ČTĚTE - První informace pro začátečníky

Diskuze o tom jak začít s astronomií, jaký si pořídit první dalekohled, ale také o tom, jak správně používat toto fórum.
Uživatelský avatar
MMys
Příspěvky: 12645
Registrován: úte 02. led 2001 5:03:29
Bydliště: Běleč nad Orlicí
Věk: 43
Kontaktovat uživatele:

ČTĚTE - První informace pro začátečníky

Příspěvek #1 od MMys » čtv 11. zář 2008 3:55:49

Vítejte na astronomickém fóru!

Jsme rádi a těší nás, že Vás zaujal nádherný koníček, kterým astronomie bezpochyby je a že jste se rozhodli připojit k přispěvatelům na tomto webu.


Abychom udrželi fórum přehledné a užitečné pro všechny čtenáře, uvádíme zde několik doporučení zejména pro ty z Vás, kteří si vybírají svůj první dalekohled. Budeme rádi, když si je přečtete předtím, než položíte svůj dotaz. Doufáme, že následující rady a náměty k zamyšlení Vám budou užitečné a že se díky nim lépe a rychleji dostanete k potřebným informacím.

Narazíte tu na mnoho skvělých lidí, kteří Vám ochotně poradí. Někteří mají astronomii opravdu velmi rádi a přirozeně chtějí, aby se líbila i Vám. Proto buďte otevření i názorům, které se nebudou shodovat s Vašimi prvotními představami. Není za tím snaha něco Vám vnutit, ale osobní zkušenost. Možná, že to co se Vám jeví jako bezvadný nápad, totiž ve skutečnosti moc dobrý nápad není.

Vyplňte si svůj uživatelský profil (stačí věk a místo bydliště). Umožníte tím, aby ostatní mohli odpovídat přiměřeně Vašemu věku a pokud budete shánět nějakého spolupozorovatele či se přijet někam podívat, bude pro ostatní užitečné vědět, odkud jste. Čím více informací o sobě poskytnete, tím lépe Vám budeme moci poradit.

Pokud budete chtít poradit s koupí dalekohledu, tak dříve než položíte první dotaz, pročtěte si následující webové stránky, které popisují astrotechniku pro začátečníky:

http://www.astro.cz/rady/vybaveni/dalekohled a zvláště potom dokumenty "Jak kupovat dalekohled" a "Jak používat dalekohled", které jsou uvedeny na konci stránky.

Pokud plánujete astrofoto DSO objektů (mlhoviny, galaxie, hvězdokupy atd...) před položením dotazu si přečtěte tento článek, co jsem kdysi psal pro astropis: http://hvbo.cz/data/uploads/dokumenty/J ... _levne.pdf

Zde najdete tipy pro položení dotazu:

Svůj dotaz vhodně nazvěte. Tituly typu "POMOC!!!", "Začátečník" nebo "??Jaký??" nejsou oblíbené na žádném diskuzním fóru. Držte se původního dotazu. Pokud se během diskuze stočíte jinam (např. k výběru vhodných okulárů), v zájmu zachování přehlednosti založte buď nové vlákno, nebo se přesuňte do již existujícího vlákna v příslušné sekci.

Dejte vědět, jaké máte zkušenosti s astronomií a pozorováním oblohy. Už jste se někdy dívali hvězdářským dalekohledem? A co třeba obyčejným binokulárem (triedrem)? Byli jste někdy na hvězdárně? Poznáte planetu od hvězdy, rozeznáte některá souhvězdí? Chcete si amatérskou astronomii jenom vyzkoušet, nebo už máte jasno, že Vás opravdu baví?

Napište kde budete pozorovat (město x vesnice x divočina, balkón x zahrada x pole) a jestli na toto místo budete muset dalekohled pravidelně vozit nebo nosit (bydlíte ve městě v paneláku nebo na samotě u lesa?). Máte k dispozici auto?

Máte představu o tom, co byste rádi pozorovali především? Budete chtít pozorovat Měsíc, planety nebo DSO (galaxie, hvězdokupy, mlhoviny) nebo od každého něco? Víte, co od pohledu do dalekohledu můžete čekat? To co vidíte na fotografiích v knihách a na internetu je od pohledu dalekohledem na hony vzdálené!

Kolik máte na svého koníčka času? Bude Vám stačit půlhodinka pohledu na nebe před tím než půjdete spát, nebo se těšíte na celonoční maratony pokaždé když bude jasno?

Kolik plánujete investovat peněz? Počítáte v budoucnu s doplňováním a vylepšováním vybavení, nebo to chcete mít jednou provždy z krku? Nezapomeňte, že budete potřebovat alespoň nějaké příslušenství (okuláry, filtry, lepší hledáček, ...), počítejte s tím, že část peněz padne právě na něj.. Časem se můžete dostat až na stejné množství peněz, jako stál dalekohled.

Láká Vás fotografování? Vězte, že pozorování očima a fotografování jsou dvě naprosto odlišné disciplíny a mají velmi rozdílné nároky na technické vybavení. Snaha skloubit obojí pomocí jediného dalekohledu je většinou drahá a stejně často nepřinese kýžený výsledek. Jaké máte fotografické vybavení?

Neexistuje žádný UNIVERZÁLNÍ ani NEJLEPŠÍ dalekohled. Vybíráte vždy dalekohled nejlépe vyhovující Vašim konkrétním potřebám. Většina zkušených amatérů má přístrojů několik, každý vhodný k jinému účelu. Preference jednotlivých lidí se navíc dost radikálně liší, proto nebuďte překvapeni, když se Vám dostane zcela protichůdných doporučení. Je na Vás, abyste rozhodli co chcete.

Pokud se v tom moc nevyznáte a nevíte s jistotou jaký typ dalekohledu by pro Vás byl vhodný, odolejte pokušení a neuvádějte vlastní "favority", které najdete někde na internetu. Vyslechněte si názory ostatních a teprve vyzbrojeni novými informacemi a radami se vrhněte do hledání nejlepší nabídky. Pokud budete chtít ostatním ukázat nějaký konkrétní model, napište jenom jeho název a vložte odkaz, není třeba sem na fórum kopírovat celý web nějakého prodejce.
http://foto.astronomy.cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N300/1200, N185/610, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, CCD G3-16200

Uživatelský avatar
KDan
Příspěvky: 1445
Registrován: pát 15. čer 2007 16:40:07

ČTĚTE - První informace pro začátečníky

Příspěvek #2 od KDan » pon 22. zář 2008 15:43:36

Jak začít s astrofotografií DSO, úvodní informace.

Návod, který je zde popsán, je sice stručný, ale měl by dát první a dobrou představu, co naše směřování k astrofotografii vyžaduje. Minimálně by měl dát směr vašim případným dalším otázkám a rozhodně vyžaduje další samostudium. Než se o astrofotografii začneme směle pokoušet, je skoro nezbytné seznámit se s orientací na noční obloze, abychom byli schopni:

a) nalézt objekt, které chceme fotografovat,
b) pro fotografické účely správně ustanovit montáž.


1. Předně, doba se posunula. Fotit na film je pro začátečníky už tak trochu partyzánský čin, hlavně proto, že expozice bývají delší a člověk vidí jejich výsledek obvykle až velmi pozdě a nějak pružně ovlivňovat výsledek tedy moc nemůže. Proto bych rozhodně pro začátek doporučoval DSLR.

2. Vyhovující DSLR už lze dnes pořídit za slušnou cenu kolem 5000Kč. To je základ. Takto pořízený foťák nemusím hned modifikovat; teprve později můžu původní anti-aliasing filtr vyloupnout a nahradit ho speciálním filtrem, který propouští onu tak žádanou oblast záření Halfa.  

3. Slušnou montáž lze pořídit talé za velmi rozumný peníz, dejme tomu HEQ-5 Syntrek. Pro začátky ale bohatě stačí i bazarová motorizovaná EQ-5 s polárním hledáčkem (nebo něco podobného).

4. V této fázi bych doporučoval začít fotit seťákem a bez pointace, v případě EOSe oním objektiven 18-55mm. (Teprve později bych pořídil nějaký dražší a kvalitnější objektiv kolem 200mm.) Když seťák slušně zacloníme, výsledky nejsou špatné. Jak clonit? Je dobré dostat se do oblasti tak zvaného "zlatého oka" objektivu. Kde to je? Obvykle stačí clonit o dvě clonová čísla výše, než kolik činí základní světelnost. Tedy, pro onen známý seťák, to na širokoúhlém konci dělá clonu zhruba 8 (základní světelnost je 1:3,5). Tohle pravidlo ale doporučuju v astrofotografii trochu podcenit a nastavil bych pro začátek clonu 5,6. Jinak se připravím o příliš mnoho světla, které do objektivu vstupuje.  

5. Než začnu fotit, musím pochopit, jak a proč nastavit (ustavit, ustanovit) montáž. Je nutné poznat, jak funguje polární hledáček. V návodu je ale vše dobře a výstižně popsáno a zaměřovací pomůcka v zorném poli polárního hledáčku HEQ-5 všechno velmi usnadní - a je dostatečně přesná. Na nějaké driftové metody a podobně je možné ze začátku zapomenout, opravdu nejsou nutné. Bez pochopení způsobu správného seřízení montáže ale není dobré jít dál.

6. Zkontrolujeme, že je zapnutý pohyb montáže, který kompenzuje denní pohyb oblohy (u SynScanu se to například zapne až po provedení kroku "Star alignment", viz návod).

7. Když máme montáž správně ustavenu, zapojíme do foťáku drátovou spoušť (abychom se nemuseli dotýkat přímo foťáku). Nastavíme předsklopení zrcátka, expoziční čas na 30s, citlivost 800ASA. Na nějakém vzdálenějším světle na obzoru, nebo na jasnější hvězdě či planětě od oka co nejpečlivěji zaostříme. Ostřit bychom měli začít v době, kdy jsou teploty okolí a objektivu vyrovnány.

8. Přepneme na manuální ostření. S ostřením je nutné chvíli si hrát a mít ho v ruce. Jemně točíme zaostřovacím kroužkem a snažíme se vyjíždět ze zaostřené polohy ven do obou směrů rovnoměrně a o stejnou vzdálenost, kterou hodnotíme podle velikosti rozostření objektu, na nějž ostříme. Snažíme se docílit stavu, kdy jsou velikosti kotoučků rozostřené hvězdy v krajních polohách našeho ostření stejné. Pak víme, že mezi těmito polohami leží optimální zaostření. Velikost rozostřování do obou směrů stále zmenšujeme, dokud jsme schopni míru rozostření vidět - pak nastavíme zaostřovací kroužek kousek zpátky, co nejpřesněji do poloviny vzdálenosti mezi krajními polohami posledního rozostření. Takhle to většinou vyhoví velmi dobře a bod 9 je možné přeskočit.

9. Na autofocus raději nespoléháme. Přesto ho lze někdy použít, výsledky nejsou špatné. Pokud ho použijeme, zapneme autofokus a můžeme ostřit na nějaký jasnější objekt na obzoru, nebo na jasnější hvězdu, či planetu - pokud se autofokus chytne. Poznáme to podle toho, že jakmile jednou vyhodnotí stav zaostření a my akci zopakujeme, neuslyšíme už téměř žádný pohyb ostřicího mechanizmu. (Fotoparát je při tomto způsobu ostření samozřejmě na stativu.) Po zaostření je nutné přepnout zpátky na manuální režim ostření (!!!).

10. Zaostření můžeme zkontrolovat. (Pokud zaostření věříme, můžeme kroky 10 a 11 vynechat.) Z odhadnutého zaostřeného stavu vyjedeme jedním směrem (třeba před ohnisko, to je fuk) o dva malé kroky, jejichž velikost je dobré si mechanicky - v ruce - pamatovat, a cvakneme expozici. Pak se po krůčcích vracíme směrem k odhadnutému zaostřenému stavu a ten poněkud "přejedeme". Uděláme tedy pět expozic; dvě v poloze před odhadnutým zaostřením, jednu v poloze odhadnutého zaostření a dvě za ní. V podstatě stejně se dá ostřit i s velkým dalekohledem.  

11. Snímky na dispeji foťáku prohlédneme. Nastavíme poslední snímek, který jsme fotili, maximálně ho zvětšíme a najdeme si nějakou slabší nepřeexponovanou hvězdu. Pak kolečkem přepínáme na předchozí snímky. Zvětšení i poloha snímku zůstávají nastavené, takže lze velmi rychle najít a ověřit, kde je či není zaostřeno. Ostřicí kolečko pak nastavíme do polohy, které odpovídal nejostřejší snímek. Tento krok chce trochu cviku. Pak uděláme ještě jednu kontrolní expozici, snímek již popsaným způsobem znovu prohlédneme a je zaostřeno. Případně vše celé zopakujeme. Proces ostření vypadá zdlouhavě, ale víc než pět či deset minut většinou nezabere.

12. No a už je skoro hotovo. Zbývá jen správně exponovat. S objektivem s relativním otvorem 1:5,6 (tedy pro clonu 5,6) při rozumně temné obloze zhruba platí, že můžeme exponovat minimálně 4 minuty při citlivosti 800ASA. Zkusíme první takovou expozici. Předtím ovšem nezapomeneme zaměřit objektiv na focený objekt.

13. Koukneme na snímek. Nastavíme v info režimu histogram a podíváme se, kde leží jeho hlavní "kopec", který odpovídá světelnému pozadí oblohy. Pokud leží před třetinou rozsahu (odečítáme na vodorovném rozsahu), expozici dvakrát prodloužíme, pokud leží za dvěma třetinami rozsahu, expozici můžeme dvakrát zkrátit. Na tomto místě bychom už měli obdržet slušnou fotku, vhodnou pro další zpracování grafickými programy, takže opakování dalších expozic můžeme pro začátek vynechat.

14. Vyfotíme objekt, nejlépe minimálně osmkrát. Občas kontrolujeme zaostření, jestli jsme do něčeho nedrbli. Změříme (třeba teploměrem v autě, nebo jinak), jaká je teplota okolí, v němž fotíme.

15. Až zhotovíme pořádný kopec expozic, nejlépe kolem šestnácti, můžeme začít balit. V průběhu balení můžeme zhotovit temné snímky. Foťák zadeklujeme, s objektivem nebo bez, a exponujeme při stejné teplotě a citlivosti, s níž jsme fotili, a stejným časem aspoň osm dark frames. Pokud vše uděláme až doma, je dobré udělat dark frames trochu víc a první dva tři zahodit (ve foťáku nebyla vyrovnaná pracovní teplota).

16. Dále doma zhotovíme flat-fields, opět minimálně osm kousků. Před objektiv, na němž máme nastavenou stejnou clonu (!!!) a stejnou ohniskovou vzdálenost (!!!) - podmínky, při nichž jsme fotili - dáme kvalitní pauzák, koupený v papírnictví. Nastavíme citlivost, při níž jsme fotili (je to principiálně lepší), fotoaparát nastavíme do režimu předvolby clony (A) - aby se automaticky zvolil čas, nikoliv clona - a proti nějakému neutrálnímu pozadí přes pauzák exponujeme. Musíme to udělat v nějakém zastíněném místě, nebo ráno či večer, aby časy expozice nevycházely kratší než ty, které umí foťák. (V nouzi by sice šlo zmenšit citlivost třeba na 100ASA, ale o trochu lepší lepší je držet se té, kterou jsem použili pro focený objekt)

17. Ještě můžeme zhotovit bias frames. S co nejkratším časem (kratším než 1/1000), při zadeklovaném objektivu či foťáku, opět při stejné původní citlivosti, nafotíme zas aspoň těch osm snímků.

18. Stáhneme si vynikající freeware program DeepSkyStacker. Manuál k DSS je jednoduchý; tuším, že existuje i v češtině. (Zde si můžeme přečíst i o tom, proč pořizovat dark frames, flat fields a bias frames.) Do DSS potom naládujeme všechno, co jsme až doposud vyrobili. Všechny předvolby pro začátek ponecháme defaultní.

19. Výsledek je 32-bitový TIFF. Ten umí zpracovat další freeware, například PixInsight LE. Nebo nefreeware Adobe Photoshop CS2, a podobně. Tak třeba v PS CS2 převedeme snímek ze 32-bitového na 16-bitový, hodnotu gamma při převodu nastavíme někam kolem 0.7 a pak začíná další a jiná kapitola postprocesingu. Ale pokud chceme hned vidět, co jsme vyfotili, můžeme mnohdy použít i funkci Autolevels. Je nastavená tak, aby žádná obrazová data nezahodila a barevné podání lze zhruba (pro první nástřel) kompenzovat nastavením šedého bodu. Pak už jen zdatně hýbeme křivkami a když k tomu ještě použijeme velmi progresivní a intuitivní funkci Highlights/Shadows, jsme skoro u cíle... Postprocesing je maximálně důležítý.

20. Tento návod jsem tedy uštědřil svému příteli, začátečníkovi, kterému se dnes focení daří - rozhodně srovnatelně s focením těch zkušenějších astrofotografů zde na astrofóru, a trvalo mu to jen asi sedm měsíců. Dnes k tomu ještě přidal zoom objektiv Sigma 70-200mm a Newton 200/800. Kvůli tomu Newtonu musel začít pointovat, což vyřešila kamera Logitech 4000, refraktor 50/700 a výborný freeware Guidemaster.

21. Pokud člověk jde podobnou cestou, dojde k základnímu poznání: Velice rychle se vyšvihne do skupiny astrofotografů, kteří slušně a pro potěšení fotí a neméně dobře zpracovávají svoje snímky, což je do značné míry i věc osobního vkusu (rozhodně není možné do snímků nic dokreslovat a není dobré z nich ani nic vynechávat - kromě nežádoucího šumu, hot pixelů, vinětace, prachu apod.). No a pokud chce dosáhnout excelentních výsledků, pak to chce být velmi trpělivý a mít ještě štěstí na podmínky... a těchto dvacet zbývajích procent k excelentní fotografii chce - jak už to tak bývá - osmdesát procent času a námahy navíc...

Uživatelský avatar
KDan
Příspěvky: 1445
Registrován: pát 15. čer 2007 16:40:07

ČTĚTE - První informace pro začátečníky

Příspěvek #3 od KDan » pon 22. zář 2008 23:02:41

Připomínky k úvodníku do astrofotografie pro začátečníky.

Vzhledem k omezené délce jednotlivého příspěvku na astro-fóru se už do předchozího textu nic nevejde. Připomínky k tomuto tématu tedy budu třídit (aby text byl kompaktní) a shromažďovat na tomto místě.

- při astrofotografii pomocí fotografických objektivů nezapomeňte, že ostřit bychom měli začít s objektivem s nastavenou minimální clonou, tedy takzvaně "na plnou díru". Pak je totiž hloubka ostrosti nejmenší a tudíž zaostření nejpřesnější. Navíc objekt, na nějž ostříme, vidíme nejlépe. Většina moderních objektivů tyto podmínky při ostření zajistí automaticky, protože se cloní až při expozici, ale pokud použijeme nějaký starší objektiv, je dobré na uvedený postup pamatovat.

- zvláště pokud používáme mechanicky nestabilní objektivy, typicky například onen setový objektiv Canon, měli bychom raději zaostřovat přímo na daný objekt na obloze. Pokud totiž zaostříme na objekt s jinou elevací (výškou), než jakou má objekt našeho fotografického zájmu (třeba kvůli snadnějšímu ostření zaostříme na světla na vzdáleném obzoru), může se snadno stát, že se takový mechanicky nedokonale provedený objektiv potom po nastavení do potřebné polohy pohne a tím i mírně rozostří.

(k těmto připomínkám mě inspiroval HonzaS)


Zpět na “Fórum pro začátečníky”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Google [Bot] a 3 hosti