Zerochromat

[Artaban]

To vypadá zajímavě. Nevím, jak dlouho budeš zkoušet tenhle poslední kousek. Vizualní testování, je běh na dlouhou trať. V našich podmínkách určitě.
Alespoň máš výhodu, že Ti rukama prošlo hodně dalekohledů.
Porovnání různých dalekohledů na dálku není moc dobrý, ale i tak to může být zajímavé. Třeba by se pár lidí zapojilo do pozorování jednoho, dvou objektů, které navrhneš. Planety jsou jasný. Pak nějaké zajímavé oblasti na Měsíci, dvojhvězdy atd.
Já bych se zůčastnil podle podmínek a času.

[Psion]

Problém je, že pozorování je hrozně subjektivní záležitost navíc závislá na místním seeingu. Věřím, že když dám dalekohled Sašovi uvidí stejné podrobnosti jako někdo jiný v 400mm zrcadle

[Artaban]

Na to se vyprdni Jasně, DSO ano. Lovit 14mag. mě osobně třeba nebaví a na podmínkách pak hodně záleží.
Zerohromát má dobré předpoklady k planetárnímu pozorování. Tím směrem bych to pojal. Takže když DSO, tak něco v tom smyslu. Moc mě toho tedy nenapadá , ale např. nedávno jsem dal v M1 nějakou tu struktůru. U M1 to bude taky záležitost spíš kontrastu, než v dosahu v mag. Nejsem DSO odborník a Saša by měl asi dobrý objekty v tomto duchu. No a dvojhvězdy jsou pro refráky dobrý cíl.
Ale DSO vem čert klidně. Stačí se zaměřit na planety a Měsíc.
Na Měsíc se někdy rád podívám, ale když bude nějaký plán na co kouknout trochu podrobně, tak to bude zábavnější.
Seeing se započítá jako vždy a myslím, že nebude zase tak velký rozdíl. Prostě někdo (Ty ) podle počasí a vhodného kráteru, brázdy atd. řekneš cíl, a kouknem taky Vždyť voco de
Bude takové malé společné téma na konkrétní cíl. V poslední době pár let zpátky zjišťuju, že právě na Měsíci je k testování optiky opravdu hodně možností. A je to i pěkná podívaná.

[Psion]

No neměl jsem namysli DSO, ale rozlišení. Když Saša vidí v 63mm dalekohledu co já v 200mm, tak je asi někde chyba Já v 70mm Unitronu vidím na Jupiteru dva pásy, skvrnu a to je tak asi vše...

Např. na Měsíci jsem nikdy neviděl tuhle brázdu ve Vallis Alpes



nebo někdo napočítal přes 10 kráterů v kráteru Plato, já viděl v TEC 140 maximálně tak 4 atd.

[Artaban]

A to je právě to zajímavé. Proč jeden vidí mnohem víc, než ostatní. Taky každý máme jiné oči, jasně.
Vallis Alpes je vízva. Vidělo jí jen pár lidí a spíš větším průměrem. Sem bych přidal i trochu (trochu víc ) štěstí na supr podmínky a příhodné nasvícení třeba.
Plato je pro test mnohem příhodnější. Taky potřebuje dobré podmínky, ale dobrý dalekohled má větší šanci. Myslím, že Tec 140 a pak hlavně zerochr.200mm má solidní šanci na 6-7 jamek.
Krapet příhodnější jsou kráterky malého průměru kolem 1,5-2km. Docela unesou i horší seeing. Ale lepší jak asi 4/10. Můj oblíbený kráterek Lassell D 1,7km hloubka 400m. Tohle prostě dáš i jako slepec, ale né 80mm průměrem.
Těch objektů tam je fakt hodně.

[Psion]

Teď si to nepamatuju, ale Saša myslím dá 4 s tím 63mm

Ten Lasell, máš namysli tuhle mapku?

[MilAN]

Když u těch útvarů na Měsíci záleží v hlavní míře na osvětlení útvarů - kritická doba na některé útvary je v rozmezí hodin. Na testování bych to nebral za nějaké měřítko - leda tedy v dlouhodobém horizontu, kdy se dostanu k ideálnímu osvětlení útvarů i seeingu.
Zůstal bych klasicky u dvojhvězd, barevnou vadu a ostrost i bodovost dovede zkušený pozorovatel posoudit a porovnat s jiným přístrojem - a domnívám se, že nemusí jít ani o současné porovnávání, ale o dlouhodobou zkušenost s jinými přístroji.

[Psion]

Bohužel je všechno velmi subjektivní včetně fotografie. Moje dlouhodobá zkušenost (a potvrdí řada lidí) je, že na Slunci je Zerochromat prakticky nepřekonatelný na Měsíci a planetách na kontrast a čistotu zobrazení v kvalitním APO ale nemá.

[Artaban]

Ano, je to on. Není problém ho takto vidět od zvětšení asi 250x, takže tam mám ještě trochu rezervu do zvětšení 2D. Je zajímavé, že kráter je v oblasti, kdy to osvětlení není až tak důležité a na pozorování je pár dní. Rozdíl od pozorování dvojhvězd, je docela značný. Když bych chtěl např. jít na asi 80% rozlišovací schopnosti na dvojhvězdě u průměru objektivu 170mm, tak už budu potřebovat docela slušný seeing. Krátery jdou vykoukat tak nějak líp i za horšího seeingu. Možná to je můj názor a ani to není tak důležitý. Spíš mě ty jamky a další útvary víc baví a nakonec i tady jde o rozlišení a kvalitu objektivu. Při velkých zvětšeních se barevná vada začne spolehlivě ukazovat.

[Psion]

Není nevýhoda tohoto kráteru jeho výrazné světlé okolí? Kráter docela oproti ostatním "svítí" a člověk může mít pocit, že vidí kráter, ale může vidět pouze jeho okolí, bez rozlišení vlastního kráteru. Každopádně je to zkušenostmi, očima, podmínkami atd. Když jsme testovali dalekohledy, tak jsme to dělali porovnávací metodou, tedy dalekohledy postavené vedle sebe (stejné podmínky) s testy na hvězdách nebo dvojhězdách a nebo přes den testy na testovací papírové tabulce případně pozemních objektech. Stačí vzít foták, vyfotit jeden a ten samý objekt a je to vidět na fotce bez úprav první pohled (ostrost, rozlišení, kontrast, aberace atd.).

Před nějakou dobou jsem dělal test 3 monokulárů, foták nastavený na stejné parametry a na první pohled je vidět, jak na tom dalekohledy jsou (to jsem si dřív myslel, že Vortex není zase tak špatný dalekohled, ovšem oko hodně klame) Obrázky jsou výřezy z velkých snímků 4896x3264pix ve středu zorného pole. Takže ceny opět odpovídají kvalitě.

KOWA Fluorit



SWAROVSKI



VORTEX

[Artaban]

Pěkný rozdíly. Ani SWAROVSKI nic moc.
Není nevýhoda tohoto kráteru jeho výrazné světlé okolí? Kráter docela oproti ostatním "svítí" a člověk může mít pocit, že vidí kráter, ale může vidět pouze jeho okolí, bez rozlišení vlastního kráteru
Nemyslím, že to je nevýhoda. Alespoň se dobře hledá. Kráter má na svůj průměr docela velkou hloubku. U mělkého kráteru stačí jen trochu nepříznivé nasvícení a od okolního terénu ho třeba ani nerozeznáš. Lassell D je trochu jako studna. Vidíš tmavší střed a s valem kolem. Jestě tam vidím rezervu. Kdyby měl, já nevím o 200m menší průměr, stále bych viděl kráter. Kdyby o 500m menší, už bych asi nepoznal, jestli jde o kráter, nebo o pahorek. Asi bych viděl jen bod a na rozpoznání objektu bych si musel koupit větší dalekohled. To už by manželka nedala
Když budu chtít Lassell D vidět jako už větší kráter, budu muset dát mnohem větší zvětšení nad 2D, tak narazím na barevnou vadu. Kráter se začne rozmazávat a detailů začne naopak ubývat. S ED refrákem budu při 3D ještě vidět jasně kráter z valem. U R172 bude obraz bídnej.
Myslím, že pro TEC140 by Lassell D neměl být moc problém.
Třeba by mě docela zajímalo, co by na to řekl takovej refrák R150/1200. Asi to ale ještě dá. Nebo i jiný dalekohledy. Newton 150mm a další. Tohle zkoušení mě právě dost baví, narozdíl od dvojhvězd, kdy má na rozlišení každý trochu jiný názor. Je to jistě jen doplněk vizuálního testování, ale u planetárního dalekohledu, je to zkouška na pevném povrchu.

[Sasa3]

Teď si to nepamatuju, ale Saša myslím dá 4 s tím 63mm

Ja taky ne, dle meho denniku jsem kupodivu kratery v Plato v 63mm nepocital (ono je to po case docela nudne...). Ale mam tam pozorovani z 80mm, kde jsem ty ctyri videl:

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... Plato.html

Obecne si myslim, ze je jednoduche poznat, pokud je s dalekohledem neco vylozene spatne. Ale ohodnotit, jak dobry je, zvlaste u tak velkych prumeru, kdy casto limituje pozorovani seeing a ne kvalita optiky, to je beh na dlouhou trat. Chce to hodne pozorovani a hlavne porovnani s podobne velkymi dalekohledy (coz udelat systematicky neni jednoduche). Nicmene u tebe bych Pepo bral jako etalon TEC140. Pokud jej Zerochromat prekonava na Mesici a planetach, tak bych byl spokojeny.

[Artaban]

Nicmene u tebe bych Pepo bral jako etalon TEC140. Pokud jej Zerochromat prekonava na Mesici a planetach, tak bych byl spokojeny.
                   
Tohle si taky myslím a proto jsem několikrát TEC zmínil. To, že se může porovnávat s tak kvalitním refrákem, je velká výhoda. Ohledně barevné vady a kontrastu moc velká výhoda.
Tec140 je docela už i solidní průměr. Oproti třeba 80-100mm je to pěkný kousek skla.
Co se týče celkové rozlišovací schopnosti u kráterků, tak oproti 200mm Zerohromatu, tam menší průměr už musí být znát.
Pokud by např. TEC ukazal i nejmenší jamky, co jsou vidět Zerochromatem stejně , tak je asi něco špatně. To je právě ukázka skutečného rozlišení. Proto si pořizujem ty velký dlouhý, nebo krátky, ale sakra drahý čočky na planety.
Achromát bude mít vždy horší kontrast a trochu i menší rozlišení díky bar. vadě. Jestli bude ovšem jeho průměr objektivu větší asi o třetinu, než u ED refráku, tak už by to mělo být vidět a to nejen na DSO. Achro. alesoň F10, nebo delší. Kratší ohniska, jak asi F8, tak to je jiná věc a na planety se už vůbec samozřejmě nehodí. 

[Psion]

Tak uvidíme, TEC je na planetách dokonalý stejně jako TMB, CFF apod. takže Zerochromat ho může maximálně překonat v rozlišení, nicméně APO má vyšší kontrast a tak dohání rozlišení podstatně většího přístroje s nižší kvalitou optiky. Jsem zvědav, až to otestuju vedle sebe, za měsíc bude Jupiter v lepší pozici pro pozorování v mém místě. Výhoda Zerochromatu je samozřejmě v průměru a tedy více světla na objektech, což je samozřejmě znát při focení planet, kde je světla vždy málo, zvláště při použití filtrů (RED, IR, UV apod.). Zerochromat nenahradí TEC, ale je to pěkná hračka a optický unikát a 200mm refraktor je prostě pěkná věc

Artaban: ten Swarovski ukazuje moc pěkné, ale holt na výřezu je Kowa znát, holt fluorit.

[Psion]

Dnes jsem opět vytáhnul dalekohled na Jupiter. I při průměrném seeingu se občas obraz ustálil a byly vidět solidní podrobnosti při zvětšení 260x. Zkusil jsem i 480x, při tomto zvětšení měla hlava Baader Mark V ještě dostatek světla do obou okulárů a obraz dával tušit, že v případě výborného seeingu bude Jupiter skvěle pozorovatelný i při tomto zvětšení, tady je výhoda průměru oproti APO 140mm zcela jednoznačná.
Jakmile se objevila skvrna, svou sytou červenohnědou barvou byla na povrchu velmi výrazná, takhle pěkně barevnou jsem ji dlouho neviděl. Po 3 hodinách temperace již na světlé obloze v 7.45 vypadá Jupiter prakticky stejně jako v nějakém APO dalekohledu.
Teď už půjde víceméně pouze o seeing, kvalita dalekohledu je velmi slušná o tom není pochyb. Je asi na každém si říci, o jak moc lepší obraz dostanu z APO 180-200mm za cenu cca 3-4x vyšší.