Porovnání a kvalita ED objektivů

[SIRIUS_758]

Teď si uvědomuji, kolego od Marianky, na na posledním MHV jste si u mne zkoušel různé páry okulárů z mých zásob, tzn., že to bylo ve Vixenu ED 81S a patrně ve vaší WO binohlavě, ne ? A kdyby tam bylo něco nekorektního, tak bych si toho všiml..

Baader žádný levný hranol nemá.. Pokud se tím myslí ten nejmenší, tak i ten je dostatečně kvalitní. Jeho nevýhodou, kromě problematiky vinětace, kterou tady na AF probíráme, je to, že v kombinaci s malými násobiči Baader dost zvyšuje výskyt parazitních odlesků, a to především u malé binohlavy Maxbright - myšleno oproti 1,25" zrcátku. Jde o "prasátka", která vznikají tím, že těsně mimo zorné pole se vyskytuje silný zdroj světla. Malé násobiče využívají totiž celý průměr 1,25" a ten malý hranol nemá dostatečnou rezervu, takže dochází v něm k odleskům na bocích hranolů stejně, jako uvnitř binohlav. Proto doporučuji ten větší T2 Baader hranol, a proto vyzdvihuji podstatně lépe řešený násobič od Tele Vue, který má daleko menší "světlost" a jeho prac. poloha je jen kousek od ohniska objektivu.
Takže co se týče vnesení barevné vady hranoly Baader, tak rozdíl mezi tím nejmenším a "středním" = T2 (2456095 #1B), není prakticky žádný. Ten malý je oblíbený proto, že naprostá většina uživatelů ho používá s malou hlavou, zpravidla v klas. EDčkách, kde se velmi osvědčuje i v případě, že je násobič před ním, a usnadňuje tím možnost zaostření bez zkrac. tubusu.

[4Brunco]

na posledním MHV jste si u mne zkoušel různé páry okulárů z mých zásob, tzn., že to bylo ve Vixenu ED 81S
Praveze to nebola moja binohlava aj ked rovnaky model a cele to mam teraz vyriesene nie najstastnejsie.

[alien5]

Zdravim mate nekdo fotky G2-8300 pres ED 80 skywatcher ? chtel bych kouknout na kvalitu dekuji
PS: jaky by jste ted volily dalekohled ve cene okolo 30K. APO 80-100mm.. Dekuji za rady

[Psion]

Baader žádný levný hranol nemá.. Pokud se tím myslí ten nejmenší, tak i ten je dostatečně kvalitní. Jeho nevýhodou, kromě problematiky vinětace, kterou tady na AF probíráme, je to, že v kombinaci s malými násobiči Baader dost zvyšuje výskyt parazitních odlesků, a to především u malé binohlavy Maxbright - myšleno oproti 1,25" zrcátku. Jde o "prasátka", která vznikají tím, že těsně mimo zorné pole se vyskytuje silný zdroj světla. Malé násobiče využívají totiž celý průměr 1,25" a ten malý hranol nemá dostatečnou rezervu, takže dochází v něm k odleskům na bocích hranolů stejně, jako uvnitř binohlav. Proto doporučuji ten větší T2 Baader hranol, a proto vyzdvihuji podstatně lépe řešený násobič od Tele Vue, který má daleko menší "světlost" a jeho prac. poloha je jen kousek od ohniska objektivu.
Takže co se týče vnesení barevné vady hranoly Baader, tak rozdíl mezi tím nejmenším a "středním" = T2  (2456095 #1B), není prakticky žádný. Ten malý je oblíbený proto, že naprostá většina uživatelů ho používá s malou hlavou, zpravidla v klas. EDčkách, kde se velmi osvědčuje i v případě, že je násobič před ním, a usnadňuje tím možnost zaostření bez zkrac. tubusu.
Zapůjčil jsem si hranol T2 Amici Baader #02, schválně ho chci vyskoušet v TEC 140. U testů Rohra TEC 160 ED testoval s hranolem RC index a dospěl k zajímavém zjištění. Zatímco dalekohled má RC index 0.85 s hranolem měl 0.31. TEC 140 měl RC index dokonce těsně pod hranicí APO, tedy 0.94, bohužel, zde test s hranolem nedělal, tak vyzkouším.

Porovnával jsem zatím okem rozdíl mezi hranolem a zrcátkem a kromě vinětace u hranolu mám pocit, že obraz je tmavší než u zrcátka.

[MilAN]

Amici hranol bude mít dvě nevýhody. Jednak odraz od dvou ploch pokud jde o kvalitu vlnoplochy a jednak ztráta světla na 2 totálních odrazech. Pokud jde o snížení RC indexu, šel bych určitě do klasického hranolu, ne amici.

[Psion]

Máš pravdu, bude to chtít Baader #01B, klasický hranol.

[Psion]

Tak jsem vyzkoušel Baader hranol #01B zatím na Slunci. Kontrast a podrobnosti v obraze mi přijdou stejné jako u zrcátka Baader #01A, chromatická aberace se těžko porovnává u objektu takto nízko nad obzorem, kde se dost uplatňuje refrakce, ale malinko ten hranol přidá do obrazu barvy. Vyzkouším na planetách a Měsíci. Výhodou tohoto typu hranolu je, že má o 14mm kratší optickou cestu a to může být v některých případech rozhodující.

[Psion]

Tak dnes testování shrnu. Baader hranol #01B do obrazu opravdu lehce zanáší barevnou vadu. Testoval jsem hranol i zrcatko #01A na TEC140. Vizuálně je ten rozdíl velmi malý a teprve při zvětšení 250x jsem byl schopen na světlé hraně objektu uvidět jemný modrý nádech, který u zrcátka nebyl viditelný. Zkusil jsem i fotografii, kde byl vidět u hranolu menší kontrast a lehká chromatická aberace. Rovněž to bylo viditelné i na větvích vzdálených stromů proti šedé obloze. Při menších zvětšení ten rozdíl je okem neznatelný a výhoda je u hranolu kratší optická cesta, která bude využitelná především u používání binohlav apod. Při pozorování planet bych ale hranol vynechal a pořídil kvalitní zrcátko.

[Sasa3]

Na planetach to neni jenom o barevne vade. Zkus porovnat i rozptyl svetla na hranolu a na zrcatku. Moje zkusenost je, ze zenitove zrcatko (aspon to dielektricke) dokaze zpusobit neviditelnost druhe slozky Antarese.

[Psion]

Psal jsem, že má hranol menší kontrast, takže neměl jsem namysli jenom chromatickou vadu, která opravdu nebude mít zásadní vliv na obraz planety, kontrast ale určitě ano.

[Psion]

Napadla mě jedna věc, umělá dvojhvězda. Nikde jsem to neviděl, tak jsem si to vyrobil. Do staniolu jsem udělal dvě dírky s průměrem cca 0,15mm vzdálené 0,1mm. Na vzdálenost 10m to jsou dvě úhlové vteřiny (pokud dobře počítám). Tímto lze podstatně lépe testovat dalekohled, protože to není závislé na seeingu tak, jako je klasická dvojhvězda.

[Artaban]

Asi by se to dalo a třeba i na 30m někde zařídit. Možná bys pak dostal z dalekohledu max. dobré hodnoty rozlišení. Jenže by se tak musel za stejných podmínek ( teplota a osvětlení) zkoušet každý dalekohled.

[Psion]

Na teplotě moc nezáleží, důležitá je jen temperace dalekohledu s okolní teplotou. Dokonce je pěkně vidět, jak se mění i Strehl, když se dalekohled postupně vyrovnává s teplotou okolí. Když se porovnává dalekohled na obloze, je to hrozně závislé na seeingu, že výsledky jsou tak zkreslené, že jsou vypovídající jenom velmi omezeně. Tedy pokud chceme porovnat dalekohledy pozorováním objektů na obloze, musí být ve stejný okamžik vedle sebe, což je velmi často nemožné.

[Sasa3]

Ja jsem si tak umelou hvezdu vyrabel taky, ale ne pro ucely testovani optiky. Ta dirka se ti do staniolu nepovede udelat presne kruhova a to pak kazi difrakcni obrazce (a taky obraz v ohniskove rovine). Ja jsem ji pouzil pro mereni ohniska v ruznych barvach toho meho 82mm dubletu. Tam to ta nesymetricnost nevadila, hledal jsem polohu s nejmensi polosirskou.

Jeste k te vzdalenosti, 10m nemusi, zvlaste u delsich ohnisek, stacit. Objektiv muze jeste vykazovat docela silnou sferickou vadu. Nekde jsem videl tabulku, jak daleko musi ta umela hvezda byt (snad v Suitterove knize Star Testing).

[Sasa3]

Jo, je to v Suitterove knize (vzorecek 5.4, kdo ji mate). Pro 250mm f/5 Newtona vychazi vzdalenost umele hvezdy 40m (a to pro testovani s presnosti na hranici difrakcniho limitu, tedy lambda/4 - clovek chce vetsinou vic). Dobra zprava je, ze u mene svetelnych dalekoledu se ta nutna vzdalenost zkracuje (jako 1/F^2, kde F je svetelnost) a treba pro TEC140 vychazi na 5m (pokud jsem se neseknul).