Astronomické fórum

Já bych tak přísný na vhodnost uvedeného dalekohledu nebyl. Je to v zásadě univerzál na vše. Světelnost je skoro 1: 5, což je takový místní standart. Ohledně moc jasných planet, je možné použít buď neutrální filtr, který jas sníží, nebo dvojici polarizačních filtrů, která je dražší, ale jejich vzájemným natáčením lze propustnost světla regulovat na potřebnou úroveň. Obojí se hodí i na pozorování Měsíce. Doporučit ohnisko okuláru je problematické, záleží to jednak na pozici planety, momentálně hodně nízko nad obzorem), tak na okamžitých podmínkách (seing) a také na preferenci pozorovatele, ( někdo preferuje větší zvětšení, někdo menší). Univerzální rada neexistuje. Vše se nakonec sečte v obrázku planety, malý x velký, ostrý x neostrý, kontrastní x nekontrastní atd. Vhodné je tedy mít více okulárů, nebo zoom a volit zvětšení a filtry podle momentálních podmínek. Mě by se líbil pro maximální zvětšení okulár 6 až 7 mm, ale jsou pozorovatelé, kteří by preferovali 4 i méně mm. Je to mimo výše napsané trošku i na individuální volbě pozorovatele, každému vyhovuje něco jiného.

O kupování jiného dalekohledu jsem nikde nepsal, jen jsem mu chtěl napsat, vzhledem k tomu, že o postavení planet jsi psal ty, že N254/1200 je vhodnější spíš na pozorování DSO než planet. O opaku mě nepřesvědčíš, těch porovnání s nejrůznějšími reflektory či refraktory mám za sebou celou řadu. Prostě vytáhnout N254/1200 a pozorovat planety je pro začátečníka vždy jen o zklamání.
A ta rada pro uživatele miras89: zkus najít nejjasnější DSO. M13, M31, M51, M92, M27, M57 a celou řadu dalších. Na nich zjistíš, co tvůj dalekohled umí.

No a ještě : zpočátku zapomeň na barvy - asi chvíli potrvá, než u nějakých objektů barvy vůbec vytušíš. Ten Jupiter a Mars je výjimka, tam barvy jsou, i když jsou to spíše nádechy barev než to, co je presentováno na snímcích. Oko není snímač, nemá na všechny barvy stejnou citlivost a nemůže upravovat kontrast . Zvětšení přes cca 120x už může být v mnoha případech moc, vzhledem k seeingu.

Artaban píše:miras89: Vítej na AF. Co popisuješ, je normální. Planety jsou jasné a v dalekohledu hodně. . .

Díky za odpověď. Znamená to tedy, že mám okem na barvy zapomenout ? Jaká by byla situace, kdybych do teleksopu připojil webkameru a natočil krátké video ? Byl by obraz barevný ? Opravdu bych rád nějak z toho dalekohledu dostal nějakou tu barvu, i kdybych to měl vidět pouze na videu, které si natočím. Ale nevím, jestli je na to tenhle dalekohled vhodný. Jak popř. tyto kamery fungují ? Nasadí se místo okuláru přímo do výtahu, nebo se umisťují přímo na okulár ? Líbí se mi např. https://astronomy-imaging-camera.com/product/asi290mm

a ještě mám otázku: Na tom okuláru SW planetary 5mm je ještě další "výtah", kterým se dá okulár zasouvat/vysouvat. Nevíš na co to je ? Kroutil jsem s tím do zbláznění, ale efekt jsem žádný nenašel.

Díky

Karell píše:Newtona 254/1200 mám doma a na planety mně přijde vzhledem k vysoké světelnosti dost nevhodný. To už byl mnohem lepší N 200/1200. Ovšem něco jiného je to při pozorování DSO. To je úplně skvělý nástroj vhodný i k cestování za tmou a potom jsou jeho možnosti pozorování DSO objektů prakticky nevyčerpatelné.

Mohu se zeptat, jaký okuláry používáš na DSO. Zatím jsem jezdil po obloze "náhodně" setovým 25mm. Dobře doostřitelné, hromada zvězd, ale nic jiného...
A to jsem dojel do "opravdu velké tmy". Okem byl vidět galagtický pás. Ono asi těch opravdu dobře pozorovatelých DSO moc nebude, co ? Náhodně je nenajdu ?

MilAN píše:No a ještě : zpočátku zapomeň na barvy - asi chvíli potrvá, než u nějakých objektů barvy vůbec vytušíš. Ten Jupiter a Mars je výjimka, tam barvy jsou, i když jsou to spíše nádechy barev než to, co je presentováno na snímcích. Oko není snímač, nemá na všechny barvy stejnou citlivost a nemůže upravovat kontrast . Zvětšení přes cca 120x už může být v mnoha případech moc, vzhledem k seeingu.

Je u toho setový okulár 10 mm, přes který ovšem Jupiter vidím pouze jakou malou světlou kUličku, i když ostrou. Vycítit tam nějaké detaily téměř nemožné, pouze nádechy tmavých pásů. Nedovedu si představit, jak u takového zvětšení spatřit např. RGD .

Tak v té výšce nad obzorem, kde je Jupiter, už může být po západu Sluce i těch 120x až moc. Smiř se s tím, že zvětšení 200x a více použiješ zřejmě jen několikrát do roka, kdy se ti podaří vychytat u nás ideální seeing. Takže si udělej představu, jak ten Jupiter bude velký. A tak velký bude ve všech dalekohledech. To, co uvidíš, je otázkou cviku, praxe, vhodných podmínek. Pro žádný dalekohled nebude ten Jupiter větší , více detailů, než v 10" teleskopu u nás ničím neuvidíš. Takže to zkoušej - ale Jupiter už pro letošek skončil. Je tu Mars, na kterém ale trvá ještě bouře, která ho dost zahaluje a je tu Saturn. A na učení se s dalekohledem potom Měsíc a DSO jasné objekty

Pro miras89: náhodně je najdeš jen stěží. Chce to mapu. Nějakou základní pro začátek a vyzbrojit se trpělivostí. Můj nejpoužívanější okulár je 19mm Panoptic a 11mm Explorer Scientific. Tato kombinace stačí v podstatě na všechny DSO. Tvým dalekohledem je bez problémů pozorovatelných několik set DSO. Se zkušenostmi potom mnohem víc těch slabších. Ale pozor. Vůbec nikdy a v žádném případě neočekávej, že uvidíš něco, co je na fotkách. To ne. Krása vizuálního pozorování je ukryta v něčem jiném. Totiž v tom vidět "to".

To miras89: Podle mne máš výborný univerzání dalekohled, ale neumíš s ním zacházet a nevíš, co od něj lze čekat. Mně osobně to trvalo roky, než jsem začal opravdu pořádně něco vidět. A ještě - Artaban to zmínil, ale já to zdůrazním - TEMPEROVAT,TEMPEROVAT,TEMPEROVAT, ...
FYI - včera jsem za soumraku vystrčil ven Dřeváka 305/1524,spustil ventilátor, a co si myslíš, že jsem na Jupiteru viděl - nic! Ani pásy! Za hodinu, kdy už byl Jupiter o kus níže a v mizérii vysoké oblačnosti na obzoru, jsem chvílemi (seeing opravdu nepřál) pozoroval pěkné detaily i v pásech. A chvílemi ale také rozmazaný bílý flek.
Takže klid, trpělivost a TEMPEROVAT!

Přesně jak píše LaH.
Vytemperovaný dalekohled, okuláry a také dobré pozorovací místo i podmínky jsou základ.
Oko si vytrénuješ. Sám poznáš, které je na pozorování lepší Já používám levé. Pravým vidím prd...
Včera jsme na hvězdárně s Artabanem pozorovali a podmínky byly z večera tak mizerné, že jsme viděli na Jupiteru také jen dva hlavní pásy..jinak nic.
Saturn i Mars ta samá bída..
Až se to ale vše sejde a budou dobré podmínky, pak to bude pecka.. Uvidíš

Včera jsem taky sledoval jupiter, je fakt že mám dalekohled v předsíni hned u vchodových dveří a máme celý den dveře otevřené - takže nemusím temperovat, ale byly krásně vidět oba oblačné pásy a to ještě před úplným zatměním. Ironicky bylo více detailů vidět s 25mm okulárem než s 10mm - buď je ten setový 10mm okulár špatný, nebo prostě velké zvětšení je kontraproduktivní, ale s 10mm se mi nedaří pořádně doostřit na cokoliv jiného než saturn. Jupiter mám vždy podivně rozostřený a vlní se s 25mm vidím o hodně víc detailů - i když samozřejmě menších.

Karell píše:Pro miras89: náhodně je najdeš jen stěží. Chce to mapu. Nějakou základní pro začátek a vyzbrojit se trpělivostí. Můj nejpoužívanější okulár je 19mm Panoptic a 11mm Explorer Scientific. Tato kombinace stačí v podstatě na všechny DSO. Tvým dalekohledem je bez problémů pozorovatelných několik set DSO. Se zkušenostmi potom mnohem víc těch slabších. Ale pozor. Vůbec nikdy a v žádném případě neočekávej, že uvidíš něco, co je na fotkách. To ne. Krása vizuálního pozorování je ukryta v něčem jiném. Totiž v tom vidět "to".

Ok, ale 12 tisic za okulary kdyz jsem ted dal 15 za dalekohled a jeste ani nevim zda u toho vydrzim je trochu moc. Je nejaka alternativa v podobe 1 okularu, ktery mi zatim postaci na vsechny dso a bude tak do 2,5k ? Diky

Já bych se těmi mizernými planetami v současné době vůbec netrápil, to o dalekohledech nevypovídá skoro vůbec nic. A určitě bych neočekával, že to nějaký zázračný přístroj či okulár nějak zlepší. V současné době jsou planety tak nízko, že dobrý obraz, na kterém by bylo vidět nějaké detaily úměrné rozlišení a kvalitě teleskopu, je spíše otázkou štěstí. Většinou je to nejlepší v jednom okamžiku po západu Slunce, kde je na chvilku atmosféra jakž takž v rovnováze. Snad jediný kousek vybavení, který by mělo smysl nyní koupit, je ADC na odstranění barevné disperze díky atmosféře. Ta je protivná i při vizuálním pozorování.

Koukám na Jupitera teď přes léto skoro každý jasný den ze zahrady 400-kou dobsonem, ještě s binohlavou, a parádní obraz, kdy bylo chvění velmi malé a byly vidět různé malé kudrlinky, zálivy v pásech, ovály a podobně, jsem měl tak jednou, s přimhouřením oka dvakrát. Asi nejlépe jsem viděl teď v létě Jupitera u kolegy s 16" SCT Meade, po západu slunce ještě za modré oblohy, z kopule ve třetím patře domu, stojícího na malém hřebenu v okolní rovině. To se mi až nechtělo věřit, že i přes ty hromady vzduchu v té výšce nad ozborem to jde. Klepalo se to sice trochu, ale v průběhu asi 10minut se našly krátké chvilky několik sekund, kdy to bylo fakt parádní.

Zrovna tak 250-ka f/5 Dobson, i s docela obyčejnými okuláry Hyperion, když je přístroj zkolimovaný, a jsou dobré podmínky, jsou planety parádní.

Také vzpomínám na Jupitera před mnoha lety 350-kou dobsonem jednoho zdejšího člena AF, na Šumavě na Zhůří. Nádherný kontrastní kotouček, se dvěma stíny od měsíčků, ostré jak břitva. Ale to byl Jupiter ještě hodně vysoko.

Vyčkejte s Jupiterem tak alespoň do roku 2022/23, to se vrátí zase někde ke 45° nad obzorem v meridiánu, v roce 2026 už to bude okolo 60°, pak už to bude zase parádní. Saturn je na tom ještě hůře. Na 45° v době kulminace se dostane až v roce 2026, na 60° až v roce 2030

miras89 píše: Ok, ale 12 tisic za okulary kdyz jsem ted dal 15 za dalekohled a jeste ani nevim zda u toho vydrzim je trochu moc. Je nejaka alternativa v podobe 1 okularu, ktery mi zatim postaci na vsechny dso a bude tak do 2,5k ? Diky

Tak to vůbec neřeš a pozoruj setovými, které máš. Také mně několik let stačily.

MMys píše:Já bych se těmi mizernými planetami v současné době vůbec netrápil, to o dalekohledech nevypovídá skoro vůbec nic. ...

Možná to sem úplně nepatří, ale zajímal by mě důvod proč jsou momentálně planety tak špatně viditelné a proč potom budou lépe ? Díky předem za odpověď.

Vždyť to v tom příspěku píšu. Vezmi si nějaké PC planenátirum nebo tabulky s údaji o poloze planet a jejich výšce nad obzorem, a snad to bude jasné. Pokud planeta vystoupá maximálně nějakých 20 stupňů nad obzor, co na ní asi tak bude vidět ? Vlnící se vzduch většinou všecko rozmaže, a ještě zanese barevnou vadu do obrazu ve svsislém směru.

MMys píše:Vždyť to v tom příspěku píšu. Vezmi si nějaké PC planenátirum nebo tabulky s údaji o poloze planet a jejich výšce nad obzorem, a snad to bude jasné. Pokud planeta vystoupá maximálně nějakých 20 stupňů nad obzor, co na ní asi tak bude vidět ? Vlnící se vzduch většinou všecko rozmaže, a ještě zanese barevnou vadu do obrazu ve svsislém směru.

Saturn je ovšem relativně vysoko, sice se mi tolik nevlní, je krásně ostrý, ale taky na něm vidím prd . Ani cassiniho dělení.
Jinak mě tvůj příspěvek docela uklidnil. Už mi dochází, že jsem měl přehnaná očekávání a že to bude trochu "tvrdší oříšek", než vykopnout teleskop na zahradu za jakýkoliv podmínek a kouknout.