Vysílač Žižkov aneb vzdálené foto

[KpS]

MIZ napsal:
No sláva, už jsem se chtěl ptát, proč ji nikdo nezkusil... Navíc mnohým připomíná Ještěd.Přiznám se, že poznámce nerozumím. Snímek Černé hory mám o pár příspěvků dřív. Když vyjdu ven a popojdu o 250m, vidím vlevo od ní celé Krkonoše. Jen tam být s fotoaparátem v ten správný čas.

[MIZ]

Pokus o lehoučký vtípeček měl vyznít tak, že mou místní Černou horu, kolem které denně jezdím, nefotí skoro nikdo a všichni fotí Ještěd a všechno ostatní.
Dále tak, že spousta turistů si ji tady v Krkonoších plete právě s tím Ještědem, protože ty věže si jsou podobné.

[George_CZ]

KpS napsal: ...Např. ode mne se Černá hora (1300m, 121km) propadne díky zakřivení o 1150m. Refrakce ji naopak zdvihne asi o 170 m. Moje n.v. je 350m a tak mám její vrchol téměř přesně na geometrickém horizontu....Ahoj, prozradíš mi, prosím, jak se počítá ta refrakce, nebo jestli je to podle nějakých tabulek ? Výpočet propadnutí pod horizont jsem si už "zprogramoval" v Excelu, včetně započítání různých nm výšek, na to se dá jít čistě geometricky. Až se docela stydím, jak jsem neodhadl ten Drážďanský vysílač :-[ Ale s tou refrakcí si nevím rady. Díky za odpověď.

[Habl]

Uvádím tabulkové průměrné hodnoty střední refrakce odstupňované po 20° nebo 10°. Refrakce není vždy stejná, závisí na změnách hustoty atmosféry.
Zenit. vzd. Střední refrakce
0° 0´ 0,0"
20° 0´ 21,9"
40° 0´ 50,4"
50° 1´ 11,5"
60° 1´ 43,8"
70° 2´ 43,8"
80° 5´ 29,9"
90° ~35´
Na závěr jednu zajímavost. Protože průměry Slunce a Měsíce se pohybují v hodnotách ~30´ jsou vlastně již kdy jsou pozorovatelné nad obzorem; pod obzorem;:D Jinak lze tyto hodnoty dále interpolovat.

Habl

[KpS]

George_CZ napsal:
Ahoj, prozradíš mi, prosím, jak se počítá ta refrakce, nebo jestli je to podle nějakých tabulek ?Tabulka, kterou uvedl Habl, se týká astronomické refrakce. U ní se předpokládá, že pozorovaný cíl je daleko za hranicemi atmosféry a proto není použitelná pro pozemní cíle ani přibližně.

Pokud je v atmosféře i cíl, jde o tzv. refrakci terestrickou. Její výpočet je jednoduchý pouze při vzdálenostech do několika kilometrů a korekce na ni se běžně započítávají při přesných geodetických měřeních. Pokud však má jít o desítky až stovky kilometrů ve víceméně vodorovném směru, pak i tam používané vzorce ztrácí svou platnost.

Přesný výpočet refrakce pro velmi vzdálené cíle nacházející se víceméně na horizontu vyžaduje znalost indexu lomu a jeho svislého gradientu po celé dráze paprsku. Nicméně hrubou představu o velikosti refrakce získat lze.
I kdyby Země byla rovina, i pak se původně vodorovný paprsek začne stáčet do směru s vyšším indexem lomu. Pro standardní atmosféru v oblasti adiabatické rovnováhy bude mít zakřivení dráhy paprsku poloměr cca 35000 km. Svislá odchylka paprsku roste se vzdáleností kvadraticky, podobně jako vliv zakřivení Země. Hodnota poloměru, kterou jsem uvedl, je pouze orientační. V každém místě dráhy závisí jak na náklonu paprsku tak i na tlaku, teplotě a jejím svislém gradientu. Pokud se někde po cestě gradient teploty značně odchyluje od rovnovážného (pokles s výškou cca 0.65 °K/100m), mohou se začít na vzdáleném horizontu dít (kromě zvýšené turbulence způsobené promícháváním vzduchových hmot) zajímavé věci.

[janek950]

KpS napsal:
Jsem si skoro jistý, že je na Tvém snímku vidět hned vlevo od Bezdězu (604m, 62km) Malý Bezděz (577m), dále pak Vrátenská Hora (507m, 53,5km) a vlevo od ní Rálsko (696m, 76,8km). Při vyjímečné viditelnosti zajímavé cíle pro větší rozlišení.
Ještě více vlevo je situace na mapě nepřehledná. Jde podle mne o vrcholky kopců v oblasti jen pár kilometrů od Vrátenské hory. Tak jsem si včera těsně před západem Slunce všiml, že je celkem pěkná viditelnost a zkusil jsem narvat dalekohled do okna a udelat afokálně pár obrazků. Kvalita nic moc. Takže Bezděz vyšel takhle

Malý Bezděz takhle

a Ralsko takhle


mn

[Vlastimil Vojáček (máčka)]

Tak já se taky přidám, s fotkama z druhé strany republiky:)
vše foceno z maleho kopečku jižně od Břeclavi hned u hranic s Rakouskem
tak prvně Velká Javořina cca 62km.


pak tu máme Plavecký hrad v Malych Karpatech (doufám, kdyžtak mě někdo opravte),asi 50km, foceno přes triedr 15x70



a nakonec Koliba nad Bratislavou, asi 60km


p.s. mohl by mi nekdo hodny prosim napsat(nejlepe asi pres soukromy vzkaz) jak vkladat obrazky s vetsi verzi na klik? dekuju moc:)

[HonzaS]

Verze na klik je provedena takto:


[ url=http://canon.unas.cz/astro/m52/m52_bubble_big.jpg]
[ img]http://canon.unas.cz/astro/m52/m52_bubble_small.jpg[/img][/url]


Pokud vypustis mezery v HTML Tagu URL a IMG v hranatych uvozovkach, zacne to fungovat. Doporucuji maximalni velikost vkladanych obrazku primo, maximalne 600 pixelu na sirku, pak se zacne styl webu hroutit.

HonzaS

[Vlastimil Vojáček (máčka)]

jo už je mi to jasné, díky všem za radu

[peta]

znova otevírám téma dálkové pozemní foto/pozorování a přikládám několik obrázků z lysé hory (beskydy) namířených na slovensko..

přitom jsem uvažoval jaký nejvzdálenější objekt by ještě bylo možné z onoho kopce pozorovat – přitom krkonoše (250 km) jsou schované za jeseníky, takže ty nehrozí. ze srandy jsem si kreslil alpy, ty už jsou ale díky zakřivení povrchu za horizontem.

fotografie níže jsou z 27. prosince 2008 kdy byla dohlednost dokonalá, jeseníky s pradědem na dosah. dalekohled jsem bohužel neměl.. vše foceno s d100 a "pouze" 200 mm sklem

celkový pohled na západní a vysoké tatry s naznačeným detailem


výřez – zleva lomnický štít (140 km), gerlachovský štít, kriváň


malá fatra zmenšená na 16 %, zleva velký rozsutec, velký fatranský kriváň


podle viditelnosti v hledáčku foťáku bych tipl viditelnost budky na lomničáku a lidí na fatře v triedru 20x60 (asi lépe 40x)

[Honza Ebr (honza42)]

Na silvestra jsme na Vulcanu chtěli fotit Stromboli, asi 50 km daleko. Ale přes opar fotky nic moc, jednotlivé fotky byly po zvýšení kontrastu příšerně zrnité. To jsem naštěstí přepokládal už při focení, a tak jsem jich ze stativu nastřílel v sekvenci 21 - PACiho Z3kou, která umí nepřetržité sekvence, na maximální optický zoom, eq. 420 mm.

Po sečtení vznikl neuvěřitelný pohled, který byl mnohonásobně ostřejší než to, co jsme viděli pouhým okem nebo malým triedrem, až mě to vyděsilo. Nepříjemným artefaktem zpracování je nepřirozená barva moře - a sazmořejmě rozmazané mraky díky uplynuvšímu času.




Pro srovnání jeden z obrázků:




Bohužel, Z3ka je na onom světě (umřela ten den večer!) tak nemůžu tuhle metodu zkusit na nějaký výhled u nás, ale mohlo by to být zajímavé, co by se dalo takhle vylovit z mlhy.

[MaG]

Výborný nápad, pěkné foto!

[koper]

Vysílač na Lysé hoře ze vzdálenosti ca. 15km:

Fotka přes Canon A 520 na maximální zoom, ekvivalentní f=140mm.



Foto přes ED 80 a Canon A 520 za okulárem Zeiss O-25.



Tento poslední záběr je přes Dobson GSO 250/1250mm za okulárem O-25mm.

[MilAN]

Jen malou poznámku.
Ekvivalentní ohnisko nic nevypovídá o tom, jak se optika chová za okulárem dalekohledu. K tomu je potřeba znát skutečnou, tedy fyzickou hodnotu ohniskové dálky objektivu . A ta je v tomto případě 23,2 mm. Takže afokální soustava zmenšuje ohnisko dalekohledu v poměru 23,2/25, t.j. celková efektivní ohnisková dálka zařízení je 557 mm.

[koper]

Omlouvám se za drobnou nepřesnost. Foceno bylo za okulárem f 12,5mm, tzn. jedná se o ekviv. ohniskovou vzdálenost objektivu 1114mm, vztaženo ovšem k úhlopříčce čipu. Ekvivalent k úhlopříčce kinofilmu 24x36mm je 6x víc, tzn. 6684mm. Toto odpovídá zvětšení vizuálnímu 6684/50 = 134x .
Za okulárem f 25mm jsem fotil tento vysílač ze stejného místa ve stejnou dobu přes DOB GSO 250/1250mm, tzn. ekvivalentní ohn.vzdálenost byla stejná. Požádám MaGa, aby pověsil fotku na vlákno,abyste mohli porovnat. Okuláry jsou ortoskopické Zeiss. Atmosféra byla tehdy mimořádně čistá a klidná. Bylo tuším po dešti.