Velký achromát vs. APO vs. zrcadlo

[Achernar]

P.S.: vzdy je treba odlisit duvody racionalni a nadracionalni (tohle slovo pouzivam pro ty, kteri duvody neracionalni povazuji a priori za podracionalni, snad bych tak mel pouzit neutralniho terminu mimoracionalni). Napriklad ja mam a vzdycky jsem chtel refraktor temer vyhradne z duvodu mimoracionalnich. I pro mne to byl detsky sen a ten sen jsem si splnil a verte mi, ze jsem spokojen a -mimoracionalne- nemam nejmensi potrebu zvysovani prumeru atd. Nebudu debatovat o tom, ze APO umi vic, nez muj, trebaze mimoradne skvely, achromat. Ostatne, kdo se jim koukal, vi, ze mnohe teoreticke pravdy vypadaji mnohem mene pravdive pri testu praxi. Nemam zadnou potrebu si cokoli dotvrtovat cisly, srovnavanim, testy. Sny jsou upredeny z jine materie a odolaji jakekoli lucebnine.

[Psion]

Pak doporučuji třeba tohle :

http://www.astrobuysell.com/uk/propview.php?view=28312

[Artaban]

Pro Achernar,. Mužu jen souhlasit Ja na dvur větši kopuli jak 3,5 m nedostanu. Udělam ji asi 3,2m. Na APO nemam a malej pruměr bych nerad. Snad to nebude tak hrozny. :-/ Ono něco z pruměru objektivu vezme objimka tak to pak bude nějakych 170/ 1645, proste těch F 9,7. Tak doufam že to me nevědomi nebude tak velke.

[kavka]

Mozna,ze by se ten sen splnil spouste lidi, kdyby neco takoveho 178/1650 meli s ruskym Chromakorem. Barevna vadaachromatu,redukovana nacca 30 -40 procent,pomer prumeru difr.krouzku ku chromat. krouzku stejny jako u achromatu178/3500 - 3800, s tim seuz asi da koukat.Toto mohu potvrdit. V okolí optické osy je účinek Chromacoru velmi znát. Výhodné na planety či detaily na Měsíci. Bohužel ale vnáší barevnou vadu velikosti, takže využitelné zorné pole je malé.
Dá se ale snadno vyjmout a pak na menší zvětšení lze využít výhod většího zorného pole refraktoru. Kdysi jsem sem vkládal i srovnávací fotky.
Nechci ale provokovat, když vím, že se Chromacor z trhu vytratil.
Tak pouze odkaz:
http://www.astro.cz/galerie/d/30072-1/Porovn__n__+8.jpg

[Jiri_Skalsky]

Jeste jednou se zapojim do Vasi odborne diskuse na nejvyssi urovni o Artabanove refraktoru.
Kdyz si svuj dalekohled vybiral,urcite vedel,co s nim bude hlavne pozorovat a z toho vyplynul i pozadavek na uroven zbytkovych vad,u jeho objektivu 170/1650 hlavne te chromaticke.
Posuzujeme-li barevnou vadu jeho objektivu ze starych skel,rekneme kombinace BK7,F2,lze snadno vypocitat,ze objektiv o prumeru 170 mm a f=1650 mm bude mit prumer chromatickeho obrazu hvezdy zhruba 45 mikron. Prumer difrakcniho krouzku 170/1650 pro vlnovou delku 550 nm bude zhruba 12,7 mikron.
Kdyz tento vypocet provedu pro slavny Synta/BK7-F2/ 150/1200,dostanu tyto hodnoty: Prumer chromatickeho obrazu u 150/1200 mi vychazi okolo 40 mikron a prumer difrakcniho krouzku 10,5 mikron.
Asi uz vite,kam mirim. Uroven zhorseni obrazu barevnou vadou lze docela objektivne posoudit prave podilem prumeru chromatickeho krouzku ku prumeru difrakcniho. Cim je tento pomer vyssi,tim vice se bude barevna vada projevovat.
Pokud si tyto hodnoty spoctete,zjistite,ze 170/1650 je na tom zhruba stejne nebo dokonce o neco lepe nez Synta150/1200 nebo i objektiv Achernara.
Tyto zavery si nepochybne udelali i ti,kteri na A-F jeho kroky kritizuji. Nepochybuji, ze kdyby tu psal o objektivu 170/3000, mluvilo by se tu o "zverske "delce jeho dalekohledu.
Pokud si sezene Chromacor,dostane se i na hodnotu podilu 1, a nemyslim si,ze ho tento korektor barevne vady financne zruinuje.
Daleko vetsi problem bude montaz a vhodne okulary,u jeho pristroje by slo pouzit i tripalcove.

S pranim hodne uspechu J.S.

[Artaban]

Pro Jiri_Skalsky. Přijemne čteni Ano mam v planu třipalcove okulary a k tomu vhodny a lepši okularovy vytah. Až přijde čas, tak mi snad poradite a kolegove zde na A - F taky. Představu mam, ale proč to nevylepšit. Zatim ja pianěr musim vyděržát´.

[Achernar]

Pro Artabana: na ten dalekohled se tesim a hlavne se tes ty, jsem presvedcenej (po vlastni zkusenosti), ze tim bude nadhernej pohled. A bude-li, uvidis, ze to bude nejlepsi dalekohled na svete:-) Ostatne takovej mame vsichni, ne?

[MilAN]

Nikdy jsem se o to nezajímal, ale nikde jsem se ani okrajově nesetkal s nabdkou 3" okulárů. Vy ano ?

[Radim_OV]

To Milan,  no o 3" jsem uz slysel, ale nezkousel. Zato jsem se setkal s nabidkou pro 4" (fy Rini), vyzkousel jsem 100mm, opravdu exotica, ale dobre jen na vyzkouseni, specialni vytah ale jinak zatim neprakticke - mozna casem, az budou vsichni ohrnovat nos nad 2", tak se astro firmy do toho daji hromadne.  

R.

[Honza Ebr (honza42)]

Dělá se ledaccos: http://www.siebertoptics.bizland.com/Si ... atory.html

[SIRIUS_758]

Jo,jo.. Harry Siebert je v USA známý výrobou "obrovitých" okulárů pro neméně "obrovité" dalekohledy, jako je Lickův, a pod. Vyrábí několik řad okulárů - mezi nejznámější patří jeho modifikované ortho okuláry a 2" širokáče 70° s ohniskovou vzdáleností 34 a 36mm. Lahůdkou jsou dvě binohlavy 2" s optickým průměrem hranolů 40 a 45mm a cenou 1.800 a 2.000 USD, ve kterých se používají právě ty 34 a 36mm okuláry.. No jen si to představte.. ::)

Spartánsky a neergonomicky vypadající okuláry ( jinak za velmi slušné ceny..) jsou v recenzích velmi dobře hodnoceny, zvlášť ty ortho.. Ale nenašel jsem nikdy odvahu si nějaké koupit..

[Jiri_Skalsky]

To Artaban:
Kdyz se chces informovat o refraktorech a jejich zbytkovych vadach,tak Ti vrele doporucuji na Google stranky : CCD Images by Roland Christen. Tam najdes jak nadherne obrazky,tak i jeho eseje. Pro Tebe a vlastne i ostatni jsou pekne "Color Correction in Refractors" ,"More on Color Correction" a rada dalsich.
Pokud budes shanet informace tu na Astro-foru,radu z nich musis zcela ignorovat. Me osobne nevadi,ze clovek neco nezna,vzdyt se to muze uplne snadno naucit. Ale podivas-li se pozorneji,zhruba od prispevku No.195 tu zacina zavanet jedna nase tradicni vlastnost,kvuli ktere se i astronomove nedostavaji tam,kam se divaji,ale prechazeji k experimentalnim speleologum, vulkanologum  a geofyzikum.
Kdybys na Agro-foru napsal,ze sis koupil mladou, peknou kravku,urcite by Ti soused sedlak /dnes farmer/ pral,aby Ti neposla.
Nechci tu psat o cenzure ,aby se to tu nezacalo hadat,ale pro astronomickeho zajice,ktery zacina, je to tu zatracene tezke.

Zdravi J.S.
P.S. Ta geofyzika,geologie,vulkanologie,speleologie je tu obrazne. Vsechny ctyri vedy me tez velice pritahuji a zajimaji. Pisu to proto aby tu nekdo nekricel.

[Psion]

Taky doporučuji pár stránek pro přečtení :

http://www.brayebrookobservatory.org/Br ... Achro.html

http://posec.astro.cz/view.php?cisloclanku=2006020804

[Psion]

Ještě jsem našel hezké stránky :

http://skynotesbyrich.blogspot.com/2008 ... copes.html

[Jiri_Skalsky]

To Psion:Pekne a pravdive.
Je ale potreba rici jeden pozoruhodny postreh,ktery tu ovsem jiz nekolikrat byl,takze se znovu opakuji. Kazdy opticky system ma sve zbytkove vady,ktere urcuji obor,ve kterem bude fungovat vynikajicne,vyborne,dobre ,slusne,..........bidne.
Kdyz se porovnavaji jednotlive opticke syoustavy,mohou se vzit tato kriteria:
a) Jakou nejvetsi svetelnost pristroje pri PEVNEM PRUMERU vstupni apertury lze vzit,aby se splnily zadane pozadavky. Tam mohou byt treba geometricke obrazy na ose ve spektralnim oboru od- -do lepsi nez difrakcni nebo na zornem poli obrazy mensi nez velikost pixelu ci zrn emulze,atd. Pak se najde pri navrhu ta nejkratsi ohniskova vzdalenost pristroje,kde jsou podminky jeste splneny.

b) Druha moznost je takova:Pri PEVNE SVETELNOSTI pristroje se hleda jeho nejvetsi mozny prumer,kdy vyse zadane pozadavky na kvalitu obrazu se splni.

A prave toto si myslim,ze je jadro vsech hospodskych debat,ktere mezi sebou vedou refraktoristi,reflektoristi,Dobsoniani a certvi kdo jeste.
Stejne jako existuji pravidla vztahu prumeru ku ohniskove vzdalenosti achromatu (ohniskova vzdalenost =tri krat prumer achromatu v palcich na druhou),tak je mozne i takove kriterium udelat i pro APO objektivy. Bude sice mekci a umozni konstrukci svetelnejsich pristroju nebo i vetsich prumeru (mnohem),ale bude.
A pokud budou v astronomii pozadavky: mensi detaily,slabsi hvezdy a brzy i eliminace seeingu,najednou se dojde i na limit moznosti i u APO objektivu stejne,jako k tomu doslo u velkych achromatu na konci 19.stoleti. Samozrejme tu nemluvim o technologii vyroby,opracovani velkych disku z modernich skel a jejich cenach.
Dalsi problem bude je spojen s technologii stale dokonalejsich a citlivejsich CCD detektoru s mensimi rozmery pixelu,sirsi spektralni citlivosti,ktere neuprosne odhali slabiny dalekohledu. S tim meli starosti v 90. letech vyrobci SCT,ale prekonali je. Myslim,ze tvrzeni z teto doby,kdy se mluvilo o tom,ze jiz nebude treba kvalitnich pristroju,protoze software vse vyresi,byla velice odvazna a ukazalo se,ze touto cestou vyvoj nepujde.

Pokud se tu tedy bude mluvit o nadhernych obrazech APO objektivu 80/600,120/780-900, nebo i 200/1800,je to pravda,ale pujde-li se jednou nad prumery 250-300,a adekvatni svetelnost,rozsah spektralniho oboru na celou viditelnou oblast,najednou s tou MTF krivkou bude lip i obycejny Newton ci Cassegrain.

Zdravi J.S.