Astronomické fórum

Tak ono jde také o to, že Meteoblue počítá s ideálním terénem a prostředím, seeing vypočítává v podstatě stále jako model tedy bez ohledu na ostatní vlivy, na základě tlaku, vlhkosti, nadmořské výšky, proudění v různých vrstvách a to zejména troposféry. A to už ze zásady v podstatě nemůže vyjít na 100% skoro nikdy. Takže jako odhad to beru určitě, ale u mě předpověď nevyšla skoro nikdy

Obecně se tvrdí, že čím větší průměr dalekohledu, tím více je porušená kvalita obrazu vlivem seingu. Neboli nemůžeme použít větší zvětšení. jak to dopadne, když třeba použijeme stejná zvětšení na různých průměrech? Třeba průměr 200mm a zvětšení 200 x, neboli 1 D a proti tomu průměr 400mm a zvětšení 200X, neboli 0.5 D. Vrtá mi to už nějakou dobu v hlavě, protože kolega LaH používá zpravidla hodně velká zvětšení a nemá s tím na průměru 450mm až tak velké problémy, jak mnozí udávají. Zatím jsem vypozoroval, že u menších refraktorů je zobrazení za stejného seingu výrazně ovlivněno kvalitou objektivu, stejný průměr, stejné zvětšení ovšem řádově kvalitnější optika dává řádově lepší výsledek.

Já myslím, že se ten vliv seeingu na velké průměry trochu přehání. Taky si naopak myslím, že se ale někdy u větších průměrů podceňuje temperace a to za situace, kdy rychle klesá teplota. Velký dalekohled by měl ukázat víc detailů na planetách než menší.

vla píše:jak to dopadne, když třeba použijeme stejná zvětšení na různých průměrech? Třeba průměr 200mm a zvětšení 200 x, neboli 1 D a proti tomu průměr 400mm a zvětšení 200X, neboli 0.5 D

Když bude stejné zvětšení, tak oko uvidí prakticky jen ty detaily, které ještě dokáže rozlišit. V některých případech může být pak více světla u velkého dalekohledu výhodou a v některých taky nevýhodou.
Malé refraktory kolem 80mm a menší mají problém s temperací malej a proto se tam lépe ukáže kvalita optiky. Zároveň mnohdy rozlišení dalekohledu ani nepřesáhne kvalitu seeingu (např. 1,5") a obraz se tak zdá klidnější. Ovšem v konečném důsledku díky malému rozlišení víc detailů stejně neukážou.

vla píše:Zatím jsem vypozoroval, že u menších refraktorů je zobrazení za stejného seingu výrazně ovlivněno kvalitou objektivu, stejný průměr, stejné zvětšení ovšem řádově kvalitnější optika dává řádově lepší výsledek.

Tohle je plně v souladu s článkem, na který jsem dokazoval. Tedy čím lepší polychromatický Strehl (menší sferochromatismus) tím má seeing menší dopad na obraz. Na přiloženém obrázku je vidět, že při horším RMS APO dalekohledu je chyba násobně větší než u Achromátu. Pokud tedy dva dalekohledy stejného průměru a ohniskové délky mají RMS 0.05 (Strehl 0.90) a RMS 0.02 (Strehl 0.98) bude druhý dalekohled v horším seeingu méně seeingem ovlivňován.

Pokud je soustava dokonalá, Strehl 1 (ST) pak deformace vlnoplochy o 1/4 vlny způsobí pokles na 0,8. Mám li již soustavu ST 0,8 a k ní přidám 1/4 deformace( = 0,5 od ideálu) , tak pak je ST pouze 0,40 ???
Z toho vyplývá , že při vysoce kvalitní optice bude vliv singu menší než při horší .

Vynesení defokusace pro různé světelnosti není zrovna dobré. Podle vlnové povahy světla je defokusace závislá na 2 ^ světelnosti , tady tedy 1:(15/6,3)^2= 5,6x , při stejné výsledné hodnotě ST. Pro 1:15 dokonalé,(jedna vlnové délka, čára e) vychází defokusace +-0,25mm pokles ST na 0,8 . Při sférochromatické vadě je pak defokusace na každou stranu jiná a to podle toho kde leží ta která vlnová délka. Je to pak ještě složitější pokud dochází mísení okrajových vlnových délek a jejich vzdálenosti od stření vlnové délky.

Udělal jsem dnes test 3 dalekohledů. Achromát Unitron 75/1200, Meopta Newton 100/1000 a APO doublet s CaF2 Takahashi 100/900. První test byl na Měsíci v okolí kráteru Koperník při zvětšení cca 100x. Unitron měl nejméně jasný obraz daný průměrem dalekohledu, ale nejstabilnější obraz, díky tomu byly vidět podobné podrobnosti jako v Newtonu při zklidnění obrazu. Newton byl silně ovlivněn seeingem, dokonce se dost značně projevovala moje přítomnost u dalekohledu. V okamžiku zklidnění obrazu byl kontrastnější než u Unitronu, nicméně to byly opravdu jen krátké okamžiky. Naprosto nejlepší obraz měl Takahashi, neskutečný kontrast a ostrost i když obraz byl méně klidnější než v Unitronu, tak se objevovaly největší detaily z obou dalekohledů.

Druhý test byl na hezké dvojhvězdě Algieba ve Lvu. V Unitronu to byly dvě skoro dokonalé "kuličky", kde se polovinu času u hvězd objevoval první Airyho kroužek. Takahashi měl obraz méně klidný a Airyho kroužek se objevil tak 1/4 pozorovací doby. Newton měl obraz dvojhvězdy rozbitý pavoukem, občas probleskl Airyho kroužek na jasnější z hvězd a celkově byl obraz velmi neklidný. Výsledek je celkem jasný, Takahashi byl jednoznačně nejlepší na Měsíci, Unitron na dvojhvězdě, tedy stejný výsledek jako má mraky jiných pozorovatelů. Seeing tedy opravdu měl nejmenší dopad na Achromát F16, u zrcadla se projevoval nejhůře, přestože zrcadlo F10 se stíněním 25% není tak špatná volba.

Díky za report. Ale myslím si, že Vláďa to měl na mysli trochu jinak. Někde jsem četl, že v našich podmínkách nemá dalekohled o větším průměru než 200 nebo 250 mm (teď nevím přesně) smysl. Ale já mám spíše opačné zkušenosti. Není nad průměr a nepřipadá mi, že by na průměr měl seeing výrazný vliv, spíš je pak problém použitého zvětšení, typ optické soustavy a další.

Ten průměr dalekohledu 200-250 mm byl vztažen k průměrnému seeingu v našich zemích, tedy kolem 2". Pokud má někdo výborný seeing, pak není problém používat 300-400 mm průměr dalekohledu. Ano zvětšením se sníží chyba seeingu, ale také rozlišení, tedy přeneseně dalekohled s 150mm průměrem při zvětšení 100x ukáže stejné podrobnosti jako dalekohled 300mm. Nakonec, bavíme se o tom celá léta stále dokola

http://www.astro-forum.cz/viewtopic.php?p=82299#p82299

A jak se na dobrém seeingu projeví vliv alkoholu ? Je to stejné , jako s ženami?

In vino veritas, in aqua sanitas .
Jakoukoliv teleskopickou aperuru lze nahradit ..... ještě větší aperturou ( což zvyšuje jas Airyho kroužků, bože ty už jsem tady dlouho neviděl )

MilAN píše:A jak se na dobrém seeingu projeví vliv alkoholu ? Je to stejné , jako s ženami?

Já ti nevím. Já bych řekl, že tady to je naopak - i dobrý seeing je rázem špatný

Alkohol je výborný při seřizování souososti bino, takže doporučuji

Pepo, já bych to zjednodušil: dobrý alkohol je dobrý VŽDY

Máš pravdu, lehký pohled do mého minibaru to potvrzuje

Hledal jsem mezi tématy to, které by se mému včerejšímu zajímavému pozorování nejvíce hodilo a připadá mi, že je to tohle. Včera cca ve 21:30 jsem totiž z Blatné pozoroval zcela neobvyklý neklid oblohy. Všichni víme, že hvězdy se na obloze chvějí a že mihotají, většinou v nižších polohách nad obzorem, jakkoli se v menší míře chvějí i ty postavené výše. Včera se ale i hvězdy poblíže nadhlavníku chvěly ještě více než se obvykle chvějí ty u obzoru. A třeba Sirius měl neuvěřitelnou amplitudu změny jasnosti, kdy chvílemi úplně mizel a zas se objevoval v plné jasnosti v řádu delších zlomků vteřiny. A krom toho výrazně měnil barvu od jasně červené až po velmi nápadně svítivě zelenou. Celé to bylo velmi nápadné a výrazně jiné, než jsem kdy v životě viděl. O nějakou hodinu později už to takové nebylo.