TEC 140
.
-
Psion
- Příspěvky: 11548
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 61
- Kontaktovat uživatele:
TEC 140
Tak jsem zkoušel některé dvojhvězdy co by měly mít kolem 1" ale bez úspěchu, bohužel i seeing byl nic moc. Testoval jsem zeta Her a eta Psc. Podle mě musí mít méně, protože u hvězdy 1.7" (BSC HR9074) je obrovská mezera, obě výše jmenované 1" se tváří jako jedna hvězda.
-
Psion
- Příspěvky: 11548
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 61
- Kontaktovat uživatele:
TEC 140
Trochu inspirován pozorováním Sasa3 jsem si otevřel po delší době knihu The Night Sky Observer's Guide a uvědomil jsem si, že člověk zabije mraky času focením, ze kterého navíc často nic není a vůbec nezná spoustu nefotogenických objektů. Mimo jiné jsem hledal těsné dvojhvězdy na internetu a v této knížce jich jsou stovky.
První dvojhvězda v souhv. Herkules s označením v knize byla 0[ch931]358 sep. 1.3". V dalekohledu naprosto krásně rozlišitelná již při zvětšení 75x, při 150x již s velkou rezervou.
Dvoujhvězda v Draku [ch931]2438 0.9" byla rozlišitelná a i při malém zvětšení 75x při 150x to již bylo bezproblémově viditelné.
Další dvojhvězda byla v Labuti s označením 0[ch931]403 sep. 0.8". Při zvětšení 75x bylo vidět, že to není jedna hvězda, nicméně při zvětšení 150x již byla velmi dobře vidět mezera mezi nimi.
Konečně přišla na řadu nejobtížnější [ch931]2597 v Orlu 0.6". Při maximálním zvětšení 280x se při totálním zklidnění vzduchu objevila malinká mezírka. Budu muset mrknout do jiného katalogu, zda tato separace je skutečně 0.6".
Všechny dvojhvězdy jsme pozorovali v dalekohledu společně se Zdenkem Ř., tedy vše potvrzeno.
Pak jsme se podívali, zda se dá na příměstské obloze (20.3 MSA) vidět i něco slabého. První objekt byla Barnardova mlhovina 133 v Orlu - viditelná struktura "temného mraku" celkem bezproblémů. Zkusili jsme i planetární mlhovinu NGC 6751 (PK29, 11.9m) v Orlu - naprosto bezproblémů viditelná.
Kolem jedné hodiny v noci jsem při pozorování Jupitera otestoval Sky Watcher ED80, Newton 200/1200 a TEC 140. Seeing v této době byl 9/10 chvílemi až 10/10. Pokud bych měl udělat pořadí dalekohledů, pak to vychází takto :
1. TEC - zv. 163x vysoký kontrast, spousta detailů v severní mírném pásu Jupitera (krásně viditelné NNTB a NTB), výrazné barevné podání NEB. Barevná aberace minimální.
2. Newton - zv. 183x výborný kontrast, spousta detailů stejně jako v TEC, bohužel barevnost pásu NEB prakticky nulová. Barevná aberace nulová.
3. SW ED - zv. 171x menší kontrast, detaily v severním pásu neviditelné, oba výrazné pásy Jupitera viditelné pěkně s občasnými podrobnostmi, barevné podání lepší než u Newtona. Barevná aberace nulová.
Shrnuto Newton dává díky malému centrálnímu stínění 17.5% velmi pěkný a kontrastní obraz a určitě líbivější než můj Newton 400mm s centrálním stíněním 25%. SW ED chybělo světlo i rozlišení, ovšem vzhledem k tomu průměru to opravdu špatné nebylo a dokonce snesl i zvětšení 342x což je úctihodný výkon. TEC měl výhodu v průměru a velkém kontrastu a i barevné podání Jupitera bylo hezčí než v Newtonu.
No a nakonec v TEC dvojitá hvězdokupa v Perseovi přes binokulár s okuláry Panoptic 24mm mě prostě "posadila na zadek", nádhera, která díky bodovým hvězdám je naprosto úchvatná a takto se prostě nedá vyfotit.
První dvojhvězda v souhv. Herkules s označením v knize byla 0[ch931]358 sep. 1.3". V dalekohledu naprosto krásně rozlišitelná již při zvětšení 75x, při 150x již s velkou rezervou.
Dvoujhvězda v Draku [ch931]2438 0.9" byla rozlišitelná a i při malém zvětšení 75x při 150x to již bylo bezproblémově viditelné.
Další dvojhvězda byla v Labuti s označením 0[ch931]403 sep. 0.8". Při zvětšení 75x bylo vidět, že to není jedna hvězda, nicméně při zvětšení 150x již byla velmi dobře vidět mezera mezi nimi.
Konečně přišla na řadu nejobtížnější [ch931]2597 v Orlu 0.6". Při maximálním zvětšení 280x se při totálním zklidnění vzduchu objevila malinká mezírka. Budu muset mrknout do jiného katalogu, zda tato separace je skutečně 0.6".
Všechny dvojhvězdy jsme pozorovali v dalekohledu společně se Zdenkem Ř., tedy vše potvrzeno.
Pak jsme se podívali, zda se dá na příměstské obloze (20.3 MSA) vidět i něco slabého. První objekt byla Barnardova mlhovina 133 v Orlu - viditelná struktura "temného mraku" celkem bezproblémů. Zkusili jsme i planetární mlhovinu NGC 6751 (PK29, 11.9m) v Orlu - naprosto bezproblémů viditelná.
Kolem jedné hodiny v noci jsem při pozorování Jupitera otestoval Sky Watcher ED80, Newton 200/1200 a TEC 140. Seeing v této době byl 9/10 chvílemi až 10/10. Pokud bych měl udělat pořadí dalekohledů, pak to vychází takto :
1. TEC - zv. 163x vysoký kontrast, spousta detailů v severní mírném pásu Jupitera (krásně viditelné NNTB a NTB), výrazné barevné podání NEB. Barevná aberace minimální.
2. Newton - zv. 183x výborný kontrast, spousta detailů stejně jako v TEC, bohužel barevnost pásu NEB prakticky nulová. Barevná aberace nulová.
3. SW ED - zv. 171x menší kontrast, detaily v severním pásu neviditelné, oba výrazné pásy Jupitera viditelné pěkně s občasnými podrobnostmi, barevné podání lepší než u Newtona. Barevná aberace nulová.
Shrnuto Newton dává díky malému centrálnímu stínění 17.5% velmi pěkný a kontrastní obraz a určitě líbivější než můj Newton 400mm s centrálním stíněním 25%. SW ED chybělo světlo i rozlišení, ovšem vzhledem k tomu průměru to opravdu špatné nebylo a dokonce snesl i zvětšení 342x což je úctihodný výkon. TEC měl výhodu v průměru a velkém kontrastu a i barevné podání Jupitera bylo hezčí než v Newtonu.
No a nakonec v TEC dvojitá hvězdokupa v Perseovi přes binokulár s okuláry Panoptic 24mm mě prostě "posadila na zadek", nádhera, která díky bodovým hvězdám je naprosto úchvatná a takto se prostě nedá vyfotit.
TEC 140
Pěkný report a je vidět, že TEC 140 dokáže hodně. Škoda že jeho větší brácha je tak drahej.
Refraktor achromát VOD Turnov 172/1654 refraktor TS ED 102/714 triedr Nikon Monarch 7/ 8x30, triedr VIXEN Foresta 8x56 WP, triedr Kowa BD 8x32 XD Prominar
http://planety.g6.cz/
http://planety.g6.cz/
-
Psion
- Příspěvky: 11548
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 61
- Kontaktovat uživatele:
TEC 140
TEC bohužel přestal vyrábět verze 160 a 180mm protože výrobci skel neskutečně zdražili CaF (údajně o 300%) a tak je cena objektivu naprosto nesmyslná. Poslední TEC 180mm FL má v Evropě APM za 15 tis. EUR tedy mít ty peníze k utracení, okamžitě do toho jdu, protože ten dalekohled se za 5 let klidně prodá cenu vyšší než byla nákupní.
-
Jiri_Skalsky
- Příspěvky: 527
- Registrován: 21. 06. 2006, 16:08
TEC 140
Obávám se,aby toto zdražení nakonec nepřešlo i na další dalekohledy,jak z SNS,tak ze Země Středu aj.
I oni si nemohou donekonečna dovolit podhodnocovat cenu své práce. Jen do té doby,dokud nevyřídí své kokurenční výrobce jinde ve světě.
Zdar J.S.
P.S. Tavit sklo s obsahem fluoru moc zdravé asi není. Totéž s olovem a jinými příměsemi.
I oni si nemohou donekonečna dovolit podhodnocovat cenu své práce. Jen do té doby,dokud nevyřídí své kokurenční výrobce jinde ve světě.
Zdar J.S.
P.S. Tavit sklo s obsahem fluoru moc zdravé asi není. Totéž s olovem a jinými příměsemi.
TEC 140
Trochu inspirován pozorováním Sasa3 jsem si otevřel po delší době knihu The Night Sky Observer's Guide a uvědomil jsem si, že člověk zabije mraky času focením, ze kterého navíc často nic není a vůbec nezná spoustu nefotogenických objektů. Mimo jiné jsem hledal těsné dvojhvězdy na internetu a v této knížce jich jsou stovky.
První dvojhvězda v souhv. Herkules s označením v knize byla 0[ch931]358 sep. 1.3". V dalekohledu naprosto krásně rozlišitelná již při zvětšení 75x, při 150x již s velkou rezervou.
Dvoujhvězda v Draku [ch931]2438 0.9" byla rozlišitelná a i při malém zvětšení 75x při 150x to již bylo bezproblémově viditelné.
Další dvojhvězda byla v Labuti s označením 0[ch931]403 sep. 0.8". Při zvětšení 75x bylo vidět, že to není jedna hvězda, nicméně při zvětšení 150x již byla velmi dobře vidět mezera mezi nimi.
Konečně přišla na řadu nejobtížnější [ch931]2597 v Orlu 0.6". Při maximálním zvětšení 280x se při totálním zklidnění vzduchu objevila malinká mezírka. Budu muset mrknout do jiného katalogu, zda tato separace je skutečně 0.6".
Podle Sixth Orbit Catalogu by mela byt vzdalenost slozek STF2597 0.62'' a pozicni uhel 101 stupnu. Tohle uz je docela pekny ulovek.
První dvojhvězda v souhv. Herkules s označením v knize byla 0[ch931]358 sep. 1.3". V dalekohledu naprosto krásně rozlišitelná již při zvětšení 75x, při 150x již s velkou rezervou.
Dvoujhvězda v Draku [ch931]2438 0.9" byla rozlišitelná a i při malém zvětšení 75x při 150x to již bylo bezproblémově viditelné.
Další dvojhvězda byla v Labuti s označením 0[ch931]403 sep. 0.8". Při zvětšení 75x bylo vidět, že to není jedna hvězda, nicméně při zvětšení 150x již byla velmi dobře vidět mezera mezi nimi.
Konečně přišla na řadu nejobtížnější [ch931]2597 v Orlu 0.6". Při maximálním zvětšení 280x se při totálním zklidnění vzduchu objevila malinká mezírka. Budu muset mrknout do jiného katalogu, zda tato separace je skutečně 0.6".
Podle Sixth Orbit Catalogu by mela byt vzdalenost slozek STF2597 0.62'' a pozicni uhel 101 stupnu. Tohle uz je docela pekny ulovek.
ATC82/1670, Telementor, AS80, AS110, FOA-60Q, Tak 100DZ
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
http://www.fzu.cz/~kupco/astro/
-
SIRIUS_758
- Příspěvky: 2743
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
TEC 140
Pepo, jsem rád, že Tvůj nový TEC tak pěkně ukazuje, že tady popisuješ praktické postřehy s porovnáváním se zrcadly ( i když se to někomu nelíbí.. ), a že jsi taky objevil kouzlo binokulárního pokoukání.. . Já ho tady propaguji několik let skoro sám..
Tvé nové zkušenosti docílené porovnáváním s odlišnými typy dalekohledů a s rozdílnými průměry potvrzují mé dlouholeté zkušenosti, které v mládí umožňovala i častá možnost konfrontace pohledů do dalekohledů Petřínské hvězdárny, tedy Königa, Maksutova, i hledače komet v domečku, později i SC 16". Seeing je teď často nadprůměrný, což nahrává velkým průměrům zrcadel. Zajímavá bude zkušenost v podmínkách seeingu mizerného, kdy jde často použít zvětšení jen 100x, max. 120x ( myslím tím samozřejmě pozorování planet ). Tady to bude určitě ve prospěch refraktoru, kdy bodovost hvězd, případ. Jupiterových měsíčků, neutrpí tolik, jako u velkých reflektorů, kde je pak výsledkem více či méně chlupaté "cosi".
Tvé nové zkušenosti docílené porovnáváním s odlišnými typy dalekohledů a s rozdílnými průměry potvrzují mé dlouholeté zkušenosti, které v mládí umožňovala i častá možnost konfrontace pohledů do dalekohledů Petřínské hvězdárny, tedy Königa, Maksutova, i hledače komet v domečku, později i SC 16". Seeing je teď často nadprůměrný, což nahrává velkým průměrům zrcadel. Zajímavá bude zkušenost v podmínkách seeingu mizerného, kdy jde často použít zvětšení jen 100x, max. 120x ( myslím tím samozřejmě pozorování planet ). Tady to bude určitě ve prospěch refraktoru, kdy bodovost hvězd, případ. Jupiterových měsíčků, neutrpí tolik, jako u velkých reflektorů, kde je pak výsledkem více či méně chlupaté "cosi".
-
SIRIUS_758
- Příspěvky: 2743
- Registrován: 26. 02. 2008, 23:09
TEC 140
Nemám zkušenost v praxi, jak se uplatňuje vliv seeingu u zrcadla v závislosti na jeho kvalitě. Měl jsem možnost porovnat v praxi ( laboratorně na umělé hvězdě i na obloze ) zrcadla s ověřenou kvalitou lambda/8 a lambda/10 - ten rozdíl jsem na ohybových kroužcích a v průběhu přeostřování kolem ohniska viděl. Ten vliv seeingu jsme tehdy nezkoumali a ten rozdíl v kvalitě zrcadel byl snáz vidět v "laboratoři". I s dalšími kolegy jsme se pak později při dalším porovnávání shodli, že u zrcadla lambda/13 až 14 už oproti l/10 byl rozdíl diskutabilní.. Samozřejmě chápu, že kdyby byly k dispozici hodnoty Strehl, bylo by to objektivnější..
K tomu včerejšímu Pepovo porovnávání na Jupiteru by mě zajímalo pár skutečností :
1. Jakým(i) okulárem se pozorovalo
2. Na kolik je, či není, TEC v barevném podání neutrální - např. většina EDček ( aspoň těch starších, co neměla Schott skla ) jsou dost do "tepla". Ověřit to a porovnat s neutrál. Newtonem můžeš zrcadlovkou s ručně zafix. AWB. Barevně neutrální nemusí být ani okuláry..
Použil jsi jedno z možných porovnání, kdy ses snažil docílit co nejmenšího rozdílu ve zvětšení všech dalekohledů. Zde by ovšem bylo potřeba ( a zrovna u Jupíka je to dost vidět ) u větších zrcadel úměrně zmenšit jas šedým filtrem - spousta detailů v pásech Jupitera snadno zaniká v přebytku světla - dáš mi za pravdu, když v tvých zrcadlech použiješ binohlavu a budeš pozorovat jen jedním okem, tedy obraz ztmavený děličem a průchodem "tlustým" sklem. V mém MAKu 180 je toto zcela zřetelné - pohled na Jupitera se značně zlepší, a teprve teď obraz porovnávám s ED100 při cca stejném zvětšení - obraz v obou strojích je téměř stejně jasný - téměř vždy je více detailů vidět v MAKu, i když jsou některé detaily vidět v EDčku s trochu lepším kontrastem ( platí samozřejmě pro zvětšení stravitelná pro ED100 - nad 260x už obraz měkně..)
Jinými slovy - při stejném zvětšení, jak v ED100, tak MAKu 180, se obraz Jupiteru bez ztmavení světla MAKa zdá v něm méně kontrastnější, plošší..
K tomu včerejšímu Pepovo porovnávání na Jupiteru by mě zajímalo pár skutečností :
1. Jakým(i) okulárem se pozorovalo
2. Na kolik je, či není, TEC v barevném podání neutrální - např. většina EDček ( aspoň těch starších, co neměla Schott skla ) jsou dost do "tepla". Ověřit to a porovnat s neutrál. Newtonem můžeš zrcadlovkou s ručně zafix. AWB. Barevně neutrální nemusí být ani okuláry..
Použil jsi jedno z možných porovnání, kdy ses snažil docílit co nejmenšího rozdílu ve zvětšení všech dalekohledů. Zde by ovšem bylo potřeba ( a zrovna u Jupíka je to dost vidět ) u větších zrcadel úměrně zmenšit jas šedým filtrem - spousta detailů v pásech Jupitera snadno zaniká v přebytku světla - dáš mi za pravdu, když v tvých zrcadlech použiješ binohlavu a budeš pozorovat jen jedním okem, tedy obraz ztmavený děličem a průchodem "tlustým" sklem. V mém MAKu 180 je toto zcela zřetelné - pohled na Jupitera se značně zlepší, a teprve teď obraz porovnávám s ED100 při cca stejném zvětšení - obraz v obou strojích je téměř stejně jasný - téměř vždy je více detailů vidět v MAKu, i když jsou některé detaily vidět v EDčku s trochu lepším kontrastem ( platí samozřejmě pro zvětšení stravitelná pro ED100 - nad 260x už obraz měkně..)
Jinými slovy - při stejném zvětšení, jak v ED100, tak MAKu 180, se obraz Jupiteru bez ztmavení světla MAKa zdá v něm méně kontrastnější, plošší..
-
Psion
- Příspěvky: 11548
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 61
- Kontaktovat uživatele:
TEC 140
Podle Sixth Orbit Catalogu by mela byt vzdalenost slozek STF2597 0.62'' a pozicni uhel 101 stupnu. Tohle uz je docela pekny ulovek.
Diky Saso za potvrzeni dat, prekvapuje me to rozliseni, pravda seeing byl behem noci cim dal lepsi. Vlhkost byla neuveritelne mala - v 1 hod. v noci bylo 68 procent!
Diky Saso za potvrzeni dat, prekvapuje me to rozliseni, pravda seeing byl behem noci cim dal lepsi. Vlhkost byla neuveritelne mala - v 1 hod. v noci bylo 68 procent!
-
Psion
- Příspěvky: 11548
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 61
- Kontaktovat uživatele:
TEC 140
SIRIUS: Pozoroval jsem různymi okuláry (to ani jinak nejde při těch ohniscich) tedy na SW to byl 3.5mm Pentax, na TEC to byl 6mm ORTHO GENUINE a v dobsonu byla kombinace Naglera 13mm a barlow kvůli většimu poli. Všechny okuláry jsem dlouhodobě testoval a kvalita zobrazeni je velmi podobna asi nejkvalitnejsi je Pentax.
Barevne podani jsem moc nezkoumal. Neutralni je v Newtonu, v TEC je podobné Newtonu ale barevnější, v SW byl mirně do žluta, ale to je take dano menším průměrem a jasem Jupitera.
Neutrální filtr jsem u Newtona i TEC vyzkoušel, ale bez filtru to bylo lepsi, kontrastnější.
Barevne podani jsem moc nezkoumal. Neutralni je v Newtonu, v TEC je podobné Newtonu ale barevnější, v SW byl mirně do žluta, ale to je take dano menším průměrem a jasem Jupitera.
Neutrální filtr jsem u Newtona i TEC vyzkoušel, ale bez filtru to bylo lepsi, kontrastnější.
