Astronomické fórum

Zdravim,

MEADE? Tak nevím, nevím. Na Meade jsem od profesionálů astronomů neslyšel moc chváli. Také na Petřínské hvězdárně mají MEADE LX200a zkušenosti špatné.
Nevím přesně, ale jedna zvěcí, která je na obtíž je prý ostření, při kterém se pohybuje primárním zrcadlem a takové ostření není prý žádná legrace. Samotného by mne zajímalo více, tak napiště, co to tom někdo víte.

Keneth :hi:

Ta nová verze GPS už má "mirror lock" kterým se po hrubém zaostření zrcadlo zafixuje a pak se doostřuje nízkozdvihovým přesným Crayfordovým výtahem. Takže je po uvedeném problému, který byl jinak dost protivný při snímání planet ve vysokém rozlišení a při focení.

Včera jsem se ještě dočetl že GPS je šikovné i pro vyrovnání periodické chyby. Přesně tedy nevím o co jde ale znamená t, že to GPS tam má i jinej význam než jen v ustavení dalekohledu na stanovišti. Každopádně přesto se mi pak zdá lepší volba Klevcov od TALu. Máte někdo zkušenost s temperováním těch uzavřených sestav?

Nevim, ale mel jsem pocit , ze Klevcov od Talu neni uzavrena soustava ?


Radous napsal: Včera jsem se ještě dočetl že GPS je šikovné i pro vyrovnání periodické chyby. Přesně tedy nevím o co jde  :) ale znamená t, že to GPS tam má i jinej význam než jen v ustavení dalekohledu na stanovišti. Každopádně přesto se mi pak zdá lepší volba Klevcov od TALu. Máte někdo zkušenost s temperováním těch uzavřených sestav?

Špatně jsem se vyjádřil... :banghead: Myslel jsem samozřejmě temperování SC dalekohledů...
VooDooMaster napsal: Nevim, ale mel jsem pocit , ze Klevcov od Talu neni uzavrena soustava ?

Tak si teda nedokážu představit, jaký vliv by mělo mít GPS na vyrovnávání per. chyby, to přeci zajišťuje PEC, který se pointováním naučí na průběch chyby konkrétní montáže a pak to koriguje. Jak by to dělalo GPS teda fakt nevím, to je podle mě nesmysl.

Horší než temperování SCT je prý rosení či namrzání korekční desky. Podle zkušeností kolegy to chce alespoň 50cm rosnici, třeba ze stočené karimatky a fén nebo něco jiného na vysušení zarosené desky.

Na tohle jsou zlaté otevřené soustavy.

Aha, díky za odpověď... po těchto radách to fak vidím spíš na něco otevřenýho...

Namrzání - to je pravda, lze to řešit rosnící a topením, čím větší je korekční deska, tím větší problém je jí vytopit tak, aby nenamrzala u sekundáru (ve středu). Na druhou stranu námraza je snáze řešitelná u SCT než u "tubusového" Newtona, kde nevyhřívaný sekundár případně namrzlý znamená v podstatě konec (už několikrát se mi stalo, že kolega druhou půlku noci koukal u mě, protože Newton byl odstavený z tohoto důvodu).

Teda musím říct, že se mi ještě nestalo, aby mi na newtonu namrznul sekundár, zažil jsem už mnohokrát jinovatku až do poloviny tubusu i dál a pár vloček námrazy až na primáru, ale na sekudnáru vždy nejvýš pár krystalků (teda z té funkční strany samozřejmě) Možná je to tím, že mám sekundár posazený asi 18cm hluboko od kraje tubusu (bylo to hlavně kvůli bočnímu světlu do relativně velkého otvoru pro OAG) a asi to funguje i zároveň jako rosnice. Na druhou stranu, i vyhřívání sekundáru lze velice elegantně dodělat, kdyby to zlobilo.

Tak to bude ono, protože u jeho dalekohledu je sekundár tak max 10 cm hluboko a navíc je to třicítka. Že se párkrát orosil, to jsem už viděl, ale ta námraza mě dostala.

Já mám týden LX200 12", koupil jsem ho na inzerát v astrofóru. Zatím jen k GPS. Většina zkušených mi při rozhodování odpověděla tak, že GPS je postradatelné, asi je, ale .... Zatím jsem s ním nefotil, mám objednaný microfocus, ale co se týká GPS tak už vím, že každé ustavení dělám s GPS, je to rychlé, bez starostí a hlavně při najíždění na objekty velmi přesné. Za pouhé dvě hodiny jsem si jen tak profrčel cca 25 - 30 objektů a vždy s usazením objektu přímo do středu okuláru. To se mi bude hodit pro DSI III. Doposud jsem fotil na LXD75 + DSI I, později DSI III. Také jsem dělal objekty, které jsem vlastně v okuláru neviděl, až na monitoru PC. Jinak jak LXD75, tak už i LX200 řídím z PC, včetně centrování objektu a nyní chci přes PC ještě zapojit focuser. Až budu mít první snímky tak dám vědět jaké budou. JInak zatím nemám rovníkový klín, ale zkoušel jsem Drizzly a ono to s CCD frčí, ale bez pořádného zaostření, opravdu to chce microfocuser, Pokec

Když tam máš GPS, tak proč ho nepoužívat.
Ale pokud tam není, tak se stejnou přesností se tam dají zadat souřadnice pozorovatele,datum a čas ( a to dokonce asi rychleji ,než to dokáže GPS.), a na nic jiného už dále GPS nemá žádný vliv.

Souhlasím, zadávat data ručně je rychlejší, ale na LXD75 jsem si dodatečně pořídil mobilní GPS a nemusel jsem se starat o souřadnice, datum, ani čas. Jinak na nic jiného neměla GPS vliv. Nyní na LX200 jsem se ještě dočetl na http://www.moty.cz/test-dalekohledu-meade-lx200gps/2/12, jaký další význam má GPS a ono to asi funguje. Při nastavení pomocí GPS je ustavení přesnější (trvá cca 3 min.). Pak ještě GPS pomáhá udržet objekt ve středu plochy monitoru ve spolupráci s Autostarem Suite. Protože delší dobu používám CCD a neřeším aktivní pojintaci, nýbrž pomocí Autostaru Suite ve spolupráci s Autostar Suite Envisage (program DSI III - motory jsou řízené pomocí výpočtu na základě požadavku při zadání kontrolního nebo kontrolních bodů na monitoru) mám objekt dostatečně dlouho centrován na ploše monitoru - předchozí dlohodobé zkušenosti s LXD75 6" bez aktivní GPS. S aktivní GPS by to mělo být ještě přesnější, zkoušel jsem a vypadá to zatím dobře. Za pouhý týden nemám s LX200 mnoho zkušeností, uvidím časem. To jsou první dojmy. Navíc chci se vyhnout polárnímu klínu a zkusit využívat Drizzle v Envisage a nebo použít de-rotátor, což je v podstatě totéž. Pokud bych používal fotoaparát, pak bych musel řešit pointaci aktivně. Co se týká rosení, tak se skutečně okamžitě na rozdíl od NWT rosí. Už mám rosnici s karimatky, uvidím jak dalece bude fungovat. Poslední důležitý rozdíl mezi LXD75 a LX200 je, že LXD75 jsem vždy schoval, kdežto LX200 je trvale venku, jen zakrytý, takže změna teploty by neměla u LX200 hrát roli. Ještě malá zajímavost, LX200 není vybavený jen GPS, ale i elektronickým kompasem, vyvažováním a teploměrem. Teplotu si zobrazím  na ovládacím panelu nebo v PC, taktéž teplotu kamery DSI III na monitoru v PC. Vše ovládám z PC, takže jediné co u dalekohledu musím udělat, je ustavit pomocí dvou hvězd, to je vše. Pak se schovám do tepla cca 10 m od dalekohledu, za okno, kterým na dalekohled vidím.      

Ještě dodám, Autostar Siute, poslední verze (pravidelně aktualizuji) je propracovaný, navede dalekohled přesně na vybraný bod na mapě oblohy. Za daných podmínek nepoužívám Heigh precise, není nutné. Taktéž pravidelně aktualizuji Envisage. Navíc v Envisage si mohu vybrat jaký formát chci zpracovávat JPeG, Tif, BMP, PNG, GIF, FITS, FITS3p, FITSint, kompletaci nebo jednotlivé snímky a složit a další. Navíc mohu nastavit program na snímání planety tak, že získám pohyb planety v pohybu kolem své osy. Ale to je časově náročné. Navíc Envisage nabízí poměrně slušnou kontrolu ostření, kontrast, offset a pod. Co je nutné před focením, je nutné nasnímat černé rámečky, aby odpovídaly venkovní teplotě a provozní teplotě kamery (u DSI I cca 1/2 - 1 hod., u DSI III cca 10 - 15 min., záleží na délce snímání - nejčastěji používám 30 - 60 sec. jeden snímek, celkem 20 - 30 snímků). Snímat lze i jeden snímek více jak 30 min. - hod. nebo jen setiny sec. a pod.

Zadat data je rychlejsie? Mne trva GPS link 5-10 sekund...