Po amatérských začátcích s třípalcovým refraktorem, spolupracoval s Dr. Kleinem z Kolína n.R., který rozpoznal nevšední talent a zaujetí mladého autodidakta pro selenografickou práci a intenzivně ho v tom podporoval. Zprostředkoval pro něj zapůjčení a dar kvalitních měsíčních negativů ze 60 cm coude refraktoru Pařížské observatoře, které díky výborné optické kvalitě objektivu a obou rovinných zrcadel a také díky dokonalosti tehdy již suché emulze skleněných negativů, v ostrosti předčily negativy ze 102cm refraktoru Lickovy observatoře. Z pařížských negativů si Krieger později sám zhotovoval papírové kopie 24x36cm a používal je jako podklady pro svá pozorování a zakreslování detailů. Tato metoda, kombinace fotografie a grafické tvorby, dává jeho kresbám unikátní vzhled a dokonalost. Negativy z Lickovy observatoře použil v té době pro svůj Měsíční Atlas také Ladislav Weinek, koncem 19. století dlouholetý ředitel Klementinské hvězdárny:
https://www.astro.cz/clanky/ostatni/lad ... smrti.html
Nepříznivé klimatické podmínky v Gernu, spojené s častý výskytem nestabilního, nad Alpami zvlněného jižního proudění teplých mas ( tzv. Fén) a podobné zkušenosti jeho vídeňského přítele R. Königa, ho vedly k rozhodnutí přestěhovat se s rodinou na sever Italie, kde doufal nalézt lepší podmínky pro svou práci. Počátkem r. 1895 tam odjíždí se svojí ženou a na jižním okraji přístavu Triest kupuje vilu, kterou pojmenuje po své manželce na „Pia-Sternwarte“. Část střechy nechá upravit na observatoř s pětimetrovou kopulí, do které přestěhuje 10“ refraktor na paralaktické montáži a další vybavení z Gernu: mimo jiné 3 přesné, cejchované chronometry, univerzální spektroskop, poziční vláknový mikrometr, 11 Huygensových, 3 Monocentrické a 3 Mittenzwey okuláry od fi. Steinheil. Nechybí ani fotokomora a „malá“ knihovna se 663 svazky s převážně selenografickou tématikou a několik současných měsíčních atlasů a map.
První pozorování v novém působišti zahajuje v dubnu 1897 a i přez jeho nářek na, cituji: " ...množství kouře z kotvících parníků a z místních firem..." je z pozorovacích podmínek, které tu nachází, nadšený a píše : " ... Již v prvních dnech po instalaci teleskopu jsem mohl používat až 1040-ti násobné zvětšení při plné apertuře. Ještě 30. září v 6h 50m večer, kdy Měsíc stál pouhé 4 1/2 stupně nad horizontem, poskytoval mi 1/8“ okulár ( f= cca 3.2 mm) dynamometrem ověřené zvětšení 1036 x ..." !! ( Pánové, kdo z Vás to doma má...?
) Od dubna do října 1897 vykonal celkem 103 detailních pozorování a kreseb Měsíce, která spolu se staršími kresbami z Gernu použil v r. 1898 k vydání prvního svazku Měsíčního atlasu. Pro většinu svých pozorování používal aperturní clonu 170mm a zvětšení 260x. Sám to zdůvodňuje jako reakci na fyziologicky podmíněné postupné potlačení vnímání detailů při vysokém jasu fokálního obrazu, ale také jako snahu o zachování udržitelné obrazové kvality ( vliv seeingu ) pro většinu pozorování. Jeho píli a neúnavnou práci ochromilo těžké onemocnění, takže v r. 1901 daroval refraktor a vybavení hvězdárny místní Námořní Observatoři, dnes Osservatorio Astronomico , kde je jeho krásně zrestaurovaný refraktor v jižní části areálu přístupný dodnes. Zemřel rok poté v r. 1902 na klinice v San Remo, pouhých 37 roků mlád !
https://archive.org/stream/bub_gb_RI06A ... 0/mode/1up
druhé vydání Kriegrova Atlasu od Rudolfa Königa z r.1912:
https://archive.org/details/mondatlasna ... ft/page/n7
. 
! 4" /1500 mm pointer refrák se na něm skoro ztrácí 
