Celestron SCT-C6 XLT vs. SW ED 100/900

[mischu]

Pokud bych měl hovořit sám za sebe a byl postaven před problém vybrat mezi ED100 a SCT 150, pak bych bral jednoznačně Schmidtku. A to hned z několika důvodů:

a) průměr je průměr…když tě přestane bavit koukat na planety, máš i slušný základ pro pozorování jasnějších DSO (já sám pozoroval 11 let s 12 cm Newtonem, takže odmítám řeči typu „jediný dalekohled ve kterém jde pozorovat DSO je 300-Dobson“)
b) při daném průměru má už z principu Schmidtka (1500 mm vs. 900 mm u ED 100) delší ohnisko, což se zrovna na planety hodí – tj. pro získání většího zvětšení stačí i okuláry s delším ohniskem.
c) zvětšení 150x (které mě přijde na planety v našich podmínkách jako takové rozumné optimum) odpovídá v případě Schmidtky 1D
d) Schmidtka bude o dost podstatně kratší (40,6 cm) oproti ED 100 (které bude mít počítám kolem 100 cm) – díky tomu je SCT mnohem skladnější (když to trochu nadsadím, tak 6“ Schmidtka se vejde na záda do batůžku J), lépe se s ní manipuluje a je odolnější vůči chvění při nárazech větru.
e) centrální stínění…když jsem si kupoval dalekohled já (mimochodem 8“ SCT, na kterou nedám dopustit), také jsem z toho měl strach (a sám jsem na toto téma zde na AF diskutoval), ale nakonec se ukázalo, že „strašák centrálního stínění“ má ve skutečnosti menší vliv než se píše.
f) rosení…je pravda, že korekční deska SCT se prostě rosí…na to se člověk musí připravit (resp. pořídit si rosnici). Jenže objektiv u refraktorů se rosí také – v tom v podstatě není rozdíl. Navíc si troufnu tvrdit, že se SCT vytemperuje RYCHLEJI než refraktor, díky tomu, že korekčka je tenčí „kus skla“ než čočkový objektiv.

suma sumárum podle mě toho bude vidět tou Schmidtkou prostě víc při stejné (možná i lepší) kvalitě jako u ED 100.

[Regulus]

Na druhou stranu: obrovská výhoda, když se bavíme i o pozorování DSO, je mnohem větší zorné pole dosažitelné na refraktoru a za dobu co pozoruju se mi ED100ka ještě nezarosila

[PetrV]

f)rosení…je pravda, že korekční deska SCT se prostě rosí…na to se člověk musí připravit (resp. pořídit si rosnici). Jenže objektiv u refraktorů se rosí také – v tom v podstatě není rozdíl. Navíc si troufnu tvrdit, že se SCT vytemperuje RYCHLEJI než refraktor, díky tomu, že korekčka je tenčí „kus skla“ než čočkový objektiv.
S body a) až e) bych i souhlasil, ale u f) si nejsem jistý - skutečně záleží temperace SCT jen na korekční desce? Netemperuje taky zrcadlo a vlastně celý objem vzduchu mezi těmito plochami?

[mischu]

obrovská výhoda, když se bavíme i o pozorování DSO, je mnohem větší zorné pole dosažitelné na refraktoruovšem ono jde o to, o jakých DSO se bavíme - pokud mluvíme o difúzních mlhovinách nebo třeba otevřených hvězdokupách, pak souhlasím, že je zapotřebí velké zorné pole, na druhou stranu pokud se budeme bavit o pozorování kulovek nebo galaxií které jsou (až na pár výjimek jako třeba M31, M33 nebo M101) většinou úhlově malé, pak velké zorné pole a malé zvětšení nemá smysl - právě naopak.

[mischu]

a za dobu co pozoruju se mi ED100ka ještě nezarosilajá právě měl svého času achromatickou 80-tku, která se mi docela často rosila. Z tohoto pohledu jsem byl absolutně spokojený s newtonem, který jsem si potom koupil - ten se mi zarosil za 11 let používání snad jen jednou...

[Artaban]

S rosenim moc nesouhlasim. Tenká korekční deska SCT rychle vychladne a zarosíse brzo. Tlustčí ED objektiv vychládá pomaleji a tím pádem rose odolává o chvilku déle. Osobně to ale nepovažuju za podstatné. Důležité je množství zobrazených detailů na planetách a to SCT dohání větším průměrem. Ničím jiným. To zvětšení 150x je asi málo. ED100 vpohodě zvládne 2D tedy 200x a použít se dá celkem často. ED100 zároveň může hodně malá zvětšení a to je taky supr.
Jako výhodu SCT vidim v menšim rozměru a jen v trochu větší dosažené magnitůdě. Rozlišovací schopnost má taky trochu větší.
ED100 má kvalitní kresbu a kontrast a pěkně široké zorné pole.

[PetrV]

Asi budu trochu OT, ale jak je to u SCT s pokovováním zrcadla - je to jako u klasického Newtona mezi 5 až 10 lety pokovit, nebo to není tak brzo třeba díky uzavřené konstrukci? Nebo se to vůbec nedělá, protože se nikomu nechce dalekohled rozebírat?

Díky.

[mischu]

Asi budu trochu OT, ale jak je to u SCT s pokovováním zrcadla - je to jako u klasického Newtona mezi 5 až 10 lety pokovit, nebo to není tak brzo třeba díky uzavřené konstrukci?
To obnovování pokovení u zrcadel newtonů mi přijde také jako jedna velká fáma a blamáž - já osobně mám newtona už 11 let, přičemž jsem s ním pozoroval i za dost "brutálních" podmínek. A i po 11 letech na zrcadle není vizuálně vidět žádné snížení kvality pokovení (tzn. zrcadlo jsem dosud znovu nepokovoval). Předpokládám, že u SCT to bude ještě o to lepší, že zrcadlo je v uzavřeném tubusu.

[vitek.kl]

Tak už vysněné ED mám. Objednal jsem přes TS i s kufrem. Nechal jsem si odborně říznout na bino u pana Holubce. Ze soboty na neděli jsem vydržel nespat a do čtyřech čučel na Jupitera. Srovnával jsem s achromátem od Celestronu 102/1000 XLT a s SW makem 127/1500. V refraktorech jsem používal binohlavu s 10mm okuláry. V maku s 20mm, přičem u maka je třeba počítat s tím, že při použití binohlavy dojde ke změně parametrů a ohnisko a tedy i zvětšení je třeba brát jako větší.
Nejlépe vyšlo ED, nejhůře mak. Achromát měl barevnou vadu, ale minimálně rušivou. Ale pokud jsem použil do achromátu filtr kontrast booster byl obraz srovnatelný s ED, ne-li lepší, což může být ovšem tím, že je o 10x větší zvětšení. Kupodivu ten filtr vylepšuje obraz i v ED. Přeci jen Jupiter je dost jasný objekt, tak to přičítám mírnému snížení jasu. Takže kdybych to měl seřadit od nejlepšího:
1. ED+KB
2.-3. ED a Achro+KB
3. Achro
4. Mak

Celkově byly ale rozdíly mezi všemi dalekohledy nepatrné. Někdo, kdo nikdy nepozoroval, by stěží nějaké našel. Takže teď mě docela štve, že jsem do toho ED šel. Zas tak něco výrazně lepšího jsem nezískal. Rozhodně ne za ty prachy. Achro z druhé ruky mě stál 3000. ED se vším všudy bezmála 20.000. Tady na fóru je už teda i za 9000, i když bez kufru. Kupoval jsem si ho ale originál přes pana Holubce proto, že mi k němu dá servis, hlavně to přesné říznutí. Achro jsem si řezal sám. Pokud jde o binopohled zásadní rozdíl nevidím. Předpokládám, že pokud by šlo o mono, tak by na to ED bylo o dost líp, hlavně co se týče max. zvětšení. Ale to jsem ještě nezkoušel. K ED budu muset dokoupit prodlužovací tubusek, pak to půjde. U bina větší zvětšení nemá moc cenu používat, protože u okulárů s kratším ohniskem už je problém se spojením obrazu. Suma sumárum mě teď mrzí, že jsem nešel do SCT 8".

[AntonPike]

Zdravim,
chtel bych obnovit tenhle topic, protoze mam v podstate stejne dilema.
Rozmyslim mezi:

C6 XLT
SW MAK 150 Pro
SW ED100

Jde mi hlavne o planetarni/lunarni vizual/foto kamerou.
EDcko je asi univerzalnejsi (pozdeji s lepsi montazi bych ho mohl pouzit i na DSO AP, jenze to bych stejne radeji 80ku kvuli kratsimu ohnisku na rozsahlejsi objekty)
Montaz (moje CG-4ka ma ocelove nohy) mi udrzela planety bezproblemu i s 6" Newtonem a DSLR (coz je tak 6-6,5kg), takze vaha asi nehraje roli, cena je taky zhruba stejna (zhruba), takze jde jen o pohodli(rychlost temperace, kolimace?) a kvalita obrazu.

Nebo jestli je ve finale jedno, co si koupim, protoze na planety/mesic budou vsechny tri systemy vice-mene stejne.

Dekuji

PS: ignorujte prosim muj nedavny dotaz ve foru pro zacatecniky

[Bill]

Pokud ti jde i o natáčení planet, tak to ED bude mít asi malý průměr.

Fotka 6" SCT + ASI120MC je třeba tady:
http://astrofotky.cz/gallery.php?show=p ... 794132.png