Montáž CGEM

[p3dr0]

No som cakal od montaze za 50tisic trochu viac, (myslel som ze 250mm casegrain zvladne, totiz pisu ze od 8" 14" SCT) no tak budem musiet asi kupit CGE za 100tis alebo zvolim lacnejsiu variantu s CGEM a 200mm newtonom GSO ...
Musim to este poriadne zvazit. Zatial dakujem vsetkym za reakcie.

[Alien_MasterMynd]

No nevim, podival jsem se na tvoje prispevky a jeste se mas hodne co ucit Obecne na astrofoto delsim ohniskem newton s komakorektorem na EQ6, jak psal MMys (minimum H-EQ5) nebo apochromaticky refraktor s reduktorem/rovnacem pole (to uz taky urcite padlo). A vejdes se do ceny samotne CGEM

[Konihlav]

pedro: asi chapu, ze trpis stejnym syndromem jako ja, tj. koupit si neco lepsiho nez obycejneho - co maji vsichni. Ale EQ-6 je podle me pomerem cena/vykon(nosnost) na takove urovni, ze nema siroko daleko konkurenci. Proto bych ji doporucil. Jakakoli lepsi montaz, ktera by mela dvojnasobnou nosnost by stala radove 10x tolik. A to se podle me nevyplati. Za 1/4 mega si muzes poridit slusnou fotosestavu a ne pouze montaz tak vem rozum do hrsti drzim palce!

jeste si nastuduj pojem "meridian flip", staci se zeptat Mr. Googla. Proto bych treba tyto montaze od Celestronu nedoporucoval (naproti EQ-6, kterou muzes dat na pilir (ci na stativ+pilir) a s kratkou trubkou (dalekohledem) Te nejaky prechod pres meridian (pri foceni po celou noc) nemusi vubec, ale vubec zajimat)...

[Alien_MasterMynd]

To je pravda s tim prekladem montaze, nevim jak CGEM, ale CGE ma dorazy

[MMys]

Popíšu sem trochu svoje zkušenosti za ta léta, co se astrofotografií zabývám. Mám montáž EQ6, a na ní jsem používal či používám několik přístrojů s různými průměry, hmotnostmi a ohnisky.

1) Semiapochromát Borg 77ED v konfiguraci s ohniskem 0.3 nebo 0.5m
tato sestava je bezproblémová a fotit se s ní dá i v uragánu Pointace je ale nutností i u ohniska 300mm. Stejně tak tomu bude i u CGEM. Periodickou chybu  pod nějaké 3" což je limit, který by už nebyl vidět, nemá žádná montáž kromě současné špičky v ceně nekolika set tisíc. Pointaci dělám buď zrcadlovým teleobjektivem Rubinar, nebo teleobjektivem Sigma 70-200 při ohnisku 200mm, ale není to ideální, "střeva" objektivu se hýbou, a občas je snímek na vyhození.

2) Newton 210/1000mm, vlastní výroby, váha asi 12kg, Měl jsem, zrušil jsem a místo něj postavil vysoce světelný krátký Newton 185/610mm. Dlouhá trubka 210/1000mm byla prostě nepoužitelná za jakéhokoli větru snad s vyjímkou slabého vánku. Prostě ta plocha ř, že tubusu je tak velká, že to vítr rozkmitá, a věř že díky velkým setrvačným momentům to kmitá proklatě dobře. Pointuji výše uvedeným refraktorem. V kopuli by takováto sestava byla nejspíš bezproblémová.  

3) Na drobné objekty (galaxie, planetární mlhoviny, kulové hvězdokupy) jsem si pořídil katadioptrický fotospeciál Vixen VC200L, 200/1800mm, tedy obdoba 200mm SCT, ale s plochým polem vykorigovaným v průměru 45mm. Dalekohled váží asi jen 6.5kg + nějakých 4kg pointační refraktor, upínací lišty a CCD kamera. Při plném ohnisku 1800mm je přístroj s CCD kamerou s pixely 7.8um je přístroj v našich podmínkách použitelný dost zřídka, kvůli seeingu. Pro použití s DSLR to není už skoro vůbec, díky potřebným dlouhým expozičním časům. Častěji ho provozuji při redukovaném ohnisku 1390mm, kdy sestava vykreslí tak akorát APS formát DSLR nebo CCD kamery (vykorigované pole je taktak 30mm). I při takovémto ohnisku je sestava citlivá na vítr a na seeing, rozhodně nejde použít každou noc.  Tuhost a přesnost EQ6 je pro ni na hranici, fotit jde pouze za slabého větříku. Opět, v kopuli by to mělo být výrazně lepší, pravděpodobně bezproblémové.

Uvažovaná montáž bude tuhostí a nosností srovnatelná s EQ6. Těžko při podobné konstrukci a rozměrech šnekových kol a šneků a stativu očekávat něco jiného. Je možné, že bude mít menší periodickou chybu (ale nikoli tak malou, aby nebyla nutná pointace, takže je to celkem jedno). Možná bude bohatší softwarová výbava s plnou podporou protokolu NexStar.  U EQ6 je to dost ořezané, nicméně na astrofoto každopádně více než dostačující.

200 ani 250mm SCT bych na fotografii jednoznačně nedoporučil. Při ohnisku 2.5m a světelnosti jsou prakticky ze hry všechny DSLR, a z CCD kamer připadají v úvahu buď typy s pixely alespoň 9um (raději kolem 12um), nebo s menšími, ale s dostatečným rozlišení, aby bylo možné provést binning a obraz měl ještě dostatečné rozlišení.

Nižší světelnost jde řešit reduktorem, ale ten u SCT zajistí jen poměrně malé vykorigované pole a je potřeba použít CCD kameru s malým senzorem.

Lepší by byly soustavy ACF, ty už mají větší vykorigované pole. Ale problém s velkoformátovou CCD s velkými pixely zůstává.  

Sám vidím, že ten katadioptrický VC200L využji pořádně až v pevné pozorovatelně, kterou plánuji. Protože při režimu výjezdů, kdy dalekohled na místě sestavím, podívám se, a zjistím že seeing je nahouby, a že to můžu zase rozložit a nasadit tam něco jiného je produktivita opravdu nízká. V pozorovatelně bude vše trvale sestavené a na montáži bude přístrojů a kamer několik, takže změna plánu je otázkou chvilky na podívání se a rozhodnutí.    

Jednoznačně doporučuji začít něčím malým, s ohniskem do 1 metru (to je až až) a DSLR nebo CCD kamerou s pixely rozumné velikosti vzhledem k ohnisku. Aby při běžném seeingu 3-4" nebyly hvězdy ještě neostré "knedle"

[Sasa3]

No som cakal od montaze za 50tisic trochu viac, (myslel som ze 250mm casegrain zvladne, totiz pisu ze od 8" 14" SCT) no tak budem musiet asi kupit CGE za 100tis alebo zvolim lacnejsiu variantu s CGEM a 200mm newtonom GSO ...
Musim to este poriadne zvazit. Zatial dakujem vsetkym za reakcie. Pro vizuální pozorování to asi i tu 14"SCT zvládne. Fotografický limit bývá obvykle nižší. Nejde to samozřejmě dobře definovat. Závisí na délce tubusu, rozložení hmotnosti, jestli fotíš v kopuli a nebo někde venku, kde jsi vystavený větru, ...  Někde v hlavě mám pravidlo, že je lepší pro fotografování počítat tak s 2/3 deklarovaného limitu. Takže u této sestavy by to vycházelo někam k 12kg. Do toho ale musíš počítat všechno - dalekohled, upevnění, CCD kameru, případný pointační dalekohled, atd...

[p3dr0]

2mmys: dikes za vycerpavajuci prispevok a asi si ma naozaj presvedcil ze zacnem teda na EQ6+N200 GSO F/4+nejaka ccd

2sasa3: ano je my jasne ze tam budem musiet mat nejaku rezervu v nosnosti.

[Sasa3]

Sám vidím, že ten katadioptrický VC200L využji pořádně až v pevné pozorovatelně, kterou plánuji. Protože při režimu výjezdů, kdy dalekohled na místě sestavím, podívám se, a zjistím že seeing je nahouby, a že to můžu zase rozložit a nasadit tam něco jiného je produktivita opravdu nízká.Až budeš mít tu CCD kameru s chipem KAF-9000, kterou si stavíte, tak tě seeing nebude trápit ani při ohnisku f=1800mm. Když tak snímek rebinuješ 2x2 - dostaneš tak rozlišení kolem 3"/pixel (podobně jako já přes 80mm dalekohled s Atikem 314L) ale ještě furt s velmi slušým rozlišením (1500x1500px) a slušným zorným polem (přes jeden stupeň). I když tě atmosféra díky seeingu nepustí dál, tak by jsi měl nasbírat alespoň 4x víc světla než přes 80mm dalekohled a to by se mělo výrazně projevit na výsledném snímku.

[MilAN]

Jenže podobných výsledků dosáhneš jednodušeji klasickým Newtonem s komakorektorem.
Bohužel,Atik 314 L není pro tyto dalekohledy zrovna tím dobrým řešení. - malý čip a nutnost binningu kvůli malým pixelů.

[Sasa3]

To je jasné, že Atik 314L není moc vhodný pro velké dalekohledy (ani jsem to nikde nenaznačoval). Dal jsem ho tam ale pro srovnání, protože ten Vixen s chipem KAF-9000 a rebinováním 2x2 bude mít prakticky stejné rozlišení (jak co se týče počtu pixelů tak i úhlového rozlišení) a zorné pole jako když snímám 80mm dalekohledem na Atik 314L. Takže snímky na obrazovce budou vypadat podobně (co se týče velikosti) akorát ten Vixen sebere 4x víc světla a tak na něm budou slabé detaily mnohem lépe prokreslené. Chtěl jsem tím demonstrovat hlavní výhodu focení velkým průměrem - není to ani tak lepší rozlišení (typicky diktované seeingem) ale hlavně větší množství sebraného světla. A to se dá s vhodně velkou CCD kamerou využít i za ne příliš ideálního seeingu. Tenhle princip krásně demonstruje snímek NGC6888 od PDLink pořízený 61cm Newtonem (http://www.hvezdarnicka.sk/?menu=270) na velkou CCD kameru. Pološířka hvězd není nijak výrazně menší než u podobného snímku, který jsem udělal přes 80mm dalekohled (http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/200 ... 88_002.jpg), ale ten dosah a prokreslení detailu je mnohem lepší a to ještě při víc jak polovičním čase.

S tím Newtonem souhlasím, tam jde stejného efektu dosáhnout levňeji a s menší CCD kamerou. Akorát nevím, jestli s komakorektorem vykreslí pole o průměru 86' stejně kvalitně jako ten Vixen (což odpovídá těm 45mm).

[proky]

Chtět bych Vás tímto požádat o radu. Plánuji upgradovat svou výbavu a součastí nové výbavy by měla být montáž CGEM. Zajímalo by mě zda SW který je k této montáži dodáván umožnuje plynulý přechod přes meridián bez nutnosti překladu optiky. Děkuji za případné odpovědi.

[Bill]

Novější firmware by to měl umět.

Bill

[proky]

Bille děkuji. To je to co tam nazývají jako "Meridian Mode"? Snažil jsem se dohledat co to vlastně umožnuje, ale nikde jsem nenašel žádné podrobnější vysvětlení.

[Bill]

Já přesně nevím - já jsem na to přišel, když jsem to zjišťoval ke své CG5 Adv GT. Ta má stejný ovládač, ale přejezd neumožňuje. Právě v rel. notes k novějšímu SW nebo tak někde bylo napsáno, že ručka pozná, že je připojená k CGEM a tam to (prý) funguje.

[Peťa]

Podle webu Celestronu umožňuje CGEM jak mechanicky, tak i softwarově přechod až 30° za meridián. Těžko říct zda všechny, nebo jen od určitého data výroby.