Pozorování malými dalekohledy (lidlskop, triedr..)

kvejroastro · #1

Zdravím všechny majitele menších dalekohledů.
Tohle téma by mělo být o tom co lze takovým vybavením pozorovat, jak to vypadá a tak podobně. Prostě abychom dostali z těch slabších dalekohledů maximum.
Taky tohle téma zakládám proto, že nemá smysl psát například v tématu pozorování M101, kde je debata o tom, jak vypadají spirální ramena, že jsem asi s lidlskopem našel mlhavý flek atp.
Doufám, že nám (s malýma dalekohledama) to tu bude ku prospěchu a vyměníme si hodně užitečných informací.
Zároveň chci požádat moderátory o trochu benevolence k této (podle mě) specifické komunitě.

SKLP · #2

Tak čím začít .... asi nějaký tip na pozorování

Vlastním malý refraktor 60/700mm. Pozoroval jsem s ním intenzivně asi 8let. Ukázal mi toho opravdu hodně.
Takže pár tipů co jsem dokázal pozorovat (uvádím zde pouze planety, na DEEPSKY bych se musel podívat do zápisků):
Saturn - při dostatečném rozevření prstenců jsem několikrát zahlédl Cassiniho dělení (při 175x). Měsíc Rhea je obtížně pozorovatelný, ale jde to, jednou jsem ho tam viděl . Oblačný pás stabilně pozorovatelný.
Jupiter - celkem dobře lze sledovat stíny měsíců. Velká rudá skvrna se jeví jako přerušení pásu a při dobrých podmínkách ji lze pozorovat jako oválek. (záleží taky jaká je aktuální situace na kotoučku). Nepravidelnosti v rovníkových pásech lze pozorovat, ale těchto příležitostí je opravdu málo.
Mars - polární čepička, nejzřetelnější albedové útvary.
Bohužel si nevzpomenu ve kterém roce jsem pozoroval zmenšování se polární čepičky a nebo globální prachovou bouři (zkrátka začaly mizet albedové útvary a kotouček se jevil bez podrobností, zcela hladký a žlutavý zákal.
Venuše, Merkur - fáze

Jak jsem v uvodu zmínil, na deepsky bych se musel kouknout do zápisků, ale vím, že je tam taky hodne perliček.
I u planet budu mít ještě nějaké perličky.

kvejroastro · #3

26.7. jsem měl pěkné pozorování. Super noc, měsíc nikde ::).
Začal jsem Jupiterem (seeing průměr spíš lepší). V lidlaku s okulárem 20 i 12 slušně ostré. Na Jupiteru jasně identifikovatelné dva pásy. Měsíce:dva na každé straně.
Když už jsem byl na Jupiteru pokusil jsem se najít Neptun. Asi jsem ho i našel, ale i při největším zvětšení jsem nebyl schopen rozeznat nic než trochu zabarvený (do modra) bod. Kotouček je s tímto vybavením asi nedosažitelný.
Pak jsem zamířil na M31. To je pro mě trochu zklamání. Dělal jsem si naděje, že alespoň na tomto objektu bude vidět lidlskopem něco víc než mlhavý flek :-/. Jinak později v noci byla viditelná i pouhým okem. Zdá se mi, že nejlíp vypadala v triedru (poskytoval lepší kontrast).
Dál jsem už jen triedrem projel:
M81aM82 - slušně viditelné a patřičně tvarované "fleky"
M101 - často ji mám problém najít se svým vybavením. Tentokrát i v triedru celkem v pohodě. Vizuálně je to celkem velký pěkně kulatý, ale slabý "flek"
pokus o M51 - tu jsem našel asi poprvé. Neměl jsem u sebe mapu a našel jsem ji kousek vedle, než jsem si myslel že má být. Pak jsem si to ověřil a byla to skutečně ona. Oválný flek asi polovičních rozměrů podle M101. Při delším pozorování byl patrný charakteristický tvar M51+NGC 5195.
Na závěr jsem proletěl kulové hvězdokupy M3, M5, M13, M92
To už jsem měl zarosené čočky, tak jsem šel spát (1:15). Po čtyřech hodinách spánku hurá do práce :-/
Ale jinak příjemný relax.

kvejroastro · #4

Včera 27.7. jsem pozoroval nejdřív triedrem a pak lidlákem kometu C/2006 W3 Christensen "na křídle" labutě. V triedru slabší než v lidláku.
Vyhledávací mapka: http://cometchasing.skyhound.com/comets/2006_W3.gif (ta mapka je trošku matoucí - jasná hvězda kolem které kometa letěla 25/7 je dzéta Cyg, většinou v souhvězdí vyznačuje konec křídla labutě. Tady je to namalováno jinak.)

michal.b · #5

. To je pro mě trochu zklamání. Dělal jsem si naděje, že alespoň na tomto objektu bude vidět lidlskopem něco víc než mlhavý flek :-/. Jinak později v noci byla viditelná i pouhým okem. Zdá se mi, že nejlíp vypadala v triedru (poskytoval lepší kontrast).
Na M31 jsou v Lidlaku videt dva tmave prachove pasy (ten vnitrni je videt i v 50mm dalekohledu), ale hodi se k tomu mensi zvetseni a samozrejme tmava obloha.
Rozhodne se vyplati k temto malym refraktorum poridit nejaky delsi okular - idealni je 32mm plossl. Hodi se k pozorovani velkych DSO, ktere jsou logickym cilem pro male dalekohledy.

Cztwerec · #6

Vlastnil jsem malý refraktor Bushnell 50/600. Je to trochu nostalgie, ale tehdy to byl pro mě velký skok po divadelním kukátku, kde jsem si mohl skoro domýšlet detaily na Měsíci(mimochodem na ten pocit když jsem poprvé zamířil tento dalkekohled na Měsíc a viděl krátery je nezapomenutelný), nebo vidět náznak hvězdiček M 44. Podobně Jako SKLP jsem s ním pozoroval téměr 8 let. Rozloučil jsem se s ním až když jsem všechno rozprodával kvůli novým větším dalekohledům. Líto mi to ani nebylo, vždycky to dělám tak, že když kupuji nový, takl prodávám ten předchozí - takže vlastně za tím co mám, vlastně stojí x dalších dalekohledů.

Poprvé jsem s ním pozoroval spousty objektů, kde bylo vlastně úspěch některý objekt pouze zahlédnout jako mlhavou skvrnku. Lídlskop 70/700 jsem měl chíli, vlastně jen do té doby než jsem našetřil na něco jiného, jako proztimní volbu. A i u něj byl po letech vidět znatelný pokrok.

Pozorování malými dalekohledy má určitě své kouzlo, to je jeden z důvodů proč mám i malého Megreze 72.

ladin · #7

No ja ted binolidlem mam nejradsi M13 a M22, obe se daji rozlozit pri zvetseni 80x na hvezdy. M13 bocnim pohledem, v primem videni je zretelne zrnita. M22 je viditelna rozlozena primo. V tomto zvetseni je nadherna i M27. M51 a M101 jsou ted niz nad obzorem ale, na jare jsme v M51 videli binolidlem i ramena tady to chce to dobrou oblohu.

SKLP · #8

Na M31 jsou v Lidlaku videt dva tmave prachove pasy (ten vnitrni je videt i v 50mm dalekohledu), ale hodi se k tomu mensi zvetseni a samozrejme tmava obloha.Tak to doslova čumím jako puk!
Já jsem poprvé v životě videl oba prachové pásy u Kamiho ve 170mm newtonu . Pak jsem to nekolikrát zkoušel v R102 a videl akorát jeden pás. Asi to chce opravdu průzračnou oblohu. A taky zkušenosti.
Schválně to letos zkusím znovu (se 100mm).

kvejroastro · #9

Pro triedr jsou v zimě velmi dobré objekty M44 - jesličky a M45 - plejády.

Tu M31 budu muset ještě pořádně prozkoumat.

Shqwert · #10

Řekl bych, že nejvděčnejší objekt pro triedr jsou hvězdokuby chi a h v Perzeovi. Na něm jsem mohl oči nechat.

daghtus · #11

Ja som minule prvykrat videl M11 (wild duck) v mojom SCT 6" a skoro som odpadol od uzasu. Vrele odporucam!

daghtus · #12

Asi jsem ho i našel, ale i při největším zvětšení jsem nebyl schopen rozeznat nic než trochu zabarvený (do modra) bod. Kotouček je s tímto vybavením asi nedosažitelný.
Presne to iste v mojom SCT 6" aj s Neptunom, aj Uranom.

Myzer · #13

V roku 2006 som dokoncil zopar clankov o pozorovani bez dalekohladu. Myslim, ze sa vam to moze hodit:

http://www.astronom.cz/astropo/sprievodca.htm

Cztwerec · #14

Ja som minule prvykrat videl M11 (wild duck) v mojom SCT 6" a skoro som odpadol od uzasu. Vrele odporucam!Nenech si ujít M 42 (Orion) v zimě, klidně i s větším zvětšením. Při tmavé obloze je to s dobrým okulárem, třeba 10 mm opravdu lahůdka. Tak jsem já, po dlouhé době pozoroval i bez filtrů krásnou členitost a předěly v této nádherné mlhovině.

#15

Pro triedr 10x50 (15x70) je nejkrásnější Mléčná dráha od Štíra do Střelce, vyžaduje to ale špičkovou oblohu, jinak tam spousty těch tmavých a světlých shluků nejsou vidět. Náhradou může být oblast za Denebem kolem Ameriky a dál ke Kefeovi.