Barevná vada

[Jirka54]

Měl bych dotaz na zkušenější kolegy při praktickém pozorování.
Jak moc výrazně se projevuje barevná vada u achromatu 150/750 při pozorování DSO a větších zvětšeních a čím se to projevuje? A rozdíl vizuelní
při pozorování DSO objektů ED 80 a 150/750 při různých zvětšeních ?

Díky a zdravím Jirka

[Duk]

Je způsobená rozkladem bílého světla na jednotlivé barevné složky při průchodu sklem. Světelný paprsek každé barvy prochází skleněným prostředím trochu rozdílným způsobem. Červené paprsky se při průchodu sklem lámou pod jiným úhlem než modré. Vada se projevuje tím, že na kontrastním rozhraní se objevují modré nebo červěné proužky lemující pozorovaný objekt. Nejlépe je to patrné na přechodu bílé a černé. Tato vada má konečný vliv i na ostrost a věrnost barevného podání obrazu. Vadu nelze odstranit, ale lze ji výrazně potlačit. Používá se k tomu kombinace skel s různými optickými vlastnostmi ( různými indexy lomu a disperzí ) nebo s různými příměsovými sloučeninami ( fluorit...).
Podle stupně a způsobu potlačení barevné vady se objektivy dělí na tzv. achromatické, superachromatické nebo apochromatické. V názvu dalekohledu nebo objektivu se pak mohou vyskytnout zkratky jako např. „ED“, „APO“…
Velikost barevné vady bude znatelnější s rostoucím zvětšením optické soustavy (dalekohledu).
Samozřejmě se bude výrazněji projevovat u světelnějších objektů.

[mkcz]

jirkaM32 napsal: Měl bych dotaz na zkušenější kolegy při praktickém pozorování.
Jak moc výrazně se projevuje barevná vada u achromatu 150/750 při pozorování DSO a větších zvětšeních a čím se to projevuje? A rozdíl vizuelní
při pozorování DSO objektů ED 80 a 150/750 při různých zvětšeních ?
 
                                      Díky a zdravím Jirka
Při pozorování DSO Tě barevná vada příliš rušit nebude (vyjma jasných hvězd), Čím větší zvětšení použiješ, tím bude více vidět okolo jasných objektů jako barevný okraj. Přesná porovnání Tebou zmíněných dalekohledů bohužel poskytnout nemohu ale vzhledem k tomu, že uvádíš obecně ED 80, což bude asi Skywatcher nebo Celestron, kde jsou použita fluoritová skla, tak tam bude barevná vada velmi výrazně potlačena oproti achromátu 150/750, kde už jen díky relativnímu otvoru 1:5 u achromatickému objektivu bude barevná vada značná. Nutno ale říci, že takový dalekohled není primárně určený pro velká zvětšení ale spíše pro přehlídku oblohy a komety.
Jinak recenze Skywatcheru ED 80 je zde:

http://www.astro.cz/posec/view.php?cisl ... 2005070501

[michal.b]

Je to uz nejaka doba, co jsem pouzival zrovna tyhle 2 dalekohledy, takze moje informace ber spis s rezervou.
Nejdriv k refr. 150/750 a DSO. U jasnych hvezd se barevna vada projevuje jako modro-fialove halo. Cim jasnejsi hvezda, tim vyraznejsi halo. Je to patrne jiz od malych zvetseni a s rostoucim zvetsenim se to zvyraznuje. Na druhou stranu, u slabsich hvezd to neni zas tak patrne. U plosnych objektu neni videt barevne halo, ale je mirne snizeny kontrast u jemnych kontrastnich detailu (typicky je to videt u kulovych hvezdokup - v porovnani s mym 150mm newtonem se mi zdalo, jako by byl obraz hvezdokupy zahalen slabouckym namodralym zavojem). Na galaxiich a mlhovinach se barevna vada nijak viditelne neprojevuje (treba M42 byla naprosto uzasna a barevna vada necinila zadny problem). Zvetseni nad 100x jsem nepouzival, takze nemuzu prilis komentovat, u mensich zvetseni jsem na DSO neshledal barevnou vadu nijak omezujici (az na fialove halo u jasnejsich hvezd v nekterych otevrenych hvezdokupach). Celkove je obraz pekny, ostry v celem poli, delsi ultrawide okular poskytne uchvatne sirokouhle pohledy do mlecne drahy.
80ED nema zadne patrne problemy s barevou vadou (kdyz po ni cilene patras, tak si ji na jasnych hvezdach pri velkych zvetsenich vsimnes, ale nikterak nerusi). Pri vsech zvetsenich (zkousel jsem do 200x) je obraz v ramci moznosti krasne ostry a kontrastni v celem poli. Ovsem je to stale pouze 80mm prumeru, takze na vetsine DSO se 150kou jednoznacne prohrava (s vyjimkou nekolika velmi rozlehlych objektu jako M31 nebo M45). 150ka dava mnohem jasnejsi obraz s vice detaily.

Takze suma sumarum: 80ED je skvely univerzalni dalekohled, ktery lze s uspechem pouzivat na vsechny objekty, dobre snasi velka zvetseni, navic je relativne maly a lehky. Vhodny na foceni (staci se porozhlednout tady na foru). Ovsem je nutne mit na zreteli, ze je to porad jenom 80mm dalekohled a tak u DSO casto chybi dostatek svetla.

150/750 je uz docela "kanon". 15cm prumeru je solidni zaklad pro pozorovani mnoha deep-sky objektu, k cemuz je take urcen. Mensi zvetseni, siroka zorna pole a difuzni DSO - v tom je vyborny. Pro omezeni barevne vady je mozne pouzit minus-fialovy filtr.

[Pavuk_]

jirkaM32 napsal: Měl bych dotaz na zkušenější kolegy při praktickém pozorování.
Jak moc výrazně se projevuje barevná vada u achromatu 150/750 při pozorování DSO a větších zvětšeních a čím se to projevuje? A rozdíl vizuelní
při pozorování DSO objektů ED 80 a 150/750 při různých zvětšeních ?

Díky a zdravím Jirka
ako sa prejavuje bar.vada na DSO?

bar vada ti znizi kontrast, t.j. prejavi sa; i ked galaxiu neuvidis lemovanu modrozltym lemom

Je tu jedno riesenie, ktore za cenu ubytku svetla (nekedy je to ziaduce) sa ti stane z achromatu APO. Pokial pouzijes uzkopasmovy filter, napr UHC alebo este lepsie OIII, ktoreho sirka pasma je 25nm v pripade OIII az ~10nm, redukujes sekundarne spektrum na jedinu vlnovu dlzku a tym ODSTRANUJES farebnu chybu definitivne. Niektore DSO (emisne hmloviny, zbytky po supernovach alebo planetarne hmloviny) ziaria vyhradne na urcitych emisnych ciarach, preto ziskas hned dve vyhody: z achromatu APO a vyssi kontrast vdaka tmavsiemu pozadiu,
avsak na galaxiach to nepomaha (s vynimkou objetov v nich , napr. emisne HII oblasti (priklad M33 a NGC604 alebo HII mraky v M101 a ine)

takze ak to mam zhrnut: bar vada tam bude, avsak vadit bude na vyssich zvacseniach povedzme okolo 0.8D a viac, pokial sa da pouzi filter (planety farebny alebo specialne ako Fringe Killer alebo Neodymium (Baader) alebo hmlovinove v pripade DSO)

pokial viem, rozdiel oproti 80ED bude v mnozstve svetla t.j. 150tka 80ED prevalcuje, co sa tyka dosahu DSO - to je jasne, avsak ED bude mat navrh pri vyssich zvacseniach a jasnych objektoch - jeho zbytkova far.chyba je naozaj minimalna

150/750 ozaj velky refraktor a hodi sa hlavne na DSO do ~1D, kde far. chyba vadi menej ako na planety

V kazdom pripade sa pred kupou cez oba pristroje pozri a urob si vlastny nazor. Potom budes na 100% vediet "ako sa veci maju"

[miro75]

Zdravím kolegovia. Mám otázku ohladne farebnej chyby. Pri pozorovaní planét nízko nad obzorom, som si všimol farebný lem, prevládala modrá a červená. Keďže mám Newton, celkom ma to prekvapilo. Ide o farebnú chybu okulárov? Pri objektoch vyššie nad obzorom to nepozorujem. Ak je to dementná otázka, tak sa ospravedlňujem Ďakujem.

[Sasa3]

je to barevna vada atmosfery - atmosfericka refrakce

[miro75]

Takže zrejme ADC...?

[Psion]

Ano, nebo dalekohled Zerochromat

[Sasa3]

Takže zrejme ADC...?
Ve valne vetsine neni treba. Kdyz je planeta nizko, tak stejne je seeing spatny a ani ADC ti nezlepsi obraz. Myslim si, ze ADC ma smysl, pokud delas spickove fotky a zacne ti atmosfericka refrakce na nich vylezat, jinak bych se na to vykaslal.

[miro75]

Údajne je aj na vizuál..nefotim, tak sa na to vykašlem. Ďakujem.

[Sasa3]

Nikdy jsem pres ADC nekoukal, takze samozrejme netusim, jak se to bude chovat. Kdyz pouziju ale sve zkusenosti z pozorovani a kresleni planet, tak ano, efekt atmosfericke refrakce obcas pozoruji treba na Jupiteru (neberu ted do uvahy Venusi - tam skoro neni co videt, teda pokud se nesnazis pozorovat oblacnost). Ale to je stejne Jupiter docela nizko nad obzorem, coz znamena horsi seeing a teda ne zrovna velka sance, ze by byl obraz spickovy.

Pokud chces na planetach neco vic videt, je potreba se tomu vic venovat. Cim vic se budes koukat (a nejlepe i kreslit), tim vic toho casem uvidis. Zadne ADC te v tomhle nespasi. Pokud mas pocit, ze neco neni v poradku s dalekohledem, nauc se testovat optiku na (rozostrene) hvezde (velmi jednoduse muzes prijit na to, ze neco neni v poradku) a skontroluj kolimaci.

[miro75]

Kolimacia je ok, tu kontrolujem. Aj s množsvom detaiov som spokojny . Len s difrakciou som sa predtym nestretol. Merkúr som totiž predtým videl len cez maličký Zeiss, a pri 54 x to nebolo tak evidentne.

[Peťa]

Korektor refrakce jsem si jednou vypůjčil a zkoušel - a k ničemu to nevedlo. Jednak jsem pak musel vyhodit zrcátko abych vůbec zaostřil, takže jsem se lámal pod dalekohledem. Pak taky změna nastavení posunula objekt v zorném poli, případně mimo - což byl u krátkých orthoskopických okulárů docela problém. K rozumnému nastavení jsem se nedobral a lehce zhnusen jsem to vrátil. Na binohlavu by se to taky nehodilo, leda snad u SC nebo Maka, kde ale stejně mám barevnou vadu od menisku a taky kombinace binohlava prizma násobič nemusí být barevně úplně čistá - tak jsem se rozhodl že mi to za ty komplikace nestojí...

[Psion]

Koukám, že ADC se dostalo do vlákna o barevné vadě, což je trochu úlet, mělo by to být ve vlákně atmosferická disperze či refrakce. Já na Jupiteru pozoruji refrakci i kolem 25° nad obzorem (byť velmi slabě) a rovněž i na Měsíci a to už zase tak hrozně nízko není. Na fotografii to ale vyleze mnohem více, protože citlivost očí na červenou je 25-15% dle vlnové délky 600-650nm, zatímco některé kamery tam mají dokonce peak ciltivosti (některé to mají zase v modré).