Diferenciální fotometrie pomocí DSLR

robert · #166

Mohl by ses, prosím, trochu rozepsat o podmínkách měření? Hlavně by mě zajímala teplota a napájení foťáku (klesá- li napájecí napětí např. akumulátorků, klesá i teplota přístroje). Předpokládám, že před měřením byl foťák chvilku zapnutý pro stabilizaci teploty. V jakých ADU jste se pohybovali u proměnky i porovnávačky? A zesílení e-/ADU, to bylo tak 3e-/ADU, či co?
Teplota tu noc byla cca 15 st.S baterkama se neda prakticky tato mereni provozovat-vydrzi malo!Mam zdroj udelany z obyčejného stabilizatoru 7808 a funguje spolehlivě.Stabilizace-než nastaviš pole apod. máš stabilizovano- změna teploty v průběhu měření je druhá věc.Darky mám dělané v krocích po 5 st. -snad to bude stačit,stejně se teplota bude měnit +/- 2-3 st.ADU jsem se pokusil nastavit tak na 3500(COMP musi byt co nejblize v poli a i v mag) pomoci profilu v IRIS - potrebuješ to zkouknout poměrně rychle, pro rychle nastavení ISO a expozice a ne konvertovat .CR2 a moc si s tim hrat.Vyšlo mi ISO 400 a expozice 60s.Rozostreni jsem se snažil nastavit na FWHM 4-6.Zesileni e-/ADU je jak jsem pochopil dáno ISEm?

zdenek · #167

Ja bych to se zavislosti chyby mereni na teplote nevidel nijak kriticky. Ono preci nejde o absolutni hodnoty (ty se samozrejme v zavislosti na teplote meni, bude rozdil mezi 0 a 20C), ale o relativni zmenu behem snimani. Pokud nechame EOS pred snimanim "zabehnout" (tj. zahrat na provozni teplotu napr. x snimky naprazdno, popr. zahajenim snimani o par minut drive), teplota chipu se sama ustali na +/- nejake hodnote a bude se mezi jednotlivymi po sobe jdoucimi snimky lisit jen malo. A to tim spise, ze teplota okoli se zpravidla nemeni skokem o x stupnu, ale hezky pozvolna a v relativne malych mezich. To ostatne vyplyva i z vyse uvedene krivky. Pokud kouknu na rozptyl jednotlivych mereni na zacatku, uprostred a konci mereni, nijak vyrazne se nelisi.

grajda · #168

Teplota tu noc byla cca 15 st.S baterkama se neda prakticky tato mereni provozovat-vydrzi malo!Mam zdroj udelany z obyčejného stabilizatoru 7808 a funguje spolehlivě.Stabilizace-než nastaviš pole apod. máš stabilizovano- změna teploty v průběhu měření je druhá věc.Darky mám dělané v krocích po 5 st. -snad to bude stačit,stejně se teplota bude měnit +/- 2-3 st.ADU jsem se pokusil nastavit tak na 3500(COMP musi byt co nejblize v poli a i v mag) pomoci profilu v IRIS - potrebuješ to zkouknout poměrně rychle, pro rychle nastavení ISO a expozice a ne konvertovat .CR2 a moc si s tim hrat.Vyšlo mi ISO 400 a expozice 60s.Rozostreni jsem se snažil nastavit na FWHM 4-6.Zesileni e-/ADU je jak jsem pochopil dáno ISEm?Díky za informace. Pokouším se dobrat představy, jak by mohly právě tyto vlivy degradovat přesnost. Zdá se, že to nebude tak kritický... Zesílení samozřejmě na citlivosti závisí (bodéť by né)...

grajda · #169

Ja bych to se zavislosti chyby mereni na teplote nevidel nijak kriticky. Ono preci nejde o absolutni hodnoty (ty se samozrejme v zavislosti na teplote meni, bude rozdil mezi 0 a 20C), ale o relativni zmenu behem snimani. Pokud nechame EOS pred snimanim "zabehnout" (tj. zahrat na provozni teplotu napr. x snimky naprazdno, popr. zahajenim snimani o par minut drive), teplota chipu se sama ustali na +/- nejake hodnote a bude se mezi jednotlivymi po sobe jdoucimi snimky lisit jen malo. A to tim spise, ze teplota okoli se zpravidla nemeni skokem o x stupnu, ale hezky pozvolna a v relativne malych mezich. To ostatne vyplyva i z vyse uvedene krivky. Pokud kouknu na rozptyl jednotlivych mereni na zacatku, uprostred a konci mereni, nijak vyrazne se nelisi.Cožpak o to, rozptyl, to je jedna věc, ale změna QE a pořípadě i e/ADU (i když, tam to bude podle mě asi docela stabilní), to je jiná věc a na rozptylu toho moc neposoudíme... Já vlastně jen vycházím z toho, co už tady naznačil podstatně větší odborník, než já- že by to chtělo ještě pečlivě ověřit- a připojuju se tak k jeho názoru... Možná by pro Vás, co máte tyhle foťáky k dispozici, nemuselo být k zahození strčit to např. do mrazáku a měřit stejnou osvětlenou plochu za stejných podmínek. Je to otázka dvou fotek, ale já je udělat nemůžu- k focení mám jedině mobil a aspoň příštího půl roku tomu jinak nebude. I když, věřte, že by jsem se hrozně rád taky zapojil.

#170

Měj na paměti, že se jedná o relativní fotometrii, takže ať se s teplotou změní jakýkoli parametr systému, vliv na výsledek bude minimální. Protože změna postihne jak měřenou hvězdu tak srovnávačku.

Jediné, co by vadilo, by bylo, kdyby se pokazila linearita. Ale to asi moc nehrozí.

Snad největší vliv bude vliv na šum, a tedy na rozptyl měřených dat. Dá se očekávat, že za tepla, v létě, bude větší než v zimě za mrazu.

grajda · #171

Měj na paměti, že se jedná o relativní fotometrii, takže ať se s teplotou změní jakýkoli parametr systému, vliv na výsledek bude minimální. Protože změna postihne jak měřenou hvězdu tak srovnávačku.Ahoj po dvou dnech. Já to mám na paměti. Ale zase si právě myslím, že jestli bude nějaká závislost poměru počtu dopadnuvších fotonů na pixel ku ADU- např. na teplotě, napájení a pod, tak i když se např. linearita nezmění, dostaneme samozřejmě světelnou křivku buď s hlubším minimem/maximem, nebo naopak plošší- bude se měnit "zesílení" relativních změn. A naskýtá se potom otázka, jednak do jaké míry se tohle projeví (bez znalosti těch závislostí nevíme a to je špatně) a taky otázka, chceme- li např. přesně znát rozdíl mezi maximem a minimem LC i u proměnek s vyšší amplitudou (myšleno s ohledem na nějakou velikost absolutní chyby). Ten by se mohl hodit.

No, a když k tomu trochu mimochodem připočítám i to, že souběžně běží vlákno o měření jasu oblohy, kde je zálusk najít tu teplotní závislost, myslím si, že první, kdo by tohle měl udělat, jsou právě zdatní proměnáři, spíš, než ti, kteří chcou měřit jas oblohy.

Takže ze svýho skromnýho pohledu se přimlouvám za ověření a případné zmapování "zbraní na bojišti". Pak se uvidí, bylo- li to smysluplný.

grajda · #172

Ale tohle je stejně na dlouhý diskutování a polemizování a myslím si, že názory různých lidí na tohle se budou různit vždycky, dokud se to neověří měřením. Osobně by se mě, ale rozhodně nelíbila křivka zákrytovky taková, která má kvůli nějaké závislosti jinou magnitudu před zákrytem, než po zákrytu. To jest další možný příklad. Protože srovnávačka nemusí mít vždycky stejnou magnitudu, jako proměnka. A to je ten důvod, proč se musí jakákoli taková nepřesnost projevit.

brat · #173

Osobně by se mě, ale rozhodně nelíbila křivka zákrytovky taková, která má kvůli nějaké závislosti jinou magnitudu před zákrytem, než po zákrytu. To jest další možný příklad. Protože srovnávačka nemusí mít vždycky stejnou magnitudu, jako proměnka. A to je ten důvod, proč se musí jakákoli taková nepřesnost projevit.
K systematickým trendům dochází při použití jinak barevné srovnávačky než je barevná proměnná hvězda. Na rozdílu jejich jasnosti nezáleží (ten má vliv na přesnost).

Některé zákrytové dvojhvězdy mají různě vysoká maxima - např. u deformovaných hvězd (typ EW či EB) to může způsobit přítomnost skvrny na povrchu jedné ze složek.

Vě většině případů rovněž měříme zákrytové dvojhvězdy tak, že nezachytíme maximum ani před ani po zákrytu. Jen část zákrytu kolem minima jasnosti.

grajda · #174

K systematickým trendům dochází při použití jinak barevné srovnávačky než je barevná proměnná hvězda. Na rozdílu jejich jasnosti nezáleží (ten má vliv na přesnost).

Některé zákrytové dvojhvězdy mají různě vysoká maxima - např. u deformovaných hvězd (typ EW či EB) to může způsobit přítomnost skvrny na povrchu jedné ze složek.

Vě většině případů rovněž měříme zákrytové dvojhvězdy tak, že nezachytíme maximum ani před ani po zákrytu. Jen část zákrytu kolem minima jasnosti.

Měl jsem na mysli jednodušší případy, než zmiňuješ. A spíš, než systematickou chybu, jak zmiňuješ na začátku příspěvku, jsem myslel spíš změnu syst. chyby během měření (ne změnou sp. třídy). Přesto díky za info.

brat · #175

Zdravím příznivce fotometrie s DSLR. Skončilo nám pozorovací praktikum, ve kterém jsme si položili za cíl otestovat fotometrii s DSLR a vynalézt ideální postupy jak data zpracovat.

Máme připravené podklady na sepsání jednoduché kuchařky jak dělat fotometrii a brzy spatří světlo světa.

Prozatím bych Vaši pozornost rád upřel na tato pozorování učiněná s DSLR (Canon EOS 300D):

Minimum GK Cephei
http://var2.astro.cz/brno/protokoly.php ... 1250973686

Minimum GSC 4465-1210 (nová proměnná poblíž GK Cep)
http://var2.astro.cz/brno/protokoly.php ... 1250974896

Minimum beta Persei (expozice 1s !)
http://var2.astro.cz/brno/protokoly.php ... 1250966413

Jak je vidět, není problém pozorovat minima zákrytových dvojhvězd s amplitudou 0,1 mag.

Kromě uvedených pozorování na var.astro.cz byla napozorována i tato data jiným pozorovatelem:

beta Persei
http://nyx.asu.cas.cz/~lenka/dbvar/obs. ... &constel=x

AR Lac
http://nyx.asu.cas.cz/~lenka/dbvar/obs. ... &constel=x

http://nyx.asu.cas.cz/~lenka/dbvar/obs. ... &constel=x

LB

brat · #176

Ahoj,

právě vyšel v odborném recenzovaném časopisu OEJV (Open European Journal on Variable stars) článek od italských autorů o jejich pozorování hvězdy typu RR Lyra pomocí DSLR.

Light curve analysis of XX Cygni from data taken using DSLR
http://var.astro.cz/oejv/oejv.php?oejv=0114

Další důkaz, že DSLR je plnohodnotně použitelný nástroj na fotometrii. Jen to chce vědět jak na to. Autoři navíc provedli kompletní analýzu dat na vysoké úrovni.

Čau Luboš

brat · #177

Teď v neděli, 29. 11. na Štefánikově hvězdárně na Petříně budu mít v rámci 41. konference o výzkumu proměnných hvězd přednášku o tom jak dělat fotometrii s DSLR.

Podrobná kuchařka jak postupovat v snímání, jak ve zpracování až po výsledky, kterých je možné s DSLR dosáhnout.

Více viz http://var2.astro.cz/akce-detail.php?id=1251752948

brat · #178

Právě jsme zveřejnili podrobný návod, jak dělat fotometrii s pomocí digitálních zrcadlovek - DSLR:

http://var2.astro.cz/fotometrie_s_dslr.php

Těším se na případné ohlasy a pozorování!

Luboš Brát