Pozorování při velkém zvětšení
Pozorování při velkém zvětšení
Pouzil som 4mm okular.
To chapu, jen nechapu to (temer) 3D...
Edit: MaG to vysvetlil. Chapal bych to na Mesici, mozna Jupiteru, ale na Saturnu? Ale co, hlavne, ze jsi (byl) spokojen!
Newton 203/1200, dobson
Refraktor CEL 102/500, AZ3
Triedry: Canon 15*50 IS, Meopta 8*25 a 6,5*32, Bresser 10*50, CEL 15*70
Foto.: Panasonic DMC-LZ8, Sony DSC-RX100 II, Canon EOS 1000 a 650
Refraktor CEL 102/500, AZ3
Triedry: Canon 15*50 IS, Meopta 8*25 a 6,5*32, Bresser 10*50, CEL 15*70
Foto.: Panasonic DMC-LZ8, Sony DSC-RX100 II, Canon EOS 1000 a 650
Pozorování při velkém zvětšení
To chapu, jen nechapu to (temer) 3D...Ja zase nerozumiem co myslis tym 3D
Powerseeker 60/700 AZ, okulary 20mm, 4mm, barlow 3x, digitalny fotoaparat+doma vyrobeny drziak, celovka s cervenou foliou, Trieder 8x40
- MaG
- Příspěvky: 11389
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
Pozorování při velkém zvětšení
No že jsi použil zvětšení, které by už nemělo přinést nové detaily, tedy více než 2D, tedy dvojnásobek průměru objektivu v mm. Já také občas použil na ED80 200x a je mi jasné, že je to dost, ale EDčko to celkem pohodově snáší.
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
Pozorování při velkém zvětšení
No že jsi použil zvětšení, které by už nemělo přinést nové detaily, tedy více než 2D, tedy dvojnásobek průměru objektivu v mm. Já také občas použil na ED80 200x a je mi jasné, že je to dost, ale EDčko to celkem pohodově snáší.Aha uz tomu rozumiem No hovorim ze ten seeing bol velmi dobry. Inokedy ked som pozeral tak pri zvacseni 175x sa vobec nedal zaostrit a bol velmi rozostreny. Vcera ma to velmi prekvapilo ze pri takom velkom zvacseni som ho videl tak cisto
Powerseeker 60/700 AZ, okulary 20mm, 4mm, barlow 3x, digitalny fotoaparat+doma vyrobeny drziak, celovka s cervenou foliou, Trieder 8x40
Pozorování při velkém zvětšení
Ja jsem nemyslel ale ani tak seeing. Tech 175x je na 60mm objektiv uz docela dost (nebo zkratka dost) a uz jsi nekde v "jalovem" zvetseni.
http://posec.astro.cz/view.php?cisloclanku=2006072101 Tady o tom neco je.
http://posec.astro.cz/view.php?cisloclanku=2006072101 Tady o tom neco je.
Newton 203/1200, dobson
Refraktor CEL 102/500, AZ3
Triedry: Canon 15*50 IS, Meopta 8*25 a 6,5*32, Bresser 10*50, CEL 15*70
Foto.: Panasonic DMC-LZ8, Sony DSC-RX100 II, Canon EOS 1000 a 650
Refraktor CEL 102/500, AZ3
Triedry: Canon 15*50 IS, Meopta 8*25 a 6,5*32, Bresser 10*50, CEL 15*70
Foto.: Panasonic DMC-LZ8, Sony DSC-RX100 II, Canon EOS 1000 a 650
Pozorování při velkém zvětšení
Hold zázračný objetiv Asi si dokážu představit jak to ukazovalo. Je ale fakt že za supr seeingu třeba na Jupiter dám 2,5 D (200x) a ZEISS AS 80/1200 to veme ještě pěkně. Alespoň vylezou podrobnosti které jsou ve 120x sotva vidět. Nic víc.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
Pozorování při velkém zvětšení
Chlapi, za dob, kdy jsem pozorovával s refraktorem 60/700, jsem na Saturna používal rovněž zvětšení 175x. A pokud byl výborný seeing, obraz se zdál ostrý jako břitva a kontrastní. Možná by o tom mohla vypovídat viditelnost Cassiniho dělení a oblačný pas, krásný stín na prstenci apod. K tomu Cass. dělení ..... bylo to v dobách solidního rozevření prstence a i když se to jevilo jen jako jakási velmi matná čárka v prstenci (místo nejširšího rozevření), tak přesto to bylo kouzelné!!!!! Zkrátka neopakovatelné zážitky s R60/700 při 175x
Refraktory achromáty: Celestron C4-R 102/1000mm, Sky-Watcher 80/400mm, Hama 60/700mm. Triedry: Fomei 10x50, Bushnell 8x40
Pozorování při velkém zvětšení
Ja jsem na AD-800 kolikrát dával i 160x zv. a obraz byl pořád krásný. nemá samosebou cenu debatovat o užitečnosti takového zvětšení, ale objektiv to snese.
"Srdce skutečného hvězdáře musí býti vždy přístupné kráse, neboť ta je hlavním znakem hvězdné říše" Jos.Klepešta
Pozorování při velkém zvětšení
Tak jsem to myslel, ze objektiv to snese, ale uz to neni prakticky uzitecne. Uz z toho nelezou dalsi detaily.
Newton 203/1200, dobson
Refraktor CEL 102/500, AZ3
Triedry: Canon 15*50 IS, Meopta 8*25 a 6,5*32, Bresser 10*50, CEL 15*70
Foto.: Panasonic DMC-LZ8, Sony DSC-RX100 II, Canon EOS 1000 a 650
Refraktor CEL 102/500, AZ3
Triedry: Canon 15*50 IS, Meopta 8*25 a 6,5*32, Bresser 10*50, CEL 15*70
Foto.: Panasonic DMC-LZ8, Sony DSC-RX100 II, Canon EOS 1000 a 650
Pozorování při velkém zvětšení
Hold zázračný objetiv Asi si dokážu představit jak to ukazovalo.No zazracny urcite nieje :) Ale ukazovalo to fakt pekne.
Powerseeker 60/700 AZ, okulary 20mm, 4mm, barlow 3x, digitalny fotoaparat+doma vyrobeny drziak, celovka s cervenou foliou, Trieder 8x40
- Martin Vyskočil
- Příspěvky: 1940
- Registrován: 27. 11. 2005, 21:13
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Věk: 43
Pozorování při velkém zvětšení
Podobne zkusenosti (i kdyz ne moc bohate) mam se svym Ostrizim okem. Ten ma taky 60mm a 2D zdaleka neni limit .
TS 15x70, "Ostříží oko" 60/1040 (refraktor vlastní konstrukce)
Pozorování při velkém zvětšení
O tom zvetseni jsem uz tady psal. Ten limit zvetseni kolem 2D (D je v mm) je jenom orientacni. Neni to zadny presny zakon (aspon, tak tomu rozumim). Nedavno jsem ve starsich ATM narazil na podrobny clanek od W. Gordona, ktery se touhle problematikou zabyval. V podstate je tam stejna uvaha, o jake jsem psal. Pri zvetseni 2D se Dawesuv limit rozliseni dalekohled (theta=114"/D, D v mm) zvetsi na uhel 228"~4'.
Pak jsou k tomu uvedena zajimava cisla o lidskem oku. Pokud u ocare prectete spodni radek (20/20), tak rozlisite 1'. To je ovsem u kontrastniho objektu. Pri kontrastu 0.2, klesa rozliseni na 2'-3'. Pro srovnani jsou uvedeny typicke hodnoty kontrastu u planet (Mars ~0.2, Jupiter 0.1-0.2, Saturn 0.05-0.15, Venuse < 0.05). Vysledky testu rozliseni oka pri dennim svetle na souboru studentu ukazaly, ze se jejich rozliseni pohybuje v rozmezi 2.5'-4' (jediny clovek se dostal s rozlisenim na 1.5'). Takze nekde odsud asi prameni ten vztah, ze 2D je tak asi rozumne maximum pro zvetseni dalekohledu.
Z uvedeneho vyctu vlastnosti oka je ale videt, ze je to silne individualni (rozlisite volnym okem slozky epsilon 1 a epsilon 2 Lyrae?, ty jsou od sebe plnych 3.5'). Navic zavisle na kontrastu objektu (ruzne typy objektu maji svoje "rozumne" maximalni zvetseni). Osobne limit 2D ignoruji a proste tam pri pozorovani planet a Mesice strkam nejvetsi zvetseni, jake dovoli atmosfera.
U malych refraktoru je pouziti nad 2D asi docela bezne, proste proto, ze tech noci s relativne dobrym seeingem, aby slo tohle zvetseni pouzit , je docela hodne. O tom svedci i zde uvedene zkusenosti (a i moje s 80mm refraktorem). Cim mensi prumer, tim je vetsi sance, ze si pozorovani pri zvetseni vetsim nez 2D uzijete. U velkeho prumeru to s pozorovanim pres 2D vyjde jen malokdy.
Pak jsou k tomu uvedena zajimava cisla o lidskem oku. Pokud u ocare prectete spodni radek (20/20), tak rozlisite 1'. To je ovsem u kontrastniho objektu. Pri kontrastu 0.2, klesa rozliseni na 2'-3'. Pro srovnani jsou uvedeny typicke hodnoty kontrastu u planet (Mars ~0.2, Jupiter 0.1-0.2, Saturn 0.05-0.15, Venuse < 0.05). Vysledky testu rozliseni oka pri dennim svetle na souboru studentu ukazaly, ze se jejich rozliseni pohybuje v rozmezi 2.5'-4' (jediny clovek se dostal s rozlisenim na 1.5'). Takze nekde odsud asi prameni ten vztah, ze 2D je tak asi rozumne maximum pro zvetseni dalekohledu.
Z uvedeneho vyctu vlastnosti oka je ale videt, ze je to silne individualni (rozlisite volnym okem slozky epsilon 1 a epsilon 2 Lyrae?, ty jsou od sebe plnych 3.5'). Navic zavisle na kontrastu objektu (ruzne typy objektu maji svoje "rozumne" maximalni zvetseni). Osobne limit 2D ignoruji a proste tam pri pozorovani planet a Mesice strkam nejvetsi zvetseni, jake dovoli atmosfera.
U malych refraktoru je pouziti nad 2D asi docela bezne, proste proto, ze tech noci s relativne dobrym seeingem, aby slo tohle zvetseni pouzit , je docela hodne. O tom svedci i zde uvedene zkusenosti (a i moje s 80mm refraktorem). Cim mensi prumer, tim je vetsi sance, ze si pozorovani pri zvetseni vetsim nez 2D uzijete. U velkeho prumeru to s pozorovanim pres 2D vyjde jen malokdy.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
Pozorování při velkém zvětšení
To tomcraft: Však jsem rád že ti dobře zobrazuje. Malej průměr sice nemůže mít rozlišení jako třeba 150mm refraktor, ale aspoň když to seeing umožní tak neprotestuje při 2-3D což se u 150mm moc často nestane. Průměr 150mm má 2D při zv. 300x a to se dá použít tak asi 10x za rok. 3D což je 450x tak 2x za rok. Bohužel seeing je jen část problému. U refraktoru hodně záleží na druhu a kvalitě optiky. Na AF je několik vláken o tomto problému.
Pro tvůj 60/F11,6 jsou 3D asi max.
To Achernar: Znám kvalitní optiku AD-800. Škoda že se nedělal větší bráška 56mm objektivu.
To Martin Vyskočil: Ostříží oko asi ukazuje pěkně. Porovnával jsi ho z AD-800?
Pro tvůj 60/F11,6 jsou 3D asi max.
To Achernar: Znám kvalitní optiku AD-800. Škoda že se nedělal větší bráška 56mm objektivu.
To Martin Vyskočil: Ostříží oko asi ukazuje pěkně. Porovnával jsi ho z AD-800?
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
Pozorování při velkém zvětšení
Pro tvůj 60/F11,6 jsou 3D asi max.Ano je to maximum. Skusal som aj vacsie ale to sa uz nedalo.
Powerseeker 60/700 AZ, okulary 20mm, 4mm, barlow 3x, digitalny fotoaparat+doma vyrobeny drziak, celovka s cervenou foliou, Trieder 8x40
- Martin Vyskočil
- Příspěvky: 1940
- Registrován: 27. 11. 2005, 21:13
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Věk: 43
Pozorování při velkém zvětšení
To Martin Vyskočil: Ostříží oko asi ukazuje pěkně. Porovnával jsi ho z AD-800? Bohuzel jsem nemel tu moznost. Zatim jsem ho porovnaval jen s lidlskopem. Snad na nejakem astrosetkani...
TS 15x70, "Ostříží oko" 60/1040 (refraktor vlastní konstrukce)