Vývoj mého parku astrotechniky

[mischu]

Ahoj,
Tak tedy i já se podělím o svůj "astroživotopis":

Vše začalo v roce 1995 kdy můj otec někomu spravil auto a namísto peněz dal tátovi astronomický dalekohled - jednalo se o velmi kvalitní refraktor Carl ZEISS na azimutální montáži. Jeho parametry si dnes už moc nepamatuji, ale odhadem se mohlo jednat o cca 100/1000 mm. Tento přístroj jsem měl bohužel jenom rok, protože potom si jeho původní majitel vzpomněl, že jej už dříve slíbil někomu jinému, takže jej od nás opět vykoupil.

Poté jsem chvíli pozoroval triedrem 10x50. V roce 1998 jsem byl obdarován refraktorem 60/700 mm ovšem nevalné kvality (značku si už nepamatuji - vím jen, že měl zoomovací okulár s rozsahem zvětšení od 25x do 50x).

Zásadní zvrat přišel koncem roku. Tehdy jsem si na školním lyžáku zlomil nohu a protože jsem byl pojištěn jako od školy tak i rodiče mi platili úrazovou pojistku, dostal jsem poměrně slušnou sumu peněz. K tomu jsem přidal něco svých úspor a koupil si u p. Matouška Newtona GS-280 (114/910) na paralaktické montáži. Tento přístroj mi vydržel celých 11 let a mám ho dodnes.

V průběhu dalších let jsem se pak dostal k různým jiným strojům, které jsem si různě popůjčoval od kamarádů a známých se stejnou "úchylkou". Tak mi prošel rukama například Newton 150/750 na EQ montáži, 130/1200 Dobson a v roce 2005 jsem se poprvé podíval pod skutečně temnou oblohou 14-palcovou Schmidtkou.

Koncem roku 2009 jsem si pořídil svojí první zrcadlovku (Canon EOS 400D), s níž jsem začal dělat první pokusy s astrofotografií - zpočátku u nás na Petřínské hvězdárně.

V roce 2010 jsem si pořídil 8" Schmidtku na CG-5 Adv., kterou mám rovněž dodnes a je to můj v současnosti nejpoužívanější dalekohled. Montáž rovněž používám pro focení přes objektivy (nyní nejčastěji přes 70-300mm Sigmu)

Na konci roku 2011 jsem začal dávat dohromady fotografickou sestavu, jejímž jádrem SkyWatcher ED-80 + Canon EOS 400D, nyní již modifikovaný.

Toť asi vše...

[Martin Vyskočil]

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 5540/94#94][splithere][/link][splithere_end]

[Sasa3]

Pokud jde o okuláry, tak bych se měl asi léčit, jak je vidět z mého popisku vybavení. Mám na ně asi nějakou úchylku. Jenže každý z nich bývá v okulárovém výtahu pravidelně, takže to snad znamená, že jich zas tak moc není. Je to dáno tím, že jsem měl/mám dalekohledy od světelnosti f/5 do f/15.

Začlo do Panoptikem 19mm, což byl můj první slušnější okulár. Do té doby jsem absolutně netušil, jak může být Měsíc v úplňku nádherný (a co teprve když je teprve v 1. čtvrti). Rozdíl v kontrastu oproti mým starším levnějším wide-angle okulárům byl značný. Od té doby musí každý můj okulár projít testem kontrastu a kresby na Měsíci.

Pak začalo shánění kratších ohnisek k mému Newtonu f/5 a malemu refraktoru 80/480. Nejprve jsem si koupil nejkratší ortho (University Optics 4mm), které se běžně dělá, a po té co jsem si ověřil, že se touhle klíčovou dírkou dá pozorovat, tak jsem si pořídil další ortha. Honza Zahajský se pak "levně" zbavoval planetárních speciálů Pentaxů XO a TMB Monocentrického okuláru. To už jsem měl na tyhle klíčové dírky vypěstovanou tu úchylku a  tak jsem si je pořídil. Pentax XO5 a TMB Mono 7 jsou mnou nejčastěji používané okuláry (a to nejen na planety).

Pro takové to běžné koukání na DSO jsem si pořídil komfortnější Pentaxy XF12 a XF8.5. Pro tyhle účely jsou výborné, jak jsem si odzkoušel, nijak si na DSO nezadají s ortho okuláry a drží s nimi krok i na planetách. Jenže jsem asi opravdu divný, pokud mám po ruce oba okuláry ortho 9mm a Pentaxe XF8.5, tak téměř vždy šáhnu po orthu.

Jinak na té dlouhoohniskové straně preferuji širokoúhlejší pohledy a to se zorným polem 70 stupňů. K refraktoru 80/480 jsem si pořídil ještě Panoptika 27mm. Téměř 4stupňové pole pod tmavou letní oblohou je pro mě zatím jedním z nejsilnějších pozorovatelských zážitků. Pro ED100, které je f/9 jsem stáj ještě doplnil o Siebert 36mm (nemám rád těžké okuláry, co vypadají jako granát, tenhle Siebert je lehký a myslel jsem si, že by při f/9 mohl kreslit dobře až ke kraji, což teda nakonec není úplně pravda) no a pro plánovaný dlouhý refrák jsem si pořidil Televue Plossla 55mm.

No a nakonec jsem ještě po zakoupení Zeisse AS80/1200, který má nádhernou revolverovou hlavu, musel rozšírit svoji sbírku o 0,965" okuláry. Tady preferuji originální Carl Zeiss, tak nějak k tomy dalekohledu patří. Ale některá ohniska, zvláště 40mm ortho s M44 závitem se mi nepodařilo sehnat. Ten jsem si nechal udělat u firmy ATC. Jinak CZJ ortha běžně používám i pro pozorování ostatními dalekohledy. Nijak si nezadají s dnešními.

Kdybych se měl nějakého okuláru zbavit, tak opravdu nevím, kterého. Snad by s těžkým srdcem šli Pentax XF okuláry a jeden 25mm (buď Kassai ortho nebo TV plossl). Zbytek prostě potřebuju...

[daghtus]

Vdaka Astroforu som presne vedel, co hladam a do coho idem. Dodnes nechapem, ako moze niekto kupit dalekohlad bez toho, aby si co to nastudoval o problematike. Teraz k veci:

Pred 3,5 rokmi som kupil SCT 6" na NexStar SE goto montazi a bol som s nim maximalne spokojny...az na priemer.

Nasledujuci rok som pridal Lidlacky 10x50, ktory rad pouzivam dodnes.

Otec potom v skrini nasiel 30+ rocny Zeiss 6x30, co je moj oblubeny kus "skla a kovu" a pouivam ho hlavne na pozemske pozorovania (ZOO atd.).

Minuly rok som sa "prastil po vrecku" a kupil AZ4 a Luntika, co bola najlepsia investicia ever.

Toto leto som s tazkym srdcom predal kolegovi SCT 6" a kupil CPC-925, s ktorym som velmi spokojny. 11" SCT musi byt pecka, avsak mam problem v rukach odniest aj 9.25", takze som sa asi dostal na svoj fyzicky limit. Teraz uz riesim len okulare a podobne hluposti.

[RisoP]

No ja som začal stavebnicou optic montage. V 13-tich som dostal ruský trieder 7*50 tým som občas pozorovával dalších 30 rokov a mám ho doteraz. Asi pred tromi som si zaobstaral N200/1000 na EQ-6. Ale pretože som bol lenivý tú montáž stále rozťahovať a zasa skladať, tak som vyrobil pod newtona dobsonovu montáž. A keď som zbadal že som EQ-6ku odvtedy nepoužil tak som ju nedávno predal. A následne kúpil TS 88mm triplet APO bino. A bino hlavu TS k newtonu pretože radšej pozerám obomi očami. No a medzi tým som kúpil malokuka, vlastne pre syna, ktorý tiež chcel svoj ďalekohľad a tým sa mi plní to o čo mi teraz vlastne ide, aby som chlapcov pritiahol k niečomu čo ich odtiahne od tých negatívnych lákadiel tohto sveta a hádam sa mi to zatiaľ aj darí.

[hamr]

Čtěte a prohlížejte odzadu (od strany 4) .

Úplné začátky chybí, byl to před cca 30lety Monokular Turist 20x50 a před 20 lety refraktor cca 50/500, který po jedné reklamaci letěl do popelnice. Pak cca 10ti letá pauza a po odstěhování na vesnici od r.2004 už v odkazu:

http://www.hamr.osoba.cz/vybaveni

[Vabra]

Osmdesata leta jsem stravil na zahrade s plastaky z opticke stavebnice z DDR, brylaky pochybne kvality zobrazeni a pravidelnymi patecnimi vylety na Gottwaldovskou hvezdarnu, kde nas bavil tehdy studujici Pavel Cagas svymi prednaskami na ruzna astronomicka temata (nekdy i jen volne spriznena). V pripade jasne oblohy jsme pak v cele skupine okukovali nebeska telesa v realu nejakym newtonem okolo 260mm (musim priznat ze teorie a prednasky mne skoro bavily vice nez to hromadne koukani).

Pak jsem se s Astronomii na dloouuhaaa leta rozloucil. Kdyz zacatkem stoleti vypukla digitalni revoluce v amaterske fotografii tak jsem byl ztracen poprve (kdo by dnes dal >30.000 za 2MPix kompakt?). O par let pozdeji jsem si poridil prvni "skutecny" dalekohled - Lidlskop 70/700 na paralaktice Astro-3. Obcas jsem jej vytahl (hlavne na Mesic, ci aktualni planety) ale vetsinou na nej jen padal prach.

Prulom nastal nekdy okolo r. 2005-6, kdyz jsem na Astro-3 dodelal hodinovy pohon a posadil na ni svou prvni digitalni zrcadlovku (Canon 20D). Prestoze z dnesniho pohledu slo o usmevne snimky, teprve ted jsem si zacal plnit sve detske sny a obrazky ktere jsem hltal v knizkach a casopisech jsem byl najednou schopen fotit doma na dvorku!!!
Tou dobou jsem objevil take astroforum a weby mistnich astrofoto guru jako je Martin Myslivec a byl jsem ztracen podruhe.

Od te doby uz je to jen neustaly boj o kazdy foton, ktery lze dostat do snimace. Dalekohledy a objektivy, ktere mi prosly rukama uz ani nepocitam a hodne z nich proslo mistnim bazarem a slouzi novym majitelum. Aktualni trochu bojuji s eBayovym W.O. Flourostar FLT132, velmi spokojen jsem s jeho mensim bratrickem W.O. FLT98 a dobre slouzi i trochu opomijena konstrukce Maksutov Newton SW190/1000. Mensi dalekohledy jsem poslal bazarem a nechal si jen par Canonich objektivu.
Dlouhoohniskovy Celestron HD EDGE 8" mi nijak extra nesedl a kdyby je vyrobce letos radikalne neslevnil (a neucinil je tak bazorove neprodejne) uz by asi sel z domu. Takhle si jej zatim ponecham a trba mu jednou prijdu na chut.

Poslednim projektem je pokus o prestavbu levneho GSO newtonu na Astrograf s 3" ASA komakorektorem. Jiz 8 mesicu cekam na 12"F4 s 3" vytahem a kdyz porad nebyl (uz pres 6 mesicu slycham "bude pristi tyden") zredukoval jsem sve plany a prave dnez dorazil z TS 10"F4 newton na prestavbu.

Rozhodne nejsem priklad vhodny nasledovani, ale kdo ma tu trpelivost nekoupit si par let nic, setrit, sporit a pak si koupit rovnou Takahashi refracek nebo ASA Newton?

Ekonomicky by to byla urcite mene nakladna cesta, nez vsechny ty me pokusy a omyly, ale nakonec i ty mne bavi a mam radost kdyz si po par letech vyfotim stejny objekt a je videt nejaky pokrok...

[Achernar]

Asi bychom naše hvězdářské osudy mohli rozdělit do několika standardisovaných kategorií - i já nacházím řadu styčných bodů s jinými, zde již uveřejněnými příběhy.
S astronomií, či spíše zájmem o ni, jsem začal jako malý kluk. Táta mi vyprávěl o tom, jak v padesátých letech s kamarádem stavěli dalekohledy s kamarádem Ferdou. pro malého kluka to bylo strhující vyprávění: výpravy za starým profesorem gymnasia, který klukům vysvětloval, co a jak, půjčoval jim knížky a sehnal nějakých pár čoček. Papírové trubky, černěné směsí sazí a oleje či tuší, pozorování Měsíce, hvězd...a jednoho dne jsem doma našel strý zápisník těch dvou kluků. O mém osudu bylo rozhodnuto. Věděl jsem, že neprožiju-li totéž - či se o to všemi silami alespoň nepokusím - zklamu sám sebe. Bylo to někdy na přelomu režimu, kdy jsem od teorie dospěl k činům. Koupil jsem si brýlovou čočku a začal se stavbou. Trubky od chemlonu, lepenka...a dalekohled byl na světe. V ulici bydlel pán, který pracoval v Meoptě a u toho jsem vyprosil jeden vyřazený objektiv AD 800 - to byla nádhera! Když jsem ten dalekohled dobudoval /téhož dne/, byl to největší přelom v mém zájmu. Najednou jsem viděl ostře a jasně, najednou jsem mohl na Měsíc koukat i osmdesátinásobným zvětšením /jiný okulár jsem neměl, i ten jsem si ale postavil sám/, najednou to konečně bylo ono!
Krátce na to jsem od táty dostal zrcadlový dalekohled Tasco /ještě skutečně made in Japan/ s parametry 114/900 a to byl další krok. Ještě větší dosah, ještě větší zvětšení; zajímal mne hlavně Měsíc a planety... Ten dalekohled mám pořád a nikdy ho nikomu nedám. Kreslí ostře, nádherný obraz a krom toho je to už dneska veterán. Už tehdy, před dvaceti lety, byl z druhé ruky, skoro deset let starý. Dnes ho mám deponovyný u tchána, abych tam měl popřípadě čím pozorovat a dodnes mne překvapuje, jak kvalitní dalekohled to pořád je.
Mezitím jsem ale zažil to nejzásadnější: první dovolenou s dalekohledem. jelikož jsem jako nadšenec, ač vlastně ještě dítě, byl imrvére na petřínské hvězdárně, kdekdo mne tam znal a pan Pavel Suchan mi jednou poslal pozvánku. Bylo to v roce 1991 a bylo mi skoro 14. Tak jsem vyrazil. A na místě jsem žasnul: tolik amatérských dalekohledů, tolik nadšenců, tolik nápadů...do té doby jsem nikoho se společným zájmem neznal, vyjma kamaráda, který začínal se mnou /o rok později jsme spojenými silami i čočkami postavili binokulár ze dvo objektivů AD 800/....Ještě jsem tam poznal legendárního pana Kozelského - však měl kdekdo z přítomných dalekohledy od něj!
Uvědomil jsem si obzvláště jasně, že mne pozorování baví úměrně tomu, čím pozoruji. A ta úměra neměřila kvalitu, mocnost, nýbrž vlastní podíl na dalekohledu: co jsem si sám udělal, či se na tom aspoň nějak podílel, mělo pro mne mnohem vyšší hodnotu, než jakkoli dokonalý tovární výrobek. Uvědomil jsem si, že astronomie je pro mě hlavně poesie, nádhera nebe, Boží zázrak jaksi in natura. Vlastně je to pro mne především zážitek niterý, spíš uměleckého než vědeckého charakteru. A k té poesii pro mne vždy patřilo i to vlastní přičinění o ni. A zároveň ji v mých představách zosobňovaly verneovské typy pozorovatelů s mosaznými dalekohledy, kteeré jsem vídal na těch starých rytinách. Pán s hůlkou, cylindrem, pruhovanými kalhotami, stojící u důmyslného přístroje, vedle něl kus starého nábytku, stará kniha...nějak se tenhle byvší svět pro mne stal etalonem skutečného hvězdářství a do toho mi nikdy nezapadalo to moderní třeštění: blikající diody, bzučící elektromotorky, displeje...Hvězdy jsou to jediné, co mi má blikat, svítit, zářit, ticho noci a velebná hudba sfér pak tím jediným, co mám slyšet. pak ještě bušení vlastního srdce naplněného zbožnou úctou, bezmezným obdivem a úžasem nad takovým dílem Stvořitelovým.
ačkoli jsem měl rozpracovaný newton 200/1200, nechal jsem optiku kamarádovi a všechny peníze vrazil do objektivu, který mé touhy vyjadřoval jediným možným způsobem - ručně broušený dvoučočkový zázrak z VOD Turnov. Dalekohled pochopitelně ve starém slohu, řečeno po muzikantsku, mosaz, dřevo - ač jen tolik, jak sám umím, či jak uměj mí kamarádi; kam se hrabu na ty rytiny, arci ani ten cylindr nemám...
Možná jednoho dne, až zbohatnu, dotáhnu to do konce: kupole, mechanický pohon, veliký refraktor...ale možná že ne, možná, že je hezčí o tom snít, představovat si tu krásu starých časů...možná je to pro básníka inspirativnější, než se dohadovat s dodavateli, všude maltu, cihly, mosaz, plány, účty...Však i to, co mám, stálo me dost času i outrat a předobře mi to slouží, jaksi "ad maiorem Dei gloria", jak psával pod své noty Bach.

[Cztwerec]

Když jsem chodil do školky, miloval jsem obrázky z encyklopedií, kde byli kresby planet a fotografie různých raket, začalo mě bavit je kreslit a měl dětské přání letět do Vesmíru. Pořád jsem se díval na hvězdy a divil se změnám fází Měsíce. Od táty jsem proto dostal blbůstku, nějaký triedr z hračkářství z umělé hmoty a z umělé hmoty byla i optika. Vyapadal celkem věrohodně, akorát když jsem ho namířil na měsíc, viděl jsem jen rozmazanou šmouhu se žlutým lemem. Ano, tohle byl můj první impuls, kdy jsem chtěl vidět víc než jen tu čmouhu. prostě vidím to jako dnes, když jsem jako malý zvedl tenhle v dnešním pohledu křáp na oblohu.

Na základní škole, jsem poprvé navštívil knihovnu a dostal se k dalším spoustám zajímavých knih, mimo jiné jsem pokračoval ve svém snu kosmonauta a zamiloval si Gagarina jako svůj vzor a dokonce jsem se později setkal i s "naším" Remkem.

Vše tak nějak utichlo až do mé šesté třídy jsem jen hltal každou blbost o astronomii a nakonec jsem dostal svůj první kukr kterému už se tak možná dá nadávat - kukátko Zeiss který mělo průměr objektivu asi 40mm, viděl jsem s ním hvězdy a nevěděl kam mám namířit, tak má zvědavost opět padla na Měsíc, neviděl jsem opět nic víc než trošku zvětšený kotouč a na něm na terminátoru nějaké nerovnosti, tehdy jsem si vůbec nemyslel, že to snad jsou krátery

V Bílé labuti v Praze jsem jednou zahlídl přístroj, na hliníkových nožičkách, s proměnným okulárem a průměrem objektivu 50 mm. Šetřil jsem na něj několik měsíců z brigád a z kapesného a nakonec pro něj utíkal co mi dech stačil. Nadešlo léto a já dalekoled opřel o odstavenou Škodu 100 protože nožičky byli hrozně maličké...

A na tento další okamžik nezapomenu do smrti - já jsem konečně viděl krátery na Měsíci! Pohled byl pro mě tenkrát naprosto úchvatný... a já Měsíci propadl a chtěl jsem ho vidět ještě podrobněji, proto jsem dalekohled prodal.

Četl jsem ABC, chtěl jsem si podle plánku ze starého čísla postavit dalekohled, volba ale stejně padla na dalekohled který byl vyobrazen na jedné ze stránek toho časopisu, dalekohled Bushnell 50/600, který jsem nakonec s nádhernými obrázky planet a Měsíce na obalu koupil v prodejně AZ foto v senovážné ulici, později přikoupil i Bushnell 10x50 a miniatur 8x25.

S touto sestavou a Karkoshkou v ruce jsem vydržel několik let jen bezduše zírat a objevovat krásy oblohy a pocit z toho jen něco spatřit byl krásný - M13, Laguna, Plejády...

Začal jsem chodit na kroužek do hvězdárny, pamatuji si že tam byl jeden ze spolupracovníků Jana Zahajského, jedna slečna která se do mě zamilovala a spousty krásných okamžiků při pozorování Saturnu a M15...

To samé jsem pak pozoroval já když jsem přijel domů, protože už jsem věděl kde to mám hledat.

Scháněl jsem něco většího, volba po dlouhém uvažování padla na GS 610 zrcadlový newton 200/800, který jsem nechal trošku upravit. Byla opozice Marsu a já viděl krásný kotouček planety přes hrozný okulár 9mm s polární čepičkou, prstýnek M57, M13 rozloženě, prostě obrovský skok!

Pak jsem měl trošku pauzu, na dalekohled se prášilo - ženský, hospody, ženský, fotbal atd.

Jenže za vším hledej ženu! Potkal jsem slečnu, která měla nemocné prarodiče, u kterých jsem bydleli a já se o ně celé dny staral. Někdy to bylo nudné, tak jsem dal dohromady pár švestek a na internetu se rozhodl prodat ten ležící spící newton 200 GSO. V tom jsem narazil na AF. Uchvátilo mě kde je ta technika a kde že jsem to já...

Aquarius mě udivoval svými kousky na Měsíci a já to chtěl umět stejně jako on. Koupil jsem SCT C6 a Lidlskop a pak se to rozjelo.
Pozoroval jsem snad každou noc Venuši, pak Měsíc, Saturn, pak jsem někdy v roce 2004 vyfotil i svou první fotografii detailů na Měsíci.

Zjistil jsem že je mi to málo, systém prodej nákup mi vydržel dodnes, takže jsem si projel vše od C5 do C14 a naučil se milovat planety, které mě vlastně uchvátili jako první a zůstali mi dodnes, jsou prostě živé a nikdo je nechytí!!!

Dnes jsem se prozatím ustálil na Orionu Mak 200, a tripletu 110 WO, sám sem už zvědav jak dlouho mi to vydrží. V současné době buduji hvězdárnu a přemýšlím ještě o něčem větším a H alfě.

Tolik má velmi zkrácená verze zkušeností s dalekohledy.

Pokud někoho bude zajímat něco z uvedeného seznamu na odkazu uvedeném níže, jsem k dispozici.

http://seeing.nolimit.cz/vybaveni

Planetám zdar!!!

[Buby]

Můj zájem o astronomii započal v roce 1997 díky krásné kometě Hale/Bopp.
U babičky jsem našel starý ruský triedr po dědovi 8x30 a sním jsem začal objevovat krásy nočního nebe. Od té doby jsem si na všechny své svátky, narozeniny i vánoce přál knihy s astronomickou tématikou. Po jejich prolistování mi bylo už jasné, že tento koníček mi vydrží a já začal šetřit na dalekohled. Mnou používaný astropark měl následující vývoj:

1998 - nákup refraktoru Bresser 60/800 - dalekohled byl v krásně polepené krabici plné obrázků z velkých dalekohledů, po optické a hlavně mechanické stránce bylo ale pozorování tímto přístrojem nepohodlné, okuláry byly asi největší slabinou tohoto dalekohledu, byly to jen dost mizerně zpracované huygensy a super ramsdeny, přiložený barlow 2x byl totální omalovánka.O kvalitě okulárů svědčí i to, že jsem jeden z nich při projekci slunce na papír roztavil. I přesto jsem ale s dalekohledem strávil spousty nocí, ukázal mi pásy na Jupiteru i krátery na Měsíci.

2003 - v tehdy nově vzniklé firmě SUPRA Praha jsem si koupil newton Celestron 114/900 - konečně byly k dalekohledu normální okuláry ( plossly) a polepšil jsem si i v průměru

2003 - 2005 - kromě svého 114mm newtonu jsem velice často pozoroval i s binary 11x80 a 25x100, na naší Vsetínské hvězdárně to tehdy opravdu žilo a jelikož kdekdo z kroužkařů měl klíče od budovy, tak každou jasnou noc se nás tam několik scházelo a pozorovali binary oblohu

Následovala dlouhá pauza, kdy jsem byl nejprve šťastně zamilovaný, poté nešťastně a nakonec jsem spousty času trávil na zábavách a v hospodě. K astronomii jsem se vrátil zpátky až na jaře roku 2010, kdy se ve mě cosi zlomilo a přinutilo mě se opět podívat nahoru na hvězdnou oblohu.

červen 2010 - nákup binaru Celestron 15x70 - podle mého jeden z nejlepších dalekohledů v poměru cena/výkon, jimiž jsem pozoroval, skvělý na rozlehlé mlhoviny i hvězdokupy, nakonec jsem jej ale prodal, jelikož je přímohledý a já si u něj lámal vaz

duben 2011 - nákup bazerového 254/1200 s hledáčkem 70/500 - konečně přístroj, se kterým můžu pozorovat všechno, od planet a měsíce přes komety k vzdáleným galaxiím

květen 2011 - nákup příslušenství - Hyperion 10mm, Meade SWA 24mm, Ultima LX 17mm, Explore Scientific 6,7mm a UHC od Lumiconu - konečně jsem měl jakousi ucelenou řadu okulárů i nejzákladnější mlhovinový filtr

Září 2011 - nákup malokuka 80/400 - kromě seťáků obsahovalo balení i obyčejný achromatický barlow 2x, který jsem začal používat na newtonu při maximalizaci zvětšení na planetárky

prosinec 2011 - k malokukovi jsem si koupil zenitové zrcátko a stativ BDP Astro and nature - nyní mám 2 kompletní sestavy - dobson 250 a přenosný 80mm refraktor

Do budoucna hodlám vyměnit okulárový výtah newtona za lepší - ten můj je starý typ s hřebenovým výtahem, který se docela vyklá, a také mě čeká koupe kvalitnějšího barlowa. Časem pořídím též větší dalekohled (400mm) a zřejmě i trochu přeorám své příslušenství.

Tolik tedy vývoj mého parku astrotechniky.

[Artaban]

Krásně se to čte pánové Můj příběh kolem dalekohledů je běžný a nic zvláštního, tak urychleně.
V deseti letech počátek astropozorování triedrem 7x50. Nebyl můj a ukazoval nadherně. Otec ho měl v práci na jezu, kde propouštěl lodě.
Pak astrocabinet. Hrůza z umělé hmoty, ale naučná hračka. Tedy jsem škudlil na kvalitnějši optiku a koupil Monokulár Turist 10x30. Ukazoval pěkně a jednoho večera, když jsem ležel na poli, tak mně do zorného pole spadla záhadná mlhovina. Něco naprosto zvláštního. Do té doby jsem poznal jen pár hvězdokup a trochu M42.
Vůbec jsem nemohl usnout a pořád jsem myslel na tu mlhovinu . Musel jsem koupit mapu, abych zjistil co to je. Byla to M31
Další dalekohled přišel až na vojně. Koupil jsem triedr 10x50.
Hned po vojně jsem koupil první větší dalekohled refraktor Zeiss AS 80/1200 a triedr TENTO 20x60.
Po asi čtyřech letech, někdy v roce 1994 , jsem si koupil na zakázku dělaný Dobson 300/1500. S tim jsem pozoroval 3-4 roky a pak můj zajem o astrošku pomalu téměř skončil. Dobson jsem prodal a pozoroval jen hodně málo refraktorem 80/1200. Po asi deseti letech, jsem znovu zatoužil po pozorování a větším dalekohledu.
Začal jsem se zajímat o refraktory. Na AF jsem se dočetl o VOD Turnov a po nějaké době, jsem tam zavolal.
Dost bláznivá zaležitost a dalo trochu práci přesvědčit pana Melicha, že to myslím važně a potřebuju refrák pravě od VOD
Dobře to dopadlo a já si skoro po roce přivezl domů objektiv achromát 172/1654. Když po několika dlouhých tydnech prošlo objektivem první světlo a byl to Měsíc, tak jsem se do refráku přimo zamiloval
Od té doby uběhly asi dva roky a refrák mně stále něčím překvapuje.
V průběhu výstavby velkého refráku, jsem ještě koupil triedr TS 20x80.
Dál se nehrnu. Mám co vylepšovat a hlavně čím pozorovat.

 

[statis]

Na začátku jsem si stavěl dalekohledy z brýlových čoček a lupy. Měl jsem jeden dalekohled, který zvětšoval dokonce 26x.

Potom jsem měl malý Newton koupený od známého, se kterým už bylo vidět mnohem lépe.

Dnes vlastním dobson 25 cm a triedr 10x50. To mi stačí. Neženu se za průměrem ani za špičkovými achromáty.

Statis Velestinlis

[Ježo]

Přidám i já svoji trošku do mlýna...

Začínal jsem, jako někteří ostatní, s Astrocabinetem a poté jsem začal docházet na hvězdárny v Brně a později i ve Ždánicích, kde jsem se mohl vyřádit na RF150 a RF200. Doma jsem měl akorát ruský triedr 12x40. Když už nebylo až tak jednoduché se k dalekohledům na hvězdárně dostat, tak jsem si pořídil od pana Drbohlava Dobsona 200/1200. Pár let jsem s ním pozoroval (bohužel jen pár profláklých objektů) - a potom nastalo období astronomického útlumu a já se věnoval jiným zálibám a na Dobsona padal prach

V souvislosti se založením rodiny jsem ale musel přehodnotit svoje koníčky a tak jsem znovuobjevil astronomii - kterážto se odehrává většinou v noci, kdy žena i dítko spí. Oprášil jsem Dobsona - a zjistil, že mi nějak nesedí Dobsonova montáž. Nejsem od přírody příliš šikovný a jemné popostrkování Dobsona mi přinášelo víc zlosti než radosti (nehledě na časté "ztráty" vyhledaného objektu při výměně okuláru) a tak jsem se rozhodl Dobsona prodat.

Brzy jsem ale zjistil, že mi dalekohled chybí a tak jsem si pořídil (tady přes AF) Newtona 150/750 a posadil jsem ho na starší paralaktiku (tipuji nějaký ekvivalent EQ-3-2), kteréžto řešení mi přišlo jako rozumný kompromis mezi mými požadavky a tím, co rodinný rozpočet zkousne.

Se svým současným vybavením jsem docela spokojený, samozřejmě montáž by mohla být klidně azimutální, jenže do AZ-4 se mi kvůli absenci jemných pohybů nechce a Vixen Porta je pro mě už příliš velká pálka, za tu cenu bych asi už pořídil CG-5, abych mohl vyzkoušet i nějaké to focení.

Ještě okomentuju ten svůj downgrade z 20cm na 15cm - je to poznat, těch 5cm dělá docela dost, ale zase mám místo toho snadno přenositelnou a převozitelnou sestavu, která se mi vejde do auta i s rodinou a vším tím haraburdím. Časem - tak do další pětiletky - bych si chtěl pořídit nějaký větší dalekohled, momentálně mě lákají SCT (9.25", 11") - ale než se tak stane, tak ještě hodně vody ve Svratce uteče...

K okulárům a dalšímu příslušenství: Dobsona jsem prodal i s okuláry, a tak jsem začínal od nuly. Přes AF bazar jsem koupil pár "nízkorozpočtových" okulárů (konkrétně Celestron OMNI 25mm a SkyWatcher UW 9mm) a na planety jsem si pořídil - po pročtení zkušeností - Omegon LE 5mm. Jsem v pokušení zkusit podlehnout "zelené nemoci" (okulárům TeleVue, které se zde v bazaru vyskytují za lákavé ceny), nicméně zkušenosti při pozorování ukazují, že bych měl raději investovat do jiných ohniskových vzdáleností (nevím proč, ale tady na fóru se prodává akorát Pan 24 a Nag 9), takže nejspíš časem skončím u nějakých Hyperionů (jako rozumný poměr cena/výkon). Rád bych ale vyzkoušel okulárů víc a tak bych asi někdy zkusil zajet na nějaký astrosraz, bohužel v okolí Brna těch nadšenců nejspíš moc není.

P.S. Doufám, že nejsem sám takové nemehlo, které neumí pořádně s Dobsonovou montáží.  ;)

[Mates]

Dalekohledy mne lákaly už v dětství ale zájmů jsem měl (a mám) vícero.  Spřízněná hvězdářská duše žádná nablízku nebyla a v dobách mého mládí jsem nenarazil ani na žádnou vhodnou literaturu. Až někdy v r. 2002 ve věku už středním, jsem dostal jako dárek refraktor 60/700. Dnes je to legrace ale když jsem poprvé spatřil na vlastní oči Saturnův prstenec byl jsem zcela uchvácen.  
V té době jsem se dozvěděl o kurzu broušení zrcadel na hvězdárně v Rokycanech a přihlásil se.  Tím to skutečně začalo. Zrcadlo 125/930 se podařilo a já na něj stvořil Newton na paralaktické montáži (tehdy jsem si jako mnozí myslel že to je ta jediná správná montáž na pozorování). První okulár jsem měl z triedru, sekundární zrcátko vylámáno ze zrcadla objeveného v kopírovacím stroji. S tímto strojem jsem se vydal na Dovolenou s dalekohledem a tam jsem se poprvé v reálu setkal s mnoha stejně postiženými nadšenci. Někdo z účastníků si tento můj výtvor možná pamatuje podle nápisu na deklinační ose "dělo vlevo - dělo vpravo" (použil jsem jako osu část nějakého zaměřovače).
Také jsem objevil Asronomické forum, dozvěděl se množství informací, koupil zde v bazaru zrcadlo 150/890, udělal další tubus, posadil na stejnou montáž, koupil opět zde v bazaru "Drbohlavson" 250/1500 a ten se stal mým hlavním dalekohledem.  Neustále se snažím něco na něm vylepšit, že už ho asi brzo neunesu. Pak jsem pro změnu koupil (jak jinak než použitou) montáž GSO 280, samozřejmě ji trochu upravil a posadil na ní už výše zmiňovaný Newton 150/890. Jistěže jsem také nakoupil docela dost okulárů a jiných doplňků (většinou bazar, jak jinak). Chudák pan Zahajský má to se mnou těžké, když u něj nakupuji jen co je zlevněné nebo poškozené. Já už jiný nebudu, mě by jen něco koupit a pozorovat tím nebavilo.
Stále však zůstávám okukovačem oblohy vnímajícím ji podobně jako  "Achernar" jako to nejvyšší umělecké dílo.

[Lukemon]

Vše začalo někdy kolem roku 1990, kdy si můj otec splnil dětský sen, koupil ruský triedr 10x50. Možná ho nekoupil jen tak, protože již před tím jsem měl plastovou hračku Astrocabinet s kterou jsem často pozoroval Měsíc a jasné dvojhvězdy, víc toho vidět totiž nešlo, plastový objektiv 30mm a zvětšení cca 30x, už přesně nevím. Když ale zavzpomínám více, tak to začalo plastovou hračkou "triedrem" 3x30 který dostal můj brácha k narozkám.

Triedr 10x50 byl tehdy pro mě naprosto úžasný, uplně jiná liga, nádherný Měsíc, Jupiterovy měsíce, projekce Slunce se skvrnami na papír a taky ty mlhavé obláčky galaxií, mlhovin a kulových hvězdokup, planetární mlhoviny pouze jako hvězdy.

Rodiče viděli, že můj zájem je velký a nějak se jim podařilo sehnat peníze na můj vysněný ruský triedr 20x60. Ikdyž byl objektiv větší jen o jeden cm, dosah toho to triedru byl tehdy pro mě velký oproti 10x50.

Pak přišla přestávka, puberta, postupně chlast, ženský. V té době jsem už nevěřil, že se vrátím k astronomii, až vše vyřešila moje tehdy budoucí manželka a já zase uvažoval o astronomickém pozorování, někdy kolem roku 2000. Na řadu přišel achromatický refraktor Hama 60/700, poprvé jsem viděl Saturna s prstenci a Jupiterovi oblačné pásy, avšak nadšení nevydrželo dlouho. Dalekohled nezvládal vetší zvětšení a na DSO byl o dost horší než triedr 20x60.

V té době jsem stále neměl PC natož internet a přes inzerát v časopisu Kozmoz jsem  začátkem roku 2002 koupil refraktor Carl Zeiss AS 80/1200 a N 150/680 na těžké paralaktické montáži na el. pohon. To už byl uplně jiný level. Jenže jsem stále hledal něco jednoduchého výkoného a lehkého a spoustu různých důvodů proč koupit něco jiného. Již jsem nebydlel v rodiném domě se zahradou, proto jsem hledal něco rychlého na sestavení, výkoného a rychlého na temperaci

Šel jsem cestou refraktoru 110/660 s bino hlavicí, ovšem jsem byl zklamán výkonem a stéle přemýšlel co koupit.

Až jednou na velké rodinné oslavě jsem potkal hvězdáře, vlastnil dobsona 250/1250. Domluvily jsme se na společném pozorování. Stačilo vidět pár objektů a vše bylo jasné, z obávaného dobsona kvůli velikosti se stal můj vysněný dalekohled.
Začátkem roku 2008 došlo k nákupu dobsona SW 254/1200. Asi o rok později jsem měl konečně internet a registruji se na AF a otevírá se cesta bydlet opět v rodinném domě, kde by se velký dobson určitě uplatnil.

Byla to cesta dlouhá a složitá, ale podařilo se mě najít výkoný, jednoduchý, stabilní a pro mě levný dalekohled podle mých představ. Nyní uvažuji jen o větším dobsonu s objektivem 400mm a možná by se k němu hodil GoTo nebo aspon AutoTrack, mám ale obavy, že vzhledem k situaci nejen v ČR se toho to snu asi nedočkám.
Triedr 15x70, R ED80/600 a N 150/1200 nepočítám, to jsou jen kvalitní doplnkové dalekohledy které mou dlouhou cestu moc neovlivnily.