Rozhodl jsem se založit toto vlákno, abychom zde mohli sdílet zkušenosti s volbou techniky, která nám postupně prošla rukama. Cílem je, aby zde kromě chronologického výčtu techniky byly také uvedené důvody PROČ jsem ten dalekohled koupil, co jsem od něj očekával a jak se osvědčil a proč jsem ho také prodal. Je potřeba uvést subjektivní okolnosti výběru, finanční možnosti atd., aby si čtenář mohl udělat představu o konkrétní situaci.
Představa o vlákně ja taková, že by mělo být víceméně statické, bez zbytečných diskuzí. Mělo by posloužit ostatním tím, že při nákupu techniky sníží šanci na výběr nevhodného dalekohledu a následnou finanční ztrátu při výměně za vhodnější (Aneb jak se říká: "Uč se z chyb ostatních, protože nebudeš žít tak dlouho, aby sis je všechny vyzkoušel sám"). Preferovány jsou obsáhlé příspěvky výpravného charakteru :)
Je velmi žádoucí, aby přispívali zkušení uživatelé tohoto fóra, kteří mají už něco za sebou. Příspěvku typu: "Minulý týden jsem si koupil firstscope a je super" budou bez milosti zlikvidovány.
Vývoj mého parku astrotechniky
-
Martin Vyskočil
- Příspěvky: 1940
- Registrován: 27. 11. 2005, 21:13
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Věk: 43
Vývoj mého parku astrotechniky
TS 15x70, "Ostříží oko" 60/1040 (refraktor vlastní konstrukce)
-
Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3531
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Vývoj mého parku astrotechniky
Tak já začnu, to se nedá nevyužít, takové příležitost.
Můj první dalekohled byl SW Dobson 254/1200, který jsem si koupil asi před 3 lety. Motivací pro mě bylo, že jsem se přestěhoval na venkov a najednou měl trochu peněz navíc, zároveň pak že konečně tehdy klesly na rozumnou úroveň ceny dalekohledů, které mělo smysl kupovat. Do té doby jsem téměř 10 let pozoroval pouze s dalekohledy (pevnými i mobilními) hvězdárny a po vlastním jsem netoužil (pominu-li obligátní brýlák s čočkou tehdy za 70 korun), protože jediné, co bych si mohl dovolit, byly totální prdítka (do 15 cm), a to nestálo za to.
Po roce jsem ho prodal a pořídil SW 305/1500 FlexTube, protože se mi nechtělo 254/1200 stěhovat do Prahy a navíc by se mi nikam nevešl. A když už jsem přecházel na FlexTube, tak proč si torchu nezvětšit průměr.
A po dvou letech jsem ho zase prodal a pořídil Dobson 400/1800 zakázkové výroby, protože se mi naskytla ta možnst a zas trochu víc peněz nazbyt. Čim větší dalekohled, tim lepší! Navíc je opět trochu skladnější, což je další výhoda.
Můj první dalekohled byl SW Dobson 254/1200, který jsem si koupil asi před 3 lety. Motivací pro mě bylo, že jsem se přestěhoval na venkov a najednou měl trochu peněz navíc, zároveň pak že konečně tehdy klesly na rozumnou úroveň ceny dalekohledů, které mělo smysl kupovat. Do té doby jsem téměř 10 let pozoroval pouze s dalekohledy (pevnými i mobilními) hvězdárny a po vlastním jsem netoužil (pominu-li obligátní brýlák s čočkou tehdy za 70 korun), protože jediné, co bych si mohl dovolit, byly totální prdítka (do 15 cm), a to nestálo za to.
Po roce jsem ho prodal a pořídil SW 305/1500 FlexTube, protože se mi nechtělo 254/1200 stěhovat do Prahy a navíc by se mi nikam nevešl. A když už jsem přecházel na FlexTube, tak proč si torchu nezvětšit průměr.
A po dvou letech jsem ho zase prodal a pořídil Dobson 400/1800 zakázkové výroby, protože se mi naskytla ta možnst a zas trochu víc peněz nazbyt. Čim větší dalekohled, tim lepší! Navíc je opět trochu skladnější, což je další výhoda.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 200D a 250D, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, SW MAK 127 a 90, TAL MT-3S
Vývoj mého parku astrotechniky
První byl Lídlskop, prodán po 2 měsících kvuli přechodu na SW Dobson 254/1200.
Po roce to chtělo něco většího, takže jsem koupil teleskopický dobson zakázkové výroby 400/2000 s argo-navis navigací, ale bez goto.
Po dalším roce jsem koupil schmidtku Meade ACF 250/2500 na EQ6, jako menší druhý dalekohled na převážení a na použití s mallincam.
Pak jsem zjistil, že se radši dívám do okuláru, než na obrázky z mallincam, a tak jsem prodal všechno, tj 400ku a ACF a kamerku a za to jsem si pořídil Schmidtku CPC 11"/2800 a k tomu filtrové kolo, což mi zatím vyhovuje pro nejpohodlnější pozorování.
Následně jsem si pořídil jako menší dalekohled na převážení megreze ED 72. Jenže megrez měl moc krátký ohnisko a tak jsem ho zase prodal.
Takže nynější stav je, že mam pouze CPC 11" a k tomu se poohlížím po menším dalekohledu na převážení.
Do budoucna to vidim, že přibude ještě Dobson 400 goto, nebo raději něco většího, pokud k tomu číňani budou mít taky goto... ale na to budu zase potřebovat větší auto :)
Po roce to chtělo něco většího, takže jsem koupil teleskopický dobson zakázkové výroby 400/2000 s argo-navis navigací, ale bez goto.
Po dalším roce jsem koupil schmidtku Meade ACF 250/2500 na EQ6, jako menší druhý dalekohled na převážení a na použití s mallincam.
Pak jsem zjistil, že se radši dívám do okuláru, než na obrázky z mallincam, a tak jsem prodal všechno, tj 400ku a ACF a kamerku a za to jsem si pořídil Schmidtku CPC 11"/2800 a k tomu filtrové kolo, což mi zatím vyhovuje pro nejpohodlnější pozorování.
Následně jsem si pořídil jako menší dalekohled na převážení megreze ED 72. Jenže megrez měl moc krátký ohnisko a tak jsem ho zase prodal.
Takže nynější stav je, že mam pouze CPC 11" a k tomu se poohlížím po menším dalekohledu na převážení.
Do budoucna to vidim, že přibude ještě Dobson 400 goto, nebo raději něco většího, pokud k tomu číňani budou mít taky goto... ale na to budu zase potřebovat větší auto :)
20” SW DOBSON GoTo, APM APO 152, Officina Stellare APO LZOS 130, TS APO 80, EQ8R, AZ-EQ6, Dobson SW 12", SW MAK 180, RASA 8, iOptron Pro AZ, 10" DK R. F. Royce; TeleVue EP; ASI294MC; ASI462MC; ASI2600MM; Zeiss Bino; Quark Ha; ADC Gutekunst; FFC
-
MaG
- Příspěvky: 11389
- Registrován: 06. 04. 2002, 21:22
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Kontaktovat uživatele:
Vývoj mého parku astrotechniky
Tak já přihodím odlišný příběh.
Začal jsem s triedrem 10x50 a mám ho dodnes. Široké zorné pole a lehkost ničím nenahradíš. Kvalita optická je celkem podprůměrná, ale má zorné pole 7° a viděl jsem s ním řadu komet, některé jako málokdo tou dobou, asi výhoda zorného pole a toho, že mi pupila přesně sedla na oko.
Pak jsem měl epizodku se supermarketovým 50/600 na trojnožce s azimutálním upevněním, ale nekvalitní zoomovací okulár a pohled přes něj mně časem donutil jej zlikvidovat. AF neexistovalo a ani by mně nenapadlo jej vůbec prodat.
Pak jsem měl půjčený 200 mm dalekohled na dobsonu a ten pak putoval dál. S ním to ale bylo příjemné a podobný továrně vyráběný bych jedině doporučil.
Pořídil jsem si lídlskop 70/700 s cílem používat jej na pointaci a sem tam jsem se s ním podíval. Ten byl opticky super a také bych jej nezatratil. Prodal jsem ho poté, co jsem místo něj začal pointovat autoguiderem na krátkém hledáčku.
Pak jsem si pořídil 200/1000 a umisťoval ho na svou fotoparalaktiku GSO, ale pro jeho hmotnost a nemožnost pozorovat s ním, když zrovna fotím jsem jej za mrzký peníz předal Cassimu, který jej úspěšně využil nadále. Nevýhodou byl barlow zkracující konstrukční délku tubusu, výhodou jeho délka a tedy i skladnost. Dnes bych na paralaktiku 200 a více mm dalekohled nechtěl, to už spíše nějaký Mak a podobné systémy.
Nakonec jsem skončil u triedru 15x70, který jsem ale vzápětí málem rozbil, ale i nadále jej používám a stačí mi. Ten bych ale doporučil, je ještě dost lehký a výkonný.
No a pak mám ED80/600 od Celestronu. Zdá se, že je podobně kvalitní jako SW ED80 a s ním jsem navýsost spokojen a ani bych místo něj jiný malý přístroj nechtěl. Oproti malokuku 80/400 je sice těžký, ale má jednoznačně lepší obraz a trochu lepší dosažitelné zvětšení. Využívám jej primárně na astrofoto a okuk oblohy.
Díky aktivitám pro veřejnost a dobrým vztahům s firmami Sundisk a Supra mám k možnost se občas podívat i dobsonem SW 305/1500 flex tube a Lunta 60mm. Dobson až na drobné nedostatky se zatuháváním tyčí a průhybem při pohledu k obzoru je velmi dobrý dalekohled. Lunt je prostě perfektní. I v té nejlevnější verzi je pohled s ním na Slunce nádherný. Mohu jen doporučit.
Začal jsem s triedrem 10x50 a mám ho dodnes. Široké zorné pole a lehkost ničím nenahradíš. Kvalita optická je celkem podprůměrná, ale má zorné pole 7° a viděl jsem s ním řadu komet, některé jako málokdo tou dobou, asi výhoda zorného pole a toho, že mi pupila přesně sedla na oko.
Pak jsem měl epizodku se supermarketovým 50/600 na trojnožce s azimutálním upevněním, ale nekvalitní zoomovací okulár a pohled přes něj mně časem donutil jej zlikvidovat. AF neexistovalo a ani by mně nenapadlo jej vůbec prodat.
Pak jsem měl půjčený 200 mm dalekohled na dobsonu a ten pak putoval dál. S ním to ale bylo příjemné a podobný továrně vyráběný bych jedině doporučil.
Pořídil jsem si lídlskop 70/700 s cílem používat jej na pointaci a sem tam jsem se s ním podíval. Ten byl opticky super a také bych jej nezatratil. Prodal jsem ho poté, co jsem místo něj začal pointovat autoguiderem na krátkém hledáčku.
Pak jsem si pořídil 200/1000 a umisťoval ho na svou fotoparalaktiku GSO, ale pro jeho hmotnost a nemožnost pozorovat s ním, když zrovna fotím jsem jej za mrzký peníz předal Cassimu, který jej úspěšně využil nadále. Nevýhodou byl barlow zkracující konstrukční délku tubusu, výhodou jeho délka a tedy i skladnost. Dnes bych na paralaktiku 200 a více mm dalekohled nechtěl, to už spíše nějaký Mak a podobné systémy.
Nakonec jsem skončil u triedru 15x70, který jsem ale vzápětí málem rozbil, ale i nadále jej používám a stačí mi. Ten bych ale doporučil, je ještě dost lehký a výkonný.
No a pak mám ED80/600 od Celestronu. Zdá se, že je podobně kvalitní jako SW ED80 a s ním jsem navýsost spokojen a ani bych místo něj jiný malý přístroj nechtěl. Oproti malokuku 80/400 je sice těžký, ale má jednoznačně lepší obraz a trochu lepší dosažitelné zvětšení. Využívám jej primárně na astrofoto a okuk oblohy.
Díky aktivitám pro veřejnost a dobrým vztahům s firmami Sundisk a Supra mám k možnost se občas podívat i dobsonem SW 305/1500 flex tube a Lunta 60mm. Dobson až na drobné nedostatky se zatuháváním tyčí a průhybem při pohledu k obzoru je velmi dobrý dalekohled. Lunt je prostě perfektní. I v té nejlevnější verzi je pohled s ním na Slunce nádherný. Mohu jen doporučit.
Martin Gembec, Astronomické události
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
EQ6 OnStep, WO FLT98+WO AFR-IV 0.8x, Orion Optics CT8 200/900 s Paracorrem, ZWO ASI294MC Pro, Canon 6Dmod, 30Dmod
Vývoj mého parku astrotechniky
Chvilku jsem přemýšlel, zda-li sem mám taky napsat vývoj svého astroparku. Jsem ještě pořád začátečník. Ale právě proto by tento příspěvek mohl pomoct lidem, kteří nad koupí dalekohledu a následného vybavení přemýšlejí. Totiž jen díky tomuto foru mám to, co mám. Za to vám všem moc děkuji.
Všechno to začalo knížkama na Vánoce 2009 (Kosmos od G. Sparrow a Big Bang od P. Moore). Knihy mne zaujaly a já chtěl ty objekty vidět nejen na obrázcích, ale i na obloze.
K tomuto účelu jsem používal lidlácký triedr Bresser 10x50 (předtím jsem měl nějaké "Teskáče", ale ty byly o ničem). S ním jsem pozoroval asi 2 roky (a používám ho až doteď - je suprový). Naučil jsem se s ním hledat na obloze a s dobsnem teď nemám problém najít skoro všechno.
A na patnácté narozky (v srpnu 2010) jsem si po dlouhém čtení a mnoha radách koupil 200 Dobsna. Dostal jsem k němu dvoupalcový okulár od SW s ohniskovou délkou 28mm (teď už se dodávají spíše 10mm a 25mm - srovnával jsem je a 28mm poráží jednoznačně - tedy aspoň subjektivně), ten používám doteď a neměnil bych.
Už v září jsem si přikoupil Omegon 6mm - na planety. Mohu jen doporučit (jsou tam sice větší odlesky, ale i tak ho mám rád).
O Vánocích přibyl 16mm od Meadu - na DSO, Měsíc a trochu i planety. Za tu cenu je to super kvalita. Dalším dárkem byl stativ Velbon CX 300 - na něj se v pohodě dá dát triedr pro pozorování bez klepání rukou.
Letos v dubnu jsem na školním v Supře koupil planetární filtry. Na Měsíci mi ukázaly více detailů a taky zklidnily seeing. Na planetách se mi nejvíce osvědčil #21. Na Saturnu výrazně ukázal Dračí bouři a na Jupiteru ukázal lépe tranzitující měsíce (nikoliv jejich stíny).
Toto září jsem měl více peněz a koupil jsem si 8mm Hyperion, afokální držák a malokuka (Sw 80/400mm). Hyperion jsem bral na planety, ale i DSO. Ukazuje krásně obojí a ve své cenové relaci si své vysoké umístění určitě zaslouží. S afok. držákem mi to zatím moc nejde (něco málo fotím, ale není to publikovatelné :-/ ). A malokuk - hodím do batohu a jdu, v tom je nepřekonatelný. Teď je sice trošku indisponován :-/ , ale doufám, že s ním brzo něco napozoruju. Posadil jsem ho na fotostativ. K němu přišel i obyč Barlow 2x od SW. Pěkně se s ním pozoruje a v kombinaci s Hyperionem je na planety asi maximem (zv. 300x).
A na letošní Vánoce jsem si u Ježíška objednal OIII do Astronomiku - na mé oblíbené planetárky a zbytky supernov. Už jsem ho zkoušel nejen na planetárkách, ale i na Řasovce.
Krom toho mám ještě TriAtlas sekce B. Super mapy, ve kterých je vše, co potřebuju.
Toto je celé mé vybavení. Astronomií se zajímám asi 2,5 roku a doufám, že se jí bude ještě věnovat nějakou dobu. Je super, že jsou teď možnosti úplně někde jinde, hlavně začátečníci to mají mockrát jednodušší. Třeba v době dětství mého taťky (80. léta) byl výběr dalekohledů omezen nejen penězmi, ale taky tím, jestli dalekohled vůbec někde byl. A člověk bral to, co bylo, nebo si dělal brýlaky - a teď? Není problém začít 25cm dobsnem.
Doufám, že tento příspěvek pomůže.
P.S.: pokud to něčím nevyhovuje požadavkům na obsah příspěvku, nebo něco jiného, tak mi to smažte.
Všechno to začalo knížkama na Vánoce 2009 (Kosmos od G. Sparrow a Big Bang od P. Moore). Knihy mne zaujaly a já chtěl ty objekty vidět nejen na obrázcích, ale i na obloze.
K tomuto účelu jsem používal lidlácký triedr Bresser 10x50 (předtím jsem měl nějaké "Teskáče", ale ty byly o ničem). S ním jsem pozoroval asi 2 roky (a používám ho až doteď - je suprový). Naučil jsem se s ním hledat na obloze a s dobsnem teď nemám problém najít skoro všechno.
A na patnácté narozky (v srpnu 2010) jsem si po dlouhém čtení a mnoha radách koupil 200 Dobsna. Dostal jsem k němu dvoupalcový okulár od SW s ohniskovou délkou 28mm (teď už se dodávají spíše 10mm a 25mm - srovnával jsem je a 28mm poráží jednoznačně - tedy aspoň subjektivně), ten používám doteď a neměnil bych.
Už v září jsem si přikoupil Omegon 6mm - na planety. Mohu jen doporučit (jsou tam sice větší odlesky, ale i tak ho mám rád).
O Vánocích přibyl 16mm od Meadu - na DSO, Měsíc a trochu i planety. Za tu cenu je to super kvalita. Dalším dárkem byl stativ Velbon CX 300 - na něj se v pohodě dá dát triedr pro pozorování bez klepání rukou.
Letos v dubnu jsem na školním v Supře koupil planetární filtry. Na Měsíci mi ukázaly více detailů a taky zklidnily seeing. Na planetách se mi nejvíce osvědčil #21. Na Saturnu výrazně ukázal Dračí bouři a na Jupiteru ukázal lépe tranzitující měsíce (nikoliv jejich stíny).
Toto září jsem měl více peněz a koupil jsem si 8mm Hyperion, afokální držák a malokuka (Sw 80/400mm). Hyperion jsem bral na planety, ale i DSO. Ukazuje krásně obojí a ve své cenové relaci si své vysoké umístění určitě zaslouží. S afok. držákem mi to zatím moc nejde (něco málo fotím, ale není to publikovatelné :-/ ). A malokuk - hodím do batohu a jdu, v tom je nepřekonatelný. Teď je sice trošku indisponován :-/ , ale doufám, že s ním brzo něco napozoruju. Posadil jsem ho na fotostativ. K němu přišel i obyč Barlow 2x od SW. Pěkně se s ním pozoruje a v kombinaci s Hyperionem je na planety asi maximem (zv. 300x).
A na letošní Vánoce jsem si u Ježíška objednal OIII do Astronomiku - na mé oblíbené planetárky a zbytky supernov. Už jsem ho zkoušel nejen na planetárkách, ale i na Řasovce.
Krom toho mám ještě TriAtlas sekce B. Super mapy, ve kterých je vše, co potřebuju.
Toto je celé mé vybavení. Astronomií se zajímám asi 2,5 roku a doufám, že se jí bude ještě věnovat nějakou dobu. Je super, že jsou teď možnosti úplně někde jinde, hlavně začátečníci to mají mockrát jednodušší. Třeba v době dětství mého taťky (80. léta) byl výběr dalekohledů omezen nejen penězmi, ale taky tím, jestli dalekohled vůbec někde byl. A člověk bral to, co bylo, nebo si dělal brýlaky - a teď? Není problém začít 25cm dobsnem.
Doufám, že tento příspěvek pomůže.
P.S.: pokud to něčím nevyhovuje požadavkům na obsah příspěvku, nebo něco jiného, tak mi to smažte.
SW 200/1200 mm, SW 130/650 mm, SW 80/400 mm, Bresser 10x50.
-
MMys
- Příspěvky: 17643
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 50
- Kontaktovat uživatele:
Vývoj mého parku astrotechniky
U mě to bylo celkem přímočaré. V dětství AstroCabinet (tím to začalo, kdo neví, o co se jedná, snadno dohledá). Výhodou bylo, že ač tím bylo kulové vidět, člověk formou hry pochopil, jak ty optické soustavy fungují (což se teď hodí)
Pak (někde v 11, 12 letech následoval na dlouhá léta od strýce půjčený nějaký meopťácký refraktor 60/650mm odhadem, opravdu masivní kovový, na kovovém sloupku s trojnožkou. Co jsem se ho jako děcko nanosil u babičky na louku a kopec za domem, jak ve dne, tak v noci. Už v té době jsem i koketoval s astrofotografií, ale na azimutální montáži to jaksi moc nešlo. Tím strojem jsem odpozoroval snad všecko, co se dalo, a jelikož k lepšímu (většímu) dalekohledu se v té době dalo dostat jen velmi obtížně, zájem trochu upadl a přesunul se do teoretické roviny (navíc přišla střední škola, hospody, holky a podobné zájmy :) ) Sice jsem si pohrával s myšlenkou vybrousit aspoň 100-150mm zrcadlo, ale na to nedošlo.
K praktické astronomii jsem se vrátil až po převratu, nástupem na vysokou školu. Tam jsem na internetu zjistil, jaké jsou možnosti (pochopitelně vše v angličtině, tehdy na českém webu - dá-li se to tak vůbec nazvat - nebylo nic). Výsledkem bylo kopupení 210mm zrcadla a sekundáru ve VOD Turnově a stavba newtona 210/1000. Ten jsem měl na paralaktické montáži GS-280. Bylo to hrozné třepátko, ale zároveň jediná montáž, která byla v cenové kategorii pro studenta. Vylepšil jsem ji o masivní duralové nohy, což oproti tem původním hliníkovým byl dost rozdíl. Na druhou stranu, pohled 210-kou po předcházející 60-ce refraktoru byl fantastický, i na rozklepané monáži. Tímhle strojem jsem se dal do pozorování i focení (tehdy ještě na film). K montáži jsem dodělal i možnost autopointace webkamerou.
Právě kvůli focení jsem 210-ku někde v roce 2003 posadil na montáž EQ6 a GSO prodal (MaG-ovi, viz výše). Posléze přešel z focení na film na DSLR, která záhy podstoupila modifikaci. Po jisté době jsem zjistil, že 210/1000 je na focení moc a na koukání málo, takže techniku rozpoltil dvěma směry.
Na koukání jsem si postavil ultralehkého dobsona 400mm, na astrofoto pořídil 77mm APO refraktor a následně světelný 185/610 newtonek s korektorem. A na delší ohniska Vixen VC-200L Tyhle čtyři optické přístroje mám dosud, pouze jsem vyměnil modifikovanou digitální zrcadlovku EOS 300D za monochromatickou CCD kameru G2-8300 s LRGB a úzkopásmovými filtry. Optika z 210/1000 prozatím odpočívá v krabici, a přemýšlím, co z ní postavím
Nedávno k tomu ještě přibyl chromosférický dalekohled na pozorování Slunce.
Pro tuhle hromádku vybavení momentálně stavím hvězdárníčku s 3m kopulí (polská ScopeDome). Tím se mi víceméně splnil dětský sen, že si jednou postavím hvězdárnu ;)
Pak (někde v 11, 12 letech následoval na dlouhá léta od strýce půjčený nějaký meopťácký refraktor 60/650mm odhadem, opravdu masivní kovový, na kovovém sloupku s trojnožkou. Co jsem se ho jako děcko nanosil u babičky na louku a kopec za domem, jak ve dne, tak v noci. Už v té době jsem i koketoval s astrofotografií, ale na azimutální montáži to jaksi moc nešlo. Tím strojem jsem odpozoroval snad všecko, co se dalo, a jelikož k lepšímu (většímu) dalekohledu se v té době dalo dostat jen velmi obtížně, zájem trochu upadl a přesunul se do teoretické roviny (navíc přišla střední škola, hospody, holky a podobné zájmy :) ) Sice jsem si pohrával s myšlenkou vybrousit aspoň 100-150mm zrcadlo, ale na to nedošlo.
K praktické astronomii jsem se vrátil až po převratu, nástupem na vysokou školu. Tam jsem na internetu zjistil, jaké jsou možnosti (pochopitelně vše v angličtině, tehdy na českém webu - dá-li se to tak vůbec nazvat - nebylo nic). Výsledkem bylo kopupení 210mm zrcadla a sekundáru ve VOD Turnově a stavba newtona 210/1000. Ten jsem měl na paralaktické montáži GS-280. Bylo to hrozné třepátko, ale zároveň jediná montáž, která byla v cenové kategorii pro studenta. Vylepšil jsem ji o masivní duralové nohy, což oproti tem původním hliníkovým byl dost rozdíl. Na druhou stranu, pohled 210-kou po předcházející 60-ce refraktoru byl fantastický, i na rozklepané monáži. Tímhle strojem jsem se dal do pozorování i focení (tehdy ještě na film). K montáži jsem dodělal i možnost autopointace webkamerou.
Právě kvůli focení jsem 210-ku někde v roce 2003 posadil na montáž EQ6 a GSO prodal (MaG-ovi, viz výše). Posléze přešel z focení na film na DSLR, která záhy podstoupila modifikaci. Po jisté době jsem zjistil, že 210/1000 je na focení moc a na koukání málo, takže techniku rozpoltil dvěma směry.
Na koukání jsem si postavil ultralehkého dobsona 400mm, na astrofoto pořídil 77mm APO refraktor a následně světelný 185/610 newtonek s korektorem. A na delší ohniska Vixen VC-200L Tyhle čtyři optické přístroje mám dosud, pouze jsem vyměnil modifikovanou digitální zrcadlovku EOS 300D za monochromatickou CCD kameru G2-8300 s LRGB a úzkopásmovými filtry. Optika z 210/1000 prozatím odpočívá v krabici, a přemýšlím, co z ní postavím
Nedávno k tomu ještě přibyl chromosférický dalekohled na pozorování Slunce.
Pro tuhle hromádku vybavení momentálně stavím hvězdárníčku s 3m kopulí (polská ScopeDome). Tím se mi víceméně splnil dětský sen, že si jednou postavím hvězdárnu ;)
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Vývoj mého parku astrotechniky
Moje chronologie a využití dalekohledů je trochu staršího data. První dalekohled byl ještě vojenský německý triedr "beh 10 x 50", který jsem využíval od roku 1957 a byl bez antireflexních vrstev. Sloužil mne ještě dvacet let především pro dokonalé seznámení s objekty na noční obloze. Pozoroval jsem s ním i moji první kometu Arend Roland v témže roce a první družici Sputnik.
Druhý byl již mnou zhotovený zrcadlový Newton (1964) na azimutální montáži 160/1760 mm, který sloužil pro pozorování Měsíce, planet a dalších objektů (hvězdokupy, mlhoviny, měsíční zatmění, zákryty hvězd Měsícem atd.
Třetí přístroj byl refraktor Carl Zeiss AS 110/1650 mm (semiapochromat, bar. index 2,09), hledáček Monar 100/450 mm s vláknovým křížem na paralaktické montáži Hayde (1980), výborný objektiv především na pozorování planet a Měsíce a Slunce (s chromovým planparalelním filtrem SFO 110). Dalekohledy byli umístěny v pozorovacím domečku s odsuvnou střechou. Prodáno do Holandska v roce 2007...
Dále jsem si opatřil (2006) malý chromosferický dalekohled Coronado PST 40/400 mm pro pozorování úkazů v sluneční chromosféře.
Další dalekohledy jsou reflektory 150/750 mm na montáži EQ MON2 (2007) pro běžná pozorování převážně z lodgie z města.
a (2010) převozný reflektor SW 250/1200 mm flextube pro pozorování ze stanoviště mimo město, kde s ním pozoruji převážně méně jasné vzdálené objekty ve vesmíru (galaxie,mlhoviny, kulové hvězdokupy a i jiné objekty).
Mimo vyjmenovaných přístrojů jsem měl možnost pozorovat i s dalšími dalekohledy z bývaláho Astronomickího klubu PKO (1960 - 1995)
(s Binary 25x100, 12x60,10x80, refraktorem Mertz 100/1400 mm, Kutter 110/2250 mm)
Habl
Druhý byl již mnou zhotovený zrcadlový Newton (1964) na azimutální montáži 160/1760 mm, který sloužil pro pozorování Měsíce, planet a dalších objektů (hvězdokupy, mlhoviny, měsíční zatmění, zákryty hvězd Měsícem atd.
Třetí přístroj byl refraktor Carl Zeiss AS 110/1650 mm (semiapochromat, bar. index 2,09), hledáček Monar 100/450 mm s vláknovým křížem na paralaktické montáži Hayde (1980), výborný objektiv především na pozorování planet a Měsíce a Slunce (s chromovým planparalelním filtrem SFO 110). Dalekohledy byli umístěny v pozorovacím domečku s odsuvnou střechou. Prodáno do Holandska v roce 2007...
Dále jsem si opatřil (2006) malý chromosferický dalekohled Coronado PST 40/400 mm pro pozorování úkazů v sluneční chromosféře.
Další dalekohledy jsou reflektory 150/750 mm na montáži EQ MON2 (2007) pro běžná pozorování převážně z lodgie z města.
a (2010) převozný reflektor SW 250/1200 mm flextube pro pozorování ze stanoviště mimo město, kde s ním pozoruji převážně méně jasné vzdálené objekty ve vesmíru (galaxie,mlhoviny, kulové hvězdokupy a i jiné objekty).
Mimo vyjmenovaných přístrojů jsem měl možnost pozorovat i s dalšími dalekohledy z bývaláho Astronomickího klubu PKO (1960 - 1995)
(s Binary 25x100, 12x60,10x80, refraktorem Mertz 100/1400 mm, Kutter 110/2250 mm)
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Vývoj mého parku astrotechniky
Stejně jako u TomToma, nevěděl jsem, jestli vůbec mám přispívat, přeci jenom také začátečník a amatér, ale třeba můj příspěvek někomu pomůže. K pozorování mě tak nějak dostal kamarád, teď už to budou asi 3 roky. Nějakou 76-kou na šílené ruční montáži, tuším že to byl nějaký Bresser, někde to sehnal snad za 1500,-. Párkrát jsem se s ním podíval, ale uchvácen jsem nebyl. Později kamarád koupil 200/1200 dobsona a tam začala i má vášeň. Několikrát jsme s tím vyjeli za město a postupně se frekvence výjezdů začala zvyšovat. Pozorování tímto Dobsonem už bylo dost pěkné. A pamatuju si, kdy jsem s tím našel svůj první objekt. Pokoukání to bylo rozhodně dobré.
Pak jsme začali koketovat s myšlenkou "něčeho většího". V březnu roku 2010 se zde objevil inzerát na 300/1780, výroba p. Drbohlav. Moc jsme nečekali a ještě začátkem dubna jsme měli dobsona doma. Okamžitě začali s výrobou nové Dobsonovi montáže a k tomu postupně pořídili 22mm, 25mm okuláry, následně 12mm a 5,5mm. 32mm jsme již měli u dalekohledu. Poté mlhoviný filtr a teď celkem nedávno (říjen 2011) 32mm 2" okulár. Ovšem oba Dobsony využíváme dodnes. Nedávno jsme si pořídili 150/1200 achromatický refraktor od Celestronu, hlavně na pozorování planet a slunce. Bohužel ještě stále se válí ve skříni, nemáme pro něj vyrobenu vhodnou montáž.
Vzhledem k otmu, že já i kamarád jdeme trochu jinou cestou, mě začíná mnohem více bavit focení, jeho drží pozorování, tak jsem začal pořizovat sestavu na focení odděleně. Což má ve výsledku jednu celkem dobrou výhodu, tou je to, že mám 100% šanci pozorovat "velkým" Dobsonem a zároveň peníze vkládat do focení.
První nákup na focení byla sestava modifikovaného fotoaparátu - Canon 20D - zde přes bazar od Vabry, tipuju, že to byl podzim loňského roku. S tím jsem na stativu vydržel celkem dlouho a na jaře pořídil montáž CG-5 Adv. K tomu jsem postupně koupil pár starších objektivů v rozmezí 50mm-135mm, vždy se jednalo o 15 a více let staré kousky, které jsem již otestoval, nebo se jej chystám otestovat. V červenci se zde objevil inzerát na autoguider od MMyse, a vzhledem k tomu, že to je velmi žhavé zboží jsem si jej pořídil dopředu a v září k němu na inzerát dokoupil 80/400 refraktor na pointaci. Nyní se chystám ke koupi 80ED apochromatický dalekohled od SkyWatcheru. Tím bych měl snad na focení být uspokojen a nějaký ten rok s tím vydržet.
Pak jsme začali koketovat s myšlenkou "něčeho většího". V březnu roku 2010 se zde objevil inzerát na 300/1780, výroba p. Drbohlav. Moc jsme nečekali a ještě začátkem dubna jsme měli dobsona doma. Okamžitě začali s výrobou nové Dobsonovi montáže a k tomu postupně pořídili 22mm, 25mm okuláry, následně 12mm a 5,5mm. 32mm jsme již měli u dalekohledu. Poté mlhoviný filtr a teď celkem nedávno (říjen 2011) 32mm 2" okulár. Ovšem oba Dobsony využíváme dodnes. Nedávno jsme si pořídili 150/1200 achromatický refraktor od Celestronu, hlavně na pozorování planet a slunce. Bohužel ještě stále se válí ve skříni, nemáme pro něj vyrobenu vhodnou montáž.
Vzhledem k otmu, že já i kamarád jdeme trochu jinou cestou, mě začíná mnohem více bavit focení, jeho drží pozorování, tak jsem začal pořizovat sestavu na focení odděleně. Což má ve výsledku jednu celkem dobrou výhodu, tou je to, že mám 100% šanci pozorovat "velkým" Dobsonem a zároveň peníze vkládat do focení.
První nákup na focení byla sestava modifikovaného fotoaparátu - Canon 20D - zde přes bazar od Vabry, tipuju, že to byl podzim loňského roku. S tím jsem na stativu vydržel celkem dlouho a na jaře pořídil montáž CG-5 Adv. K tomu jsem postupně koupil pár starších objektivů v rozmezí 50mm-135mm, vždy se jednalo o 15 a více let staré kousky, které jsem již otestoval, nebo se jej chystám otestovat. V červenci se zde objevil inzerát na autoguider od MMyse, a vzhledem k tomu, že to je velmi žhavé zboží jsem si jej pořídil dopředu a v září k němu na inzerát dokoupil 80/400 refraktor na pointaci. Nyní se chystám ke koupi 80ED apochromatický dalekohled od SkyWatcheru. Tím bych měl snad na focení být uspokojen a nějaký ten rok s tím vydržet.
Dobson 300/1750 - Drbohlav
Sw ED80 + CG-5 Adv. + Sw 70/500 + Autoguider by Mmys
Achromat 150/1200
Sw ED80 + CG-5 Adv. + Sw 70/500 + Autoguider by Mmys
Achromat 150/1200
Vývoj mého parku astrotechniky
Moje story:
1) první dalekohled,který se dá považovat za "astronomický" byl někdy v devadésatých letech achromatický refraktor o průměru 60 mm a ohnisku cca 600-700 mm na chabé AZ montáži. Ve výbavě byly zvětšení cca 56 - 402x. Pořídil jsem si jej proto, páč v té době toho moc v pro mě rozumné cenové relaci (cca do 5 tis) nebylo a já dalekohled ke svému koníčku chtěl. Ze začátku jsem byl celkem zklamaný, jednak optické paratmery, druhak jsem o pozorování věděl houby a očekávání byla zkrátka příliš velká. Ale časem se to nějak srovnalo a Saturnovy prstence nebo detaily na Měsíci jsem viděl.
2) následoval ATC Monar 25x70, koupil jsem jej z důvodu že jsem chtěl prostě lepší pokuk a na základě dobrých recenzí v nějakém magazínu hvězdárny. Oproti 1) byl dalekohled 2) jiná liga. Tím mě 1) omrzel a prodal jej. Monarem jsem odpozoroval hlavně DSO a Měsíc, jediná ale velmi citelná nevýhoda byla neproměnné zvětšení 25x, určené spíše pro DSO než planety.
3) první astronomický (tentokráte už bez uvozovek ) dalekohled stadartních parametrů (výměnné okuláry na 1,25" a 2") byl achromatický refraktor Sky-watcher 120/600 na AZ3. Přístroj 2) jsem tím prodal. Pro koupi kousku 3) jsem se rozhodl po několikaměsíčním pročítání astronomického fóra, a to i přesto, že od něj většina členů odrazovala a doporučovala spíše zrcadlo. Tak nějak jsem chtěl zůstat u čoček. Odpozoroval jsem s ním celkem dost a byl celkem spokojen až se jednoho dne objevila akce na
4) refraktor SW ED 100... Šel jsem do něj. Zřejmě jsem nevěděl, co barevná vada je, než jsem se podíval po dalekohledu č. 3) tímto kouskem Takže kromě výhodné ceny mě nalákaly dobré reference na édéčka od SW, a dalekohled nezklamal, kvalita pozorování zvláště planet a Měsíce rázem vrostla. Tubus SW 120/600 jsem pomocí bazaru zde na AF prodal, AZ3ku nechal a nový dalekohled jsem na něm provozoval cca 2 roky. Zní to skoro kacířsky, takový dalekohled na takové montáži, ale kupodivu jsem s tím větší problémy neměl. Jednoho dne se mezi mým příslušenstvím objevila také bino hlava od WO - a pohled oběma očima se mi zalíbil natolik, až to vlastně vedlo k výměně jinak skvělého EDčka za první zrcadlo - na mé oblíbené planety (o deep sky objektech nemluvě) prostě v dalekohledu o průměru 10cm chybělo světlo...
5) Proto skládací dobson opět od SW: 254/1200 - vlastním dosud. Refraktor 4) jsem pomocí AF bazaru prodal, oproti dobsnu prakticky nic nového nenabízel (i když refraktoristi ví, že to není pravda ) a z pohledu bino-okukovače nebylo co řešit, respektive jsem chtěl aby se část financí vrátila - vydržovat dva takové dalekohledy mi přišlo jako zbytečné.
6) "velký" dobson je fajn, ale jak většina astro-amatérů ví, chce to něco mobilnějšího, ideální je malý refráček. Po předchozích dalekohledech mi zůstala AZ3, tak jsem na ni nasadil achromátek SW 80/400, který sice není žádný optický zázrak ale jako mobilní kukr a hlavně za tu cenu, je vlastně skvělý. Opět jsem se inspiroval jeho referencemi na AF Splňuje co jsem očekával - rychlý okuk oblohy, zvláště DSO a v omezené míře pří rozumných zvětšeních do 1D i planety nebo Měsíc. Nebo jako cestovní přístroj.
PS: někdy v době kolem pořízení dalekohledu č. 2) jsme domů zakoupili také triedr 10x50 - příliš často jej na astro sice nevyužívám, ale určitě dobrý doplněk, zvláště pokud chybí ten menší refraktůrek. V budoucnu bych si představoval dobsna o stejném průměra ale delším ohnisku a lepším zrcadlu - takový planetární speciálek...
PS2: když to člověk sepíše - ještě to není tak hrozné, ale stejně, to je hrůza takového harampádí :D
1) první dalekohled,který se dá považovat za "astronomický" byl někdy v devadésatých letech achromatický refraktor o průměru 60 mm a ohnisku cca 600-700 mm na chabé AZ montáži. Ve výbavě byly zvětšení cca 56 - 402x
. Pořídil jsem si jej proto, páč v té době toho moc v pro mě rozumné cenové relaci (cca do 5 tis) nebylo a já dalekohled ke svému koníčku chtěl. Ze začátku jsem byl celkem zklamaný, jednak optické paratmery, druhak jsem o pozorování věděl houby a očekávání byla zkrátka příliš velká. Ale časem se to nějak srovnalo a Saturnovy prstence nebo detaily na Měsíci jsem viděl.2) následoval ATC Monar 25x70, koupil jsem jej z důvodu že jsem chtěl prostě lepší pokuk a na základě dobrých recenzí v nějakém magazínu hvězdárny. Oproti 1) byl dalekohled 2) jiná liga. Tím mě 1) omrzel a prodal jej. Monarem jsem odpozoroval hlavně DSO a Měsíc, jediná ale velmi citelná nevýhoda byla neproměnné zvětšení 25x, určené spíše pro DSO než planety.
3) první astronomický (tentokráte už bez uvozovek ) dalekohled stadartních parametrů (výměnné okuláry na 1,25" a 2") byl achromatický refraktor Sky-watcher 120/600 na AZ3. Přístroj 2) jsem tím prodal. Pro koupi kousku 3) jsem se rozhodl po několikaměsíčním pročítání astronomického fóra, a to i přesto, že od něj většina členů odrazovala a doporučovala spíše zrcadlo. Tak nějak jsem chtěl zůstat u čoček. Odpozoroval jsem s ním celkem dost a byl celkem spokojen až se jednoho dne objevila akce na
4) refraktor SW ED 100... Šel jsem do něj. Zřejmě jsem nevěděl, co barevná vada je, než jsem se podíval po dalekohledu č. 3) tímto kouskem Takže kromě výhodné ceny mě nalákaly dobré reference na édéčka od SW, a dalekohled nezklamal, kvalita pozorování zvláště planet a Měsíce rázem vrostla. Tubus SW 120/600 jsem pomocí bazaru zde na AF prodal, AZ3ku nechal a nový dalekohled jsem na něm provozoval cca 2 roky. Zní to skoro kacířsky, takový dalekohled na takové montáži, ale kupodivu jsem s tím větší problémy neměl. Jednoho dne se mezi mým příslušenstvím objevila také bino hlava od WO - a pohled oběma očima se mi zalíbil natolik, až to vlastně vedlo k výměně jinak skvělého EDčka za první zrcadlo - na mé oblíbené planety (o deep sky objektech nemluvě) prostě v dalekohledu o průměru 10cm chybělo světlo...
5) Proto skládací dobson opět od SW: 254/1200 - vlastním dosud. Refraktor 4) jsem pomocí AF bazaru prodal, oproti dobsnu prakticky nic nového nenabízel (i když refraktoristi ví, že to není pravda ) a z pohledu bino-okukovače nebylo co řešit, respektive jsem chtěl aby se část financí vrátila - vydržovat dva takové dalekohledy mi přišlo jako zbytečné.
6) "velký" dobson je fajn, ale jak většina astro-amatérů ví, chce to něco mobilnějšího, ideální je malý refráček. Po předchozích dalekohledech mi zůstala AZ3, tak jsem na ni nasadil achromátek SW 80/400, který sice není žádný optický zázrak ale jako mobilní kukr a hlavně za tu cenu, je vlastně skvělý. Opět jsem se inspiroval jeho referencemi na AF Splňuje co jsem očekával - rychlý okuk oblohy, zvláště DSO a v omezené míře pří rozumných zvětšeních do 1D i planety nebo Měsíc. Nebo jako cestovní přístroj.
PS: někdy v době kolem pořízení dalekohledu č. 2) jsme domů zakoupili také triedr 10x50 - příliš často jej na astro sice nevyužívám, ale určitě dobrý doplněk, zvláště pokud chybí ten menší refraktůrek. V budoucnu bych si představoval dobsna o stejném průměra ale delším ohnisku a lepším zrcadlu - takový planetární speciálek...
PS2: když to člověk sepíše - ještě to není tak hrozné, ale stejně, to je hrůza takového harampádí :D
SW Dobson 254/1200 Flex; Baader ED 66/400; TS-Optics ED 60/360, Luntík LS35T Deluxe; Sony A6400, Canon EOS 700D
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
Montáž AZ3/Denk II Binoviewer/Baader-8_24mm H-ZOOM;2" ES MaxV-28mm;Panoptic-24mm;PentaXF-12mm;Ortho-6mm/2"ES-OIII
-
Martin Vyskočil
- Příspěvky: 1940
- Registrován: 27. 11. 2005, 21:13
- Bydliště: Jablonec nad Nisou
- Věk: 43
Vývoj mého parku astrotechniky
2006 - nákup Inspira 10x50
2006 - nákup TS 15x70
2007 - nákup montáže ASTRO 3
2007 - nákup Bresser 10x50
2007 - prodej Inspira 10x50
2007 - nákup EA-950
2009 - vyrobeno Ostříží oko 60/1040
2009 - nákup CG-5
2009 - prodej ASTRO-3
2009 - Hyperion 13
2010 - nákup Hyperion 8 + Ultima Barlow 2x
2011 - nákup Baader Steeltrack
Můj případ je dosti specifický. Především je nutno předem zdůraznit, že mám velmi často možnost využít při pozorování techniku přátel z MAČe, takže mě nějak netlačí hned se hnát za výkonnými dalekohledy. Dále jsem člověk, pro kterého zřejmě cesta znamená cíl a jsem ochoten se tomu podřídit (třeba se smířit s malým výkonem dalekohledu nebo s nekonečně dlouhou "čekací lhůtou"). Také se ze mě stává perfekcionista, co se týká mechanického provedení a pak je zde samozřejmě výrazné finanční omezení mého koníčka. Uděláme-li průnik všech těchto okolností, nevejde se tam vůbec nic. Nezbývá tedy nic jiného, než zvolit nějaký kompromis.
Mým cílem je mít několik dalekohledů pro různé objekty, protože univerzální dalekohled neexistuje. Také jsem si slíbil, že z optiky, kterou mám doma a ke které mám hluboký citový vztah (dva dublety a zrcadlo), postavím dalekohledy. Na začátku byly tedy stanoveny tyto cíle:
1) Dalekohled na malé zvětšení a široké zorné pole - triedr
2) Dalekohled na planety a na Měsíc - dlouhý achromát (vlastní konstrukce)
3) Dalekohled na deepsky - dobson (vlastní konstrukce)
Začal jsem tím nejjednodušším - triedrem. Chtěl jsem mít svůj vlastní, rychle a levně. Koupil jsem proto z druhé ruky triedr Inspira 10x50 se svítivě oranžovými antireflexními vrstvami. Obraz byl docela ostrý, ale měl malé zorné pole a taky mě poněkud vytáčel ten zelený Měsíc. Po cca roce jsem ho vyměnil za lídlácký Bresser 10x50, který je na tom trochu lépe. Mezitím jsem po řadě kladných recenzí a našetření peněz koupil svůj první "pořádný" dalekohled - TS 15x70 (Dalekohled má spoustu nedostatků-sklenuté pole, barevnou vadu, příliš plastový výtah atd., ale dodnes je to nejlepší dalekohled, který mám. Nejlepší dalekohled je totiž ten, se kterým se nejvíce pozoruje). Po doplnění Reiseatlasem jsem začal téměř systematicky pozorovat oblohu a jak je vidět i z dat nákupů v úvodu příspěvku, měl jsem na dva roky vystaráno. Koncem roku 2007 jsem k němu koupil stativ Euroaktiv EA-950 (doposud jsem si stativ půjčoval). Tento plastem hýřící výtvor byl kompromisem nosnosti a ceny. Jeho hlava pozbývá jakýchkoliv ušlechtilých materiálů, neoplývá ani kdovíjakou tuhostí, ale pro funkci držáku triedru je dostačující a překvapením bylo, že první věc, která na něm praskla (2011), je závit nerezové tyčky, kterou se aretuje výška. V této sestavě slouží triedr dodnes, je doplněn slunečními filtry z Baader fólie a rosnicemi domácí výroby, které se mnohokrát osvědčily. Sestava plní dodnes funkci otloukánka, který je trvale uložen v kufru auta a je připraven pro každou příležitost. Bresser 10x50 leží nevyužit doma ve skříni, protože stativ mám jen jeden a je logické, že tam radši sedí 15x70.
Moje cesta k refraktoru začala už v roce 2007 nákupem montáže ASTRO-3. Provozoval jsem na ní podomácku ubastlený vtip - dublet 30/300 s mikroskopovými okuláry - plánovaný jako budoucí hledáček. Montáž jsem však plánoval pod dnešní Ostříží oko, jehož objektiv ležel doma ve skříni. Refraktor jsem dokončil v roce 2009. Když jsem ho poporvé připevnil na ASTRO-3, zjistil jsem, že je zle a že potřebuji masivnější montáž. Dalekohled měl i s lištou pouze 2kg, ale setrvačné momenty cvičily s montáží tak, že se na montáž nedalo ani špatně podívat, aniž by nezačala tančit v latinsko-amerických rytmech. ASTRO-3 šla do světa a já jsem šťastnou náhodou sehnal velice levně hlavu od CG-5. Doma jsem měl už z dřívějška jeden masivní ocelový stativ a zbývalo k němu dodělat mechanické napojení. Tím jsem získal vyváženou sestavu - velice kvalitní achromát na mechanicky odpovídající montáži, posléze doplněnou o pohony obou os a polární hledáček. Drobná nevýhoda je, že celá tahle legrace kolem 60mm objektivu zabere polovinu kufru auta. Cíl je ale splněn-mohu pozorovat planety a Měsíc, s půjčeným Herschelovým hranolem i Slunce. Letos jsem se rozhodl koupit kvalitnější okulárový výtah Steeltrack a dalekohled čeká rekonstrukce mechanických částí, abych se za něj nemusel stydět. Při této příležitosti je v plánu povýšit ubastlený vtip na skutečný hledáček.
U okulárů jsem po nějakých testech, které jsem udělal, zvolil řadu Hyperion a doplnil ji osvědčeným barlowem Ultima. Okuláry jsou dobrý kompromis ceny, kvality a pohodlí pozorovatele.
Zbývá poslední cíl - dobson. Doufám, že na něj v budoucnu dojde. Jisté je, že půjde o skládací ultralight, protože po zkušenostech s různými dalekohledy, pozorovacími podmínkami v ČR a úvahami nad velikostí auta a rodiny je jedinou rozumnou volbou cestovní dalekohled. Ten by měl zárověň převýšit sériové dalekohledy v mechanickém zpracování.
2006 - nákup TS 15x70
2007 - nákup montáže ASTRO 3
2007 - nákup Bresser 10x50
2007 - prodej Inspira 10x50
2007 - nákup EA-950
2009 - vyrobeno Ostříží oko 60/1040
2009 - nákup CG-5
2009 - prodej ASTRO-3
2009 - Hyperion 13
2010 - nákup Hyperion 8 + Ultima Barlow 2x
2011 - nákup Baader Steeltrack
Můj případ je dosti specifický. Především je nutno předem zdůraznit, že mám velmi často možnost využít při pozorování techniku přátel z MAČe, takže mě nějak netlačí hned se hnát za výkonnými dalekohledy. Dále jsem člověk, pro kterého zřejmě cesta znamená cíl a jsem ochoten se tomu podřídit (třeba se smířit s malým výkonem dalekohledu nebo s nekonečně dlouhou "čekací lhůtou"). Také se ze mě stává perfekcionista, co se týká mechanického provedení a pak je zde samozřejmě výrazné finanční omezení mého koníčka. Uděláme-li průnik všech těchto okolností, nevejde se tam vůbec nic. Nezbývá tedy nic jiného, než zvolit nějaký kompromis.
Mým cílem je mít několik dalekohledů pro různé objekty, protože univerzální dalekohled neexistuje. Také jsem si slíbil, že z optiky, kterou mám doma a ke které mám hluboký citový vztah (dva dublety a zrcadlo), postavím dalekohledy. Na začátku byly tedy stanoveny tyto cíle:
1) Dalekohled na malé zvětšení a široké zorné pole - triedr
2) Dalekohled na planety a na Měsíc - dlouhý achromát (vlastní konstrukce)
3) Dalekohled na deepsky - dobson (vlastní konstrukce)
Začal jsem tím nejjednodušším - triedrem. Chtěl jsem mít svůj vlastní, rychle a levně. Koupil jsem proto z druhé ruky triedr Inspira 10x50 se svítivě oranžovými antireflexními vrstvami. Obraz byl docela ostrý, ale měl malé zorné pole a taky mě poněkud vytáčel ten zelený Měsíc. Po cca roce jsem ho vyměnil za lídlácký Bresser 10x50, který je na tom trochu lépe. Mezitím jsem po řadě kladných recenzí a našetření peněz koupil svůj první "pořádný" dalekohled - TS 15x70 (Dalekohled má spoustu nedostatků-sklenuté pole, barevnou vadu, příliš plastový výtah atd., ale dodnes je to nejlepší dalekohled, který mám. Nejlepší dalekohled je totiž ten, se kterým se nejvíce pozoruje). Po doplnění Reiseatlasem jsem začal téměř systematicky pozorovat oblohu a jak je vidět i z dat nákupů v úvodu příspěvku, měl jsem na dva roky vystaráno. Koncem roku 2007 jsem k němu koupil stativ Euroaktiv EA-950 (doposud jsem si stativ půjčoval). Tento plastem hýřící výtvor byl kompromisem nosnosti a ceny. Jeho hlava pozbývá jakýchkoliv ušlechtilých materiálů, neoplývá ani kdovíjakou tuhostí, ale pro funkci držáku triedru je dostačující a překvapením bylo, že první věc, která na něm praskla (2011), je závit nerezové tyčky, kterou se aretuje výška. V této sestavě slouží triedr dodnes, je doplněn slunečními filtry z Baader fólie a rosnicemi domácí výroby, které se mnohokrát osvědčily. Sestava plní dodnes funkci otloukánka, který je trvale uložen v kufru auta a je připraven pro každou příležitost. Bresser 10x50 leží nevyužit doma ve skříni, protože stativ mám jen jeden a je logické, že tam radši sedí 15x70.
Moje cesta k refraktoru začala už v roce 2007 nákupem montáže ASTRO-3. Provozoval jsem na ní podomácku ubastlený vtip - dublet 30/300 s mikroskopovými okuláry - plánovaný jako budoucí hledáček. Montáž jsem však plánoval pod dnešní Ostříží oko, jehož objektiv ležel doma ve skříni. Refraktor jsem dokončil v roce 2009. Když jsem ho poporvé připevnil na ASTRO-3, zjistil jsem, že je zle a že potřebuji masivnější montáž. Dalekohled měl i s lištou pouze 2kg, ale setrvačné momenty cvičily s montáží tak, že se na montáž nedalo ani špatně podívat, aniž by nezačala tančit v latinsko-amerických rytmech. ASTRO-3 šla do světa a já jsem šťastnou náhodou sehnal velice levně hlavu od CG-5. Doma jsem měl už z dřívějška jeden masivní ocelový stativ a zbývalo k němu dodělat mechanické napojení. Tím jsem získal vyváženou sestavu - velice kvalitní achromát na mechanicky odpovídající montáži, posléze doplněnou o pohony obou os a polární hledáček. Drobná nevýhoda je, že celá tahle legrace kolem 60mm objektivu zabere polovinu kufru auta. Cíl je ale splněn-mohu pozorovat planety a Měsíc, s půjčeným Herschelovým hranolem i Slunce. Letos jsem se rozhodl koupit kvalitnější okulárový výtah Steeltrack a dalekohled čeká rekonstrukce mechanických částí, abych se za něj nemusel stydět. Při této příležitosti je v plánu povýšit ubastlený vtip na skutečný hledáček.
U okulárů jsem po nějakých testech, které jsem udělal, zvolil řadu Hyperion a doplnil ji osvědčeným barlowem Ultima. Okuláry jsou dobrý kompromis ceny, kvality a pohodlí pozorovatele.
Zbývá poslední cíl - dobson. Doufám, že na něj v budoucnu dojde. Jisté je, že půjde o skládací ultralight, protože po zkušenostech s různými dalekohledy, pozorovacími podmínkami v ČR a úvahami nad velikostí auta a rodiny je jedinou rozumnou volbou cestovní dalekohled. Ten by měl zárověň převýšit sériové dalekohledy v mechanickém zpracování.
TS 15x70, "Ostříží oko" 60/1040 (refraktor vlastní konstrukce)
Vývoj mého parku astrotechniky
Začínal jsem v r. 1970 s brejlákem. V té době se dalekohled, dokonce ani triedr, nedal u nás sehnat. Ale jak už zmínil MMys, pomohl mi pochopit princip, jak optická soustava funguje. Vyrobil jsem si k němu i několik okulárů jednoduché konstrukce (Ramsden, Huygens). Největší zvětšení cca 35x a průměr zacloněný na 20 mm stačil tak na Měsíc. Dalekohled jsem měl na upraveném malířském stojanu.
V r. 1972 se mi naskytla koupě amatérsky vyrobeného refraktoru. Objektiv nebyl dobře vybroušen (přebroušený Monar) a průměr 100mm bylo vhodné clonit na 60mm. Ohnisko 130 cm. Proti brejláku obrovský skok, i díky robustní montáži. Umožnil pozorování Měsíce, planet, díky dobrému filtru Slunce a také jasné DSO.
Začátkem 80. let mi přebrousil objektiv legendární pan Rynda. Odpadla nutnost clonit, takže se průměr zvětšil na 99 mm a skokem vzrostla i optická kvalita. Ohnisko se přebroušením zkrátilo na 1280 mm. Současně jsem k dalekohledu vyráběl novou paralaktickou montáž. Z dnešního pohledu způsobem těžko pochopitelným. Ozubené bronzové kolo za flašku apod. I tak asi po třech letech byla montáž hotova a slouží (po nikdy nekončících úpravách) dodnes. Byla naddimenzována, takže vyhovuje i současným, větším přístrojům.
Tímto dalekohledem jsem pozoroval nejdéle, V r. 1993 jsem jej instaloval do hvězdárničky. Montáž opustil až v r. 2007. Sloužil tedy více jak 20 let.
V r. 1989 jsem si koupil triedr Tento 20x60 a objektiv Zeiss 63/840.
Viz dále.
Na jaře r. 2007 jsem zakoupil refraktor TS 152/1200. Proti 99/1280 opět skok, především v zisku světla, tedy na DSO. K dalekohledu se mi podařilo získat i Chromacor, takže barevná vada byla výrazně zredukována. Přesto jsem se rozhodl v r. 2008 vyměnit jej za refraktor 135/1602 s objektivem vyrobeným ve VOD Turnov. Objektiv nezklamal a dalekohled používám na Měsíc a planety. TS 152/1200 jsem prodal, Chromacor jsem si ponechal i k novému dalekohledu. Protože jsem šel s průměrem dolů, pořídil jsem si na DSO následujícího roku Dobson 254/1200, který provozuji hlavně z terasy nebo ze zahrady. Montáž Dobsonu jsem doplnil dělenými kruhy na nastavení výšky a azimutu. O tom podrobněji napíšu do příslušného vlákna.
Na montáži v kopuli mám kromě zmíněného refraktoru 135/1602 ještě Zeiss 63/840, který používám s Herschelovým hranolem na pozorování sluneční fotosféry a Lunt na chromosféru. Posledním dalekohledem na montáži je ED 80/600 na velká zorná pole a příležitostně na focení.
Kromě uvedených dalekohledů mám ještě Somet binar 25x100 (vhodný např na komety) a vlastnoručně vyrobený binar z objektivů Zeiss 50/540, kterému se asi těžko kvalitou nějaký triedr vyrovná.
Zvětšení u něj používám nejčastěji cca 20x - 54x. Pohled na vycházející Měsíc je díky binokulárnímu pozorování velmi působivý.
Na planety a Měsíc používám nejraději do binohlavice okuláry Zeiss ortho s ohnisky 25, 16, 12,5, 10 a 6 mm. Na dvojhvězdy i 4 mm.
K dobsonu SW 254/1200 používám nejčastěji Ethos 13mm.
Na planetární mlhoviny občas UHC.
Vybavení už nehodlám zásadním způsobem měnit. Větší dalekohled by se mi už do kopule stejně nevešel.
Martinovi Vyskočilovi díky za založení tohoto vlákna.
V r. 1972 se mi naskytla koupě amatérsky vyrobeného refraktoru. Objektiv nebyl dobře vybroušen (přebroušený Monar) a průměr 100mm bylo vhodné clonit na 60mm. Ohnisko 130 cm. Proti brejláku obrovský skok, i díky robustní montáži. Umožnil pozorování Měsíce, planet, díky dobrému filtru Slunce a také jasné DSO.
Začátkem 80. let mi přebrousil objektiv legendární pan Rynda. Odpadla nutnost clonit, takže se průměr zvětšil na 99 mm a skokem vzrostla i optická kvalita. Ohnisko se přebroušením zkrátilo na 1280 mm. Současně jsem k dalekohledu vyráběl novou paralaktickou montáž. Z dnešního pohledu způsobem těžko pochopitelným. Ozubené bronzové kolo za flašku apod. I tak asi po třech letech byla montáž hotova a slouží (po nikdy nekončících úpravách) dodnes. Byla naddimenzována, takže vyhovuje i současným, větším přístrojům.
Tímto dalekohledem jsem pozoroval nejdéle, V r. 1993 jsem jej instaloval do hvězdárničky. Montáž opustil až v r. 2007. Sloužil tedy více jak 20 let.
V r. 1989 jsem si koupil triedr Tento 20x60 a objektiv Zeiss 63/840.
Viz dále.
Na jaře r. 2007 jsem zakoupil refraktor TS 152/1200. Proti 99/1280 opět skok, především v zisku světla, tedy na DSO. K dalekohledu se mi podařilo získat i Chromacor, takže barevná vada byla výrazně zredukována. Přesto jsem se rozhodl v r. 2008 vyměnit jej za refraktor 135/1602 s objektivem vyrobeným ve VOD Turnov. Objektiv nezklamal a dalekohled používám na Měsíc a planety. TS 152/1200 jsem prodal, Chromacor jsem si ponechal i k novému dalekohledu. Protože jsem šel s průměrem dolů, pořídil jsem si na DSO následujícího roku Dobson 254/1200, který provozuji hlavně z terasy nebo ze zahrady. Montáž Dobsonu jsem doplnil dělenými kruhy na nastavení výšky a azimutu. O tom podrobněji napíšu do příslušného vlákna.
Na montáži v kopuli mám kromě zmíněného refraktoru 135/1602 ještě Zeiss 63/840, který používám s Herschelovým hranolem na pozorování sluneční fotosféry a Lunt na chromosféru. Posledním dalekohledem na montáži je ED 80/600 na velká zorná pole a příležitostně na focení.
Kromě uvedených dalekohledů mám ještě Somet binar 25x100 (vhodný např na komety) a vlastnoručně vyrobený binar z objektivů Zeiss 50/540, kterému se asi těžko kvalitou nějaký triedr vyrovná.
Zvětšení u něj používám nejčastěji cca 20x - 54x. Pohled na vycházející Měsíc je díky binokulárnímu pozorování velmi působivý.
Na planety a Měsíc používám nejraději do binohlavice okuláry Zeiss ortho s ohnisky 25, 16, 12,5, 10 a 6 mm. Na dvojhvězdy i 4 mm.
K dobsonu SW 254/1200 používám nejčastěji Ethos 13mm.
Na planetární mlhoviny občas UHC.
Vybavení už nehodlám zásadním způsobem měnit. Větší dalekohled by se mi už do kopule stejně nevešel.
Martinovi Vyskočilovi díky za založení tohoto vlákna.
Kafka
Refraktor 135/1602 s Chromacorem N, LUNT 35/400, Dobson SW 254/1200, Zeiss 63/840, SW ED 80/600, binar Zeiss 50/540, Somet binar 25x100, triedr Tento 20x60, triedr Zeiss Jenoptem 10x50w, kukátko Kasai WideBino 2,3x40.....
Refraktor 135/1602 s Chromacorem N, LUNT 35/400, Dobson SW 254/1200, Zeiss 63/840, SW ED 80/600, binar Zeiss 50/540, Somet binar 25x100, triedr Tento 20x60, triedr Zeiss Jenoptem 10x50w, kukátko Kasai WideBino 2,3x40.....
-
Tomáš Grygarčík
- Příspěvky: 1678
- Registrován: 18. 07. 2010, 23:35
- Bydliště: Malé Hoštice
- Věk: 35
- Kontaktovat uživatele:
Vývoj mého parku astrotechniky
Neznalý AF a jakýchkoli vlastností dalekohledů jsem začátkem roku 2010 koupil newton 130/650 na montáži EQ-2. K dobsonově montáži jsem neměl přílišnou důvěru, neboť jsem o ní nic nevěděl. V brzké době přibyla Baader Astro Solar fólie, pohon, filtry, okuláry, barlow 2× a liboval jsem si, jaká je to paráda. O DSO jsem se ani moc nesnažil, tak jsem nevěděl, o co přicházím.
V březnu 2011 jsem byl pozván na minisetkání u Ostravy, kde jsem mohl pohlédnout pod tmavou oblohou skrze 6" (f/10.6), 8", 10" a 12" dobsony a bylo mi jasné, že takovou podívanou si doma s 5" zrcadlem na přesvětlené obloze neužiju.
Po mnoha úvahách, kdy jsem chtěl větší průměr, mobilitu a možnost občas něco vyfotit (primárně planety), jsem v červnu 2011 koupil newton 200/1000 na montáži EQ-5 (verze DAMD - i s motorky). Celou sestavu bez problému naskládám do kufru auta, ze zahrady vidím DSO s detaily (OIII hodně pomáhá) a za fotky planet se už taky nemusím stydět. Splnil tedy všechny tři požadavky.
Příště ale koupím dobson, minimálně 10".
V březnu 2011 jsem byl pozván na minisetkání u Ostravy, kde jsem mohl pohlédnout pod tmavou oblohou skrze 6" (f/10.6), 8", 10" a 12" dobsony a bylo mi jasné, že takovou podívanou si doma s 5" zrcadlem na přesvětlené obloze neužiju.
Po mnoha úvahách, kdy jsem chtěl větší průměr, mobilitu a možnost občas něco vyfotit (primárně planety), jsem v červnu 2011 koupil newton 200/1000 na montáži EQ-5 (verze DAMD - i s motorky). Celou sestavu bez problému naskládám do kufru auta, ze zahrady vidím DSO s detaily (OIII hodně pomáhá) a za fotky planet se už taky nemusím stydět. Splnil tedy všechny tři požadavky.
Příště ale koupím dobson, minimálně 10".
SW 200/1000, SW 200/800, TS Photoline 72mm f/5.5 APO, LUNT Ha 60/500 B1200, Bresser MS 127/1900
ZWO ASI1600MM Pro, 2×QHY-5 mono, OM-D E-M1 mark III, OM-D E-M1 mark II mod
SW EQ6-R, SW HEQ-5 SS, TS AZGP, vlastní dobsonova montáž
FITS prohlížeč
ZWO ASI1600MM Pro, 2×QHY-5 mono, OM-D E-M1 mark III, OM-D E-M1 mark II mod
SW EQ6-R, SW HEQ-5 SS, TS AZGP, vlastní dobsonova montáž
FITS prohlížeč
Vývoj mého parku astrotechniky
Tohle tema je docela zajimave. Dik Martine za zalozeni.
Kdyz pominu Astrocabinet a brejlaky, tak prvnim "serioznim" dalekohledem byl (tusim rusky) Monar 20x30, ktery jsem mel pujceny od kamarada na gymplu. Pak nasledoval refraktor 20x50, ktery byl zakoupeny jako hledacek k Newtonu 160/100 do jehoz stavby jsem se nekdy kolem roku 1989 pustil. Ten my pak vydrzel cely gympl.
Mnohem pozdejim kolem roku 2002 jsem si pak poridil 90mm maka (tusim C90 od Celestronu na montazi). To uz jsem jezdil pravidelne do USA, tam jsem ten dalekohled taky mel. Byl zamysleny jako maly prenosny dalekohled, jednak na obcasne kouknuti a pak na pokusy s astrofotkami na diaky (rucni pointace pres objektiv, vetsinou Nikon 85mm f/1.8).
Tehdy me to foceni chytlo a kdyz kolem roku 2005 klesly ceny digitalnich zrcadlovek na pro me rozumnou cenu, tak jsem se prastil pres kapsu a poridil montaz Losmandy G8, k ni Canon 350D a "obycejny" achromat 80/480mm. C90 sla z domu. Casem jsem si nasetril na poradny apochromaticky triplet Stellarvue SV80S (80/480mm), ten mam dodnes. Achromat zacal slouzit jako pointer:
http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/equ ... _SV80S.jpg
Pozdeji jsem zacal pointovat pres teleobjektiv a nedavno jsem ten achromat prodal.
Abych mel cim pozorovat pri foceni, tak jsem si poridil lehkeho Newtona Orion Optics 150/750 a k nemu lehkou alt-az montaz:
http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/equ ... roTech.jpg
Pro pozorovani DSO, pokud nechcete tahat dobsona tuhle kombinaci doporucuji.
Pak se nam narodila dcerka, najednou jsem nemel tolik casu na celonocni foceni a zacal jsem vic vizualne pozorovat. Navic me to docela chytlo. Bydlim ve meste blizko Prahy v radovce s malou zahradkou. A tak planety a Mesic jsou hlavnim cilem. Zjistil jsem, ze velmi casto vidim na planetach pres ten 80mm apochromat vic nez pres Newtona. Newtona jsem prodal a poridil si 100mm ED od SkyWatcheru. Ten mam dodnes a je to dalekohled, kterym asi pozoruji nejvic.
Do toho se naskytly zde na astroforu dve koupe, kterym jsem nemohl odolat. Plne vybaveny a na pozorovani planet vytuneni dobson 250/1600 s optikou od Orion Optics. Nikdy jsem velkeho dobsona nechtel, ale nekupte to za 7000Kc... Toho pomalicku prestavuji na "ultralight".
No a pak jsem si nedavno od Lukemona poridil Zeisse AS80/1200.
Hlavne ze sentimentu (v mladi to byly dalekohledy, se kteryma jsem zacinal pozorovat). Ted je to muj "milacek" a na Mesici to bez problemu natre tomu 80mm tripletu.
http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/equ ... tah_sm.jpg
Refraky me ucarovali a tak jsem se rozhodl, ze do pozorovatelny, kterou hodlam casem postavit, bych chtel dlouhy kvalitni refrak. Nekdy na jare jsem objednal triplet 140mm f/12 od Istaru a par dni ho mam uz doma. To snad bude na dlouhou dobu posledni dalekohled.
Kdyz pominu Astrocabinet a brejlaky, tak prvnim "serioznim" dalekohledem byl (tusim rusky) Monar 20x30, ktery jsem mel pujceny od kamarada na gymplu. Pak nasledoval refraktor 20x50, ktery byl zakoupeny jako hledacek k Newtonu 160/100 do jehoz stavby jsem se nekdy kolem roku 1989 pustil. Ten my pak vydrzel cely gympl.
Mnohem pozdejim kolem roku 2002 jsem si pak poridil 90mm maka (tusim C90 od Celestronu na montazi). To uz jsem jezdil pravidelne do USA, tam jsem ten dalekohled taky mel. Byl zamysleny jako maly prenosny dalekohled, jednak na obcasne kouknuti a pak na pokusy s astrofotkami na diaky (rucni pointace pres objektiv, vetsinou Nikon 85mm f/1.8).
Tehdy me to foceni chytlo a kdyz kolem roku 2005 klesly ceny digitalnich zrcadlovek na pro me rozumnou cenu, tak jsem se prastil pres kapsu a poridil montaz Losmandy G8, k ni Canon 350D a "obycejny" achromat 80/480mm. C90 sla z domu. Casem jsem si nasetril na poradny apochromaticky triplet Stellarvue SV80S (80/480mm), ten mam dodnes. Achromat zacal slouzit jako pointer:
http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/equ ... _SV80S.jpg
Pozdeji jsem zacal pointovat pres teleobjektiv a nedavno jsem ten achromat prodal.
Abych mel cim pozorovat pri foceni, tak jsem si poridil lehkeho Newtona Orion Optics 150/750 a k nemu lehkou alt-az montaz:
http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/equ ... roTech.jpg
Pro pozorovani DSO, pokud nechcete tahat dobsona tuhle kombinaci doporucuji.
Pak se nam narodila dcerka, najednou jsem nemel tolik casu na celonocni foceni a zacal jsem vic vizualne pozorovat. Navic me to docela chytlo. Bydlim ve meste blizko Prahy v radovce s malou zahradkou. A tak planety a Mesic jsou hlavnim cilem. Zjistil jsem, ze velmi casto vidim na planetach pres ten 80mm apochromat vic nez pres Newtona. Newtona jsem prodal a poridil si 100mm ED od SkyWatcheru. Ten mam dodnes a je to dalekohled, kterym asi pozoruji nejvic.
Do toho se naskytly zde na astroforu dve koupe, kterym jsem nemohl odolat. Plne vybaveny a na pozorovani planet vytuneni dobson 250/1600 s optikou od Orion Optics. Nikdy jsem velkeho dobsona nechtel, ale nekupte to za 7000Kc... Toho pomalicku prestavuji na "ultralight".
No a pak jsem si nedavno od Lukemona poridil Zeisse AS80/1200.
Hlavne ze sentimentu (v mladi to byly dalekohledy, se kteryma jsem zacinal pozorovat). Ted je to muj "milacek" a na Mesici to bez problemu natre tomu 80mm tripletu.
http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/equ ... tah_sm.jpg
Refraky me ucarovali a tak jsem se rozhodl, ze do pozorovatelny, kterou hodlam casem postavit, bych chtel dlouhy kvalitni refrak. Nekdy na jare jsem objednal triplet 140mm f/12 od Istaru a par dni ho mam uz doma. To snad bude na dlouhou dobu posledni dalekohled.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
-
Psion
- Příspěvky: 11563
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 61
- Kontaktovat uživatele:
Vývoj mého parku astrotechniky
Já to mám jednoduchý, chvíli po okupaci v r. 68 jsem začal s triedrem a za pár let s ním zase skončím. Vše ostatní jsou jenom hračky, se kterými se člověk vyblbne v tom období od ... do.
Vývoj mého parku astrotechniky
Zajímavé vlákno,hlavně číst ty podobné příběhy a osudy.
Já patřím né ani k těm nejstarším,ale přes víc jak 20 letou zkušenost s dalekohledy,s výběrem a se zlepšující se dobou k těm postarším,co mají astronomii jako koníček.
Začínal jsem stejně jako MMys nebo Kavka nejrůznějšími sklíčky a lupy až po sestavený brýláček díky stavebnici AstroCabinet.Pak dál už to šlo s optikou nabírat otáčky,že se park astrotechniky začal docela rozrůstat přes vlastnoručně vybroušenou začátečnickou optiku až po první profi zrcadla z VOD (konkrétně pro Newton 170/1022) z které jsem sestavil tubus a lehkou paralaktiku do batohu. Takto ověšen s metrovým tubusem v ruce a stativem přes rameno i ruksakem s cca 10kg paralaktikou jsem absolvoval po dobu několika let pěší výpravy za město za temnou oblohou. Nic jiného v tu dobu nebylo...Okuláry z mikroskopu a z triedru. Z dnešního pohledu se to může zdát jako šílenost,ale pozorovatelská vášeň tu námahu dokonale překryla.
Začalo první smysluplné pozorování a focení,ze kterých vznikly nedostatky v technice a vybavení. Následovala stavba větší montáže a objednání optiky na 310 reflektor a 125 refraktor. Vše dosud už dostupné na trhu mělo pro mne nálepku cenově nedosažitelné,takže nezbývalo,než se vydat zase cestou vlastní stavby. Postupem času mi proteklo rukama něco optiky,co jsem posléze obalil tubusem.Část zůstala doma,zbytek putoval o dům dál. S postavením montáže začalo mé snažení o astrofoto,kde člověk většinou prozří a zjistí,že není lehké něco delšího uhonit i na film. Úpravy,přestavby a výměny neznaly konce a asi jen tak nebudou.Čas mezi tím utíkal a okolní trh s optikou sílil,že už se dalo pořizovat techniku snadněji a hlavně levněji. Co se týká okulárů,od dob mých počátků je rozdíl propastný.Přesto staré okuláry občas ještě používám,tak jako už spíše úsměvný pohled skrz brýláček a nebo přes začátečnickou vybroušenou optiku.Postupem času méně dobrý achromát nahradil ED refraktor od Reguluse,ostatní optika se usadila do kvalitnějšího tubusu.
Kvalita bohužel i něco stojí a bez autopointace a profi fotografické techniky se fotit kvalitně moc nedá,takže jsem se zaměřil spíše na oblíbenou stavbu a samotnou optiku.
Sny se mají splňovat a pokud možno i vytvářet nové.Tudíž je dobré občas nezaváhat a využít příležitosti ke koupi,i když se to zrovna v té době může zdát pro okolí nesmyslné a vyhozením peněz,třeba i za hromádku železa.
Hranice snu zatím nejsou u mě určeny.Pohled 400 dobsonem byl pěkný,610 newtonem ještě lepší.Život snad bude ještě dost dlouhý a pln příležitostí,že možná i mě samotného překvapí. ;D
Já patřím né ani k těm nejstarším,ale přes víc jak 20 letou zkušenost s dalekohledy,s výběrem a se zlepšující se dobou k těm postarším,co mají astronomii jako koníček.
Začínal jsem stejně jako MMys nebo Kavka nejrůznějšími sklíčky a lupy až po sestavený brýláček díky stavebnici AstroCabinet.Pak dál už to šlo s optikou nabírat otáčky,že se park astrotechniky začal docela rozrůstat přes vlastnoručně vybroušenou začátečnickou optiku až po první profi zrcadla z VOD (konkrétně pro Newton 170/1022) z které jsem sestavil tubus a lehkou paralaktiku do batohu. Takto ověšen s metrovým tubusem v ruce a stativem přes rameno i ruksakem s cca 10kg paralaktikou jsem absolvoval po dobu několika let pěší výpravy za město za temnou oblohou. Nic jiného v tu dobu nebylo...Okuláry z mikroskopu a z triedru. Z dnešního pohledu se to může zdát jako šílenost,ale pozorovatelská vášeň tu námahu dokonale překryla.
Začalo první smysluplné pozorování a focení,ze kterých vznikly nedostatky v technice a vybavení. Následovala stavba větší montáže a objednání optiky na 310 reflektor a 125 refraktor. Vše dosud už dostupné na trhu mělo pro mne nálepku cenově nedosažitelné,takže nezbývalo,než se vydat zase cestou vlastní stavby. Postupem času mi proteklo rukama něco optiky,co jsem posléze obalil tubusem.Část zůstala doma,zbytek putoval o dům dál. S postavením montáže začalo mé snažení o astrofoto,kde člověk většinou prozří a zjistí,že není lehké něco delšího uhonit i na film. Úpravy,přestavby a výměny neznaly konce a asi jen tak nebudou.Čas mezi tím utíkal a okolní trh s optikou sílil,že už se dalo pořizovat techniku snadněji a hlavně levněji. Co se týká okulárů,od dob mých počátků je rozdíl propastný.Přesto staré okuláry občas ještě používám,tak jako už spíše úsměvný pohled skrz brýláček a nebo přes začátečnickou vybroušenou optiku.Postupem času méně dobrý achromát nahradil ED refraktor od Reguluse,ostatní optika se usadila do kvalitnějšího tubusu.
Kvalita bohužel i něco stojí a bez autopointace a profi fotografické techniky se fotit kvalitně moc nedá,takže jsem se zaměřil spíše na oblíbenou stavbu a samotnou optiku.
Sny se mají splňovat a pokud možno i vytvářet nové.Tudíž je dobré občas nezaváhat a využít příležitosti ke koupi,i když se to zrovna v té době může zdát pro okolí nesmyslné a vyhozením peněz,třeba i za hromádku železa.
Hranice snu zatím nejsou u mě určeny.Pohled 400 dobsonem byl pěkný,610 newtonem ještě lepší.Život snad bude ještě dost dlouhý a pln příležitostí,že možná i mě samotného překvapí. ;D
SW102/500, SW ED100/900, R100/1500, R125/1583, N127/646, R140/1543, R150/1800, C150/2250, N152/1178, N170/1022, NCN310/1768/5970,... + další sklíčka do 0,75m.