Úzkopásmové filtry

#106

Na německým astroshopu ho maj ještě skladem (pokud sytém nelže). V teleskop Service už 1.25" verze taky není.

http://www.astroshop.de/uhc-filter/lumi ... 25-/p,6741

Tak můžeš objednat tam.

Rekmarik · #107

Tak můžeš objednat tam.
Skvělé !
Už jsem ho objednal cena mi vychází při placení převodem celkově na 101,-Euro

Trochu mě překvapilo že např. za Baader Hyperion 21mm
chtějí 125,-
http://www.astroshop.de/baader-planetar ... 25-/p,8897

vla · #108

Přitom na vizuální pozorování je ta H-alfa propust nanic.Já nějak pořád nemohu přijít na to proč je ta H alfa při vizuálním pozorování na nic.

Regulus · #109

Protože na ni (zelená lajna u 656 nm) oko v nočním režimu (šedá křivka) není moc (vůbec) citlivé.

vla · #110

S tím se tady poměrně dost často argumentuje, pak si koupíme červený laser, kolem 650 nm a vidíme ho, a pak si koupíme H alfa sluneční dalekohled, opět kolem 650 nm a vidíme věci až zázračné.

Regulus · #111

Při vkládání předchozího příspěvku jsem nad tím také trochu dumal, proč vlastně v Luntu vidím to co vidím a vzpomínal jsem na školu, jestli si o tom oku ještě něco pamatuju :) V denním režimu je ale max. citlivost oka posunuta v maximu na nějakých 555 nm, a Halfa už tam přece jen trochu podchycena je, navíc jde o vjemy jasnější než slabé mlhoviny, proto je můžeme pozorovat. Tak si to vysvětluju.

MilAN · #112

Možná by chtělo odlišit tyčinky od čípků a denní vidění od nočního.

Regulus · #113

A není to snad už rozlišeno? Denní - čípky, noční - tyčinky. Jestli ne tak se rád nechám poučit.

MilAN · #114

Když vidíš planetární mlhoviny v noci barevně , tak je ti to také tak jasné ?

vla · #115

Denní - čípky, noční - tyčinky.Takhle asi ne, otázkou možná bude při jaké intenzitě světla co ještě vidíme a čím to vidíme. Zkoušel jste se někdo v noci dívat přes nějaký H alfa filtr a viděl jste něco? Podle některých autorů, kteří dělají výzkumy v dané oblasti bychom jak jsem pochopil něco vidět měli, nebo mohli.

Regulus · #116

Když vidíš planetární mlhoviny v noci barevně , tak je ti to také tak jasné ?Já je barevně ještě neviděl :) Pokud je vjem jasný, může samozřejmě "probudit" i barvocitné čípky a to zcela překvapivě i v noci, stejně jako třeba červená blikačka ve tmě. Bavil jsem se o denním a nočním režimu ne vidění v období dne či noci.

Rekmarik · #117

Jen tak pro zajímavost:

v sítnici je cca 120milionů tyčinek, čípků jen asi 6-7milionů.

Čípky obsahují tři odlišné typy svého barviva ty jsou různě citlivé ke světlu o různé vlnové délce.
Tyčinky jsou citlivější a reagují již při malém množství světla, čípky se zapojí při silnější intenzitě světla s lepší ostrostí vidění než tyčinky.

U těch čípků je hlavním barvivem Iodopsin - a maximální citlivost je na červené světlo.(u tyčinek je to rhodopsin)
Obecně je nejvyšší citlivost oka na vlnovou délku kolem 550nm - žlutozelená.

Situace ale nebude až tak jednoduchá,protože retina obsahuje řekněme 126 milionů receptorů - optický nerv má asi 100milionů vláken, zraková dráha je čtyřneuronová a jestli si to dobře pamatuju, tak v prvním přepojení ještě na sítnici dochází k redukci informace 1/3 ..
Méně citlivé čípky jsou tedy v činnosti při vyšší intenzitě , zprostředkují barvu, ostrý obraz a vysokou rozlišovací schopnost.
Mnohem citlivější čípky zprostředkují vidění za šera, jejich obraz nemá barvy - (tedy zabarvení bude nanejvýše šedomodré - nádech některých mlhovin ?)
a nedává tak vysoké rozlišení (bodově nejsou tak blízko u sebe jako čípky v oblasti žluté skvrny.

MilAN · #118

A není to snad už rozlišeno? Denní - čípky, noční - tyčinky. Jestli ne tak se rád nechám poučit.
Jenže tohle je odpověď, kterou je možná dát někomu ve věku do 15 let, ne vla, který toho o tom hodně ví.
Ono je hezké to takhle kategoricky oddělit, ale ono to ve skutečnosti funguje současně. Od určitého prahového osvětlení se zvyšuje citlivost tyčinek. Ale nesnižuje se citlivost čípků. Ta ale stačí jen do určité úrovně, potom už mozek nedostává barevný signál. Ale stačí např. zvětšit průměr dalekohledu , a barevné vidění pokračuje. U planetárních mlhovin je to velmi výrazné modrozelené zbarvení. Šedá v tom nemůže být, protože barevné vidění je soustředěno do centra ( přímé vidění), kde je minimum tyčinek. Naopak při bočním vidění se uplatňují tyčinky v okrajových partiích, kde zase je minimum čípků.
Tan "velká jasnost" je u mě u 40 cm dalekohledu někde na úrovni 10 - 11 mag. ( tam tedy u mě začíná "noční vidění " - chápeš určitě, jak to zní "logicky")
Jen tak na okraj. Hvězdy při jasnosti 10 mag barevně nevidím. Stačí si ale dát do dalekohledu Deep sky filtr, zaostřit modrozelený obraz - vznikne viditelně modrozelený bod - a kolem něj, díky barevné vadě v soustavě - hezky viditelný červený kroužek. . Žádné světlo jsem nepřidal a přesto "nastartoval " ten barevný vjem

Takže to celé je daleko a daleko složitější, než to tvoje kategorické tvrzení.

Regulus · #119

Jen tak na okraj. Hvězdy při jasnosti 10 mag barevně nevidím. Stačí si ale dát do dalekohledu Deep sky filtr, zaostřit modrozelený obraz - vznikne viditelně modrozelený bod - a kolem něj, díky barevné vadě v soustavě - hezky viditelný červený kroužek. . Žádné světlo jsem nepřidal a přesto "nastartoval " ten barevný vjem Nemůže to být tím, že DS filtr ořeže ostatní barvy u jinak bílých hvězd, ale propustí červenou?

MilAN · #120

To je samozřejmé, ale je vidět, jak až daleko sahá "denní" vidění.