm nebo f = 100000 mm, obraz hvězdy bude mít stále stejný průměr.

Pro velice světelné dublety (např. 1 : 5 nebo 1 : 7)existují odchylky až několik desítek %, avšak pro světelnosti 1 : 8 až 1 : 10 je výše uváděný závěr velice přesný.

Velikost průměru hvězdy závisí pouze na průměru objektivvu, na materiálových konstantách skel, jejich podílu (P1'-P2')/(ný1 - ný2), což je rozdíl relativních dispersí skel ku rozdílu Abbeho čísel.

Pokud bychom chtěli zmenšit průměr chromatického obrazu hvězdy, museli bychom vzít kombinaci skel s příhodnějším podílem (P1'-P2')/(ný1 - ný2).

Uvedený test by byl objektivnější, kdyby nad každým obrazem byl ukázán obraz stopy, kterou by vytvořil paraboloid o stejném průměru a ohniskové vzdálenosti jako je měřený objektiv.

Pokud tomu tak není, může dojít k neobjektivnímu posouzení kvality objektivu.


S přátelským pozdravem


Ing. Jiří Skalský

[kavka]

Děkuji za vysvětlení. Na úvaze, že obraz u objektivu s dlouhou ohniskovou vzdáleností nebudu muset okulárem tolik zvětšovat, jako u objektivu s krátkou ohniskovou vzdáleností, abych se dostal na stejné zvětšení dalekohledu to ale, myslím, nic nemění.

[Habl]

Původní výpočet pro minimalizovanou barevnou vadu pro danná skla (dublet) byl 1 : 22 (D/f), ale C. Zeiss používal většinou poměr 1 : 15.

Habl

[MilAN]

Jiri_Skalsky napsal:
  I kdyby byla ohnisková vzdálenost objektivu  f = 1000 mm nebo  f = 100000 mm, obraz hvězdy bude mít stále stejný průměr.

Ing. Jiří Skalský
Ale asi jen za předpopkladu, že F/D = konstatní ,
Jinak by  neplatil vzorec

D = 2.43932 x lambda; x Focal Ratio

kde D = průměr  Airy disku v mm, lambda = vlnová délka světla

[kavka]

Habl napsal: Původní výpočet pro minimalizovanou barevnou vadu pro danná skla (dublet) byl 1 : 22 (D/f), ale C. Zeiss používal většinou poměr 1 : 15.

Habl Pokud je správný Havelkův vztah f = 1,2*D*D, který jsem už uváděl v předchozím příspěvku, tak pro 12cm objektiv je dostačující 1:15, pro 18cm 1:22.
Prostě není jeden relativní otvor pro různé průměry.
Protože Zeiss vyráběl opravdu řadu 1:15 (80/1200, 110/1650,150/2250), byl 80/1200 korigován dokonaleji, než 150/2250.

[michal.b]

MilAN napsal:

Ale asi jen za předpopkladu, že F/D = konstatní ,
Jinak by neplatil vzorec

D = 2.43932 x lambda; x Focal Ratio

kde D = průměr Airy disku v mm, lambda = vlnová délka světla

Komentar kolegy Skalskeho je nutne cist v kontextu diskutovane barevne vady. O radek vyse mluvi o prumeru chromatickeho obrazu hvezdy, pak je jeho pripominka spravna.

[astar]

To kavka.
Havelkův vzorec platí , ale jedná se o tzv. sekundární barevnou vadu. ( rozdíl vzdáleností světla e a C,F vizuální achromazie) pro běžná skla (bk7 a F2) je tento rozdíl roven cca F/ 2000 (na tom je postaven ten vzorec). U APO je pak minimálně 10000. Otázka je, jaká je pak sférická chromatická vada . U světelných APO objektivu je reletivné velká. Je to z toho důvodu , že rozdíl abbého čísel použitých skel je malý a tudíž mohutnosti jednotlivých čoček jsou velké a tím vznikne velká sférochromtická vada, ta však nepůsobí tak rušivě jako sekundární barevná vada u achromátů.

[kavka]

astar napsal: To   kavka.
Havelkův vzorec platí , ale  jedná se o tzv. sekundární barevnou vadu. ( rozdíl vzdáleností světla e a C,F vizuální achromazie) pro běžná skla (bk7 a F2) je tento rozdíl roven cca F/ 2000 (na tom je postaven ten vzorec). .Nemá tam být d, C,F ? Alespoň Winlens mi nabízí buď systém čar d, C,F, nebo e, C´,F´ .

[astar]

Ano, máš pravdu čára d je uváděna jako základní a určuje sklo. Čára e je pak střední pro visual mezi C,F . Já automaticky používám tu čáru e , tak se omluvám.