TEC 140

[vla]

Nejen z tohoto důvodu mi ale ten test přijde neobjektivní a zaujatý.Podle mě se až příliš vymyká teorii. Mé zkušenosti s dalekohledy (reflektory i refraktory, přestože žádné super-APO nevlastním) jsou, řekl bych, s teorií mnohem více korespondující.Taky bych někdy mít zkušenosti s dalekohledy, které jsem nikdy nevlastnil a moc by se mi líbilo jak se moje zkušenosti s nimi shodují s teorií. ;D . Temperace u takto velkého newtona by jistě trvala celou noc a nestihlo by se to, ale tento newton je zvláštní tím, že má primár odlévaný do tvaru menisku s výztužnými žebry, takže sílu odhaduji tak na 30mm, ( v tom šoku co to tam je za divný primár mě nenapadlo to změřit).

[Artaban]

Vyhoda vetsiho prumeru se uplatni jen tehdy, kdy je maly dalekohled limitovan difrakci. Pri zvetseni 150x je uplne jedno jestli mas 140ku nebo 400ku, tady se vyhoda vetsi rozlisovaci schopnosti neprojevi.  
Ano tak to je. V závisloti na zvětšení ano. Chci jen říct, že čím víc se bude zvětšení blížit u menšího dalekohledu dvěma D, tak větší dalekohled sice bude mít papírově stejnou rozlišovací schopnost, ale zároveň i velkou rezervu do dvou D. Tím pádem zdaleka nebude zatížen vlastní kvalitou optiky. Kdež to menší dalekohled ano. To se může projevit tak, že oba dalekohledy budou sice mít za stejného zvět. stejnou rozl. schopnost, ale větší dalekohled si stále zachová vysoký kontrast a bude teda moct zachytit slabší detaily.
Je jasný že TEC ukazuje fajně a 2D ho hned tak nerozhodí. Souhlasím, že hlavně záleží na seeingu a temperaci. To je ale jasná věc.

[Psion]

Myslím, že oba přístroje mají temperaci poměrně dlouhou, odhaduju temperaci o 5 st. tak na 3 hodiny. Proto je dobson uskladněn v chladné místnosti, kde bylo 19st. a venku bylo v době testu 14st. a na pozorovací místo jsem jej dal v 20,30 hod. Porovnávací test proběhl v 02 hod., tedy po 5,5 hodinách, kdy je Měsíc i Jupiter dostatečně vysoko a dalekohled nevyklazoval na rozostřené hvězdě tepelné proudění (tedy známky špatné temperace).

Již před mnoha lety jsem psal, jak jsem pozoroval na louce u Berouna a nikdy jsem tam neviděl planety tak krásně jako na dvorku v Praze v Nuslích. Často záleží jen na tom, jaký je seeing a ne jaký je průměr dalekohledu. Představme si to zrcadlo jako sedm malých dalekohledů a průměru 150mm kterými koukáme zároveň. Pokud se v dráze pohledu uklidní vzduch v jednom, tak v jiném může být stále špatný. Je to tedy množina dalekohledů, kde se při mizerném seeingu obraz nemá šanci obraz uklidnit a i při průměrném seengu je to nic moc.

Problém je při vyhodnocování seeingu, protože pokud budu hodnotit v TEC seeing 7/10 pak u dobsona 400mm budu muset napsat 5/10 a nakonec přijdeme na to, že podmínky pro porovnání nebudou nikdy shodné a budou vždy "neobjektivní". Jenže já neřeším tuto objektivitu, ale to, jaký obraz dostanu při průměrném a lepším seeingu a ne u seeingu, který nastane jednou za rok a řeknu tak a teď je to velké zrcadlo mnohem mnohem lepší a naplnila se teorie, to mi je jaksi nanic.

[MMys]

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... /1272#1272][splithere][/link][splithere_end]

[Psion]

Tak jsme na DsD konečně mohli porovnat MilANův 400mm dobson a TEC 140. Obloha byla sice plná vody, nicméně seeing byl 9/10 a chvílemi to bylo 10/10 tedy absolutně klidné. V TEC bylo v pásech Jupitera spousta detailů, krásně viditelná GRS a samozřejmě i detaily v severních a jižních oblastech. Vše při zvětšení 280x s okulárem Pentax 3.5mm. S binokulárním nástavcem při zvětšení cca 330x byl Jupiter naprosto úchvatný. Zkoušel jsem i zvětšení 560x, ale už to samozřejmě nebylo ono. V dobsonu u takového seeingu dle předpokladů bylo při stejném zvětšení více detailů (podlě mě krásně zobrazený Jupiter), ovšem pokud porovnám průměry 140mm a 400mm tak TEC odvedl naprosto vynikající práci. Pokud bychom porovnávali výkona na hvězdách či dvojhvězdách, tak je TEC bezkonkureční a světelný Newton tady nemá byť s takovým průměrem šanci.

Každopádně odpovím zároveň Karllovi na otázka kdo by si kupoval světelný newton na planety, nevidím problém, pokud je velmi dobrý seeing, pak světelný dobson s velkým průměrem porazí v rozlišení APO s průměrem třetinovým.

Tedy celkově shrnuto, TEC je víceméně výborný planetarní dalekohled, s vynikacím výkonem na hvězdách a středně použitelný na DSO a zároveň výborný dalekohled na focení. Pokud pozorovat DSO, pak samozřejmě velký dobson, o tom není pochyb.

[Artaban]

Pokud bychom porovnávali výkona na hvězdách či dvojhvězdách, tak je TEC bezkonkureční a světelný Newton tady nemá byť s takovým průměrem šanci.
Psione myslíš Newton s průměrem 400mm?

[Psion]

Ano přesně tak, myslím tím Newton 400mm.

[Artaban]

Já se radši zeptal, páč nemůžu uvěřit, že takovej dob. na dvojhvězdách prohraje.

[Psion]

Ta kresba kvalitního APO je na hvězdách naprosto neuvěřitelná (ostré malé body i při větších zvětšeních a na dvojhvězdách obraz vypadá úplně jinak než v takovém dobsonu (odzkoušel jsem to i na svém dobsonu 400mm, nemá prostě šanci něco takového zobrazit). To by muselo být zrcadlo s povrchem RMS 50 a Strehl 0.96, pak by to bylo něco jiného.

Třeba něco takového by nemělo problém : http://www.astro-foren.de/showthread.php?t=10056

[Artaban]

No dobrá, ale třeba na detaily na planetách, potřebujem nejen kontrast, ale i to rozlišení. Jestli není kontrast u takového dobsna totálně v háji, ( zatím jsem hlavně já, už dva roky přesvědčován, že není. Naopak v háji má mít kontrast ten můj refrák) tak velký průměr by měl vždy ukazat víc. A to i za seeingu už 3/10. Byl použit nějaký filtr u dobsna?

[Psion]

Kontrast u toho dobsona 400mm byl velmi slušný a za seeingu 3/10 neuvidíš v dobsonu vyjma rozmazané koule skoro nic. Bavíme se o standardní optice, lepší optika bude mít při mizerném seeingu menší problém, nicméně, čím větší průměr, tím bude při horším seeingu horší výsledek. Když jsem nedávno porovnával seeing v APO 140 a svém Dobsonu 400 tak byl v Dobsonu o 2 stupně (Pickering stupnice) horší seeing než v APO.

ještě dodám, že u dobsona nebyl žádný filtr a pak jsme dělali pokus s mimoosou clonou 150mm a tam rapidně poklesl jas i detaily na Jupiteru.

[ceres]

Já se radši zeptal, páč nemůžu uvěřit, že takovej dob. na dvojhvězdách prohraje.
Sorry, ale tomu neverim ani ja. Kedze vsak sa jedna v oboch pripadoch o "okometriu" a "dojmologiu", chcelo by to nejaky objektivny test - stacila by 5-sekundova avi-sekvencia cez nejaku DMK, zintegrovana rovnakym sposobom do vysledneho obrazka standardnym nastavenim v R6. To zhruba zodpoveda obrazu, ktory si posklada mozog pri vizualnom pozorovani pri zvacseni 1D. Bez takehoto testu uz neuverim nicomu, co je v tomto vlakne napisane na temu porovnania N400 a R140

P.S.: Samozrejme, verim, ze ten TEC 140 je skvely, ale to je tak vsetko. Porovnavanie vizualnymi metodami je do takej miery subjektivne, ze jeho vypovedna hodnota sa blizi k nule...

[Sasa3]

To ja bych neveril zase te kamere. Kamera nezhodnoti kontrast, resp. pocitacove vytahnes i maly kontrast, ktery visualne neuvidis. Navic nema stejnou spektralni odezvu jako oko. Me se tyhle visualni testy v realnych podminkach libi. Byt jsou silne individualni a neobjektivni, nesou prece jenom nejakou informaci a u zkuseneho pozorovatele muze byt docela relevantni. Napr. jestli dany dalekohled rozlisi nejakou dvojhvezdu a ten druhy se nechytne muze byt porad jeste trochu neobjektivni (hvezda muze byt na hranici rozliseni), ale ta mira neobjektivity je docela mala - vetsinou je to, ze bud ji vidis a nebo ne. Je potreba ale nedavat jednotlivym pozorovanim moc velkou vahu.  Pokud by chtel clovek porovnat dva dalekohledy, je potreba s nimi stravit pod oblohou mnohem vic casu nez jednu noc. Kazdopadne i takova informace z jednoho pozorovani je velmi zajimava, ukazuje, jak se dalekohled choval v tech jednech konkretnich podminkach.

Druha vec je pak interpretace vysledku a ta nemusi byt jednozacna. Ze sve zkusenosti muzu rict, ze jakmile je dvojhvezda v dosahu meho 100mm refraku, tak vzdycky vypada mnohem lip nez 250mm Newtonu. Osobne jsem taky videl docela dost dvojhvezd, se kterymi nemel muj 100mm ED refraktor nejmensi problem a 250mm a 150mm Newtony s nimi valcily a nekdy to byly jen vydrene duchariny (pokud vubec sly rozlisit), do estetickeho pohledu v 100mm refracku to melo velmi daleko. Vetsinou to byly tesnejsi dvojhvezdy s velkym rozdilem jasnosti. Za dobrych noci jsem ale s N250 rozlisil eta Crb (0.66") a dzeta Boo (0.56"), takze z tohoto hlediska se chova podle teorie. Ja si to vysvetluji rozptylem svetla na prachovych zrnkach a ruznych miniskrabancich, reflektory jsou pry na tyhle veci nekolika nasobne vic nachylne nez refraktory a navic ma vetsi plochu objektivu. Nevim, jestli je to spravne vysvetleni.

Jinak dalekohled se muze chovat na planetach a dvojhvezdach jinak. U planet jde vetsinou o nizkokontrastni detaily a tak se, zvlaste u vetsich pristroju, pohybujeme u vzdalenosti nekolikanasobne vetsich, nez je rozlisovaci schopnost. Hvezdy jsou pak nejkontrastnejsi objekty, jake si lze prakticky predstavit, a testuji se jine aspekty soustavy. Aspon tak si vysvetluji to, co Psion pozoroval. Zajimave by bylo vedet, na jakych dvojhvezdach 400mm Newton pohorel a slyset jeste od MilANa, jak hodnoti rozdily mezi temi dvemi dalekohledy on.

[ceres]

Ano Saso, raz je to tak, raz tak. Niekedy vidis a niekedy nevidis a vsetko je subjektivne. Preto sa mi nepacia zavery typu "v refraku parada, N s dvoj-/trojnasobnym priemerom sa nechytal". To predsa nemoze byt pravda a odporuje to vsetkej fyzike, aku ma optika v sebe...

Ale uz koncim na tuto temu s tym, ze v kvalitnom N uvidim to, co v refraku. To su moje skusenosti

Este dovetok z inej oblasti - pozorovania meteorov. Ak ste niekto pozorovali meteory a zucastnili sa aj zopar spolocnych pozorovani, istotne viete, ake osidne je vizualne pozorovanie. Ked si vedla seba lahnu dvaja skusenejsi pozorovatelia a budu pozorovat rovnaku cast oblohy, budu mat pri nezavislom pozorovani iba zhruba 70 % spolocnych meteorov, ktorych jasnosti budu kolisat v intervale ±1,5 mag a zakresy budu zhodne tak v 20 % pripadov. To vsetko ako dosledok subjektivnych vlastnosti oka, skusenosti a ich vnutornej interpretacie atd. Proste, vizualne pozorovanie je natolko subjektivna disciplina, ze jej vysledky nemozu sluzit na uzavery, ktorych hodnovernost je lepsia nez 50 %

[MilAN]

Dovolím si  malou poznámku, vzhledem k tomu, že jsem se  tím Pepovým refr díval  na Jupitera a dvojhvězdy.Při zv. 300x, což bylo tak pro atmosféru rozumné maximum ( nechme stranou ekvilibristiku se stupnicemi seeingu), byl obraz v TECu velmi líbivý, leč neukázal více podrobností než můj Dobson  400 mm. Pepa možná nebude úplně souhlasit, ale díval jsem se oběma dost dlouho a číhal na detaily. Podotýkám, že Dobson určitě určitě nemá optiku lepší než 1/6 P-V, a byl kolimován bez jakýchkoliv pomůcek  pouze od oka na louce  a sekundár má v současné době podobu spíše zakaleného mléčného skla a velmi rozptyluje světlo. Při  těchto podmínkách vykazoval  achromat  140  (Matějův) při polovičním zvětšení podobný kontrast ale  silnou barevnou vadu  a zdaleka nezobrazil tolik detailů jako předešlé přístroje.
Na dvojhvězdách byl TEC opravdu vynikající,stále "bodové" hvězdy bez jakkoliv rušivých barev s dobře viditelnými  difrakčními kroužky.  Porovnání v tomto případě s Dobsonem 400 je naprosto neregulérní, vzhledem k tomu, že do oka dodává  8 x tolik světla a bylo by potřeba tudíš použít pro přímé srovnání o cca2 1/4 mag slabší dvojhvězdu a dalekohled v dobré kondici, s přiměřeně kvalitní optikou
...................
P.S. pokud jde o DSO - vyjma tedy jasných otevřených hvězdokup - není určitě o čem diskutovat ani srovnávat. Tady je výsledk jednoznačný ve prospěch větších zrcadel i s jakýmikoliv vadami.