NGC-3718

#16

Dobrá práce. Té luminance to bude chtít tak 5 hodin, aby to bylo hezky hladké. Přeci jen ty okrajové části jsou velmi slabé.

Já to budu muset po tom pechu s QHY8 zkusit znova. Jakmile budu zase funkční. 1.5h bylo evidentně málo.

Sasa3 · #17

On to byl zatím takový první pokus, co vlastně 150mm objektiv ukáže pod slušnější oblohou. Měl jsem na objekt asi 3 hodiny, než bych musel překládat montáž. Navíc pak už by byl stejně nad Prahou a to není dobrá část oblohy ani v Ondřejově. Vše jsem si ještě za pološera připravil, ale i tak jsem asi půl hodiny zbytečně ztratil tím, že jsem nemohl přijít na to, proč nejsem schopen zaostřit kamerku na pointovacím dalekohledu. Rozhasil jsem si už nastavenou kompozici, namířil dalekohled na Arktura a furt nic. Až pak mě napadlo sundat krytku objektivu...

Včera večer jsem bojoval s barvou, ale nemůžu z toho nic kloudného dostat. Mám po 18ti minutách expozice pro RGB kanály, to by mělo na dobarvení hodinové expozice v L stačit. Ale tak hezké barvy, jako máš ty z toho prostě nelezou. Všechno je takové nějaké vyblité.

Jinak zjišťuji, že focení přes LRGB filtry je docela náročné a asi nejlepší strategie je jednu noc L a druhou barvy. Začínám spekulovat nad tím, že bych mohl přes N150 fotit pouze L a zároveň přes 80mm refraktor RGB - s Atikem 16IC bude mít přibližně stejně velké zorné pole jako N150 s Atikem 314L. Pointace by pak byla buď přes OAG a nebo přes ten lehký 300mm objektiv.
Druhá stragie je mít barevnou CCD kameru, jako máš ty a ztátu v rozlišení nahradit větším průměrem a delším ohniskem. Ono to nakonec bude hodně podobné. Odpadne ale trápení výměnami filtru a nervováním se, jestli ještě stihnu nafotit B-kanál a nebo ne. Na druhou stranu je potřeba mít větší dalekohled, težší montáž, větší CCD kameru... Je to prostě něco za něco.

Každopádně, ať ti to dobře dopadne s opravou tvé CCD kamery.

#18

Zkus tu barvu fotit v binningu 2x2, budeš mít hned lepší poměr signál k šumu a nebudeš potřebovat tak dlouhý čas. Barevná složka nemusí být tak jemně vzorkovaná, stačí ji před složením do LRGB dointerpolovat na plné rozlišení. Oko se nechá takhle ošálit a dělá se to naprosto běžně.

Jinak, s tím nervováním se - já bych u barvy aplikoval přístup fotit dokola R,G, B, R,G,B,.... Pak jich budeš mít vždy téměř stejně, pouze od všech barev méně, pokud se zatahne

Náhradní deska kamery je na cestě, měl bych ji mít do zítřka do oběda, tak to snad ještě do MHV zprovozním.

Sasa3 · #19

RGB v 2x2 binu fotím, ale ono je to skoro jedno. Oproti 1x1 se ušetří jenom vyčítací šum kamery a ten je tak malý, že to nestojí ani za řeč. Myslím si, že nakonec bude ekvivalentní fotit v 1x1 a použít eliminaci šumu s poloměrem kolem 2 pixelů. Výhoda focení v 1x1 v RGB by byla v tom, že snímky tak půjdou použít i k dodání statistiky pro L kanál. Tohle jsou jenom takové úvahy, zatím jsem tenhle přístup aplikoval akorát u snímku M13ky. Jinak používám bin 2x2.

Pokud jde o točení RGB, tak tohle je neskutečně pracné. Mám karusel s ručním ovládáním a po každé výměně filtru musím zkontrolovat na krátké expozici zaostření. Je ale fakt, že tuhle poslední noc jsem byl asi hodně opatrný a přeostřovat jsem nemusel (ono taky v 2x2 binu je ta tolerance výrazně větší).

#20

Aha, tak to jsem netušil, že máš karusel ruční. To je pak jasné, to by ses z toho zbláznil.

Konihlav · #21

no a krome rucniho toceni kolem je taky "opruz" menit nazev souboru pro ulozeni (tedy ja tam davam nakonec pismenko L R G B abych se v tom pak lepe orientoval). Barvu jsem zatim 2x fotil bin2x2 a posledne schvalne bin 1x1 (ale ten snimek jeste nemam na netu zpracovany), tak jsem zvedav, jaky z toho ziskam poznatek.
Pak taky, kdyz bude clovek dusledny a delat flat fieldy v poli pri foceni tak je preci nutne je delat pres kazdy filtr zvlast :-/ tocenim se muzou teoreticky nektera prachova zrnka posunout...
Dale bych dal do uvahy jak to vubec pres LRGB fotit. Mozna 1 noc pres L a dalsi barevne. Jenze pak kdyz budu fotit nejprve treba 2 hodiny R, pak 2 hodiny G a nakonec B, tak foceny objekt se mi po obloze posune dostatecne na to, aby doslo ke zmenam ve vysce objektu nad obzorem a pripadne muze treba na zapade rusit mesto a B kanal bude timpadem trochu mimo.
Otazka pak zni, pri kombinaci barev, jake zvolit pomery (ja davam 1:1:1 a nebabram se s tim). Kdyz me ale nedavno Psion ukazal program RGBcalculator od AstroDonu (uz je to ale stary SW), tak ten pocita pomery (vahy) take podle toho, jak je objekt vysoko nad obzorem. No a ta vyska se casem meni...

Proste to neni trivialni zalezitost jak spravne fotit LRGB.

Sasa3 · #22

Tak jsem doválčil i s RGB (2x2 bin, 18:18:30 min). Dopadlo to takhle (na klik větší foto)

Líp to zatím neumím. Koeficienty převodu pro RGB kanály jsem určil ze spektrálních propustností RGB filtrů a relativní QE kamery. Vyšly: R=1.28x, G=1x, B=1.19x. Před kombinací L a RGB snímků jsem používal jenom lineární transformace. Za světelnou křivku (gamma korekce) jsem tahal až potom. V PixInsight LE jsem pak ještě trochu víc saturoval barvy.

#23

Tohle je vzhledem k celkovému času expozice vynikající. Teď jen natáhnout expozici tak aspoň 4x a bude to ono.

Sasa3 · #24

Zatím jsem zpracoval snímky přes L filtr, které jsem dofocoval v Zubří. Ještě musím vychytat artefakty po kosmickém záření. Těch je tam požehnaně. Po celkové expoziční době 3.75 hodiny (skombinované se snímkem z Ondřejova) to dopadlo takhle (na klik snímek v 80% velikosti):

Zlepšení v šumu oproti hodinové expozici je patrné. Bohužel seeing v Zubří nebyl úplně nejlepší a na snímku je to poznat. Pořád to má daleko k tomuhle snímku...

U náhledu jsem trochu víc zatahal za křivky (kvůli 2x2 binování jsem si to mohl dovolit). Jeho velikost přibližně odpovídá tomu, jak by vypadaly galaxie v mém 480mm refraktoru. Akorát bych musel, díky menší ploše objektivu, exponovat odhadem tak 10-12 hodin. Ukazuje se, že v našich podmínkách není hlavní výhoda Newtona v delším ohnisku (prakticky stejné rozlišení dosáhnu 80mm dalekohledem), ale hlavně ve větším průměru, který umožní zobrazit slabší detaily za kratší čas. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat až se poštěstí noc s dobrým seeingem.

Ještě poslední zajímavá informace. Zjistil jsem, že pozadí oblohy v Ondřejově bylo 1.6x větší než v Zubří, tj. rozdíl v magnitudách asi 0.5. Na zachycení stejných slabých objektů je pod Ondřejovskou oblohou potřeba 1.6x delší čas než v Zubří. Teď mě napdá, že obrázky z Ondřejova a Zubří jsem vážil při kombinaci nabranou expoziční délkou. Je otázka, jestli je to správně a jestli bych neměl, právě díky menšímu šumu, přiřadit snímkům ze Zubří větší váhu.
------------------------------------------------------------
Edit: měl jsem chybu v poměru ekvivalentních časů pod Onřejovskou oblohou a oblohou v Zubří. Zapoměl jsem, že s roustoucím časem roste i signál (a nejen pozadí)...

Sasa3 · #25

Vzdávám marný boj. Nic lepšího než tohle se mi nepodařilo ani po týdnu z naexponovaných snímků dostat (na klik snímek v 70% velikosti):
Jedná se o kombinaci snímků ze Zubří a Ondřejova, celková expoziční doba je: L:R:G:B=237:39:36:54min, RGB v 2x2 binování. Foceno přes Newton 150/750mm+Paracorr a Astronomik Type II LRGB filtry na Atik314L. Bohužel díky horšímu seeingu jsou snímky ze Zubří víc rozmazané (asi o 20-30%). Ale i když jsem vybral 2 hodiny nejostřejších snímků, tak se výsledek zlepšil jen mírně.

Psion · #26

Já myslím, že i tak to je velmi pěkný výsledek.

Sasa3 · #27

Tenhle snímek je zatím můj nejdelší snímek pod nejtamvší oblohou a největším průměrem. Podle Simbadu a Aladinu jsem porovnáním s GSC2.3 zjistil, že dosah je kolem 20.2, zatím můj rekord. Byl vůbec problém najít takové slabé hvězdy, naprostá většina slabých objektů na snímku je klasifikována číslem 3, tedy jde o galaxie. Nakonec jsem našel dvě hvězdy: jednu s jasností Fmag=20.18 (vizuální magnituda), která ta je zřetelně vidět, a jednu (Fmag=20.16), kterou na snímku nevidím.

ceres · #28

Myslim, ze je to velmi dobry vysledok! Snad by som este urobil parcialny high pass na tie galaxie, dost to pomaha, vyskusal som

Sasa3 · #29

Zkusil jsem ještě na L-kanál aplikovat Richardson-Lusy dekonvoluci, abych aspoň trochu zachránil, co napáchal horší seeing v Zubří. Beru to hlavně jako učení se další technologie při zpracování obrazu, zatím jsem ji nikde nepoužíval. Trochu to pomohlo, ovšem za cenu tmavých kotoučků kolem jasnějších hvězd a divnějšího šumu pozadí. Snažil jsem se to moc nepřehnat:

Hvězdy jsou trochu menší a temné pásy v NGC3718 trochu zřetelnější než na původním snímku (jak jsem teď zjistil, ten byl škálovaný faktorem 75% a ne 70%, takže velikosti úplně nesedí).

Rob_B · #30

Inak v com si vykonaval R-L dekonvoluciu ak sa smiem spytat?
Existuje aj adaptivna R-L dekonvolucia, ked sa neaplikuje na cely obraz ten algoritmus, ale je mozne urcit hladinu, kde je pozadie (resp. tusim aj isty rozsah zhora ohraniceny), a jednoducho nebude to zasahovat do pozadia, kde je vyraznejsi sum.
Aspon teda v programe Images Plus to je tak.
Potom v IRISe su 2 a ten oznaceny ako RL2 potlaca (alebo skor natolko nesposobuje) vznik tmavych kotucov okolo hviezd v porovnani s povodnym RL.