Astronomické fórum

SIRIUS_758 píše:Povídání o hranolech, tentokrát ohledně optických skel :
http://posec.astro.cz/index.php/clanky/ ... mate-vedet

Děkuji za skvělý, pro mne velmi poučný, článek. Některé věci už mi začínají dávat smysl.

Mám hloupý laický dotaz. Opravdu se Barium-Crown překládá jako "Barit-Kron"? Baryt (s ypsilonem) je v češtině i angličtině nerost, který obsahuje prvek Baryum (Ba).

Pokud zamotáme latinské názvosloví, anglické , německé a české , tak je možné všechno který překlad z / do myslíš. ? Třeba Brium latinsky je Baryum česky, Crown - kron - korunové....
Barium Crown je česky baryové korunové sklo, ale často používá bariové korunové sklo
Barytové - asi ne (?)

Nejsem žádný jazykozpytec, v cizích jazycích už vůbec ne, ale hledal jsem můj starší zdroj, odkud čerpám - a našel . Němčina skutečně používá jak název "Barium-Kronglas", tak "Barit-Kron".

Dávám sem užitečnou tabulku německého názvosloví skel Schott :

Když ona ta němčina z techniky už úplně vymizela v dnešních materiálech v němčině se používá název Barium-Kronglas

SIRIUS_758 píše:Povídání o hranolech, tentokrát ohledně optických skel :

http://posec.astro.cz/index.php/clanky/ ... mate-vedet

Vdaka Boris sa velmi vyzivny a poucny clanok, tiez som sa cudoval na tie nezmysli, ktore marketingove oddelnia chrlia o tmavosti obrazu pri BK7 sklach. Ve tie rozdiely su okom fakt neviditelne.

Mam jednu otazku, mam zopar hranolov z rozbitych tiedrov, kde je antirelex naneseny na dlhsej strane. Chcel som ho pouzit ako 90* hranol do hladacika, tj naopak ako v trierdi. Moja otazka je, vplyva by antireflexna vrstva na lom vnutri hranola?

Logika mi hovori ze hranoly tymto sposobom asi nezrecyklujem, pretoze aj masnota a voda na hranole maju vyrazny vplyv a lom na stene hranola a antireflex vyrobcovia tiez nenanasaju tam kde sa svetlo lame.

Triedry a jejich transmise...

http://posec.astro.cz/index.php/clanky/ ... terpretace

Zajímavé čtení, díky!

SIRIUS_758 píše:Triedry a jejich transmise...
http://posec.astro.cz/index.php/clanky/ ... terpretace

Tato série článků je obzvlášť poučná a nutí k zamyšlení.
Uvažuji, že jestli mezi kvalitnějšími triedry může být rozdíl v propustnosti cca kolem 5%, tak stačí mít o 2 mm větší objektiv a sběrná plocha se zvětší o 8%. Rozdíl na hvězdách mezi průměrně (ne)kvalitním 8x40 a 10x50 je v mých očích cca 0,5 mag. Jestli jsou mé úvahy správné, tak 1 mm průměru bude dělat méně než 0,05 mag.

Skoro to souhlasi, ale co jsi tím chtěl říci netuším., Vyberu si dalekohled takových rozměrů, jaký potřebuji a následně řěším kvalitu. Vybrat si místo 10x40 kvůli propustnosti horší o 10% dalekohled 10x50 mi smysl nedává.

Jen takový námět k diskusi.

Myslím, že v top třídě se řeší "dokonalost" a procenta, ale ne praktický dopad. Když bude rozdíl transmise dva procentní body, tak při porovnání triedrů ve dne sice možná poznám rozdílný jas, ale v noci na hvězdokupách uvidím nejslabší hvězdy stejné magnitudy. Pokud budu chtít vidět více, tak bude v praxi jednodušší sáhnout po trochu větším průměru a každý milimetr navíc přinese z toho úhlu pohledu více užitku než nejdokonalejší antireflexní vrstvy. Průměr 50 mm reálně posbírá o 56% více světla než 40 mm, takže 10% rozdílu propustnosti hravě přebije hrubou silou.

Na druhou stranu nic není jen černo-bílé. S ohledem na neutěšený stav světelného znečištění bude kontrast mlhavých obláčků DSO vypadat lépe v 10x40 než v 10x50.

Ono to může být pro někoho taková útěcha, když jeho 42 mm triedr má ztráty 8% a tudíž si může říct - no tak co, je to jako kdybych měl dokonalých 40mm... Nebo když si majitel 150 mm SCT řekne, že vlastně díky 36% zástinu je to vlastně jen 140ka. Ale už si asi nikdo neříká, že jeho 250 mm Newton s běžným pokovením hliníkem je ve skutečnosti <230 mm. Prostě reálný dalekohled má reálné ztráty...

Pár procent v transmisi sem tam je nám naopak ve dne putna, za setmění už to může hrát roli a v noci se to snadno pozná, pokud se pozorovatel dostane do mezních podmínek - tam potom oko spolehlivě rozpozná 2-3%. Když já testuju okuláry, případ.zrcátka a hranoly, tak s oblibou používám špatně viditelné Saturnovy měsíce. Pokud se dle stavu oblohy netrefím do mezních podmínek volbou průměru refraktoru, tak si pomohu neutrálním filtrem. Když je pak některý měsíček na hranici detekovatelnosti, kdy si pomáhám i bočním viděním, tak tam potom ty 2% jsou dobře vidět. Samotná planeta poslouží k posouzení brilance a především rozptylu světla.

SIRIUS_758 píše:Triedry a jejich transmise...

http://posec.astro.cz/index.php/clanky/ ... terpretace

Pěkné porovnání transmise versus skotopické vidění. Barva u mlhovin bude podle mě způsobena tou největší citlivostí oka v oblasti zelenožluté barvy, proto se jasné mlhoviny ukazují nazelenale i když to není správná barva. Viděl jsem to ve větších dalekohledech jak u M27, M57, M42 apod.

Psion píše: proto se jasné mlhoviny ukazují nazelenale i když to není správná barva. .

A jaká by měla být ta správná barva, když září emisí v H-beta a OIII ?

Měl jsem spíše napsat žádná barva, myslím, že je to jen klam, mozek si tam pouze dosadí zelenou barvu a to i u mlhovin, které září v Halfa např. M8. U hvězd je barva vidět, protože jejich světlo dopadne i na čípky a je dostatečně silné pro zobrazení barvy.

Psion píše:Měl jsem spíše napsat žádná barva, myslím, že je to jen klam, mozek si tam pouze dosadí zelenou barvu a to i u mlhovin, které září v Halfa např. M8..

Jenže ty mlhoviny prakticky vždy září i v OIII a H -beta, jinak bychom je neviděli očima vůbec.
Takže není důvod, abychom u těch jasných neidentifikovali barvy. A oči slušně u jasných mlhovin rozliší modrou od modrozelené . Kdyby ne, tak se můžeme bavit o práci mozku, ale tak to není, ty barvy lze slušně rozlišit. A kdyby to byla věc mozku, tak by si barvil i galaxie. A to nedělá, galaxii vždy vnímáme jako šedo/stříbrné.