Planetární speciál

[g]

nejde o mou první odpověď na toto téma, přesto:
původní f/10 TAL klevcov je výborný katadioptr lepší než SCT, které jsem srovnával.
Klasický newton f/6-8 je však lepší v kontrastu, dosahu, rozlišení při stejném průměru

doplněním:
po mechanické stránce a kvalitě materiálu je jen OrionOptics horší než TAL (při vážně uvažovaných přístrojích, tedy bez úžasných lidlskopů a bresserů)

[Regulus]

o mechanické stránce a kvalitě materiálu je jen OrionOptics horší než TALŠlo by trochu specifikovat (přepsat  :) ) co tím chtěl básník říci (Tal je průměr a OO je příšerný; OO je výborný ale TAL je skvělý;...)?

EDIT: díky za odpověď, tak to mě celkem překvapuje, u takových firem

[g]

k dotaz člena Regulus: podle mého názoru je TAL podprůměr a OO ještě horší
--a toto platí jen o mých přístrojích a jen k mechanickému provedení.
U Talu byl špatný jen výtah - ostatní velmi dobré, u OO ušel jen výtah..

[yamaha]

U nového provedení TALu by měl být už výtah slušný Crayford .
Potřeboval bych vědět jak TAL ukazuje Mars ,Jupiter a Saturn . Rozdíl mezi 200 a 250 a případně porovnání s jinýmy dalekohledy podobného průměru .Prostě praktické zkušenosti .

[Habl]

Potřeboval bych vědět jak TAL ukazuje Mars ,Jupiter a Saturn . Rozdíl mezi 200 a 250 a případně porovnání s jinýmy dalekohledy podobného průměru .Prostě praktické zkušenosti .
O Talu 200 K se o starší verzi trochu dozvíš na tomto webu:
http://www.astro.bielack.pl/

Habl

[TomasM]

Ahojte,je to asi tak půl roku co mně nadchla astronomie,především ta planetární.V současné době právě jeden "planetární" dalekohled vybírám.Až do nedávné doby jsem si myslel,že průměr nejde ničím nahradit a tak jsem byl celkem rozhodnut,že půjdu do co největšího dalekohledu,v mém případě jsem se rozhodoval mezi 200mm nebo 250mm dobsonem.V poslední době,jak tak studuji tohle forum(mimochodem skvělý zdroj informací,díky Vám za něj)už tak pevně rozhodnutý nejsem.Na tomhle foru ale i na zahraničních se to jen hemží chválou na refraktory SkyWatcher s ED skly,tady na foru především SW ED 80.Nejsou vyjímky,kdy majitel 300mm dobsonu píše,že planety ve 100 ED jsou mnohem "georgeous" než v jeho dobsonu.A tak teď nevím.Chci pouze vizuálně pozorovat planety a Měsíc,Žádné focení ani objekty hlubokého vesmíru.Mám jít do 200 Dobsonu,nebo do SW ED 80?Děkuji Vám za pomoc.

[Artaban]

TomasM: Vítej na AF a planetář zvlášť
No jestli volit Newton 200mm nebo refrák 80mm je asi jasný. Ten refrák je kvalitní, ale 80mm je dost málo. Možná ještě tak ED120. S tím se dá trochu pozorovat už i malej Mars. Ta 80tka je tak max. na Jupiter a to ještě omezeně. Na planety Newtona s delším ohniskem. No a když refrák, tak co největší. Na rozlišovací schopnosti dalekohledu záleží, jinak to nebude tak,, georgeous. Jedno vlákno o planetárním dalekohledu tu máme.
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1190284748

P.S. Taky záleží na podmínkách, kde se bude pozorovat. Město a jaký je často seeing. Hodně zkušenností s menším refrákem má kolega Sasa3.

[Regulus]

Záleží dost na rozpočtu Já osobně bych šel do zrcadla s nejlepší kvalitou povrchu a nižší světelností. Například od Orion optics.

[TomasM]

Jak píšu,byl jsem přesvědčený,že půjdu do dobsona.Ale jak jsem si pročítal různé zkušenosti s SW ED 80,tak jsem na vážkách.Uživatelé "bežně" dávají zvětšení 3D.Např.albedové útvary na Marsu jsou prý úžasné.Nejvíce mně zaráží to,že na internetu je spousta uživatelů dobsonů,kteří tvrdí,že jim to EDčko ukazuje planety mnohem lépe než jejich velký dobson.Tak fakt nevím.Rozpočet je do 20 000 Kč(montáž+dalekohled,bez příslušenství).Uvažoval jsem i o klasickém refraktoru,tenhle mi padl do oka [ftp]http://www.celestron.com/astronomy/cele ... t-120.html[/ftp]
Cena je výborná ale nelíbí se mi u něj paralaktická montáž,šel by tenhle dalekohled "posadit" na AZ-4?Co se týče místa pozorování,přes týden to bude město ale přes víkend chata v Beskydech.

[Regulus]

ED je skvělý dalekohled, ale 80 mm je prostě málo. Ne že by s tím pozorovat nešlo, půjde, ale rozlišovací schopnost se ošidit nedá. Lepší by bylo ED 100 nebo 120, ale to už trochu leze do peněz.
Té montáže bych se nebál, zvlášť při pozorování planet je paralaktika výhodou. Jakože pokoukání s ním úplně marné nebude, ale je to relativně světelný achromát, kvalita obrazu nebude taková jako u ED80ky...

[TomasM]

ED je skvělý dalekohled, ale 80 mm je prostě málo. Ne že by s tím pozorovat nešlo, půjde, ale rozlišovací schopnost se ošidit nedá. Lepší by bylo ED 100 nebo 120, ale to už trochu leze do peněz.
Té montáže bych se nebál, zvlášť při pozorování planet je paralaktika výhodou. Jakože pokoukání s ním úplně marné nebude, ale je to relativně světelný achromát, kvalita obrazu nebude taková jako u ED80ky...Přiznám se,že z paralaktiky mám strach.Když jsem si tady přečetl,jak někteří z paralaktikou válčí,nejsem si jistý,že bych paralaktiku zvládl.Jak říkám,jsem naprostý laik,který má zatím azimutální 70 mm refraktor.

[Habl]

Přiznám se,že z paralaktiky mám strach.Když jsem si tady přečetl,jak někteří z paralaktikou válčí,nejsem si jistý,že bych paralaktiku zvládl.Jak říkám,jsem naprostý laik,který má zatím azimutální 70 mm refraktor.  
Paralaktika je jistě výhodou u pozorování planet. Limitující je pro pozorování seeing a rozlišovací schpnost dalekohledu s čímž souvisí průměr objektivu (zrcadla). S tím přímo souvisí použitelné zvětšení, kdy ještě přibývají pozorované detaily na planetách a Měsíci.
Pro běžné amaterské pozorování rozhodně postačí dobrý dobson bez paralaktiky, kde využiješ někdy i 300 násobné zvětšení. Dobsony s průměry 200 až 250 mm jsou jistě dobrou volbou pro pozorování planet, ale i dalších objektů.
Planetární speciál je vzhledem k požadavkům daleko nákladnější záležitost.

Habl  

[Lukemon]

pro TomasM

Pokud si koupíš nějaké ED refra 80-120mm tak ti doporučuji, aby jsi se velkým obloukem vyhýbal dobsonům cca od 200mm a výše, protože jak se jednou podíváš takovým dalekohledem na cokoli na obloze, budeš proklínat den, kdy jsi koupil dalekohled s malím průměrem objektivu.
Obraz v ED refrákách je krásný, to jo, ale věř, že s větším dobsonem i s F/5 uvidíš na planetách více. Obraz se u těchto dobsonů dá na planetách vylepšit polarizačním filtrem na snížení jasu, dále pak Korektorem komy (Paracorr, MPCC).

Pro příklad:
Mám dobsona 150/1200 F/8, parametry se velice blíží planetárním Newtonům, dále mám dobsona 250/1200 F/4,7 a i bez Korektoru ukáže víc, ikdyž obraz není tak dokonalý jako v 150/1200.

[Sasa3]

TomasM: moje zkusenost je podobna. Dobry Newton (u me 250/1600) toho ukaze vic nez moje male refraky (obcas jsem si je porovnaval primo vedle sebe), jednou jsem tam mel i 130mm ED. Obraz v refraku je hezci a kontrastnejsi, ale v 250mm Newtonu toho bylo k videni proste vic. Musel by byt naprosto sileny seeing, aby ho prekonal 100mm dalekohled, a pak by stejne nemelo pozorovani moc smysl. Zazil jsem sice, ze treba v tom 130mm ED cku byla na Jupiteru k videni vic nez ve vedlejsim 300mm f/5 Newtonu, ale vetsinou je to proto, ze tyhle velke Newtony nemaji majitele poradne skolimovane, to je pri f/5 velmi podstatne.

Pro planetarni Newton bych se soustredil na mechanicky pevny plnotubus s trochu predimenzovanym tubusem (co se tyce sirky), s aktivnim chlazenim (vetracek) a dobrym vycernenim. Mel by mit male centralni stineni (tak do 20%, pripadne 25%, rozhodne ne ale 33% jak ma vetsina N150/750) a dobre udelanou mechaniku sekundaru, aby drzel kolimaci, zvlast pokud si vyberes neco svetelnejsiho. A samozrejme slusnou optiku, ta pomaha v boji se seeingem. Zvaz jeste styl pozorovani, dobsony s ohniskem 1200mm (150, 200, 250) umozni pozorovat v sede, coz je velka vyhoda. U toho meho, s ohniskem 1600mm, musim stat. Jednodussi, jak po opticke, tak i mechanicke strance je mene svetelny dalekohled. Ale pokud je Newton dobre udelany, tak by to melo fungovat i pri mensich svetelnostech. Nemam zkusenosti s vetsimi prumery nez 250mm, ale rekl bych, ze ty toho uz o moc vic neukazou. Prumer 250mm je schopen zobrazit velmi jemne detaily, prakticky pokazde ale pri tomhle prumeru bude limit seeing (pripadne nevytemperovanost). Osobne se mi za ty dva roky podarilo jenom 2x aspon nahlednout, ceho je takovy dalekohled schopen. Jednou na Mesici a jednou kratce na Jupiteru. Jinak jak jsem psal, za normalnich noci, je uroven detailu v N250 lepsi nez v ED100, ale neni to nijak propastny rozdil. Spis je mnohem pracnejsi ty detaily v 100mm refraku vykoukat. Z toho hlediska si myslim, ze uspokoji i 200mm f/6. Ani vloba 150mm f/8 neni spatna, zvlast pro zacatek. Potencial takoveho Newtonu bude srovnatelny tak s 110-120mm kvalitnim refraktorem a takovy dalekohled toho ukaze na planetach docela dost. Navic  je ten N150 relativne levny. Kdyz se netrefis do vkusu, tak se nic nedeje. Ziskas s nim par zkusenosti a pak uvidis.

Pokud nemas vylozene nejaky vyznacny duvod pro refrak, tak takovy Newton je jednoznacne lepsi volba. Ja osobne mnohem vic a radeji koukam SW 100ED (a ted posledni dobou 80mm semi-apochromatem). Uroven detailu mi prijde uz docela zajimava. Kdybych to mel odhadnout, od ktereho prumeru mi prijde dany oblekt zajimavy, tak by to bylo asi takhle:

Mesic - od 80mm vys (mensi nez 80mm nemam) - prakticky cokoliv, pokud je optika kvalitni
Mars - od 100mm vys
Jupiter - od 80mm vys
Saturn - pri 100mm vypada vetsinou porad stejne, chce to vic, ne ze bych v 250tce toho na samotne planete vykoukal podstatne vic, ale v prstencich je patrno vic detailu

Jinak moje duvody proc nakonec pozoruji mnohem casteji mensim refrakem nez velkym Newtonem jsou nasledujici

- lenost
- temperace - dalekohledy drzim doma, a pozoruji ze zahrady
- velky Newton vyzaduje alespon trochu planovani a nechat ho tak hodinku predem venku
- malym refrakem lze prakticky do ctvrthodiny pozorovat rozumne planety pri 150-180x (teda pokud neni -10C, tak pak trva i dyl)
- diky rychlejsi temperaci a mnohem mensi vaze tak taham refrak mnohem casteji, i do ne prilis idealniho pocasi, kdy by se mi nechtelo tahat s velkym Newtonem
- refrak mam vetsinou na alt-az montazi s jemnymi pohyby, trackovani je mnohem snazsi, navic muzu u toho sedet. To jsou velke vyhody pri pozorovani planet a jejich zakreslovani (mam jeste rovnikovou montaz, ale opet diky lenosti ji moc casto netaham, pozorovani planet je s ni ale mnohem vic efektivnejsi)
- refrak je prakticky bezudrzbovy, u Newtona je pro kriticke pozorovani nutne kontrolovat kolimaci (to pri trose cviku nakonec moc nezabere, ale pokud chce clovek vybehnout ven jenom na 30 minut, tak se mu s tim nechce vetsinou moc drbat)
- pozorovane detaily v refraku mi prijdou zajimave (ale poradne pozoruji planety a Mesic tak rok a neco, je mozne, ze se mi to za rok za dva okouka), nemam potrebu vytezit tu noc "maximum" mozneho. Pozorovani refrakem je pro me prijemnejsi, vic si ho uzivam a min me unavuje. To je nakonec asi to nejdulezitejsi.

[Artaban]

TomasM:  Tak Sasa3 Ti napsal myslím krásný report svých zkušeností a já to můžu jen podepsat, byť moje zkušenosti mám s trochu jinou optikou. Nejdřív refraktor Zeiss AS 80/1200, (jako má Sasa3)  pak dobson 300/1500 ( už dávno ho nemám) a poslední dva roky refraktor achromát 172/1654.
To že mám už jen refráky, má asi největší důvod právě taky v té pohotovosti a nároku na malou údržbu. Svou roly asi má i ta lenost Pak mám ještě několik méňe důležitých důvodů.
Ikdyž mám už celkem velký refrák, tak nevidím na planetách víc, než běžným asi 200 max.250mm dobsnem. Tohle nejde ošidit! I tak mám refráky rád. Já jsem si prošel určitou cestu, než jsem se rozhodl pro drahé refraktory. No vlastně levné, protože na velký např. 160mm APO refraktor nemám. Rád Ti doporučím refrák a možná i pár kolegů na AF taky. Prozatím však doporučuju jednoznačně Newtona. Je potřeba   poznat pozorování a další věci u zrcadlového dalekohledu. Když budeš mít možnost pozorovat dobrým refraktorem, tak pozoruj a porovnávej. A nejde jen o obraz, ale i o provoz refráku. Možná se pak jednou rozhodneš pro refrák na planety a rádi Ti ho pomůžem vybrat.
Kdybych měl nějak jednoduše říct, proč mám refrák, tak bych řek,, vidím průměrné detaily, ale myslím, že mnohem častěji, než s Newtonem. Tohle platí asi jen u přenosných dalekohledů. Dalekohled ve hvězdárně, je něco jiného.