NEWTON SW 12vs.Celestron C-11 XLT CG-5GT...

Artaban · #16

Jestli jseš fakt ulítlej na planety, tak to nebude hedně roků nejlepší pokoukání a bude třeba lovit dobrý seeing. Velký průměr zrcadla tomu taky nepřidá nic dobrého. Myslím, že zatím je škoda to prodávat. Průměr se hodí a potřebuješ zkušenosti, jak asi i s pozorováním, tak s dalekohledy.
Možnost je si pořídit alespoň 100mm dobrý refrák např. ED100 a s ním bojovat proti horším podmínkám.
Menší refrák jistě nemůže nahradit velký Dobson atd. ale pomůže rozhodnout, jaký větší dalekohled pak budeš chtít.
Pozorování dobrým 100mm refraktorem, je bych tak řekl uklidňující. Tohle pak dál pokračuje i s větším refraktorem, kdy navíc je už i dost světla na velká zvětšení a dostačující rozlišovací schopnost. To platí do průměru asi 150mm a pak už zase začíná víc rušit seeing. Větší průměr potřebuje kvalitní podmínky a jen tak pak ukáže svou sílu. A je asi jedno o jaký typ dalekohledu se jedná.
Hodně důležitý je kontrast http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/a ... 997-p3.pdf
Pozorování planet a lovení detailů je boj a to dokonce i za dobrých podmínek. Dobrý závodní jezdec není ten, který právě dokončil autoškolu

Sasa3 · #17

"Chlupatost" tam vždy nějaká bude, ale protože u těch Newtonů nebývá zpravidla ideální okraj zrcadla ( je tam pokaždé nějaké sleštění nebo nedoleštění okraje + držáky zrcadla), vyplatí se odclonit úplný okraj minimálně 0,5 až 1 cm. Změnu poznáš okamžitě na rozostřeném obraze jasné hvězdy. Na odzkoušení stačí jednoduché papírové clony - někdy je potřeba clonit i více.
Kdyz uz budes s temi clonami blbnout, zkus dalsi experiment. 14" je docela dost a mohl by jsi si vyrobit mimoosou kruhovou clonu, ktera by nebyla stinena sekundarem. Mohla by mit prumer tak 130-140mm - zalezi, jak mas velky sekundar. Tenhle prumer je u nestinene optiky na pozorovani Mesice a Jupitera docela dost a melo by to kreslit hodne ostre a kontrastne. Je to zpusob, jak ziskat aspon trochu predstavu, co dokaze refrak a jestli by ti takovy prumer na planety stacil (kdyby jsi si na planety porizoval nejaky refrak, tak asi o moc vetsi prumer mit nebude, kdyz zustanes u limitu 50000Kc).

Artaban · #18

Kdyz uz budes s temi clonami blbnout, zkus dalsi experiment. 14"
Kolega má v současné době 12" průměr.

Sasa3 · #19

To jsem prehlidnul. Ale i tak by to na nejakou tu 100vku az 110tku nezacloneho prumeru mohlo dat.

Psion · #20

On když vyjde jednou za rok seeing, tak se dá koukat i dobsonem 16" na planety, ale to se často nezadaří. Pak se využije to velké rozlišení a stojí to za to. Většinou to je ale mizerné nejen na planety ale i na dvojhvězdy. Pamatuju jak jsem před 3 lety porovnával vedle sebe dobson 16" a TEC 140 na Epsilon Lyry. V TEC dvě malé kuličky s difrakčními kroužky, v dobsonu dva chlupaté knedlíky ve vařící vodě, ten rozdíl byl neskutečný

Artaban · #21

Takhle jak to píšem, to vypadá, že velký dalekohled nad 12" je na planety nesmysl a že tam je tlustá čára a konec dalším detailům.
Jistě to tak není a stále platí, že čím větší, tím lepší. Problémem jsou, (jak už tady ostatně zaznělo) amatérské dalekohledy a to nejen jejich kvalita. Výrobce má snahu (krom toho aby ušetřil :-[) dělat taky dalekohledy přenosné a prostě kratší atd. Pak má dalekohled velké centrální stínění plus další nedostatky a máme stroj, který nemá zrovna dobrý kontrast atd.
Naše amatérské používaní tomu taky nepřidá. Velká zrcadla se nestačí často temperovat během poklesu teplot. Mnohdy jsou to drobnosti, ale jejich součet je při pozorování znát. Jó, planetář, ten tvrdý chleba má

Psion · #22

Navíc, kdo se má s takovou krávou jako je klasický 14 nebo 16" dobson tahat Většina lidí se toho časem zbaví, nebo to vymění za ultralight.

MilAN · #23

Ještě jsem neviděl UL, který by neměl horší mechanické vlastnosti ( včetně držení kolimace) a byl výrazně lehčí než klasika. Už jsem několik klasických upravoval, vždy jde alespoň zmenšit průměr základny. Problematická je ale 16" SW s GoTo, tam je o nějakých 40 kg lamina víc, než by stačilo, a nezměnily se vlastnosti. A ještě kromě toho ho nelze protáhnout 80 cm dveřmi

.......
A jen poznámka k epsilon Lyrae : stačí u velkého Dobsona dát buď mimoosou clonu, a nebo ještě lépe
zařadit neutrální filtr - a obraz je jak vyšitý. Velký Dobson není na takhle jasné přezářené objekty . To samé ale platí na planety, pokud nejde kvůli seeingu použít větší zvětšení, aby se ztmavil obraz. A hned je kontrast výrazně lepší.

Janek · #24

Zbavujeme se jich my, starší. Mládí má elán a vytáhnout velký dalekohled je potěšení (pro nás už za trest

)
Větší dalekohledy než 12" na planety bych rozhodně neodsuzoval, obzvlášť když budou mít vpředu čočky

Fabo · #25

Děkuji vám za rady a názory,moc si toho vážím.Však už mi taky táhne na 50 a stím seeningem máte pravdu,jsem rád,když je dobrý jednou dvakrát do roka,je to šíleně začarovaný kruh a nejlepší by bylo vlastnit Huble na oběžné dráze země.Refráky jsem koukal na Bresser messier D152 s ohniskem 760-1200 s GO-TO to mě stejně láká,protože v hledání nejsem zrovna moc zdatný a nabo taky na SW ED 100-120.Pokud člověk nemá statísíce tak se musí držet u země.Rozhodně zkusím svého dobsona pozacloňovat jak tady píšete určitě to má něco do sebe jak okraj tak i to mimoosové zaclonění.Všem vám moc děkuji.Milan

Fabo · #26

Když si vzpomenu na klukovská léta,kdy bylo ještě jiné pouliční osvětlení a taky zrak byl ještě jiný,tak to bylo hvězd mraky a mraky.Mléčná dráha úplně zářila na noční obloze.Taky si pamatuji,že jsme s kamarádama koukali na Jupiter a pouhým okom byl vidět i s jedním měsícem,věřte nebo nevěřte,bylo to tak.V té době,kdyby jsme měli to vybavení co můžeme mít teď,tak to by asi bylo pokoukání...To dnešní světelné znečištění je prostě šílené.

Psion · #27

Milan: Já měl ten 16" GoTo, ještě že jsem měl dveře 90cm, ale stejně jsem s ním nepozoroval. Filtrem z knedlíků nic neuděláš, takže jedině mimosou clonu, ale mezi námi, to už mohu rovnou vyndat jednou rukou refraktor Stejně všichni skončíme pozorováním Měsíce a planet, protože to znečištění atmosféry spolu se světelným znečištěním postupuje v EU docela rychle. Jediné, co by to světlo na obloze vyřešilo, je tzv. bílá sluneční erupce

#28

Jediné, co by to světlo na obloze vyřešilo, je tzv. bílá sluneční erupce

A z tohoto hlediska nemá cenu investovat do Go-To, ale do pořádných tištěných map a kyje! ;D

Artaban · #29

Refráky jsem koukal na Bresser messier D152 s ohniskem 760-1200 s GO-TO to mě stejně láká,protože v hledání nejsem zrovna moc zdatný a nabo taky na SW ED 100-120.
Ohnisko 760 na planety určitě ne. To je hledač komet.
1200mm ohnisko je takové minimum. Dalekohled pro až středně náročné. ED100 dobrý, ale jako hlavní dalekohled trochu málo. Jinak dost slušný stroj. ED120 nabízí víc možností. V těchto menších průměrech, jsou 2cm k dobru docela znát.
Jinak otázka, jaky refraktor za ještě slušný peníze řekněme do 70ti tis. může nahradit velký zrcadlo kolem 300mm, je celkem složitá. Pokud bude v plánu pozorování planet a DSO 50 na 50, tak takovej refrák není.
Ten poměr odhaduju tak 20% DSO a 80% planety. Pak už může být člověk spokojen, když bude mít trochu lepší refrák kolem 150mm. Na DSO moc (nebude), ale u planet už dokáže dost.
Je zajímávé, že když trochu zkušenější hvězdář vidí např. Saturn v mém R 172mm, tak často řekne ,, To je jako ve třístovce Newtonu

Psion · #30

Řada lidí je po přestavbě objektivu u Bresser 152/1200 s dalekohledem velmi spokojeno, v podstatě to je pak semi APO.