Jak postupovat pri hledani planet ci Deep sky ??

[pege]

Zdravim vas a predem dekuji za pomoc.Mam novy dalekohled MAK 127/1500 a zatim jsem jen pozoroval Mesic.Rad bych take planety ci mlhoviny..
Jak planety najit?? Mozna se ted budete smat,ale rad bych vedel,jak mam postupovat (jsem amater).Diky

[veslik]

Jo, já bych potřeboval taky poradit. Za pár dnů mi přijde dalekohled a nevím jak najít nějakou planetu. Čekal jsem že tu někde budou informace pro začínající pozorovatele ale nic

[Regulus]

Aktuální polohy planet lze nalést ve hvězdářské ročence, na internetu (např. dole na úvodní stránce na www.ian.cz ale existují asi i lepší odkazy, jen mě jiný nenapadá:) ) nebo ve specializovaných počítačových programech (často freeware), fungujících podobně jako planetárium (osobně používám stellarium, ale je jich sposta - viz sekce software a literatura).

[HonzaS]

Ahoj,

Pri vyhledavani je dobre vlozit do dalekohledu okular s nejdelsim moznym ohniskem, co je po ruce. Napr. pro ten MAK treba 40mm. Zvetseni bude 1500mm / 40mm (pomer ohniska dalekohledu a okularu), tedy 37.5x, tim bude zaruceno nejsirsi zorne pole.

Predpokladam, ze je ten dalekohled na nejake montazi: AltAz, Dobson, ci nejaka paralaktika. Samotny tubus je k nicemu.

S dalekohledem je take dobre poridit nejaky hledacek (casto byva soucasti vybavy tubusu). Takze jedna varianta je za pomoci toho hledacku, ktery ma zorne pole 5 az 10 stupnu podle typu. Hledacek je nutne seridit - sesouhlasit osu hledacku a dalekohledu tak, aby kriz hledacku ukazoval do stredu zorneho pole dalekohledu. To lze provest napr. na jakekoli identifikovatelne hvezde.
Prvni priblizeni smeru je provedeno tak, ze naslepo namirim dalkohled pozadovanym smerem. V hledacku se pri trose stesti a cviku bude planeta v hledacku videt jako nejjasnejsi hvezda. Pote montazi pohybovat tak, aby byla planeta vprostred. Od teto chvile bude videt i v dalekohledu. Je mozne dale zmensovat ohnisko okularu az do chvile, kdy nam neklid atmosfety, ci kvalita/meze optiky dovoli. U nas plati v drtive vetsine varianta c.1, kdy je zvetseni omezeno pocasim / neklidem atmosfery. Jiz pri zvetseni 100-200 bude v obraze patrne vlneni (seeing).

Varianta druha je "zametani", tj. vyhledani objektu bez hledacku (prejizdeni zleva doprava, nahoru a dolu v miste, kde objekt je ocekavan) - to je spise pro mensi zvetseni a jiste zkusenosti. Zacatecnikovi bych to moc nedoporucoval.

Varianta treti je pomoci souradnic mapy nebo zadanim objektu primo se zkalibrovanym goto systemem, coz je nejjednodussi, nicmene pro kalibraci tohoto systemu je nutne provest kalibraci na 1-3 hvezdy podle varianty c.1 + znalost nekolika nejjasnejsich hvezd.

Samozrejme k vyse uvedenym zpusobum je nutna znalost pozice planety, podle katalogu napr.

HonzaS

[Cassi]

Doporucil bych poridit nejaky atlas, napr Karkoschku a docela vhodnym hledackem je tzv. RedDot, velmi dobre se s nim najizdi na objekty!

[Draco]

Pro zjištění polohy a viditelnosti hvězd, planet, Měsíce a Slunce využívám tyto stránky: http://www.observatory.cz/info/Obloha%20dnes/index.html

[michal.b]

veslik napsal: Jo, já bych potřeboval taky poradit. Za pár dnů mi přijde dalekohled a nevím jak najít nějakou planetu. Čekal jsem že tu někde budou informace pro začínající pozorovatele ale nic
Knihkupectvi jsou plna dobrych knizek, ktere zacinajiciho pozorovatele zasveti do taju nocni oblohy. Daji se vzit s sebou ven a jsou vubec mnohem praktictejsi nez navody na webu. Jenom si dejte pozor na ruzne "atlasy vesmiru", je v nich plno fotek z kosmickych sond a Hubblova teleskopu, ale velmi malo praktickych rad a navodu. Mnohem lepe poslouzi nejaka "prirucka".

Planety se daji poznat velice snadno - jsou to jasne objekty na obloze, ktere na rozdil od hvezd neblikaji. Zvecera Merkur nizko nad zapadnim obzorem, Mars (s typickou cervenou barvou) a Saturn (spise dozluta) vysoko na obloze. Jupiter je potom rano nejjasnejsi objekt nizko nad jihovychodem.

Blizsi informace o jejich poloze se daji najit v Rocence, na mnohych webovych strankach nebo v astronomickem software (zkuste skvely freeware www.stellarium.org).

Deep-sky jsou narocnejsi - jejich nalezeni vyzaduje alespon zakladni orientaci na obloze. Zakladni zacatecnickou pomuckou je otaciva mapka oblohy (da se koupit snad na kazde hvezdarne, u prodejcu astrotechniky i v nekterych knihkupectvich) a jednoducheho atlasu (vyborny je Karkoschkuv atlas). I tady mohu vrele doporucit program Stellarium.

PS: Vyznat se na obloze je zakladni dovednost kazdeho vazneho pozorovatele a dokud to clovek neovlada, je mu dalekohled celkem k nicemu. Je to podobne jako kdybych si kupoval auto, aniz bych umel ridit

[stana]

Osobně jako ryzí amatér mám knížku - Obloha na dlani a jsou tam popsaná a schématicky zobrazená jednotlivá souhvězdí od cirkumpolárních přes jarní, letní, podzimní a zimní oblohu s popisem hlavních hvězd + významných objektů od galaxií, přes kulové a otevřené hvězdokupy až po planetární mlhoviny a podobné útvary..Vše tak nějak autoři psali pro "normálního" pozorovatele, kde nejslabší objekty končí někde u 12. magnitudy..Mě to vyhovuje a hledat a natrefit na nějaký v knize uvedený objekt je jako vítaný "úlovek" i když ho někdy víc tuším jak vidím...
P.S. To, že jsem tehdy tu knížku jaksi nevrátil do městské knihovny a radši zaplatil za její ztrátu, tak tím se nechlubím... ;D
Jo, a jak hledat? Prostě v tom směru, kde má něco být, tak sjíždím oblohu sem a tam za pomoci hledáčku a širokoúhlého okuláru...Holt Dobsonista...

[alex.sky]

Nekajé rady k pozorovaniu galaxií a hmlovín

Nie je problém nájsť tých 20-30 objektov, ktoré vidieť v hľadáčiku.
Podľa nejakej jasnej hviezdy zvyknem najprv skontrolovať, či má zosúladený hľadáčik s ďalekohľadom: to čo vidím v ďalekohľade v strede zorného poľa musí byť presne v strede kríža v hľadáčiku!!!
Potom už pri vyhľadávaní objektov podľa nejakej mapy nastavíš ďalekohľad tak, aby sa Ti kríž hľadáčika premietal na oblohu (jedným okom sleduješ v okulári kríž, druhým oblohu), a keď sa lepšie pozrieš do hľadáčika, niekde ten hmlistý fľak zbadáš, nastavíš ho do stredu kríža a pravdepodobne ho nájdeš aj v ďalekohľade.

Väčší problém je nájsť objekty, ktoré nevidieť v hľadáčiku. Tu postupujem takto:
Ja mám bežný hladáčik od Celestronu, ktoré asi väčšinou majú zorné pole 5 stupňov. Na mape, napr. v Karkoschke na vyhľadávacích mapách je 1cm=1st. Mám na priesvitnú fóliu nakreslenú kružnicu s priemerom 5cm, aby som - pri položení na mapu mal výrez, čo by som mal vidieť v hľadáciku. Pri tom si pozriem aj okolie oblasti: či sa nenachádza nejaká jasná hviezda v blízkosti, ak áno, či v smere deklinácie alebo rektascenzie, a na koľko priemerov hľadáčika - toto všetkom mi pomáha potom pri pohľade do hľadáčika nájsť hviezdne okolie objektu. Keďže samotný objekt asi neuvidím, musím nájsť nejakú výraznú konfiguráciu hviezd, podľa ktorých budem vedieť nastaviť do kríža čo najpresnejšie oblasť objektu. Sú to nejaké trojúholníky, oblúky slabých hviezd...
Keď som sa snažil takto nájsť okolie slabých objektov podľa počítačových programov, som zistil, že mi nezobrazujú dosť výrazne silnejšie hviezdy, ktoré by som mal mať ako orientačné v hľadáčiku. Preto by som odporúčal v tých programoch zvýrazniť kontrast, hlavne pre kritický rozsah v hľadáčiku, asi okolo 4-7 mag. Tá oblasť je práve krásne zobrazená vo vyhľadávacích mapách typu Karkoschka.
Veľa úspechov!

[eastman]

Já si pořídil Reddot hledáček. V normálním jsem se nemohl nějak orientovat. Přikoupil jsem Reiseatlas, je laminovaný a nevadí mu rosa. Je dobré znát alespoň pár souhvězdí, abys je na té obloze poznal. Pak kouknu do atlasu, kde se zhruba nachází. Nejmenším zvětšením se kouknu jestli je v zorném poli nebo trochu "zametu" oblohu. Jakmile na něj najedu, dám nejvhodnější zvětšení a pozoruji.

[vaclav1]

To pege + veslik:
Výborné planetárium je SkyChart 3.0 viz odkaz:
http://www.ap-i.net/skychart/.
Používám pro navádění montáže Meade LXD75 při fotografování ccd kamerou ATIK-16.
Jinak lze mapy okolí DSO si vytisknout doma na tiskárně a používat venku při vizuálním pozorování.

[Beasty]

trošku dražší variantou red dot je green laser pointer. Jeho obrovskou výhodou je to, že při najíždění na objekt nemusím kroutit tělo do nepřirozené polohy k hledášku tak abych měl sítnici v jedné ose s objektem a červeným bodem nebo optickým hledáčkem....

[3J]

Beasty napsal: trošku dražší variantou red dot je green laser pointer. Jeho obrovskou výhodou je to, že při najíždění na objekt nemusím kroutit tělo do nepřirozené polohy k hledášku tak abych měl sítnici v jedné ose s objektem a červeným bodem nebo optickým hledáčkem....
To tu snad ani neprezentuj ???
Používat zelený laser místo hledáčku je barbarské zvěrstvo. Jako kdyby toho světelného znečištění nebylo dost. Na jakékoliv astroparty by tě s ním rychle vypískali. Je to jen dobrý způsob jak někomu zkazit foto a sobě přizpůsobení oka na tmu.

Jediné rozumné a omluvitelné použití green laseru je přednáška s ukazováním po hvězdné obloze pro víc lidí najednou.

[zdenek]

Tak k tomu se jen mohu pripojit. Doporucovat k malemu pristroji, kde GL bude v popr. jeste spise pod urovni oka, je ponekud nevhodne. Zvlaste, pokud nekdo zacina a neumi 100% ovladat ani vlastni pristroj. Natoz bezpecnou manipulaci s GL. To uz si clovek vyslovene koleduje o maler (at uz na vlastnich ocich ci nekoho jineho).
 Naopak RedPoint mi prijde jako velmi vhodny a ono prikrceni na tu chvilku snad nikomu neublizi.

Jinak k puvodnimu dotazu - vlastnimu hledani (dost asi zopakuji, co bylo uvedeno vysse):
1. Porid si nejakou otocnou mapku a nauc se alespon zakladni souhvezdi a orientace v nich. Pak ti jiz nebude nalezeni jasnych planet cinit zadne potize.
2. Dale potrebujes nejakou vhodnou mapu/atlas(lhostejno zda v PC ci tistenou - tu pro zacatek osobne doporucuji)
3. Jasne deepsky objekty pak naleznes pomerne snadno postupnym poskakovanim po obloze po jasnych hvezdach k tem mene jasnym.

Vse to chce cas a trosku cviku. Zadna veda v tom neni. Idelani je podivat se v okoli po nekom zkusenejsim. Uceni pak jde mnohem rychleji.

[ZV]

Já vyřešil problémy s krkolomnými polohami u hledáčku tím, že jsem ho nahradil úhlovou variantou s hranolem. Něco za něco - obraz je stranově převrácený, takže si buď mapku tisknu rovnou převrácenou, nebo to převracím v hlavě - už v tom mám docela praxi a problémy mi to nedělá. Rozhodně menší než bolavý krk, záda a nohy při polohách v polodřepu s vyvrácenou hlavou ;D.
Jinak, pokud jdu "delší cestou" od nějaké jasné hvězdy, osvědčilo se mi párkrát si to projet triedrem a dostat to "do oka".