Jak udělat kvalitní FLAT snímek?

MP · #31

pesvo napsal:
No, zkusím změřit ty průměry a nakreslit si to, ale kdybyste měl někdo tip, v čem může být zakopaný pes, dejte vědět.Zkus to presne zmerit a nakreslit, nebo nacpat do programu Newt. Tak aspon zjistis, jestli neni problem v nektere z hlavnich casti dalekohledu - prumer tubusu, velikost zrcatka, prumer vytahu u tubusu.

Ona vinetace je u svetelnych Newtonu tak bezna, ze se o ni ani moc nerozepisujeme. Na foceni je potreba dostat ohnisko dal od tubusu a pak je male zrcatko ( pokud nema byt moc velke centralni zastineni ) a uzky tubus. Seriove vyrabene dalekohledy byvaji kompromisem - aby vinetace nebyla moc videt, ale aby nebylo moc velke centralni zastineni a aby se jeste ( byt s obtizemi ) dala zaostrit zrcadlovka za vytahem. Kdybys chtel Newton absolutne bez vinetace, musel by sis jej sam navrhnout a bylo by to asi na ukor kontrastu ( centralni zastineni ) a potreboval bys hodne nizky vytah.

pesvo · #32

Tak jsem to zkusil proměřit a nakreslit, ale nikde by nic stínit nemělo !? Pro představu jak vypadá takový Flat s čipem ST-7XMEI (4.6x6.9 mm):

Jen pro představu - uprostřed je asi o 10% větší ozáření čipu než na jeho okraji. Diskutoval jsem tenhle problém s jedním velmi dobrým optikem a ten se domnívá, že to může být ne vinětace, ale ohybový jev, protože vinětace se projevuje na mnohem větším zorném poli. Pokud by tomu bylo tak, pak by se vysvětlil i ten refraktor (80/400), kde je sice zjasnění středu vůči okraji jen asi 5%, ale opět tam malému CCD nic nebrání. Co vy na to ?

#33

Pak mě napadá ještě jedna možnost - nekolmost paprsků k povrchu buněk CCD senzoru. Uprostřed je osa kužele paprsků kolmo k k senzoru, a u krajů již ne. To způsobí o něco menší osvětlení pixelů, které by mělo klesat s cosinem odklonu od kolmice (v případě jednoho parsku). S kuželem je to samozřejmě složitější, nicméně i tam bude tento jev existovat. To vysvětluje i efekt u refraktoru.

Další úbytek při naklánění parsků může způsobovat ztráta odrazem na sklíčku senzoru, které je bez antireflexí. Pod větším úhlem se bude od sklíčka odrážet větší procento paprsků.

Na obrázku je krásně vidět, jak je senzor mimo osu

pesvo · #34

Právě z tohoto obrázku jsem měřil o kolik je senzor posunut vůči ose ok. výtahu (protože na ni mám NWT zkolimovaného). S těmi odrazy na sklíčkách Martine nevím, protože jak ten NWT, tak RF mají oba dva stejnou světelnost (1:5) a tedy nekolmost dopadajících paprsků je v obou případech stejná. A přesto, u RF je ten rozdíl mezi středem a okrajem "jen" 5%, kdežto u NWT "celých" 10% ?! A to ještě je tam jeden efekt. Tenhle snímek byl pořízen kamerou ST-7XMEI, která má nový čip Kodak KAF-0402ME (s mikročočkami přímo na matici), ale velmi podobný Flat (tedy včetně toho rozdílu 10%) dostanu i se svou starou ST-7 LPT bez mikročoček. Za ten tip ohledně nekolmosti děkuju, zkusím to ověřit zacloněním (čímž získám menší světelnost), ale stejně se s tím asi moc dělat nedá.

Bylo by zajímavé, kdyby sem hodil svůj Flat Luboš Brát, abychom to mohli srovnat (z jeho Cassíka).

brat · #35

Tak včera jsem zkoušel udělat flat podle navodu Martina Myslivce - dal jsem dalekohled do zenitu a delal jednotlive flat snimky a mezi nimi jsem otacel celou montaz dalekohledu o cca 20 stupnu, az jsem se dostal opet do puvodni pozice.

Po slozeni se ukazal vysledny MasterFlat uplne NEPOUZITELNY! To me dost sokovalo a tak jsem prohledl jednotlive flaty a ukazalo se, ze jak jsem natocil montaz, tak se tam asi dostalo nejake parazitni svetlo (budto pres optiku dalekohledu nebo primo do kamery) a jednotlive flaty vypadaly uplne jinak!

Asi tedy bude problem v tom parazitnim svetle. Zkusim odstinit poradne kameru a taky udelam vetsi rosnici pred tubus dalekohledu. Snad to pomuze...

Pak dam zase vedet.

Cau Lubos

#36

z tohoto je tedy jiz uplne jasne, ze ti jak flat, tak normalni snimky, ovlivnuje parazitni svetlo, a to je pokazde jine, v zavislosti na namireni dalekohledu. No, tohle bude ted boj. Dokud neeliminujes nejakymi clonami to parazitni svetlo, tak to asi nema reseni. Nikdy to nebude stejne. Jdi radeji na vinetaci, bez parazitniho svetla. Vinetace bude porad stejna a pres flat ji eliminujes.

Zkusil bych delsi rosnici, a taky vetsi kolecko pres drzak sekundaru, pokud prochazi parazitni svetlo primo kolem sek. zrcatka.

Dokud nebudes mit pri otaceni dalekohledem vsechny flaty stejne, tak to tam pronika.

pesvo · #37

Tak to je moc zajímavé. Já, když dělám Flaty přes Newtona, tak pokud se netrefím do nějakých cirrů (na světlající obloze) nebo zase naopak se mi tam neobjeví nějaké moc jasné hvězdy (je-li obloha ještě hodně tmavá), tak mi ty Flaty vypadají +- všechny stejné (mám na mysli jejich "tvar" příp. poměr středu v ADU vůči okraji..). A to Flaty dělám tak, že na světlající obloze jezdím dalekohledem +- 20 st., kde pokud možno nejsou ani jasné hvězdy ani cirry a vůbec se nestarám o úhlovou vzdálenost tohoto místa od Slunce (spíš naopak - je-li ještě brzy, dělám je na východě, později (jak obloha sama světlá) pak na západě nebo severu).

Nebýt tohohle tématu, tak by mě v životě nenapadlo, že by u Cassegreina mohl být takový problém (ve srovnání s Newtonem).

brat · #38

Ahoj,
tak píšu další zkušenosti s flaty...

A) Udělal jsem si 30cm dlouhou černou rosnici, abych omezil parazitní světlo v optice a

B) zakryl jsem CCD kameru, aby mi tam nevnikalo někudy prosvítající světlo k čipu (stačí, aby soused rozsvítil 500W halogenku na dvoře a mám tu druhý Měsíc v úplňku).

Zatím jsem tuto kombinaci použil pro vytvoření flatu metodou rotace dalekohledu namířeného do zenitu. Už to přineslo jeden výsledek - flat pořízený touto metodou je už použitelný - bez těch dvou opatření byl nanic.

Stále mi to ale nekompenzuje všechny nehomogenity v CCD měření - při měření jsem neměl ještě zakrytou kameru, jen jsem měl tu rosnici. Až mi manželka spíchne černý dvouvrstvý fusak na CCD kameru, tak už by to mělo být v pořádku.... teoreticky. Tak jsem zvědav. Ale pořád se mi tomu nechce věřit - že by mi prosvítalo světlo do kamery, protože dnes v noci tady v Krkonoších byla tma, že jsem neviděl pomalu ruku před obličejem...

Zase se ozvu.

Čau Luboš

Psion · #39

brat napsal: Ahoj,
tak píšu další zkušenosti s flaty...

A) Udělal jsem si 30cm dlouhou černou rosnici, abych omezil parazitní světlo v optice a

B) zakryl jsem CCD kameru, aby mi tam nevnikalo někudy prosvítající světlo k čipu (stačí, aby soused rozsvítil 500W halogenku na dvoře a mám tu druhý Měsíc v úplňku).

Zatím jsem tuto kombinaci použil pro vytvoření flatu metodou rotace dalekohledu namířeného do zenitu. Už to přineslo jeden výsledek - flat pořízený touto metodou je už použitelný - bez těch dvou opatření byl nanic.

Stále mi to ale nekompenzuje všechny nehomogenity v CCD měření - při měření jsem neměl ještě zakrytou kameru, jen jsem měl tu rosnici. Až mi manželka spíchne černý dvouvrstvý fusak na CCD kameru, tak už by to mělo být v pořádku.... teoreticky. Tak jsem zvědav. Ale pořád se mi tomu nechce věřit - že by mi prosvítalo světlo do kamery, protože dnes v noci tady v Krkonoších byla tma, že jsem neviděl pomalu ruku před obličejem...

Zase se ozvu.

Čau Luboš
Flat ale přece neděláš v takové tmě a do kamery může pak světlo pronikat (nebo tam může pronikat světlo z nějaké kontrolní LEDky nebo něco podobného. Otestuj pronikání světla tak, že v okamžiku výroby flat field snímku uděláš také temný snímek se zakrytým objektivem.

pesvo · #40

Ahoj Luboši,

když jsem testoval ST-402ME a tu starou ST-7 LPT, jestli do nich neleze světlo, tak jsem zjistil (při DARK snímcích), že v případě velmi jasně ozářené kanceláře (4 klasické zářivky 40W 120cm v místnosti 3x3 m) mi zvedli v podstatě homogenně úropveň DARKu asi o 10% (absolutně na hodnotu +- 125). Pokud jsem je dělal v naprosté tmě, pak průměr vycházel +- 115 ADU. Jinak s tou rosnicí s Tebou naprosto souhlasím. Dokud jsem ji neměl, tak i u Newtona mi skoro každý FLAT vypadal jinak, ale až jsem ji dal na dalekohed, tak už to vypadá v podtstatě pokaždé stejně (ta rosnice je to černé na konci dalekohledu a je posazená asi 3-4 cm od okraje tubusu viz:

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 7;start=90

na konci stránky 7).

MilAN · #41

Stále Ti ale může pronikat světlo kolem sekundáru - pokud by po úpravách nebyl flat dobrý, je to nejpravděpodobnější možnost a nezbývá než vyrobit clonu a zvětšit stínění větším průměrem sekundáru.

brat · #42

Tak pánové problém je vyřešen!

Důsledně jsem zatemnil CCD kameru - volným textilním fusakem ušitým dvojtou vrstvou - a při dnešním pozorování už žádný problém s flaty nenastal!

Řady jsou perfektně homogenní a i při proměřování hvězdy vůči jiné v protějším rohu snímku jsou i po několikahodinovém ranu data naprosto neměnná (s citlivostí v řádech tisícin magnitudy).

Všem děkuji za rady a za pomoc! Chtělo to jen rosnici a černý pytel na kameru

Čau Luboš

pesvo · #43

Ahoj Luboši,

chtěl bych se zeptat na ten černý fusak na kameře. Jak máš vyřešeno odvětrávání. Na těch SBIGách (myslím, že máš ST-8 a já mám zase ST-7, takže to je stejný design) je ten malý ventilátorek. Vypínáš ho nebo to prostě neřešíš, kam ten vzduch jde ?

PS: Nemohl bys tady vystavit jeden takový typický FLAT ať mám představu, jak moc se to liší od mého.

Díky Petr

brat · #44

Ahoj Petře,

nejprve jsem si s tím větráním taky váhal, jestli můžu tu kameru přikrýt, ale ten fusak jsme udělali trochu větší, aby byl na kameře volně a je z prodyšného materiálu (mé staré tričko), který není problém profouknout. A dneska ta kamera běžela v kuse 11 hodin a bez jakéhokoliv problému s rosením či zamrzáním.

Jinak zde je ukázka mého typického flatu:

Čau Luboš

pesvo · #45

Ahoj Luboši,

dle mě o rosení nebo zapmrzání nejde, spíš jsem se ptal proto, jestli Ti kamera v tom fusaku dostatečně chladí. Když zamezíš výměně vzduchu, tak z principu ve fusaku by měla být vyšší teplota než okolního vzduchu - nevíš, kolik stupňů Celsia bylo v noci, na kolik stupňů chladíš čip a při jakém výkonu chlazení ?

Jinak ten FLAT je zajímavý, ale nepoznám z něj, jak moc (třeba přímo v ADU) se liší ta nejsvětlejší partie od nejtmavší. Když se mrkneš o pár příspěvků výš, tak tam mám svůj typický FLAT a u mě to dělá asi 10% (u Newtona): tedy např. po normování na 10.000 ADU je nejsvětlejší část 10.500 ADU a nejtmavší 9.500 ADU. Jak je to u toho Tvého FLATu ?