NEWTON SW 12vs.Celestron C-11 XLT CG-5GT...

Fabo · #31

To zní hezky. Dá se tady někde dohledat v čem ta přestavba spočívá? Vždycky jsem měl raději čočky..Chci to opravdu jen na planety,měsíc a se 35-40mm okularem a na jízdu po hvězdách.DSO mám raději na fotkách.Na měsíc a jupiter je krásný pohled Binem

Psion · #32

Mluvil o tom vla, spociva to v prehozeni distancnich krouzku v objektivu.

Fabo · #33

Děkuju,popátrám po tom.Milan

Artaban · #34

spociva to v prehozeni distancnich krouzku v objektivu.
Je to ale loterie. Může se zlepšit, ale nemusí. Dobré by bylo odborné proměření před a potom. Dělat to amatérsky a s naším seeingem, bude asi na dýl.

Psion · #35

Viděl jsem na více dalekohledech a funguje to, pokud si dobře pamatuju, záleželo na tom, zda je dalekohled překorigován nebo podkorigován a to je rozlišitelné pomocí Ronchi testu. Dalekohled se dá proměřit i s umělou hvězdou celkem i v amaterských podmínkách na velmi slušné úrovni s podobným výstupem, jako je tento.

MilAN · #36

Ideální to je proti rovině - potom to jde dotáhnout do maxima té konkrétní optiky.. Jde o to , jaký ten ideál je a jak je vzdálen ideálnímu zobrazení . Ale to se týká jen korekce sférické vady. Jak to je v spektrálně, to je otázka.

Sasa3 · #37

Presne, semi apo z toho takhle udelat nepujde. To by pak delal kazdy. Semi apo v 150/1200 dela APM a chce to urcite ED sklo.

vla · #38

Trošku bych tady udělal opravu, hned v začátcích se vloudila chybička. Mělo by se jednat o 152/760 kvadruplet. Poslední mě známou úpravu v česku dělal nedávno p. Reichman, který poté ještě doplnil dalekohled chromakorem (jedna pani povídala, takže to není na 100%). Třeba se nám tady se svými výsledky pochlubí, když už jsem ho udal

Psion · #39

Trochu jsem zaměnil 2 dalekohledy. Vla mluví o 152/750, ja jsem mluvil o ES AR 152/1200. Tady je třeba foto Měsíce.

http://www.digitalp.com/powell%2Dobservatory/

Viděl jsem testovací fotky Sašo a podle mě tam musí být nějaké ED(SD) sklo, protože ta chromatická vada byla velmi malá (ano ale je tam, ale na achromát F7 je úplně jinde, než je standard) a že by se objevily na základě té korekce jiné vady jsem si nevšiml. Tady je nějaké další povídání.

http://www.cloudynights.com/topic/42237 ... low-power/

Cztwerec · #40

Hezká debata o čočkách a alternativách k planetárnímu pokoukání.

Pokud se držím toho co je v nadpisu vlákna, Celestron C 11 vs. Newton SW 12" prostě nelze porovnávat co se týče obrazu. Oba dva přístroje jsem měl. Newton je na tom opravdu lépe nejen planety, ale i DSO jsou o řád jinde. Problémem je pouze to, že je to roura. Je to parádní řešení pro pozorovatelnu mimo barák, nebo balkon.

Na druhou stranu SCT C 11 je možná poslední perfektně přenosná "třicítka" a když člověk natrefí na dobrý kus, ten rozdíl není tak markatní.

Je to otázkou priorit. A člověk by si měl říct sám, co chce a jaký obraz mu ještě přijde dostačující.

MilAN · #41

Já bych tedy bezhlavě neprchal od Newtona /Dobsona. Je to nejlacinější varianta s nejméně kompromisy a takřka univerzální na většinu objektů na obloze . U achromátů ( hlavně těch světelnějších ) je těch kompromisů nejvíce, u ED vhodného průměru je již dost vysoko cena a ani tak to není svým průměrem na moc DSO. Katadiopry - tedy tyhle v mírné cenové kategorii, mají již dost kompromisů , pokud jde o kvalitu zobrazení hlavně mimo osu. Na druhou stranu je ale též uvažovat transportovatelnost, montáž, místo .....

Beda · #42

Rád bych připojil pár poznámek k refraktoru Messier 152 S /760 mm. Jak již zmíněno, je to quadruplet, který se koncepčně orientuje na Vixen Neo Achromát 140/800. Podařilo se najít rozměry a vnitřní uspořádání optických členů Vixena a až na malé odchylky jsou si oba přístroje podobné. Nicméně tento koncept, který na vstupu používá klasické (zřejmě pečlivě vybrané) achromatické dublety s aperturou 140, resp.152mm s ohnisky 1200 mm, je hodně citlivý na provedení korekčního členu a přesnou kolimaci této optiky a OV navzájem. Vedení Bresser se o jeho konstrukci odmítá vyjádřit, a zároveň odmítá označení Petzval. Byla změněna konstrukce korekčního členu ( D=73 mm, f=1020mm), který je nyní, na rozdíl od původního achromátu se vzduch. mezerou ( testoval jsem před rokem), tmelený. Úplně nejnovější přístroje dostaly nový hranatý, tzv. hexagonální OV.
Po úpravě kolimace jsem byl s optickou kvalitou a zobrazením mého exempláře spokojený. Původní nestabilní 4" OV jsem nyní nahradil novým 3" OV TSFOCR3 ( http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... toren.html ), který si poradí i s poměrně hmotným 2" Naglerem typ 2, 20mm a dobře pasuje jak k optice korekčního členu tak do původní objímky. Momentálně ještě upravuji objímku korekčního členu a tubus tak, aby bylo možné jeho konečnou justáž provést zvenku a nezávisle na těžkém OV.
Chromacor jsem na tomto světelném systému netestoval, protože by docházelo k vinětaci. Jeho použití lze doporučit od světelnosti f8 a níže, ostatně pro ty byl také konstruován ( SW refraktory 152/1200 mm). Jeho podstatná nevýhoda spočívá v nutnosti "spárovat" objektiv podle stupně sférické korekce na odpovídající typ Chromacoru. Nelze aplikovat libovolný Chromacor na sféricky neproměřený objektiv ( do určité míry lze sférickou aberaci upravit změnou distančních podložek/kroužků, ovšem bez vlivu na chromatickou vadu). V současné velké nabídce ED a triplet apochromátů různých apertur ztrácí použití Chromacoru na významu.
Nejlepší možnosti pro testování, úpravy a kolimaci optiky mi poskytuje zrcadlové autokolimační uspořádání s ronchi mřížkou 10L/mm a sadou úzkopásmových interferenčních filrů. Odrazné zrcadlo musí být kvalitní.
Nový Messier 152 S /760mm lze doporučit nejen pro observaci velkých hvězdných polí při malém zvětšení, ale i DS fotografii s úzkopásmovými filtry. Vizuálně mě barevná vada subjektivně neruší až do zvětšení cca. 84x ( Nagler 9mm). Předností tohoto přístroje je velké, rovné a ostré obrazové pole při slušné světelnost f5, jakož i nízká pořizovací cena. S filtrem Baader Kontrast-Booster lze pro pozorování měsíčního povrchu a planet použít i větší zvětšení.

Psion · #43

Co se týká Messier 152S/760, tak jsem jej měl doma a testoval jsem ho. Petzval to samozřejmě není, je to v podstatě achromát s integrovaným korektorem/reduktorem. Ukazoval jako běžný achromat, při malých zvětšením se s tím pozorovalo dobře s rozumným zorným polem. Jeden snímek M45 z Canon 40D. Ideální tuto diskuzi vyjmout a přemístit do achromátů.

Porovnání s ED80

Fabo · #44

Děkuji všem za příspěvky.Jen by me zajímalo jaky je rozdíl na pozorovani v ohniskové vzdálenosti.Je mi jasné,že ohniskem 760 bude horši pozorování ve větším zvětšení diky použití okularu okolo 3-5mm.Určitě je více komfortnejsi pohled do 12-30mm.

MilAN · #45

Podívej se , co píše Beda o zvětšení. Takže okulár F=3 ani F=5 nebudeš potřebovat. Ale jinak, pokud jde o komfort pozorování, je potřeba zvolit typ okuláru, do kterého se příjemně dívá a má vzdálenost výstupní pupily mezi 15-20 mm, bez ohledu na ohnisko okuláru.